Při výběru garanta předmětu se zobrazují připomínky jak k němu, tak ke všem vyučujícím daného předmětu. Při výběru vyučujícího, který garantem není, se zobrazují připomínky vztažené pouze k němu.
doc. Mgr. Alice Exnerová, Ph.D. [31-170], Etologie a sociobiologie [MB170P107, přednáška]
Pan Frynta je neřízená střela. Dokáže mluvit zpatra o jakémkoli tématu, ale není to úplně učesané. Hodiny paní Exnerové jsou pečlivě připravené, také nám věnovala PP prezentace k přípravě. Pan Veselovský vykládá svou knihu (Chováme se jako zvířata?). celkově doporučuji, protože je to vtipné a zábavné a jako na jedné z mála přednášek se u výkladu nasmějete:-)
doc. Mgr. Alice Exnerová, Ph.D. [31-170], Etologické metodyI [MB170P60A, cvičení]
Praktikum velmi zajímavé a podnětné. Vzhledem k množství jednotlivých přednášejících mi připadá bezpředmětné hodnotit specielně Alici Exnerovou či Daniela Fryntu, nicméně jako celek není praktiku co vytknout.
Nebýt tohoto cvičení, divoká prasata by mi zcela zničila terénní pokus (někdo mi poradil použít proti nim lidské vlasy) a navíc bych nikdy nepřišla na existenci programu Image Tool. Doporučuji i neetologům (jsem malakolog), všechny úkoly jsou zvládnutelné i pro studenty se základní znalostí etologie. Zvláště děkuji za seznámení se strakou Sárou, výborně jsme si rozuměly :-).
prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc. [31-107], Mikroevoluce a makroevoluce. [MB160P60, přednáška]
Myslim ze prednaska by si za uroven pozadovanych vedomosti na skusku zasluzila viac kreditov. Velmi ma ale bavila a to sa zaujimam o bielu vedu. Plus je aj to ze skripta su na internete spolu s nahravkami z prednasok.
Vytkol by som vsak vnucovanie nazoru prednasajuceho v prednaske o kritike a obhajobe evolucnej teorie...
vzhledem k počtu přihlášených studentů nebylo možné chodit na přednášky, protože kapacita zoologické posluchárny je výrazně pod 300 lidí. náhradní řešení ve formě nahrávání přednášek na diktafon a jejich zveřejnění na webu je originální, ale to bych brala spis jako doplněk, pokud se student nemůže účastnit přednášek třeba kvůli praktiku
V příštím roce budeme žádat o přidělení VG. Ale obávám se, že vzhledem k pravděpodobně méně vhodnému času přednášky uvidí ve skutečnosti přednášku nejspíše méně studentů, než když byla umístěna do VZ.
Tahle přednáška mě tedy opravdu nezaujala a hlavně otázky, které byly ve zkoušce, jsem pak zpětně nemohla dohledat ani ve svých poznámkách z přednášek ani v poskytnutých skriptech. Celkově jsem s touto přednáškou velmi nespokojená (platí pro oba přednášející).
Vy jste ďábel! Jedna z nejlepších přednášek, úžasně se poslouchá a smáli jsme se skoro při každém slově. Jen by chtělo ze zkoušky odstranit otázky, které se neprobíraly...
Při této přednášce byla, je a zřejmě nadále bude posluchárna naplněná. Tu atmosféru nahrávky prostě nemůžou nahradit,i když při přípravě na zkoušku jsou velmi užitečné.
Je toho dost, co člověk musí dostat do hlavy. Na druhou stranu se jedná o velmi zajímavé zastřešující téma všech biologických oborů. Kromě toho je docent Flegr z těch lidí, kteří když mluví, tak prostě nemůžete usnout, i když byste toho měli sebevíc plné kecky - přednáška je zajímavá, živá, přednes vtipný a rozhodně ne nudný. Vřele doporučuji! :o)
Pěkné přednášky, dostupné materiály ke studiu, písemná část zkoušky je sice tak trochu o zmatení nepřítele, ale vzhledem k tomu, že test musíte v podstatě napsat, abyste mohli jít k ústní zkoušce (takže i když dostanete za čtyři, nic to neznamená, jen si pak jdete popovídat), nemyslím si, že by to bylo na škodu. A termínů na vylepšení známek je dost a jsou až do září.
Velmi přínosná přednáška, ze které se dá odnést řada zajímavých a žádoucích postřehů a pohledů na biologii. Pan Flegr patří k nejlepším přednášejícím na této fakultě. Jedinou výhradu, stejně jako u metodologie vědy, mám k testu (přestože jsem v něm dopadl dobře). Forma promítání s nemožností vrátit se k předchozím otázkám není vhodná. Chápu, že to bylo asi opatření kvůli tomu, co se stalo při 1. termínu, na druhou stranu únik testového zadání mezi studenty určitě není jen chyba studentů:-)
Přednášky byly velmi zajímavé, dobře strukturované (osnova promítaná na počítači)a okořeněné vtipnými poznákami. Musím ale říct, že jsem byla docela ráda, že jsem sehnala učebnici, občas bylo něco řečeno ne zcela jasně. Taky věšení nahrávek z přednášek na internet je dobrý nápad. Test byl docela záludný, osobně mi nevyhovují otázky promítané na počítači, připadá mi to pro studenty už až moc omezující. Taky tolik antiopisovacích opatření v jednom testu jsem ještě neviděla. Ačkoli téma přednášky bylo zajímavé, látky bylo přece jenom docela dost, možná by stálo za to uvažovat o zvýšení kreditového ohodnocení.
Minulý rok jsem měl zapsanou Praktickou metodologii vědy a můj komentář je podobný jako tehdy. Pan doc. Jaroslav Flegr je velmi dobrý přednášející, který umí zaujmout své posluchače. Mohl jsem kvůli statistice chodit jenom na jednu hodinu z trvání přednášky, přesto mi to za to stálo (stejně jako v případě doc. Daniela Frynty). V této souvislosti také hodnotím jako velký klad vyvěšení nahrávek na internet.
Bohužel organizace přednášek doc. Flegra má stále, dle mého názoru, 2 slabiny:
a) užitečnost prezentací - je velká škoda, že prezentace nejsou o něco obsažnější, aby mohly sloužit jako osnova, když se člověk později učí na zkoušku – alternativou by mohl být podrobný sylabus přednášky (nejlépe stupně propracování jako sylabus k Biostatistice prof. T. Herbena - pozn. ovšem pokud možno o něco srozumitelnějším jazykem).
V tomto kontextu narážím především na informace jako např. Wahlundův efekt – pokud mne paměť, nahrávky a zápisky mých pilnějších kolegů neklamou, do základní přednášky doc. Flegr nezařazuje. Jest pravdou, že tento pojem je zmíněn (dostatečně) v učebnici, kterou doc. Flegr napsal. Přesto nemyslím, že je rozumné předpokládat od studentů na základní přednášce detailní znalost příslušných pasáží zmiňované učebnice (navíc ta je napsána značně rozvlekle a tato informace se v ní při čtení snadno ztratí).
b) zkouška - způsob její organizace považují za dosti kontraproduktivní, demotivující a zejména neobjektivní.
Svá tvrzení opírám především o tyto důvody:
- celá organizace zkoušky a především způsob zadávání otázek (promítání dataprojektorem na zeď, cca 30 s na otázku, bez možnosti se k otázce vrátit) uměle vyvolávají přehnanou atmosféru strachu a konkurence.
To pochopitelně vede u mnoha lidí k poklesu schopnosti soustředit se = jejich výsledek neodpovídá tomu, co umí.
- způsob formulace otázek neodpovídá času, který má student k dispozici a často ani cíli, tj. zda rozumí evoluční biologii.
Sedíte-li ve ztemnělé posluchárně s vědomím, že máte asi 20-30s na odpověď na otázku, je velmi nepříjemné se setkat s otázkou, jejíž všechny čtyři odpovědi jsou zformulovány podobně této:
"když druhá odmocnina z druhé mocniny selekčního koeficientu je menší než reciproká hodnota Ne"
Nejspíše není třeba asi dodávat, že velmi významné procento studentů tuto otázku ani v daném čase nestihne přečíst tak, aby sis stihli dát dohromady, co která odpověď znamená, natož pak rozhodnout, která je správně. Zbyde pak pouze zoufalství a natipování správné odpovědi. Takováto formulace otázek pouze směřuje k třídění studentů podle reakčního času, schopnosti rychle číst a porozumět textu a v citovaném případě i rychle aplikované znalosti matematiky. Z toho opět plyne, že takováto otázka se mine svým cílem, tj. zjištěním porozumění evoluční biologii.
- čas poskytovaný na jednotlivé otázky naprosto nekorespondoval jejich náročnosti (ať již na přečtení či rozhodnutí o správné odpovědi)
Chápu, že za dané situace musel doc. Flegr improvizovat, přesto myslím, že v této situaci bylo možno zaujmout výrazně humánnější řešení. Přinejmenším se nabízely dvě možnosti (i) vizuálně kontrolovat, zda většina lidí již otázku přečetla a odpověděla, či (ii) korelovat čs na otázku s délkou textu. V obou případech, je však, dle mého soudu, žádoucí poskytnout času na úvahu spíše více než méně, neboť v opačném případě se opět vzdalujeme objektivnímu zhodnocení porozumění evoluční biologii.
- i v rámci samotné idey hodnocení pomocí kvantilů á la měkká selekce lze najít slabá míst výrazně ovlivňující objektivitu zkoušky
Samozřejmě na jednu stranu kvantilové hodnocení umožňuje kalibraci podle toho, jak test všeobecně dopadl. Ovšem na druhou stranu, např. v případě mého termínu, tj. 26.1., došlo k situaci, že díky tomuto hodnocení, bylo možné získat stupeň „dobře“, a tudíž složit zkoušku z evoluční biologie s pouhými 10 body ze 30 možných (resp. 29, nevím, jak nakonec byla vyřešena otázka 23). Toto číslo se již velmi výrazně blíží počtu bodů, kterého lze efektivně dosáhnout pouhým tipováním (kvantil binomického rozdělení při 30 pokusech s pravděpodobností úspěchu  = 0,25 pro 9 a méně úspěchů činí pouze 0,8034066). Pokud by student tedy nebyl dostatečně slabozraký, aby v zšeřelé posluchárně na papírku s paranoidně zpermutovanými písmenky cca velikosti 8 b. nezaškrtl nějaká písmenka e), tak by měl přibližně 19,65934%-ní šanci složit zkoušku z evoluční biologie, aniž by o evoluční biologii věděl ani Ň.
- s předchozím bodem souvisí velmi nízký počet vypsaných termínů písemného testu
Chápu, že toto je způsobeno použitým systémem hodnocení, ale existence pouze dvou termínů písemného testu mi značně zkomplikovala situaci. Na jeden z testů jsem nemohl jít kvůli zkoušce z biostatistiky, na níž byly vypsány původně také pouze 2 termíny (z důvodu nepřítomnosti přednášejícího), a tak mi zbyl pouze jeden. Kdybych jel v té době na lyžařský výcvik jako mnozí moji spolužáci, tak bych zřejmě nemohl podle poznámky u ústních termínů vůbec zkoušku vykonat. Myslím, že by bylo fér vypsat i písemných termínů o něco více (alespoň 3-4 rovnoměrně rozložené v průběhu semestru).
- současná podoba otázek v testu je značně demotivující
U ústní zkoušky snad není k výsledku písemného testu přihlíženo, přesto tento výsledek má, podle mne, nezanedbatelný vliv – student si ho nemůže vymazat z paměti. Ve svém okolí jsem se již setkal s lidmi, kteří výsledkem takovéhoto testu byly značně demotivováni a dostali se do nálady typu, "stejně se nebudu učit, protože je to jedno - na to co si vymyslí se stejně nedá naučit". Nemyslím, že toto je cílem zkoušky, a pochybuji, že takovýto stav pomůže studentům získat kladný vztah k evoluční biologii.
- ad poznámka, již nám doc. Flegr poslal e-mailem:
"Porovnanim vysledku z techto dvou otazek a puvodnich otazek textu nebylo nasledne obtizne zjistit, kteri studenti meli predem s nejvetsi pravdepodobnosti odcizene zadani textu k dispozici."
Musím pana doc. Flegra zklamat - sám vím minimálně o jednom člověku, jenž toto zadání měl také k dispozici, měl výrazně méně bodů v druhé doplňující části, a přesto nebyl pozván k přezkoušení (a zkoušku udělal).
Obávám se, že v současné atmosféře posedlosti úspěchem, pokud možno s minimálním vynaloženým úsilím, jsou kroužkovací testy samy o sobě významným motivačním faktorem nezanedbatelné části studentů ke sdělování si otázek skrze bioforum i jiné cesty.
Co s tím?
Samozřejmě si uvědomuji, že nemám nejmenší právo ani zkušenosti udílet rady, jak zkoušet nás, studenty, ale říká se, že kritika, která jen vytýká a neříká co s tím, je vhodná leda tak do koše. Následující these jsou pouze mým subjektivním, spíše úvahou podloženým, názorem.
- myslím, že je potřeba obnovit opět „tvrdou selekci“, tj. např. k dosažení stupně „výborně“, je třeba získat 90 a více procent atp.
Alternativou by mohla být „tvrdá selekce“, avšak kalibrovaná podle nejlepšího testu, tj. základem počtu bodů není celkový součet, ale počet bodů dosažený nejlepším studentem v tomto termínu, resp. verzi testu.
- s tím souvisí i další bod – úroveň testu by měla být nastavena již apriorně tak, aby bylo možné, že určitá byť malá část studentů jej napíše celý dobře (to při současné situaci je značně nereálné a rozhodně se s tím nepočítá
- otázky by měly být zformulovány pokud možno srozumitelně, nikoliv s apriorním cílem zmást a maskovat méně používanými jmény, jinými čistě matoucími kroky.
- test by buď neměl být časově omezen, nebo by měl být časový limit nastaven tak, aby většina zkoušených test dokončila ještě bezpečně před jeho dokončením.
- jistě má také i smysl, byť je to technicky výrazně náročnější, zavést opět doplňovací otázky. Ty jsou sice náročnější na posouzení, ale případná chyba by byla neutralizována možností přezkoušení jako doposud je neutralizována chyba špatné matrice správných odpovědí. Tento bod spolu s bodem prvním považuji za nejzásadnější.
Závěrem
Tento text nevznikl na základě toho, že bych byl na zkoušce poškozen (měl jsem bezpečně za „výborně“) ani nemám jiný důvod k negativnímu postoji vůči doc. Flegrovi.
Jsem si vědom toho, že převážná část mého příspěvku se nesla v dosti kritickém duchu. Proto bych rád znovu zdůraznil, že doc. Flegr je určitě velmi dobrým přednášejícím, schopným své studenty zaujmout. Rozhodně si myslím, že obsah jeho přednášek je velmi zajímavý a užitečný v mnoha oborech. Na tom nic nemění ani můj zásadní nesouhlas se současnou podobou zkoušky a naopak si v tomto semestru zapisuji Mikroevoluci a makroevoluci.
Dekuji za kriticke hodnoceni, v zasade mate ve vsech bodech pravdu (az na jeden), z formy zkouseni, kterou si kazdorocne vynucuje velky pocet studentu, jsem sam nestastny. Nikoli proto, ze takto nastavenym sitem nutne proklouzne par nepripravenych studentu, kteri meli stesti pri typovani spravnych odpovedi, ale proto, ze se pri nem nemam moznost osobne setkat s vynikajicimi studenty, kteri s prehledem dostanou jednicku jiz v pisemne casti zkousky. Ten bod, ve kterem se mylite: na pisemnou cast zkousky student nemusi, je to pro nej pouze sance navic ziskat znamku, ktera by ho uspokojila. Kdyz se mu to nepovede je na tom pri ustni casti prvniho terminu uplne stejne jako ten, ktery na pisemku neprisel(studentu prichazejicich na zkousku se neptam, zda byli na pisemce a jakou znamku dostali).
Moc se mi líbí, že jsou k dispozici všechny prezentace, nahrané přednášky a ještě k tomu kniha ve které je to taky všechno!! Rozhodně si nikdo nemůže stěžovat, že by se neměl z čeho učit, nebo že by nevěděl, co se učit!!
Tato přednáška patří mezi jednu z nejzábavnějších v zimním semestru. Výklad je srozumitelný, příslušná literatura plně dostupná, včetně nahrávek z přednášek.
Nerozumím tomu, proč tolik studentů nadává na způsob zkoušení docenta Flegra, především pak na nulté termíny. Námitky, že je to rychlé, stresující a že to nemusí zkoušet opravdové znalosti z evoluční biologie, ale úplně jiné věci, jak to prezentoval Zdeněk Janovský ihned po zkoušce jsou asi oprávněné. Nějak ovšem zapomínáme na to, že nultý termín nám nikdo jiný ke zkoušce neposkytne a pokud to někomu ze studentů vadí, tak na něj chodit vůbec nemusí a můžou jít rovnou na ústní. To je potřeba si také uvědomit! Mě se tento způsob docela líbí. K přednášce nemám připomínek a hodnotím ji jako velmi zajímavou a přínosnou (tedy v podání docenta Flegra). Taky mám pocit, že na 3 kredity je toho na zvládnutí až až.
Předmět je zajímavý a přednášky určitě stojí za návštěvu, bylo by ale lepší si ho zapsat až v pokročilejším ročníku, případně ještě lépe si ho nezapasat a chodit na přednášky jen v případě zájmu. Test byl nad moje síly a ústní reprodukce přednášeného v podstatě taky.
Profesor Flegr, co se týče přednesu, je opravdu profesionál. I jeho sofistikovaný způsob zkoušky je propracován do detailu, nemyslím si však, že odráží a spravedlivě ohodnocuje znalosti studentů. Způsob- několik správných odpovědí, ale jen jedna nejsprávnější, mi nepřijde moc fér.
Trivialní otázky (třeba na terminologii) mohou mít i v biologii jednu správnou odpověď. Netriviální otázky bohužel zpravidla nemají v biologii žádnou úplně správnou odpověď ani úplně nesprávnou odpověď. Upozornění, že v případě, že by vám snad přidalo, že některá otázka testu má víc správných odpovědí, máte zatrhnout pouze tu nejsprávnější byla určena hlavně těm nejlepším studentům, kteří znají i výjimky a kteří by právě díky svým nadstandardním znalostem mohli zbytečně ztratit body.
Velmi zajímavá přednáška, už se těším na makroevoluci a mikroevoluci...Vadí mi hodně forma testu, šlo tam spíš o schopnost fungovat ve stresových a nezvyklých situacích než o to, uplatnit svoje znalosti...moje individuální pocity z této písemné zkoužky: zmatenost, nesoustředěnost, chaos, šok, bezradnost, cože?, nespravedlnost...
To je mi líto. Ale jak víte, a jak bylo předem řečeno, když student není s výsledkem tohoto testu spokojen, tak se k výsledku písemky při ústní části zkoušky nepřihlíží.
Prijde mi ponekud na hlavu postavene, ze pokud student v pisemnem testu dosahne dostatecneho poctu bodu na znamku vyborne, tak ze musi jeste absolvovat ustni zkousku... Pritom se teto pisemne zkousce nelze vyhnout... Osobne se mi prici venovat tolik casu jednomu premetu (v podstate mit 2 rovnocenne zkousky z 1 predmetu). Pokud chce student za vyborne, musi absolvovat tuto zkousku dvakrat... Tato prednaska me pristupem ke studentum zklamala...
Zda si student zaslouží z evoluční biologie výborně, je možné zjistit pouze při ústním zkoušení. Písemka byla nepovinná - byl to v podstatě termín navíc. Kdo věděl, že chce jedničku, tak na písemku nemusel vůbec chodit. Pravidla zkoušení a známkování byla zveřejněna předem na webu a byla zopakována i na přednáškách.
Rozdíl mezi známkou 1 a 2 je obrovský.
Po napsání prvního testu za 1 je třeba svůj výkon potvrdit v dalším testu, který je však nepoměrně těžší,takže minimálně já a další 3 lidé z mého okolí po aspiraci na 1 dostali 4.
Nerozumím tomu, proč jsou takto "selektováni" studenti kterým stačí 2.
To, co chci kritizovat, je, že nikde nebylo upřesněno, že druhý test bude těžší.Připadá mi to...lstivé.
Druhý test je podstatně jednodušší než druhý. Neprojdou jím jen ti, kdo se na zkoušku vůbec nepřipravovali a i ti se mohou zúčastnit ústní části zkoušky - jen jim vždy doporučuji, aby to nedělali, ze nejspíš pouze ztratí čas čekáním až na ně přijde řada. Nevěřím, že člověk který velmi obtížnou první písemku napsal na zaslouženou jedničku by mohl vyletět ze druhé písemky. A vůbec nevěřím, že takové osoby mohly byt v tomto semestru čtyři. Ze tří stovek studentů snad může jeden napsat písemku náhodným typováním odpovědí za jedna nebo se může nějak předem dostat k otázkám (proto jedničkáři musí ještě na ústní zkoušku), že by se jednalo o 4 nezávislé případy však neuvěřím.
Dobrá přednáška v podání obou vyučujících. Jediný problém je "Flégrovský typ zkoušky" - prezentace s otázkami, přečtěte si zadání a teď - 5 vteřin na zaškrtnutí odpovědi v archu. Je to značně stresující způsob, navíc člověk znění otázky ne vždycky pochopí. Pak je taky třeba vyznat se v zápisových arších na odpovědi.... Osobně dávám přednost ústnímu zkoušení.
Sice mírně s křížkem po funuse, ale přesto - nedá mi to, abych se zde také nevyjádřila k předmětu, do kterého jsem dávala své velké naděje. Evoluční biologie mě vždycky táhla, ovšem způsob zkoušky mi ji navždy a definitivně zcela znechutil. To nebyla prověrka znalostí z oblasti evoluce, ale jakási examinace, jejímž předmětem bylo zvládnutí stresu, nikoliv látky. Přestože přednášky byly vždy poutavé, zajímavé, vtipné a obsažné, zkouška se změnila v pedagogův soukromý experiment, kdy z nás dělal laboratorní králíky (sofistikovanost struktury testu se nedá upřít, nicméně si nejsem jistá, zda se pro examinaci studentů univerzity hodí). Druhý pokus, který měl být ústní, se změnil v písemnou frašku, kdy za nějaké tři minuty od nás bylo požadováno zodpovězení jedenácti nadiktovaných otázek s přípustnou hranicí jedné chyby (a přestože se vzápětí hranice snížila na padesát procent, úspěšnost druhého pokusu byla nulová). Pane Flégr, měl jste vždycky mé obrovské sympatie, ale tehdy jste mě od evoluční biologie bohužel velice účinně odradil.
prof. RNDr. Daniel Frynta, Ph.D. [31-170], Etologie a sociobiologie [MB170P107, cvičení]
v zoo to bylo super, surikaty dokazaly i po par hodinach, ktere jsme stravili u jejich vybehu, vzdy necim upoutat! cely pobyt v zahrade hodnotim velmi kladne!!
Pozorování chování zvířat v ZOO bylo zajímavé, člověk se naučí nahlížet na zvíře i z jiných stránek , leč v odpoledních hodinách student snadno otupí a usíná spolu se zvířaty:-)
Výlet do zoo zdarma s výkladem o obyatelích klecí a výběhů. Alespoň jednou vydíte zvířata o kterých se učíte naživo. Pokud neprší je to super strávený den.
Přednášky jsem absolvoval všechny (až na tu první), přednášející byli vynikající, úroveň přednášky taktéž, učivo nejen pobavilo. Jedna z mála přednášek, kterou člověk s chutí vyslechne od začátku až dokonce. Doporučuji ji všem.
Přednášky byly pěkné, to ano, ale zastínila to zmiňovaná dezorganizovanost vyučujícího. Když jsem se chtěl domluvit na termínu zkoušky, musel jsem ho doslova uhánět po telefonu. Není to zadarmo a navíc jsem pana doktora obvykle rušil. Tento způsob komunikace připadne mi z pohledu studentova ponižující, z pohledu kantorova minimálně neefektivní. Nemluvě o tom, že ani po dvou měsících nemám známku zanesenou v SISu. Nepomáhají e-maily, telefonáty, ani osobní připomenutí. Výsledkem je můj pocit, že kantořina je pro dr. Fryntu jen jakýsi "vedlejšák". Alespoň tedy, že je čas na vystupování v rozhlase a televizi...
Naprosto nejlepsi prednaska !!!!! Doporucuji vsem,kteri se alespon trochu zajimaji o etologii.Pan Frynta to svym osobitym vykladem umi spravne okorenit,takze se zarucene nebudete nudit a navic se dozvite i nejaka zajimava fakta a prakticke rady z lidskeho zivota.
Je všeobecně známo, že přednášky pana Frynty opravdu stojí za to, což potvrzuji. Jsou zajímavé, vtipné a určitě nadchnou širokou paletu studentů! Vřele doporučuji.
Přednášky leckdy neměli hlavu a patu, slovní projev vyučujícího na vysoké škole si představuji na mnohem lepší úrovni. Přednáška by jistě byla zajímavá, kdyby byla celkově lépe podaná. Myslím, že i využití prezentací by pomohlo k osvojení látky.
Libi se mi prednasky delane bez powerpointovych prezentaci. Clovek stiha si psat a spise pochopi podstatu resene latky.
Ale nutno nepodcenit zkousku- je opravdu vhodne si precist "Etologii" od Veselovskeho!!! Padne na ni dost otazek. Kdyz by se totiz clovek ucil jen poznamky z prednasek a precetl jen doporuceny "Sobecky gen" od Dawkinsea nejakou jinou - primo etologickou knihu, tak si myslim, ze by zkousku mozna neudelal. Jasne totiz nezaznelo (aspon v mem rocniku), ze je zahodno a vlastne nutno si prave Veselovskeho precist. Problem je, ze "Etologie" od Veselovskeho neni v knihovne UK, nutno pujcit od pratel.
Přednáška byla sama o sobě dobrá, příklady byly rozebírány do hloubky, takže je člověk měl čas pochopit a uchovat v paměti, ale nelíbilo se mi hlavně, že docent Frynta vypsal pouze 2 termíny na zkoušku do SISu, a to až během 3. týdne zkouškového období.
Na této zkoušce pro mě bylo možná nejtěžší zjistit kdy a jak se vlastně zkouší a potom po zkoušce zařídit, aby mi známka byla zapsána do SISu. Myslím,že by se termíny zkoušek měly vypisovat na SIS. Na SISu byly vypsány tři a to ještě na poslední chvíli. Jinak mi přednáška bavila.
Konečně něco o životě zvířat jako takových, ne jen kolik mají žeber a zubů. Jen je těžší se zorientovat, výklad je sourh příkladů typů: paviáni dělaj tohle, myši tamto
Nejlepší předmět na škole!! Pan profesor je machr, tomu, co říká, rozumí, a na jeho přednášky jsem se těšila vždy již od té doby, co skončila předchozí.
Je to spíše přednáška o sbírce příkladů, které musí člověk umět, ale jsou (alespoň pro mne)celkem snadno zapamatovatelné... Je to přednáška o chování zvířat - jak se které snaží najíst a rozmnožit, když je nutné, něco se k tomu naučit...
Přednášená látka byla podána často velmi vtipným způsobem, což bylo fajn. Člověk se zasměje a mnohem lépe si uváděné příklady zapamatuje. Exkurze do zoo je také prima.
Přednášky se mi moc líbily. Jsou podány velmi poutavým a zajímavým způsobem. Tento předmět je můj velmi oblíbený. Přednášky považuji za nejlépe prezentované v mém ZS. Skutečně byla radost tam chodit. I když přiznávám v 9 ráno je na mě dost brzy.
prof. RNDr. Daniel Frynta, Ph.D. [31-170], Zoologie obratlovců [MB170P13A, cvičení]
Jako u etologie, chvílemi trochu zmatené. Celkově bych tomuto předmětu vytkla, že nás rozvrháři nedali do VG, protože třeba čtvrtina lidí seděla pravidelně na schodech, což si nemyslím, že je dobré.
Měl bych jistou výhradu, která vynikne zvláště v kontrastu s docentem Flégrem. Proč není jako on pan doktor schopen připravit obdobně kvalitní podklady? (Čímž nutně nemyslím tu obrovskou knihu.) Stačily by nějaké prezentace na netu. Potom je totiž u zkoušky odpověď typu "To si myslí Flégr, s tím já nesouhlasím", řekněme, nepřijatelná... Ale jinak to s ním nebylo špatné.
Záleží na náladě. Na prvním ústním termínu jsem byla cca 4,5 minuty. Otázka zněla koncepce druhu, jmenovala jsem monofyletický, polyfyletický, biologický, typologický, nominalistický. Pak jsem řekla, že už nevím. Nevíte? tak se uvidíme příště. Co jsem měla říct, nevím dodnes.
A to prý, když jsem "učitel", tak bych měla klasifikační otázky zvládat.
Doktor Frynta sice přednášel spíš z hlavy a archaických "blán", na kterých dál než ze třetí řady nelze rozeznat moc podrobností :o) , nicméně všechno je obsaženo v knize Evoluční biologie, takže studijní materiály jsou bez komplikací. Kromě toho je Dr. Frynta užasným komplementem Doc. Flegra - neuvěřitelné přednášky, které stojí za to si poslechnout.
Po jasně strukturovaných přednáškách pana Flegra byla tato část docela studená sprcha. Byly nám pouze promítnuty ručně psané folie, ale jen někdy a jen jako "pomůcka pro přednášejícího" a ze zadních řad stejně nebyly čitelné. Myslím, že zrovna v této části, kde je hodně různých rozdělení (např. typy speciací) a výčtů (např. různé náhledy na to, co je to druh), by se osnova docela hodila. Jinak přednášená témata byla taky velmi zajímavá, i pro molekulárního biologa :)
Nevím proč, ale na přednáškách docenta Frynty z evoluční biologie jsem neustále usínal, vnímat se to nedalo, uspávalo to, prostě nuda a pak jsem tam radši vůbec nechodil. Ale přitom přednášky z etologie a sociobilogie v jeho podání jsou naprosto fantastické. Nějak si ten paradox neumím úplně vysvětlit.
Dobrá přednáška v podání obou vyučujících. Jediný problém je "Flégrovský typ zkoušky" - prezentace s otázkami, přečtěte si zadání a teď - 5 vteřin na zaškrtnutí odpovědi v archu. Je to značně stresující způsob, navíc člověk znění otázky ne vždycky pochopí. Pak je taky třeba vyznat se v zápisových arších na odpovědi.... Osobně dávám přednost ústnímu zkoušení.
Mám to jen z doslechu, ale doneslo se mi, že pan Frynta vyhazoval od zkoušky mezi dveřmi, podle obličeje, pohlaví a celkové nálady vůbec. Jen studijní erudovanost tam jaksi byla zastoupena pouze minoritně.
Musím ocenit způsob, kterým pan docent Frynta přednáší a vypráví. Podle některých komentářů se zdá, že pár let zpátky nebýval moc dobrým přednášejícím--musím říct, že alespoň v současnosti mi přijde jeho styl poutavý a vlastně ani nijak zmatečný.
RNDr. Eva Landová, Ph.D. [31-170], Etologie a sociobiologie [MB170P107, cvičení]
Výlet do zoo zdarma s výkladem o obyatelích klecí a výběhů. Alespoň jednou vydíte zvířata o kterých se učíte naživo. Pokud neprší je to super strávený den.
RNDr. Eva Landová, Ph.D. [31-170], Etologie a sociobiologie [MB170P107, přednáška]
Konečně něco o životě zvířat jako takových, ne jen kolik mají žeber a zubů. Jen je těžší se zorientovat, výklad je sourh příkladů typů: paviáni dělaj tohle, myši tamto
Přednášená látka byla velmi dobře podaná a moc zajímavá. Měla bych ovšem připomínku k tomu, že vůbec neudržujete oční kontakt s posluchači. To dost výrazně sráží dojem z celé přednášky, která by jinak mohla být výborná, takto však působí poněkud zvláštně.
RNDr. Ivan Rehák, CSc. [31-170], Ekologie obojživelníků a plazů [MB170P100, přednáška]
Herpetologie (batrachologie) je spise muj "konicek", nejsem odbornik. Prednasky tudiz hodnotim jako zajimave, sama bych si tyto informace tezko hledala. Bohuzel se me ale dotkl fakt, ze terminy turnusovych prednasek byvaly sdeleny jen na diplomovem seminari odborniku - cca o dve prednasky jsem prisla. Kazdopadne dekuji!
prof. RNDr. Zdeněk Veselovský, DrSc. [31-170], Etologie a sociobiologie [MB170P107, přednáška]
Pan Veselovský oplývá vědomostmi, jakých se mi, studenti, jen těžko dozvíme z jedné učebnice. Jeho část přednášky doporučuju. Přednáška má hlavu a patu, přednes je dobrý.
Pan Veselovsky je kapacita ve svem oboru.Skoda jen,ze si to mnozi studenti neuvedomili a svuj nezajem se ani nesnazili nijak skryt, coz se pana Veselovskeho dotklo,a me je to velmi lito a stydim se za tyto aroganty.
Přednáška byla pěkná. Je mi ctí, že jsem se mohla setkat s legendou tohoto oboru. Pan Veselovský je už starší pán, proto je nutné k tomu přihlížet, neb se mu těžko mluví. Přesto jsem se nejvíc zasmála u příběhů ze života.
Jsem ráda, že jsem si mohla poslechnout velice zajímavé a poutavé vyprávění o zvířatech, které mi utkvělo v paměti i bez učení. Škoda, že učitel neměl větší prostor.
---, Etologie a sociobiologie [MB170P107, přednáška]
Eto a socio je zajímavý, ikdyž musim se přiznat, že s Fryntou, který se podle me někdy moc úzce soustředil na nějaký příklady nějakýho chování, jsem často ztrácela soustředěnost. Každopádně je na to ale dobrá knížka Etologie od Veselovského, musíš jí přečíst na zkoušku, páč podle ní zkouší, a je hodně zajímavá:) No a se zkouškou je to tak, že sice vypíše pár termínů (ale až na poslední chvíli, když už se zpravidla nedaří je mezi ostatní zkoušky někam zařadit), ale pak se můžeš nechat vyzkoušet v LS na praktikách v zoo, ale většina lidí se s nim asi domlouvala osobně. Ale zas není dobrý to nechávat na poslední chvíli (červenec a dál), páč pak už jsou trochu naštvaný, když maj taky spoustu svojí práce, ale vyjdou vstříc... Každopádně tenhle předmět doporučuju:)
