Při výběru garanta předmětu se zobrazují připomínky jak k němu, tak ke všem vyučujícím daného předmětu. Při výběru vyučujícího, který garantem není, se zobrazují připomínky vztažené pouze k němu.
prof. MUDr. Jiří Moláček, Ph.D. [14-400], Chirurgie II. [EP0105400, cvičení]
Pan profesor se snaží brát ohled na studenty a začlenit je do procesů na oddělení, na vizitě nám i zběžně navíc komentoval urité případy, abychom se lépe orientovali a něčemu přiučili
Připomínka k předmětu, Chirurgie II. [EP0105400, cvičení]
Většinu času na oddělení na nás nikdo z lékařů neměl kapacitu nebo náladu. Takže po ranní vizitě, kde jsme jen překáželi nás nechali na chodbě a museli jsme se nějakému lékaři vnutit nebo se alespoň odešli koukat na operační sály.
v rámci celé výuky na chirurgické klinice FN Lochotín jsme nedostali žádný email, žádná informace nebyla zveřejněná na SISu, ani na MOODLe. Tohle bylo opravdu cítít v rámci výuky v 5. ročníku. V rozvrhu jsme měli uvedený začátek praktik naod8.00, i když jsme fakticky měli být na klinice již v 7.00 a každý na jiném oddělení. Informaci jsme dostávali od spolužáků ze starších ročníků a kruhů, co již ten předmět absolvovali, což vedlo k zmatku. Určitě bych ocenila jeden informační email pár dnů před začátkem výuky kde, kdy máme být (jak to dělají ostatní kliniky). Ulehčilo by to život všem, a nikdo by nescháněl studenta, který je zrovna vypsaný na sál, a zárověň je v jiné zemi na Erasmu, o čemž sekretářka byla informována a všechno bylo schváleno, což se stalo v naše skupině.
Navíc spousta studentů byla vyignorována doktory z oddělení, na které byli vypsaní. Chapu, že provoz kliniky je na prvním místě, ale když doktor zapomene a schvalně vyignoruje studenty na chodbě 5 dnů po sobě je to kontraprodutnivní.
Chtěla bych zvlášť poděkovat panu doktoru Novákovi z JIP 1, který se nám věnoval a mohli jsme vyzkoušet i převazy.
Připomínka k předmětu, Chirurgie II. [EP0105400, cvičení]
Předmět chirurgie považuji za velmi důležitý, ale současně bych si dovolil zmínit několik postřehů k jeho organizaci a délce.
Výuka probíhala pouze jeden týden, což je — vzhledem k rozsahu a důležitosti chirurgického oboru — velmi krátká doba. Je pochopitelné, že během tak omezeného časového úseku se nedá komplexně seznámit s problematikou chirurgie, a to ani v teoretické, ani v praktické rovině. Proto bych si dovolil navrhnout, zda by nebylo možné uvažovat do budoucna o rozšíření této výuky nebo její lepší systematizaci.
Chápu, že chirurgická klinika je velké a vytížené pracoviště, a že zajistit strukturovaný program pro všechny studenty není jednoduché. Nicméně výuka působila místy poněkud roztříštěně – každý student byl přidělen na jiné místo a konkrétní náplň dne často závisela pouze na jednotlivých lékařích, kterým jsme byli přiděleni. To sice umožňuje praktický kontakt s reálným provozem, ale zároveň chyběl jednotný vzdělávací rámec, o který bychom se mohli opřít.
Velmi by pomohlo, kdyby byl vytvořen jednotný plán či rozvrh, ideálně doplněný o základní přednášky nebo tématické bloky, které by zajistily, že všichni studenti projdou alespoň minimálním společným základem.
Cením si nasazení všech vyučujících, kteří se nám věnovali i přes vysoké pracovní vytížení, a děkuji za možnost nahlédnout do praxe jednoho z nejzásadnějších medicínských oborů.
