|
|
Připomínky k výuce (Oba semestry)
Při výběru garanta předmětu se zobrazují připomínky jak k němu, tak ke všem vyučujícím daného předmětu. Při výběru vyučujícího, který garantem není, se zobrazují připomínky vztažené pouze k němu.
| RNDr. Eva Schmoranzerová, Ph.D. [32-KCHFO], Praktikum III - Optika [NOFY028, laboratorní práce] |
| Autor příspěvku je pořadateli ankety známý, 25.06.2023, 2. ročník, Fyzika, bakalářské |
| Neumí nastavit refraktometr. |
| Připomínka k předmětu, Praktikum III - Optika [NOFY028, laboratorní práce] |
| Matěj Dvořák, 15.09.2023, 3. Ročník, Fyzika, bakalářské |
| Tento příspěvek se týká všech tří semestrů a pětadvaceti úloh, se kterými jsem přišel do styku, a píšu ho, protože se při každé snaze o zlepšení praktik naráží na nedostatek zpětné vazby od studentů. Myslím, že moje zkušenost z praktik není ojedinělá a že by měla zaznít co nejotevřeněji.
Praktika jsou trápení, studentovi skoro nic nedají a hodně toho vezmou. Základní problém je jednak obrovská spousta jednotvárné práce, kterou vyžadují, jednak nejasná koncepce toho, co by se na nich vlastně člověk měl naučit. Většinou se praktika tváří jako příprava na samostatnou vědeckou činnost. V současné době ale jako vědecká činnost nefungují. Od začátku je jasné, jak postupovat, i co by mělo vycházet (řada úloh vede k ověření platnosti nějakého zákona nebo změření veličiny, kterou najdeme v tabulkách). Pokud to tak nevychází, hledáme chyby v uspořádání. Takové prostředí popsal Feynman jako "cargo cult science" (viz pasáž o Millikanově experimentu zde: http://calteches.library.caltech.edu/51/2/CargoCult.htm), a je to cesta ke zlozvykům a špatné vědě. Samozřejmě takový přístup dává smysl, pokud člověk kalibruje nějaký přístroj, ale vnějškem se praktika jako nácvik kalibrace přístrojů neprezentují. Pokud by praktika chtěla být vědeckou prací, bylo by potřeba radikálně snížit počet úloh za semestr a zvětšit jejich rozsah (radikálně ve smyslu "maximálně tři úlohy za semestr, radši dvě"). Studenti by se dostali k více částem experimentální práce: navrhnout uspořádání, sestavit ho, odladit/kalibrovat, měřit na něm (třeba analyzovat nějaký opravdu neznámý vzorek). Experiment je přeci o práci s neznámem, a ve snaze se s neznámem nějak popasovat je smysl a půvab vědy, tak je škoda ho pořádně nezažít. Jednu věc mi praktika dala: sloužila jako docela užitečné dodatečné cvičení k odpovídajícímu předmětu. Často jsem až na praktikách pochopil něco, co jsme brali dříve teoreticky (např. fourierovská optika, Braggova difrakční podmínka a vůbec krystalická struktura, tepelné čerpadlo). Hodně mi osobně pomohlo, když se vedoucí úlohy ptal na spoustu věcí o tom, co se v úloze děje, diskutoval se mnou a přišel na to, že něčemu nerozumím. V diskusi jeden na jednoho nad problémem nepocházejícím ze sbírky úloh se na problémy dalo přijít mnohem rychleji a taky je rychle napravit. Navíc byli vedoucí vesměs ochotní a chyby nijak nepenalizovali, za což jim děkuju. Jednoznačně nepřívětivé byly až protokoly. Ze začátku se na nich člověk učil formu, ale ta se celkem brzy odladila a všechny další protokoly byly opakováním téhož. Velká část jejich obsahu byla balast: vypisování vztahů ze studijního textu do "teoretické části", závěr, přikládání dat (která jsme museli tak jako tak fyzicky nechávat v místnosti praktika)... Chápu snahu naučit nás sepsat protokol, který má hlavu a patu. Ale nechápu, proč jich máme psát pětadvacet. Prosba na všechny zodpovědné za formát praktik: Práce spojené s praktikem je příliš. Napsání protokolu si často vyžádá celý jeden pracovní den, během kterého nejde zvládnout nic jiného, což během semestru člověku bere čas na všechno ostatní. Kvůli tomu se z psaní protokolů stává nutné zlo, které se musí stihnout co nejrychleji, a za takových podmínek z toho nikdo nic nemá. I opravy protokolů jsou často povrchní a přicházejí pozdě, protože i na opravující je objem práce přehnaný. Kdyby nic jiného, tak jen prosím snižte počet úloh, klidně s odpovídající změnou počtu kreditů. Všem by to ulevilo a umožnilo dělat věci pořádně, a není na to potřeba žádná práce navíc. |
| Autor příspěvku je pořadateli ankety známý, 25.06.2023, 2. ročník, Fyzika, bakalářské |
| Měření samotné je vcelku zábavné, určitě nejzajímavější z prvních tří praktik, navíc úlohy jsou poměrně rozmanité, což je fajn.
Bohužel, tím pozitiva končí. Studijní texty jsou nejednotné, občas obsahují neúměrně mnoho informací oproti tomu, co je třeba k měření, jindy tam zase některé informace chybí. Dobré by také bylo sjednotit hodnocení protokolů - jsou velké rozdíly v přísnosti opravujících, někteří strhávají body za každou drobnost. Navíc mám také pocit, že někdy se opravující ani nesnaží porozumět tomu, co jsem do protokolu napsala. Na závěr - když my jako studenti musíme protokol odevzdat do 14 dnů od měření, měli by i opravující mít povinnost opravit protokol do 14 dnů. |