Sociologické analýzy masové společnosti

• Název práce v češtině: Sociologické analýzy masové společnosti
• Název v anglickém jazyce: Sociological analyses of mass society
• Klíčová slova: masová společnost|masa|moderní společnost|masová kultura|atomizace|beztřídní společnost|totalitarismus|kulturní průmysl
• Klíčová slova anglicky: mass society|mass|modern society|mass culture|atomization|classless society|totalitarianism|culture industry
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Marek Skovajsa, M.A., Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 28.11.2023
• Datum zadání: 28.11.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 28.11.2023
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2024 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. Jiří Šubrt, CSc.

Zásady pro vypracování

1. Východiska
Práce se bude zabývat vývojem sociologické reflexe masové společnosti. Konkrétně se zaměří na analýzy a kritiky masové společnosti v německé sociologii v prvních dvou třetinách 20. století, a to u autorů jako například Theodor Geiger (Geiger, 1926, 1956), Hannah Arendtová (Arendt, 1962; Arendt, 2013; Arendt, 2019; Deppe, 2007; Fraunschiel, 2009; Thaa, 2005) či Karl Mannheim (Mannheim, 1935; Remmling, 1963). Práce rovněž stručně představí kulturně historický kontext sociologického zájmu o masy a masovou společnost. Pro přehledný a ucelený pohled na problematiku se bude částečně věnovat už počátkům kritiky masové společnosti v německé sociologii, které představují např. K. Marx, M. Weber nebo F. Tönnies, stejně jako se podívá také na následující vývoj této kritiky, a to konkrétně u představitelů první generace frankfurtské školy, jako je T. W. Adorno (Adorno 2009, 2009) nebo M. Horkheimer (Adorno, Horkheimer, 2006; Adorno, Horkheimer, 2009; Hansen, 1992). Těžištěm práce bude první polovina 20. století, a to z důvodu největší aktuálnosti tématu a širokého používání pojmu masová společnost, stejně jako nejzajímavějšího vývoje jeho konceptualizace. Přehled zahrne i další rozvíjení těchto koncepcí v poválečném období až do 60. let, kdy pojem masové společnosti v sociologii ztratil na oblibě a přesvědčivosti a byl nahrazen jinými pojmy a přístupy. Práce se zaměří také na důležité znaky masové společnosti, jako jsou moderní industriální společnost, odcizení a depersonalizace, masová kultura a masová média. Práce tak bude mapovat kritický pohled na masovou společnost v německé sociologii v průběhu prvních dvou třetin 20. století, a to včetně jejího vývoje.

2. Cíle
Práce si klade za cíl zmapovat sociologickou reflexi pojmu masové společnosti v prvních dvou třetinách 20. století v Německu, a to jak z pohledu obsahového, tak přehledového – kromě známých textů bude vycházet také z textů méně známých či dosud nepřeložených. Bude se jednat o přehledovou teoretickou práci, jejímž cílem bude představit čtenáři kritické sociologické analýzy masové společnosti v německé sociologii, a poskytnout mu tak přehled teorií, příp. literatury na toto téma. Autorka práce se bude zabývat známými i méně známými texty, čímž naplní potenciál daný její jazykovou kompetencí (němčina, dánština), díky které může zpracovat a vnést do diskuse v české sociologii i dosud přehlížená, málo známá nebo zcela neznámá díla o masové společnosti z německé jazykové oblasti.
Výzkumná otázka, na niž práce přinese odpověď, zní: jak byla masová společnost tematizována a kritizována v německé sociologii v prvních dvou třetinách 20. století?

3. Metodika
V této teoretické práci půjde především o kritické studium, interpretaci a syntézu pramenů, a to jak primárních, tak sekundárních. Autorka v práci systematicky a chronologicky uspořádá teorie, definice a pojmové typologie masové společnosti a přehledově zpracuje motivy a argumenty objevující se v kritikách masové společnosti formulovaných v textech, jež zahrne do své analýzy. Odborné texty bude vyhledávat v českém, anglickém a německém jazyce, vzhledem k tématu práce však bude převažovat literatura v němčině.

4. Charakteristika závěrů
Závěry práce budou shrnovat vývoj konceptualizace a kritiky masové společnosti v německé sociologii prvních dvou třetin minulého století, a to tak, aby práce mohla být využívána mj. jako přehled teorií a literatury na dané téma. Diskuse se zaměří i na vliv představených kritických pojetí masové společnosti a jejich relevanci v dnešní době a společnosti, vzhledem k rozsahu práce však jen stručně.

Seznam odborné literatury

Adorno, T. W. (2009). Schéma masové kultury. OIKOYMENH.
Adorno, T. W., Horkheimer, M. (2006). Dialektik der Aufklärung: Philosophische Fragmente. (16. Auflage). Fischer Taschenbuch Verlag.
Adorno, T. W., Horkheimer, M. (2009). Dialektika osvícenství: filosofické fragmenty. Přel. Hauser, M., & Váňa, M. OIKOYMENH.
Arendt, H. (1962). Elemente und Ursprünge totaler Herrschaft. Büchergilde Gutenberg
Arendt, H. (2013). Původ totalitarismu I-III (Druhé vydání). Přel. Fraňková, J., Rypka, J., Stretti, M., Strettiová, Z., & Vebrová, H. OIKOYMENH.
Arendt, H. (2019). Mezi minulostí a budoucností: osm cvičení v politickém myšlení. Přel. Palouš, M., & Suchomel, T. OIKOYMENH.
Balon, J. (2008). Teorie komunikativního jednání Jürgena Habermase. In Šubrt, J. a kol. Soudobá sociologie II. Karolinum. pp. 185-203.
Borch, Ch. (2012). The politics of crowds: An alternative history of sociology. Cambridge University Press.
Canetti, E. (2018). Masa a moc (Vydání třetí (v Nakladatelství Academia druhé). Přel. J. Stromšík. Academia.
Deppe, F. (2007). Hannah Arendt und das politische Denken im 20. Jahrhundert. UTOPIE kreativ, H. 201/202 (Juli/August 2007), pp. 681-697.https://www.rosalux.de/fileadmin/rls_uploads/pdfs/Utopie_kreativ/201-202/201-202Deppe.pdf
Fraunschiel, G. (2009). Wie öffentlich ist der öffentliche Raum? Gesellschaftskritik im 20. Jahrhundert bei Hannah Arendt und Michel Foucault (Diplomarbeit, Universität Wien). https://services.phaidra.univie.ac.at/api/object/o:1260654/get
Geiger, T. (1926). Die Masse und ihre Aktion: ein Beitrag zur Soziologie der Revolutionen. Ferdinand Enke
Geiger, T. (1956) Die Legende von der Massengesellschaft. Acta Sociologica, 1(1), pp. 75–79.https://doi.org/10.1177/000169935600100109
Habermas, J. (1981). Theorie des kommunikativen Handelns. Bd. 1, Handlungsrationalität und gesellschaftliche Rationalisierung. Suhrkamp.
Habermas, J. (1988). Theorie des kommunikativen Handelns. Bd. 2, Zur Kritik der funktionalistischen Vernunft. Suhrkamp.
Hansen, M. (1992). Mass Culture as Hieroglyphic Writing: Adorno, Derrida, Kracauer. New German Critique, No. 56, Special Issue on Theodor W. Adorno (Spring - Summer, 1992), pp. 43-73https://doi.org/10.2307/488328
Hillebrandt, F. (2010). Modernität – zur Kritik eines Schlüsselbegriffs soziologischer Zeitdiagnose. Berliner Journal Für Soziologie, 20(2), pp. 153–178.https://doi.org/10.1007/s11609-010-0126-8
Hohendahl, P. U., & Silberman, M. (1979). Critical Theory, public sphere and Culture. Jurgen Habermas and his critics. New German Critique, No. 16 (Winter, 1979), pp. 89-118.https://doi.org/10.2307/487878
Jáchymová Královcová, M. (2013). Sociologie Emila Lederera a její přínos pro současnost. (Disertační práce, Universita Karlova v Praze).https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/60006
Kornhauser, W. (1959). The politics of mass society. Free Press of Glencoe
König, R. (1956). Masse und Vermassung. Schriften, Bd. XII: Strukturanalyse der Gegenwart, S. 463–470.http://library.fes.de/gmh/main/pdf-files/gmh/1956/1956-08-a-463.pdf
König, R. (1958). Gestaltungsprobleme der Massengesellschaft. Schweizer Monatshefte: Zeitschrift für Politik, Wirtschaft, Kultur. Band 38 (1958-1959).https://doi.org/10.5169/seals-160846
Lederer, E. (1940). State of the masses: the threat of the classless society. W.W. Norton & Co.
Mannheim, K. (1935). Mensch und Gesellschaft im Zeitalter des Umbaus. A.W. Sijthoff's Uitgeversmaatschappij N.V.
Middendorf, S. (2013). Masse. In Docupedia-Zeitgeschichte, Dokserver des Zentrums für Zeithistorische Forschung Potsdam e.V.http://dx.doi.org/10.14765/zzf.dok.2.32.v1
Petrusek, M., Miltová, A., & Vodáková, A. (2000). Sociologické školy, směry, paradigmata (Vyd. 2., dopl). Sociologické nakladatelství.
Remmling, G. W. (1963). Das Unbehagen an der Gesellschaft: Karl Mannheims Beitrag zur Theorie der Gesellschaftsplanung. Soziale Welt, 14. Jahrg., H. 3/4 (1963), pp. 241-263
Schirgi, A. (2020). Masse. In Ch. Fleck, & Ch. Dayé (Eds.), Meilensteine der Soziologie (pp. 112-120). Campus Verlag.
Společnost masová. (n.d.). In Sociologická encyklopedie. Získáno 19. listopadu 2023 zhttps://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Společnost_masová
Společnost masová a kultura masová. (n.d.). In Sociologická encyklopedie. Získáno 19. listopadu 2023 zhttps://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Společnost_masová_a_kultura_masová_(MSgS)
Stevenson, N. (1993). Habermas, Mass Culture and the Future of the Public Sphere. Berkeley Journal of Sociology, Vol. 38 (1993-1994), pp. 221-245.https://www.jstor.org/stable/41035472
Thaa, W. (2005). Kulturkritik und Demokratie bei Max Weber und Hannah Arendt. Zeitschrift für Politik, 52(1), pp. 25-56.
Valenta, M. (2010). Kritische Theorie der Frankfurter Schule und die deutsche linke Protestbewegung: Diskurs- und Rezeptionsanalyse. Acta Universitatis Carolinae, Studia territorialia 3-4, pp. 141-170.