Slovinský mediální systém v komparaci s modely Hallina a Manciniho

• Název práce v češtině: Slovinský mediální systém v komparaci s modely Hallina a Manciniho
• Název v anglickém jazyce: Slovenian media system in Hallin and Manicini´s model
• Klíčová slova: Slovinsko, mediální systém, modely médií a politiky, D. Hallin, P. Mancini, komparace, normativní teorie
• Klíčová slova anglicky: Slovenia, media system, models of media and politics, D. Hallin, P. Mancini, komparace, normative theories
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mediálních studií (23-KMS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Tomáš Trampota, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 21.02.2011
• Datum zadání: 21.02.2011
• Datum a čas obhajoby: 23.06.2011 00:00
• Místo konání obhajoby: FSV Praha 1.
• Datum odevzdání elektronické podoby: 18.05.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 23.06.2011
• Oponenti: PhDr. Gabriela Cihlářová, Ph.D.

Seznam odborné literatury

- HALLIN, Daniel C, MANCINI, Paolo. Systémy médií v postmodením světě: Tři modely médií a
politiky. Praha: Portál 2008

- SIEBERT, Fred S., PETERSON, Theodore, SCHRAMM, Wilbur. Four theories of the press: the authoritarian, libertarian, social responsibility, and soviet communist concepts of what the press should be and do. Urbana: University of Illinois Press, 1956

- HRVATIN, Sandra B., KUČIĆ, Lenart J. Report on Slovenia. In: PETKOVIĆ, Brankica (ed.). Media Ownership and its Impact on Media Independence and Pluralism. Ljubljana: SEENPM and Peace Institute, 2004

- HRVATIN, Sandra B., MILOSAVLJEVIČ, Marko. Media Policy in Slovenia in the 1990’s. Ljubljana: Peace Institute. 2001

- GOW, James. CARMICHAEL, Cathie. Slovenia and the Slovenes: A small state in the new Europe. London: C. Hurst & Co. 2000

Předběžná náplň práce

Vzhledem k nezpochybitelné roli médií jako důležité součásti společnosti se setkáváme s celou řadou perspektiv jejich zkoumání. Pro tuto práci byl zvolen teoretický model Daniela C. Hallina a Paola Maniciho, aplikovaný na mediální systém ve Slovinsku. Autoři se ve své srovnávací analýze pokusili hledat rozdíly a společné body mezi jednotlivými zeměmi. Na základě analýzy jednotlivých mediálních systémů pak komparativní metodou dospěli k vytvoření tří modelů, do kterých osmnáct zkoumaných státních celků rozřadili. Jedná se o model středomořský, severostředoevropský a liberální. Hallin a Mancini omezují svou analýzu pouze na prostor západní Evropy a Severní Ameriky. Je tedy přínosné se podívat, zda lze jejich model aplikovat (alespoň částečně) i na jiné země. Slovinský mediální systém lze v řadě ohledů označit za specifický. Po téměř dvaceti letech fungování tržní ekonomiky a po provedení privatizačního procesu je velká řada médií stále vlastněna (přímo či nepřímo) státem a systém se vyznačuje značně restriktivní mediální legislativou.
Cílem práce je pokusit se na základě analýzy jednotlivých aspektů zařadit slovinský mediální systém do modelu Hallina a Manciniho z jejich studie Systémy médií v postmoderním světě. Slovinský mediální systém bude analyzován v následujících kategoriích: typ novinového průmyslu, politický paralelismus, profesionalismus, role státu v mediálním systému, politická historie a vzorce konfliktu a konsenzu, typ vlády (konsenzuální či většinová), typ pluralismu (individualistický či organizovaný), role státu a racionálně- legální autorita. Na základě těchto poznatků bude slovinský mediální systém zařazen do jednoho z modelů (středomořský, severostředoevropský, liberální), resp. učiněn závěr, zda se jednomu z modelů ve většině aspektů blíží, či zda je roztříštěn mezi více modelů a nelze ho zařadit nikam. Dle geografické polohy lze předpokládat, že se slovinský model bude pohybovat na hranici mezi středomořským (polarizovaně pluralitním) a severostředoevropským (demokraticko- korporativistickým) modelem, neboť zejména italské a rakouské vlivy jsou v této zemi poměrně silné a lze předpokládat, že se do jisté míry promítly i do organizace mediálního systému.
Z teoretické literatury bude práce vycházet zejména ze studia Daniela C. Hallina a Paola Manciniho Systémy médií v postmoderním světě. Pro teoretické vymezení kategorizace vztahu mezi médii a politikou bude využita i klasická práce Four theories of the press. V samotném výzkumu se bude práce opírat o jednotlivé studie o slovinském mediálním systému, které budou s ohledem na svou relevanci zkoumány za celou dobu existence Republiky Slovinsko (tedy od roku 1991). Samozřejmě v aspektech jako vlastnictví médií bude kladen důraz na aktuálnost dat. Rozhodující roli bude v práci hrát analýza primárních pramenů- zpráv jednotlivých organizací (např. ministerstva kultury, Central European Media Enterprises, Raziskovalni inštitut Slovenije- Slovinský výzkumný institut atd.), dat jednotlivých mediálních organizací, mediální legislativy atd. V případě nedostatku primárních dat budou využívány sekundární zdroje (př. sledovanost, čtenost jednotlivých médií). Ve fázi výzkumu bude využito analýzy empirických dat na základě jasného vymezení zkoumaných ukazatelů. Jednotlivé kategorie budou vymezeny na základě studie Daniela C. Hallina a Paola Manciniho Systémy médií v postmoderním světě. Pro zařazení slovinského mediálního systému do modelů Hallina a Manciniho pak bude použita metoda srovnávací analýzy.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Because of the media as an important part of the society there are many perspectives of their exploration. For this work was elected a theoretical model of Daniel C. Hallin and Paolo Manicini, which will be applied to media system in Slovenia. The authors in their comparative analysis try to find differences and common points between the countries. Based on an analysis of media systems they created three models, in which eighteen analyzed state units were classified (polarized pluralist, democratic corporatist, liberal). Hallin and Mancini limited their analysis only to the area of ​​Western Europe and North America. It is therefore useful to see whether their model can be applied (at least partially) to other countries. Slovenian media system can be described as specific in many respects. After nearly twenty years of market economy and after the privatization process is still a large number of media owned (directly or indirectly) by the state and the system is characterized by highly restrictive media legislation.
The aim is to try to include the Slovenian media system into a model of Hallin and Mancini. Slovenian media system will be analyzed in the following categories: type of newspaper industry, political parallelism, professionalism, the role of media in the state system, political history and patterns of conflict and consensus type of government (consensus or majority), the type of pluralism (individualistic or organized), the role of the state and rational-legal authority. Based on these findings, the Slovenian media system will be classified into one of the models, respectively concluded if one of the models is the closest one in most aspects, or whether it is fragmented among several models and can not be included anywhere. By geographic location can be assumed that the Slovenian model will lie between the polarized pluralist and democratic corporatist model. In particular the Italian and Austrian influence is quite strong in this country and we can assume that, to some extent reflected the organization of the media system.
From the theoretical literature, the work will be based mainly on studies of Daniel C. Hallin and Paolo Mancini Comparing media systems: three models of media and politics. For a theoretical definition of the categorization of the relationship between media and politics will be used the classic work Four Theories of the Press. The actual research work will be based on studies of the Slovenian media system, which will be with regard to their relevance investigated for the entire existence of the Republic of Slovenia (since 1991). Of course, in aspects such as ownership of the media the study will focus on the recency of data. Crucial point will be the analysis of primary sources-reports from organizations (eg Ministry of Culture, Central European Media Enterprises, Raziskovalni Institut Slovenije, Slovenia's Research Institute, etc.), data of individual media organizations, media legislation, etc. In case of lack of primary data the study will use secondary data as ratings, readership of the media. In the application part the analysis of empirical data on the basis of clear indicators will be used. Each category will be defined on the basis of the study of Daniel C. Hallin and Paolo Mancini. The comparative analysis will be used for inclusion of Slovenian media systems in the models of Hallin and Mancini.