Sociální integrace zahraničních studentů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

• Název práce v češtině: Sociální integrace zahraničních studentů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
• Název v anglickém jazyce: Social Integration of Foreign Students at Charles University's Faculty of Social Sciences
• Klíčová slova: sociální integrace, zahraniční studenti, kulturní adaptace, studentský život, internalizace
• Klíčová slova anglicky: Social integration, international students, cultural adaptation, student life, internalization
• Akademický rok vypsání: 2024/2025
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Marie Jelínková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 08.10.2024
• Datum zadání: 08.10.2024
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2025 08:30
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, B218, 218, seminární místnost IMS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.04.2025
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2025
• Oponenti: Mirna Jusić, M.A., Ph.D.

Seznam odborné literatury

1. Sherry, M., Thomas, P. & Chui, W.H., 2010. International students: a vulnerable student population. Higher Education, 60(1), pp.33-46. Available at: https://doi.org/10.1007/s10734-009-9284-z.
2. Andrade, M. S. (2006). International students in English-speaking universities: Adjustment factors. Journal of Research in International Education, 5(2), 131-154. Dostupné na: https://www.researchgate.net/publication/249630465_International_students_in_english-speaking_universities_Adjustment_factors_Journal_of_Research_in_International_Education_52_131-154
3. Glass, C., Wongtrirat, R. & Buus, S., 2014. International Student Engagement: Strategies for Creating Inclusive, Connected, and Purposeful Campus Environments. Dostupné na: https://www.researchgate.net/publication/268391067.
4. Adelman, M. B. (1988). Cross-cultural adjustment: A theoretical perspective on social support. International Journal of Intercultural Relations, 12, 183–204. Dostupné z: https://www.sci-hub.ru/10.1016/0147-1767(88)90015-6?ysclid=lxaipo7cgr426101595
5. Hendrickson, B., Rosen, D. & Aune, R.K., 2011. An analysis of friendship networks, social connectedness, homesickness, and satisfaction levels of international students. International Journal of Intercultural Relations, 35(3), pp.281-295. Dostupné na: https://doi.org/10.1016/j.ijintrel.2010.08.001.
6. Glass, C. R., & Westmont, C. M. (2014). "Comparative effects of belongingness on the academic success and cross-cultural interactions of domestic and international students." International Journal of Intercultural Relations, 38, 106-119. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.ijintrel.2013.04.004
7. Arthur, N., 2004. Counseling International Students: Clients from Around the World. Springer.
8. Zhou, Y., Jindal-Snape, D., Topping, K., & Todman, J. (2008). "Theoretical models of culture shock and adaptation in international students in higher education." Studies in Higher Education, 33(1), 63-75. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/03075070701794833
9. Gu, Q., Schweisfurth, M. & Day, C., 2010. Learning and growing in a 'foreign' context: Intercultural experiences of international students. Compare: A Journal of Comparative and International Education, 40(1), pp.7-23. Dostupné na: https://doi.org/10.1080/03057920903115983
10. Kim, Y.Y. (2001). Becoming intercultural: An integrative theory of communication and cross-cultural adaptation. Sage Publications, Inc.

Předběžná náplň práce

V současné globalizované společnosti stále více studentů z různých zemí odjíždí do zahraničí za účelem studia na vysoké škole. Proto Karlova univerzita (dále UK), jako největší vysoká škola v České republice, přitahuje studenty ze všech koutů světa, a v roce 2023 počítala více než 11 tisíc zahraničních studentů (Univerzita Karlova, 2023).
Ve své práci se zaměřím na zahraniční studenty Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (dále FSV UK), kteří studují bakalářské denní placené programy v angličtině. Ve své práci budu zkoumat studenty ze čtyř programů FSV UK, které součástí různých institutů, kdy tyto instituty přistupují ke svým studentům odlišným způsobem. Tyto studijní programy jsou Economics and Finance (IES), History and Area Studies (IIS), Politics, Philosophy and Economics (IPS), Social Sciences (ISS).

I když FSV UK má dlouholetou tradici v poskytování vysokoškolského vzdělání v oblasti sociálních věd studentům různého původu, zahraniční studenti čelí řadě výzev při začlenění do studentské společnosti a adaptaci na podmínky univerzitního života. Sociální integrace je jedním s hlavních aspektů studia na vysoké škole, proto je hodně důležité, aby Karlova univerzita a její fakulty zajistily komfortní podmínky pro studentský život zahraničních a lokálních studentů. Podle Výroční zprávy Univerzity Karlovy za rok 2022 je celkem 51 727 studujících v akreditovaných studijních programech UK, přičemž bakalářské programy zahrnovaly 19 846 studentů (Univerzita Karlova, 2023). Celkový počet pregraduálních studentů na FSV UK v roce 2022 činil 5 034 (FSV UK, 2023).
Tato práce se zaměřuje na faktory, které ovlivňují sociální integraci zahraničních studentů na FSV UK. Proces sociální integrace uvedené skupiny cizinců je spojen s řadou výzev i překážek. Studenti se často potýkají s jazykovou bariérou, obtížnou kulturní adaptaci, úzkostí spojenou s migraci, finančními potížemi, akademickými výzvami kvůli odlišnostem vzdělávacího systému, a také nezřídka řeší osobní emocionální a mentální překážky (Sherry, Thomas & Chui, 2010).
Hlavní z výzev, se kterými se zahraniční studenti studující na UK v angličtině setkávají, je nedostatek jazykových dovedností (tj. znalostí češtiny). Studenti jsou omezeni v navštěvování univerzitních akcí, které jsou v češtině, což snižuje jejich příležitosti potkávat nové lidi a účastnit se studentských událostí ve srovnání s česky mluvícími studenty.
V odborné literatuře znalost jazyka je také považována za indikátor psychologické i sociokulturní adaptace v nové společnosti, a nedostatek jazykových dovedností je spojen s akulturačním stresem a depresí (Smith a Khawaja, 2011). Kromě jazykové bariéry mohou osobní faktory, jako je způsob formování sociálních vazeb, úzkost a introverze, stejně jako kulturní normy a povaha přátelství v hostitelské zemi, bránit zahraničním studentům v navazování přátelství, což přispívá k jejich pocitu osamělosti (Smith a Khawaja, 2011). V jiných studiích studenti uvádějí, že zažili stesk po domově, osamělost a izolaci, zejména v prvních měsících pobytu v nové zemi, a že mají pocit, že jsou méně sociálně podporováni než domácí studenti (Smith a Khawaja, 2011).
Z toho vyplývá, že potíže spojené se sociální adaptací v novém prostředí představují další výzvu pro zahraniční studenty. Také adaptace k novému akademickému a sociálnímu prostředí v prvním ročníku bakalářského studia je náročnější pro zahraniční než pro lokální studenty (Andrade, 2006). Další překážkou pro úspěšnou interakci s místními studenty mohou být kulturní rozdíly. Adaptace může být často komplikována nekompatibilními vnitřními znaky kulturních a komunikačních systémů (Kim, 2001). S tím je spojen pojem kulturní šok, který je definován jako proces počátečního přizpůsobení se novému kulturnímu prostředí, který může zpomalit nebo prodloužit adaptační období jedince (Presbitero, 2016).
Zkoumání těchto aspektu na příkladu FSV UK může být dobrou příležitostí pro zlepšení strategie FSV UK pro formování studentského prostředí, aby bylo komfortní pro zahraniční studenty. Výsledky práce aspirují na to být podkladem pro reflexi FSV UK. Existuje omezené množství výzkumu zaměřeného přímo na prostředí Karlovy univerzity, ačkoli je to stále důležitější téma v souvislosti s rostoucí internacionalizací vysokoškolského prostředí v České republice.

Cílem této práce je identifikovat výzvy, se kterými se zahraniční studenti bakalářských placených studijních programů FSV UK setkávají během integrace v univerzitním prostředí. Pokládají se následující výzkumné otázky:
• Jak neschopnost mluvit česky ovlivňuje účast zahraničních studentů na studentských akcích FSV UK
• Jakým způsobem kulturní rozdíly překáží sociální adaptaci zahraničních studentů
• Jaké osobní faktory ovlivňují adaptaci zahraničních studentů na FSV UK
• Jak zahraniční studenti vnímají sociální podporu FSV UK pro integraci zahraničních studentů do studentského života


Předpokládaný odborný přínos práce:
Tato práce přispěje k hlubšímu porozumění procesu sociální integrace zahraničních studentů v českém kontextu. Zdůrazní důležitost mezikulturní komunikace a adaptace jako klíčových faktorů při podpoře úspěšné integrace studentů z různých kultur. Výsledky této práce budou mít praktický význam nejen pro FSV UK, ale i pro celou Karlovu univerzitu a pro jiné vysoké školy v České republice, jejichž cílem by mělo být vytvářet inkluzivní a podpůrné prostředí pro své zahraniční studenty.


Předpokládané metody zpracování
Vysvětlete, na jakých datech bude analýza založena (druh, vzorek, terén) a jaké postupy a techniky k jejich analýze použijete. U teoretické práce popište analytický popř. syntetický postup.

Pro analýzu budou použita kvalitativní data. Jako výzkumná metoda bude použita Tematická analýza. Data budou získána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů (Novotná et al. 2019) zahraničních studentů ze čtyř různých bakalářských programů Fakulty sociálních věd na Univerzitě Karlově, které jsou vyučované v angličtině:
• Economics and Finance
• History and Area Studies
• Politics, Philosophy and Economics
• Social Sciences

Vzorek bude tvořen zahraničními studenty, kteří studují ve zmíněných programech. Budou zkoumáni studenti, kteří pochází mimo Českou republiku a přestěhovali se do ČR za studiem, také mají jiný mateřský jazyk než čeština. Očekává se, že každý program bude reprezentován alespoň třemi studenty. Také všechny rozhovory budou nahrány, doslovně přepsány a analyzovány pomocí kódovaní. Analýza získaných dat bude provedena prostřednictvím otevřeného, axiálního a selektivního kódování (Novotná et al. 2019). Příběhy studentů budou rozděleny do tematických segmentů a jednotkám bude přirazen konkrétní kód. Dále na základě těchto kódů a jejich vztahů mezi sebou budou vytvořeny a propojeny kategorie (Novotná et al. 2019). Na konci analýzy výsledky budou interpretovány.
Jako terén bude představeno prostředí FSV UK, což jsou prostory univerzitních kampusů, kde bude realizován sběr dat. Data budou sbírány prostřednictvím polostrukturovaných rozhovoru, které umožní kombinovat přípravu otázek před rozhovorem a jejích doplnění během dialogu, což poskytne hlubší znalosti o zkušenostech zahraničních studentů na FSV.