• Data jsou dostupná pouze pro Oba semestry.
Připomínky k výuce (Oba semestry)
Filtr:
  
Předmět: Katedra:
Typ:
Při výběru garanta předmětu se zobrazují připomínky jak k němu, tak ke všem vyučujícím daného předmětu. Při výběru vyučujícího, který garantem není, se zobrazují připomínky vztažené pouze k němu.
doc. RNDr. Jana Barthová, CSc. [31-250], Biochemie II (kata) [MC250P40B, přednáška]
Student zakázal zobrazování osobních údajů, 18.02.2007, 2. Ročník, Klinická a toxikologická analýza, bakalářské
Možná by bylo dobré dávat nějaké materiály z přednášek na internet, aby studenti stíhali více vnímat vykládanou látku. Ale jinak byly přednášky dobré a záživné.
prof. RNDr. Jiří Hudeček, CSc. [31-250], Biochemie II (kata) [MC250P40B, přednáška]
Student zakázal zobrazování osobních údajů, 20.06.2006, 2. Ročník, Klinická a toxikologická analýza, bakalářské
Přístup Doc.Hudečka ke studentům mi velice vyhovoval.
Student zakázal zobrazování osobních údajů, 12.02.2009, 2. Ročník, Klinická a toxikologická analýza, bakalářské
Přednášky byly fajn. Jen mi nepřišlo příliš účinné probírat metodiku jen teoreticky. Když o tom má student alespoň nějakou představu, je to OK. Ale když o tom neví naprosto nic a dané přístroje nikdy neviděl je to složité. Ne všichni mají střední chemickou průmyslovku. Já například mám úplně všeobecné gymnázium a tam jsme v chemii skončily karboxylovýma kyselinama a laborky jsme neměli vůbec. Jak se kouká do mokroskopu bych ještě pochopila, bez toho, abych u něj seděla, ale jak si ho mám nastavit a seřídit, když nevím na co je jaké "hejblátko" je pro mě dosti složité.

Toto není negativní hodnocení Vás jako vyučujícího, ale systému jakým se metodika vyučuje.
  		• Milá kolegyně, je to staré a prakticky neřešitelné dilema: "teoretické probírání" metod před praktiky (nazvěme to třeba "model 1", to je to, co funguje nyní) je suché a málo záživné, obtížné na představivost. Pakliže se ale postupuje opačně ("model 2": nejdříve praktika, pak teorie, také jsme vyzkoušeli a možná místy ještě běží), zvrhnou se často praktika v pusté slévání roztoků a otáčení knoflíků na přístrojích, bez toho, aby studenti pochopili oč jde.
    Bohužel, tam, kde chybí aspoň základní snaha se TROCHU učit průběžně - viz také moje odpověď na další, anonymní dotaz - to takhle tristně občas skončí tak jako tak. Fascinuje mne, když u přijímacích zkoušek do navazujícího magisterského studia mnohdy zkoušený nezná metodu (např. některou chromatografickou), o které jsme mluvili v biochemii, poté si ji prakticky vyuzkoušel v praktiku z biochemie (a ještě navíc v analytické chemii, ze které je vlastně otázka). Není to nic výjimečného, mám za sebou tyto zkoušky před krátkou dobou.

    Jiří Hudeček, CSc.