Kláštery v ohroženíSpory o rušení českých a moravských klášterů v předbělohorském období

• Název práce v češtině: Kláštery v ohroženíSpory o rušení českých a moravských klášterů v předbělohorském období
• Název v anglickém jazyce: Monasteries in Danger. Disputes about Liquidation of Czech and Moravian Monasteries of the „Old Orders“ in the Period before the Battle of White Mountain
• Klíčová slova: kláštery, raný novověk, řeholní kanovníci sv. Augustina, Tovaryšstvo Ježíšovo, Kladsko, Olomouc, Christoph Kirmeser, Cesare Speciano, kardinál František Dietrichstein
• Klíčová slova anglicky: monasteries, early modern era, Canons Regular of St. Augustine, Society of Jesus, Kłodzko (Glatz), Olomouc, Christoph Kirmeser, Cesare Speciano, Cardinal Franz Dietrichstein
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 07.11.2011
• Datum zadání: 07.11.2011
• Datum potvrzení stud. oddělením: 07.11.2011
• Datum a čas obhajoby: 09.09.2016 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 09.06.2016
• Datum odevzdání tištěné podoby: 09.06.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 09.09.2016
• Oponenti: prof. PhDr. Eduard Maur, CSc.
• Konzultanti: prof. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D.

Zásady pro vypracování

Cílem navrhovaného projektu je podrobná analýza konfliktů o kláštery starých řádů, a to v rovině právní, „velkých“ dějin, uměleckohistorické, jazykové, hospodářské a regionální, resp. mikrohistorické. Heuristika by proto měla být co nejdůkladnější, tzn. že by měla spočívat v přepsání pramenů in extenso. Z historických metod budou nejčastěji využity přístupy mikrohistorické a komparativní. Již bylo zmíněno, že komparace jednotlivých konfliktů odhalí specifika a obecné rysy těchto kauz. Srovnat je možné i rušení českých a moravských konventů s podobnými případy v okolních zemích; bohatá dokumentace se zachovala např. ke sporu o předání rakouského cisterciáckého kláštera Ybbs vídeňským klariskám. Práce bude rozdělena na dvě části. V první budou jednotlivé případy vylíčeny chronologicky, druhá bude obsahovat tematicky zaměřené kapitoly (jejich obsah – např. sítě kontaktů sporných stran, právní rovina, stav „Boží služby“ v klášterech – je naznačen výše).
Je zřejmé, že by bylo chybou omezovat dějiny českých zemí v 16. a 17. století na střet mezi katolíky a nekatolíky. Pozornost historiků právem stále více přitahují spory a napětí uvnitř obou skupin. Práce typu Catalanovy biografie kardinála Harracha ukazují, že mnohé z konfliktů v rámci katolické strany, které starší historiografie pokládala spíše za epizody (např. boj mezi Harrachem a jezuity o pražskou univerzitu), byly projevem hlubších rozporů, typických i pro jiné země. Jako takové byly již současníky považovány za zcela zásadní. Něco podobného můžeme říci i o sporech o rušení klášterů v Čechách a na Moravě. Význam předkládaného projektu tedy nespočívá pouze v rozšíření našich znalostí o dějinách několika řádových domů, ale v především v tom, že nám poznání této problematiky umožní lépe chápat vztahy v rámci katolické církve, resp. katolického tábora.

Seznam odborné literatury

Archivní prameny

Moravský zemský archiv v Brně
Augustiniáni kanovníci Olomouc
Benediktini Rajhrad
Cisterciáci Žďár nad Sázavou
Sbírka rukopisů

Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc
Arcibiskupství Olomouc

Národní archiv v Praze
České oddělení dvorské komory IV
Morava (Moravské spisy české kanceláře a české komory)
Archivy zrušených klášterů

Státní oblastní archiv Litoměřice
Řád cisterciáků Osek

Archivio Segreto Vaticano
Fondo Borghese
Segretaria di Stato, Germania

Biblioteca Apostolica Vaticana
Barberiniani latini

Österreichisches Staatsarchiv
Finanz- und Hofkammerarchiv: Hofzahlamtsbücher
Haus-, Hof- und Staatsarchiv: Länderabteilung – Böhmen, Mähren, Schlesien

Österreichische Nationalbibliothek Wien
Handschriftensammlung

Niederösterreichisches Landesarchiv Sankt Pölten
Klosterrat und Klosterakten

Edice a literatura
BAHLCKE, J. - STROHMEYER, A. (redd.), Konfessionalisierung in Ostmitteleuropa. Wirkungen des religiösen Wandels im 16. und 17. Jahrhundert in Staat, Gesellschaft und Kultur. Stuttgart 1999.
CANIVEZ, J.-M., Statuta Capitulorum Generalium Ordinis Cisterciensis ab anno 1116 ad annum 1786, I-VII, Louvain 1933-1941.
DUDÍK, B., Geschichte des Benediktiner-Stiftes Raygern im Markgrafthume Mähren, Bd. I-II, Brünn-Wien 1849-1868.
ď ELVERT, Ch., Die Kammer-Beihilfen und Anlehen der Klöster und landesfürstlichen Städte und die Kloster-Visitationen in den böhmischen Ländern, Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section der kais. königl. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde, 1880, s. 25-40.
FOLTÝN, D. a kol., Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Praha 2005.
FRUYTIER, P. A., Antonius Flamingk, der flämische Abt des Klosters Königssaal in Böhmen, Cistercienser-Chronik 42, 1930, s. 161-173.
HURT, R., Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě, sv. I-II, Olomouc 1934-1938.
JÜRGENSMEIER, F. – SCHWERDTFEGER, R. E. (hrsg.), Orden und Klöster im Zeitalter von Reformation und katholischer Reform, 1500-1700, Bd. I-III, Münster 2005-2007.
KADLEC, J.: Klášter augustiniánských kanovníků v Třeboni. Praha 2004.
KAMENÍČEK, F., Zemské sněmy a sjezdy moravské. Jejich složení, obor působnosti a význam. Od nastoupení na trůn krále Ferdinanda I. až po vydání Obnoveného zřízení zemského, sv. I-III, Brno 1900-1905
KATZER, O.: Das Verhältnis des Kardinals Dietrichstien zu den religiösen Genossenschaften Mährens I. Männliche Orden. Diss. Prag 1936.
KROESS, A.: Geschichte der Böhmischen Provinz der Gesellschaft Jesu I. Geschichte der ersten Kollegien in Böhmen, Mähren und Glatz von ihrer Gründung bis zu ihrer Auflösung durch die böhmischen Stände 1556-1619. Wien 1910.
MACHILEK, F., Die Augustiner-Chorherren in Böhmen und Mähren, Archiv für Kirchengeschichte von Böhmen – Mähren – Schlesien 4, 1976, s. 107–144.
MOSCONI, N. (ed.): La nunziatura di Praga di Cesare Speciano nelle carte inedite vaticane e ambrosiane I-IV, Brescia 1966.
NEHLSEN, H. – WOLLENBERG, K. (redd.), Zisterzienser zwischen Zentralisierung und Regionalisierung. 400 Jahre Fürstenfelder Äbtetreffen. Fürstenfelder Reformstatuten von 1595 bis 1995, Frankfurt am Main – Berlin – Paris –Wien – Bern – New York 1995.
PATROUCH, J. F., A Negotiated Settlement. The Counter-Reformation in Upper Austria under the Habsburgs, Boston 2000.
RADIMSKÝ, J., Zánik kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích, Časopis společnosti přátel starožitností 51-53, 1943-1945, s. 268-274.
PEŘINKA, F. V., Zrušení kláštera panen benediktinek v Pustiměři, Sborník historického kroužku 6, 1905-1906, s. 36-38.
POKORNÝ, V. J., Klášter Rajhrad. Jeho dějiny a památnosti, Brno 1925.
RÖHRIG, F. (hrsg.): Die Stifte der Augustiner-Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn, Klosterneuburg – Wien 1994.
SATTEK, J., Der niederösterreichische Klosterrat. Ein Beitrag zur Geschichte des Staatskirchentums in Österreich im 16. und 17. Jhdt., Diss. Universität Wien 1949.
SCZEPANIAK, Z., Kolegium jezuicke i konwikt w Klodzku 1597–1945, Klodzko 2005.
STEINBACH, O. (ed.), Sammlung historischer Merkwürdigkeiten aus dem Archive des gräflichen Cisterzienserstifts Saar in Mähren, Bd. I-II, Prag – Wien – Leipzig 1782–1783.
STLOUKAL, K., Papežská politika a císařský dvůr pražský na předělu XVI. a XVII. věku. Praha 1925.
TENORA, J., První zánik cistercienského kláštera ve Žďáře r. 1614. Brno 1912.
TENORA, J., Pokus o odevzdání kláštera Všech svatých v Olomouci jesuitům r. 1617, Hlídka 43, 1926.
VLČEK, P. – SOMMER, P. – FOLTÝN, D., Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997.
WEISSENBERGER, R., Die hauptsächlichen Visitationen in Österreich ob und unter der Enns, sowie in Innerösterreich in der Zeit von 1528 bis 1580, Diss. Universität Wien 1949.
WINTER, Z., Život církevní v Čechách. Kulturně-historický obraz z XV. a XVI. století, sv. II, Praha 1896.
ZDICHYNEC, J., „Cur Cistercio Ademptum Ossecum?“ Předání oseckého kláštera pražskému arcibiskupství, Folia Historica Bohemica 22, 2006, s. 29-65.
ZEMEK, M. – BARTUŠEK, A., Dějiny Žďáru nad Sázavou, sv. I-II/1, Havlíčkův Brod 1956-1962.
ZIEGLER, W., Reformation und Klosterauflösung. Ein ordensgeschichtlicher Vergleich, in: Reformbemühungen und Observanzbesterebungen im spätmittelalterlichen Ordenswesen, hg. von Kaspar Elm, Berlin 1989, s. 585-614.

Předběžná náplň práce

Doba reformací je spojena s hlubokou krizí starých řádů, jejímž projevem byl mimo jiné zánik, resp. zrušení mnoha z jejich domů. O slabosti zmíněných řeholních společenství svědčí skutečnost, že členové rušených komunit či řádoví superiores se většinou nezmohli ani na formální protest proti těmto z hlediska kanonického práva mnohdy pochybným aktům. V několika případech (zejm. kanonie Všech svatých na olomouckém Předhradí a augustiniánská kanonie v Kladsku) ovšem snahy o likvidaci klášterů vedly ke konfliktům, v nichž mniši dokázali se svými nepřáteli hrát překvapivě vyrovnanou partii. Právě na tyto spory se projekt zaměří. Jejich společným jmenovatelem je, že hlavním protivníkem bratří bojujících o záchranu svého konventu byla jiná církevní instituce – buď jezuitský řád, nebo příslušný loci ordinarius. Řeholníci tedy případné spory s reprezentanty světské moci (zvláště s nekatolíky) zřejmě pokládali za předem prohraný boj a omezovali se na konflikty, v nichž byla protistrana alespoň teoreticky vázána respektováním církevního práva. Při studiu uvedených kauz se řešitel projektu zaměří především na následující momenty.
Za prvé jde o sféru „vysoké politiky“, tedy jednání, ke kterým v souvislosti se snahami o rušení klášterů docházelo na císařském dvoře v Praze, resp. ve Vídni a na papežském dvoře v Římě. Zde je třeba odhalit v první řadě sítě kontaktů soupeřících stran i dalších aktérů sporu. Šlo o kontakty dvojího typu. Důležitou roli hráli především aktivní spojenci, ochotní u císařského dvora či papežské kurie mnohé „správné“ věci sollicitovat a naopak pozici protistrany soustavně podkopávat. Méně odvážní příznivci se omezovali na zprostředkování informací. Zvláště rozsáhlou sítí informátorů disponovali papežští nunciové. Studujeme-li tedy tyto pomyslné bitvy o kláštery, musíme mít stále na paměti, že tu proti silám snažícím se o rušení klášterů starých řádů – tj. proti diecézní moci či Tovaryšstvu Ježíšovu – nebojuje pouze nepočetná řeholní komunita, ale celá protibiskupská, resp. protijezuitská „fronta“. Pro jednotlivé účastníky byly takové střety často vítanou příležitostí k vyřizování starých účtů. Je zřejmé, že zde máme velmi vhodný materiál ke sledování vztahů v nejvyšších patrech tehdejší společnosti, zejména uvnitř katolického tábora. Proces se žďárskými cisterciáky např. ukazuje, že poměr mezi kardinálem Ditrichštejnem a nejvyšším kancléřem Lobkovicem na počátku 17. století zdaleka nebyl tak ideální, jak jej literatura většinou líčí. Ve zmíněné sféře budou autora projektu také zajímat specifika odporu jednotlivých řádů, přičemž se zaměří mj. na souvislost mezi těmito specifiky a silou, resp. funkčností řádových struktur (tj. provinciálů, vizitátorů, řádových prokurátorů u kurie, řádového centra atd.).
V rovině právní budou sledované konflikty analyzovány jako příklad střetávání práva kanonického a zemského. Juristické spory týkající se likvidace řeholních komunit byly nadmíru komplikované, neboť v podstatě každý účastník těchto sporů měl poněkud odlišný právní názor. Stále se např. opakovaly diskuze o tom, jakým aktem dochází ke zrušení kláštera. O zrušení řádového domu mohli rozhodnout fundátor, zeměpán, papež i řádoví superiores. Podle některých právních znalců bylo třeba rozhodnutí, resp. souhlasu všech čtyř instancí, podle jiných pouze jedné či několika z nich. Důkladný rozbor pramenů může pomoci k objasnění obsahu některých právních institutů, které dosud nebyly podrobně analyzovány, např. provisionu či zeměpanské vrchní ochrany nad kláštery. Dalším zajímavým problémem je, zda aktéři popisovaných událostí dodržovali právní normy, kterými se měli řídit. Zdá se, že tomu tak mnohdy nebylo. Tridentinum např. připouštělo jisté biskupské zásahy do záležitostí exemptních klášterů pouze v případě selhání řádových struktur. Již zmíněný kardinál Ditrichštejn však aktivitu řádových vizitátorů ignoroval a nárokoval si právo vizitovat a reformovat všechny takto privilegované kláštery své diecéze. Budeme se tázat i na to, zda podobně jako v říši záviselo přežití či zrušení kláštera na vůli panovníka. V případě žďárské kauzy je např. pravděpodobné, že zeměpán – ve snaze vyhnout se zhoršení vztahů s jednou ze sporných stran – přenechal rozhodnutí tohoto konfliktu de facto římské kurii.
Strany zainteresované na rušení klášterů obvykle poukazovaly na disciplinární i hospodářský úpadek starých řádů. Řešitel projektu se pokusí zjistit, jak velký byl v jednotlivých kauzách rozdíl mezi tímto obrazem a realitou. Možné to bude především tam, kde došlo k důkladnějšímu vyšetřování vznesených obvinění. V těchto případech totiž zpravidla máme k dispozici svědecké výpovědi zastánců i protivníků ohrožené komunity; většinou šlo o klášterní poddané či obyvatele sousedních panství. Je zajímavé, že i svědkové, kteří s obviněnými mnichy neměli dobré vztahy, často vypovídali v jejich prospěch. Z uvedených výpovědí se můžeme dozvědět také řadu zajímavých detailů z každodenního soužití řeholních komunit se svými často nekatolickými poddanými. Je z nich zřejmé i to, jak důležitou roli hráli na jednotlivých sledovaných panstvích klášterní úředníci. Jejich vliv je historiky často podceňován. Stranou naší pozornosti nezůstane ani otázka, zda bylo řádu v případě zrušení kláštera poskytnuto odškodnění, či zda šlo o zrušení bez náhrady.
Zajímat nás bude nejen vztah mezi realitou a použitými argumenty, ale i argumentace „an sich“ – to, jak na sebe sporné strany reagovaly, jak se jejich stanoviska měnila, jakých jazykových a „psychologických“ prostředků využívaly atd. Zvláštní pozornost bude věnována rozdílům mezi stanovisky světských a duchovních autorit. Zatímco např. zeměpanské úřady pohlížejí na kláštery téměř výhradně jako na majetkové komplexy, vyjadřují se nunciové či biskupové i k takovým problémům, jako je pravověrnost mnichů a dodržování řehole, případně dalších řádových předpisů. Je zajímavé, že nejradikálnější a nejvíce expresivní je argumentace v případech, kdy bylo jednou ze sporných stran Tovaryšstvo Ježíšovo (formulace typu „jezuité se chovají jako nenasytný vlk, který chce pozřít majetek všech řádů i všech biskupů“ patřily k nejmírnějším).
Poslední oblastí, na kterou se projekt zaměří, budou dějiny umění, resp. dějiny kultury (v užším slova smyslu). V době rušení klášterů, resp. jejich předávání novým majitelům vznikaly inventáře klášterního majetku, které nás informují mj. o klášterním „pokladu“ či o knihách, které měli řeholníci k dispozici. Je překvapivé, že v rozporu se vžitými představami o úpadku starých řádů v 16. století dokládají některé z těchto inventářů poměrně vyspělý kulturní život příslušných komunit. Jako vzor, případně inspirace pro zpracování této části práce může sloužit příkladná studie Z. Hledíkové o vybavení augustiniánské kanonie v Kladsku před jejím zrušením roku 1594. Stranou pozornosti nezůstane ani architektura, neboť po zrušení konventu často docházelo ke stavebním úpravám klášterního areálu.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Liquidation of monasteries in the era of Reformations is a phenomenon which has been studied only to a certain level. There were very many cases of abolished or liquidated monasteries. The author concentrates only on two cases (Augustinian canonries in Kłodzko and Olomouc) where efforts to liquidate a monastery were met with resistance from the community or monastic structures.
It is a multilayered topic, requiring a thorough analysis. Due to the fact that these disputes were interfered by a number of influential personalities (supreme provincial officials, nuncios, bishops, superiors of monastic orders etc.), it represents an ideal material to study the relationships within the high society in the era before the Battle of White Mountain. Besides the high politics we can also focus on other aspects – such as legal arguments of the conflicting parties or linguistic, art historical or theological layer.
After research not only in Czech, but also in foreign archives (e.g. Rome, Kraków, Kłodzko, Wrocław, Vienna), the author refills or corrects older conclusions (Jan Tenora, Aloys Bach etc.). He also tries to verify the theory that within the Catholic Church those monasteries were abolished which were – in the economic and also spiritual layer – in a state of deep crisis.