Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 393)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
The Impact of FDI on Income Inequality - Evidence from Emerging Markets in CEE and China
Název práce v češtině: Dopady přímých zahraničních investic na příjmovou nerovnost: zhodnocení rozvíjejících se trhů ve střední a východní Evropě a v Číně
Název v anglickém jazyce: The Impact of FDI on Income Inequality - Evidence from Emerging Markets in CEE and China
Klíčová slova: Přímé zahraniční investice, nerovnost příjmů, rozdíl ve mzdách mužů a žen, rozvíjející se trh, střední a východní Evropa, Čína
Klíčová slova anglicky: Foreign Direct Investment, Income Inequality, Gender Wage Gap, Emerging Market, Central and Eastern Europe, China
Akademický rok vypsání: 2022/2023
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: angličtina
Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
Vedoucí / školitel: Mgr. Petr Jeřábek
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 05.10.2023
Datum zadání: 05.10.2023
Datum a čas obhajoby: 10.09.2024 08:30
Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, C423, 423, Jednací místnost IMS
Datum odevzdání elektronické podoby:30.07.2024
Datum proběhlé obhajoby: 10.09.2024
Oponenti: Dr. Elodie Douarin
  PhDr. František Čech, Ph.D.
 
 
Seznam odborné literatury
WENG, Jingxuan. The Impact of FDI on Income Inequality - Evidence from Emerging Markets in CEE and China. Praha, 2024. Master’s thesis (Mgr). Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies, Department of Russian and East European Studies. Supervisor Mgr. Petr Jeřábek.
Předběžná náplň práce
V souvislosti s prohlubováním a rozšiřováním globalizace v posledních dvou desetiletích podpořily toky přímých zahraničních investic (PZI) ekonomiky mnoha zemí. A rozvíjející se trhy, reprezentované regionem střední a východní Evropy (SVE) a Čínou, se během tohoto procesu těšily hospodářskému růstu, a dokonce i vzestupu. Mezitím byly hluboce ovlivněny různé příjmové nerovnosti. Pochopení role přílivu přímých zahraničních investic tak může zemím na rozvíjejících se trzích pomoci lépe vybalancovat vztah mezi hospodářským růstem a příjmovou rovností a dosáhnout tak dlouhodobě udržitelnějšího rozvoje. Prostřednictvím kritického přehledu literatury lze zjistit, že existuje dostatek literatury o vlivu přílivu PZI na celkovou příjmovou nerovnost a byly vyvozeny systematické závěry. V případě příjmové nerovnosti žen a mužů je však souvisejících prací méně a jsou poměrně slabé. Ačkoli je rozvíjející se trh v současné době populárním výzkumným tématem, neexistuje mnoho studií, které by do svých analýz společně zahrnovaly region střední a východní Evropy a Čínu, které mají podobné politické zázemí a ekonomické charakteristiky. Tento článek se proto snaží podrobně a do hloubky prozkoumat dopad přílivu přímých zahraničních investic na celkovou příjmovou nerovnost a nerovnost v příjmech mužů a žen v obou regionech v průběhu dvou desetiletí od roku 2000. K provedení základních regresních analýz na datech od hlavních mezinárodních autorit je použit program STATA a k dalšímu zpřesnění závěrů jsou provedeny následné testy zpožděných efektů, heterogenity a moderujících efektů. Úspěšně jsou provedeny také testy robustnosti. Hlavním závěrem nakonec je, že v případě pěti zemí regionu střední a východní Evropy a Číny se ukazuje, že vliv přílivu přímých zahraničních investic na celkovou příjmovou nerovnost a nerovnost mezi muži a ženami obě tyto nerovnosti prohlubuje. Vzdělání má navíc zmírňující, moderující účinek. Také dopad hospodářského růstu a některých ukazatelů správy věcí veřejných, které jsou v modelu uvažovány, se liší. V závěru jsou navržena některá politická doporučení, která zdůrazňují nutnost úpravy orientace toků přímých zahraničních investic, zvýšení úsilí v oblasti vzdělávání a optimalizace prostředí pro správu věcí veřejných a další opatření. Tím se doufá, že se podaří snížit pozitivní vliv přílivu PZI na celkovou příjmovou nerovnost a nerovnost mezi muži a ženami a podpořit sociální spravedlnost a harmonii.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
In the context of the deepening and expansion of globalisation over the past two decades, foreign direct investment (FDI) flows have boosted the economies of many countries. And emerging markets, represented by the Central and Eastern Europe (CEE) region and China, have enjoyed economic growth and even take-off during the process. Meanwhile, various income inequalities have been deeply affected by it. Thus, understanding the role of FDI inflows can help countries in emerging markets better balance the relationship between economic growth and income equality to achieve more sustainable development in the long run. Through the critical literature review, it can be found that there is sufficient literature on the impact of FDI inflows on overall income inequality and systematic conclusions have been drawn. However, for gender income inequality, the related works are less and relatively weak. Although the emerging market is a popular research topic nowadays, there are not many studies that include the CEE region and China, which have similar political background and economic characteristics, in their analyses together. Therefore, this paper hopes to explore the impact of FDI inflows on overall income inequality and gender income inequality in the two regions over the two decades from 2000 in detail and in depth. STATA is used to conduct baseline regression analyses on data from major international authorities, and subsequent tests for lagged effects, heterogeneity and moderating effects are undertaken to further refine the conclusions. Also, robustness tests are successfully performed. Ultimately, the main conclusion is that for the five countries in the CEE region and China, the impact of FDI inflows on overall and gender income inequality is found to exacerbate them both. Furthermore, education has a mitigating moderating effect. Also, the impact of economic growth and some of the governance indicators considered in the model varies. In the end, some policy recommendations are proposed, stressing the necessity of adjusting the orientation of FDI flows, enhancing education efforts and optimising the governance environment, and other measures. Thereby, it is hoped that the positive effect of FDI inflows on overall and gender income inequality can be reduced and social equity and harmony can be promoted.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK