Annalista Saxo a jeho recepce Kosmovy kroniky. Příspěvek ke studiu středoevropské historiografie 12. století.

• Název práce v češtině: Annalista Saxo a jeho recepce Kosmovy kroniky. Příspěvek ke studiu středoevropské historiografie 12. století.
• Název v anglickém jazyce: The Annalista Saxo and his reception of the Chronicle of Cosmas. A contribution to the study of Central European historiography of the 12th century.
• Klíčová slova: středověké kroniky|Kosmova kronika|Saský analista|komparace
• Klíčová slova anglicky: medieval chronicles|Cosmas´s chronicle|Annalista Saxo|comparative approach
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav světových dějin (21-USD)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jan Zelenka, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 13.03.2024
• Datum zadání: 13.03.2024
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 13.03.2024
• Datum a čas obhajoby: 10.09.2024 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 12.08.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 10.09.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. Josef Žemlička, DrSc.

Zásady pro vypracování

Zde předkládaná bakalářská práce pojednává o vztahu saského kronikáře, jenž je v historiografii znám pod aliasem "Annalista Saxo", s prameny z českého kulturního okruhu. Práce je zejména věnována vztahu Annalisty s kronikou pražského kapitulního děkana Kosmy, ze které mj. při psaní své říšské kroniky čerpal. Díky tomu, že se dochoval Annalistův vlastní autograf z poloviny 12. století, je možné konstatovat, že se jedná o vůbec nejstarší dochovaný rukopis, který obsahuje pasáže z Kosmova díla. Autorovým hlavním cílem je proto porovnat Annalistovy „výpisky” s úryvky z mladších rukopisů Kosmovy kroniky. Díky charakteru Reichschronik se také nabízí komparace s delší redakcí svatovojtěšské legendy Bruna z Querfurtu a s Gumpoldovou legendou o sv. Václavu. Co se týče teoretické části, ta představuje úvod do problematiky pramene, tj. obecné shrnutí dosavadních výsledků historiografie, pro které je obzvláště příznačná diskuse o autorství díla.

Seznam odborné literatury

Edice
1. ANNALISTA SAXO, Die Reichschronik des Annalista Saxo, Klaus NASS (ed.), Hannover 2006.
2. Georg WAITZ (ed.), Annalista Saxo, MGH SS 6, Hannover 1844, s. 542 – 777.
3. KOSMAS, Die Chronik der Böhmen, Bertold BRETHOLZ (ed.), MGH SS rer. Germ. N. S. 2, Berlin 1923.

Monografie
1. Eduard WINKELMANN – Wilhelm WATTENBACH, Der sächsische Annalist, Leipzig 1894.
2. Richard SIEBERT, Über die Nienburger Jahrbücher und die Verfasserschaft des Annalista Saxo, Berlin 1935.
3. Klaus NASS, Die Reichschronik des Annalista Saxo und die sächsische Geschichtsschreibung im 12. Jahrhundert, Hannover 1996.
4. Hans-Werner GOETZ, Geschichtsschreibung und Geschichtsbewußtsein im hohen Mittelalter, Orbis mediaevalis, Berlin 1999, s. 355 – 360.
5. Isabelle CHWALKA, Kein Interesse? : Fremd- und Selbstwahrnehmung in der deutschen und englischen Historiographie des 12. Jahrhunderts, Gottingen 2022.

Odborné články
1. Bernhard SCHMEIDLER, Abt Arnold von Kloster Berge und Reichskloster Nienburg (1119-1166) und die Nienburg-Magdeburgische Geschichtsschreibung des 12. Jahrhunderts, in: Sachsen und Anhalt, vol. 15, Walter MÖLLENBERG, Magdeburg 1939, s. 88 – 167.
2. Francois AVRIL — Claudia RABEL, Manuscrits enluminés d'origine germanique, Tome I, Xe-XIVe s., Paris 1995.
3. Michael KLEINEN, Abt Arnold von Berge und Nienburg: Ein Abt und sein politisches Wirken, in: Auf den Spuren der Ottonen IV, Cornelia WEWETZER – Mareen MOSEBACH (ed.), Halle a. d. Saale 2005.
4. David KALHOUS, Čechy a říše: problém pramenů nebo historiografie?, in: Český časopis historický 111, 2013, s. 481 – 516.
5. Norbert KERSKEN, Das přemyslidische Böhmen in der zeitgenössischen Historiographie des Reichs, in: Böhmen und seine Nachbarn in der Přemyslidenzeit, Ivan HLAVÁČEK – Alexander PATSCHOVSKY (ed.), Ostfildern 2011, s. 385 – 436.