velikost textu

Vyhledávání

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Uživatelská příručka (formát .pdf)
  1. Upřesnění výběru
Nalezeno 63 prací (189 dokumentů)
The Reform Catholic Josef Dobrovský
Autor:
Mgr. Josef Táborský, Th.D.
Školitel:
prof. ThDr. Jan Blahoslav Lášek
Fakulta:
Husitská teologická fakulta
Typ práce:
Disertační práce
Rok obhajoby:
2006
Nalezené dokumenty:
Abstrakt anglicky
Reformní katolík Josef Dobrovský The Reform Catholic Josef Dobrovský Josef Táborský The goal of this dissertation thesis is to introduce Josef Dobrovský as a priest influenced by the Enlightenment and participating in reformative effort in Catholic church of 18th century. Author of this dissertation has not focused on Josef Dobrovský’s excellent scientific work but rather on the importance of Josef Dobrovský as both the scholar and the the man oriented towards the Christian faith and questions connected with it.
Abstrakt v českém jazyce
Reformní katolík Josef Dobrovský The Reform Catholic Josef Dobrovský Josef Táborský V předložené disertační práci se autor pokusil vykreslit obraz Josefa Dobrovského jako osvícenstvím ovlivněného kněze, který se podílel na reformních snahách uvnitř katolické církve 18. století. Jeho vědecké dílo, jež mu především zajišťuje pevné místo v dějinách, nebylo středem autorova zájmu. Šlo mu o Dobrovského jako o člověka, který byl sice vědcem a vědě přisuzoval ve svém životě zcela zvláštní význam, jenž však zároveň po celý život nábožensky cítil a o náboženských otázkách přemýšlel.
Text práce
Life of Jews in Bohemia and Moravia During the 18. Century Based on the Responsa of the Chief Rabbi ezechiel Landau
Autor:
Rut Harel, M.A., Th.D.
Školitel:
doc. PhDr. Bedřich Nosek, CSc.
Fakulta:
Husitská teologická fakulta
Typ práce:
Disertační práce
Rok obhajoby:
2012
Nalezené dokumenty:
Abstrakt anglicky
Ruti Harel Život židů v Čechách a na Moravě v 18. stol. na základě informací z responsí vrchního zemského rabína Ezechiela Landaua Life of Jews in Bohemia and Moravia During the 18 Century Based on the Responsa of the Chief Rabbi Ezechiel Landau There are those who are known by their name and others who are known by the name of their book. Such a person was Rabbi Yehezkel Landa (Assistant Levite), son of Yehuda Landa, who was known as HaNoda BeYehuda— the title of his book that included 850 responsa and also made reference to his father's name. Yehezkel Landa was born in 1713 (5473) in Poland, where he learned in Yeshiva and also served as Rabbinical Judge in the cities of Brody and Yampol. On the death of Rabbi David Oppenheim in 1755 (5515), Rabbi Yehezkel Landa was appointed his successor as Chief Rabbi of Prague and of all the communities in Bohemia. He established a Yeshiva in Prague, which became an important center for Torah study, and he received Halakhic questions from all over Europe. Rabbi Yehezkel Landa served as Head of this Yeshiva for 38 years, until his death in 1793. HaNoda BeYehuda was constantly absorbed in adherence to the Halakhah versus the complexity of living a Jewish life in a non-Jewish environment and under non-Jewish rule. To maintain Jewish Halakhic autonomy as far as possible, HaNoda BeYehuda favored cooperation with the authorities, even though for most of his term of office, the Archduchess of Austria, Maria Theresa, pursued an aggressive policy towards her Jewish subjects. She instituted heavy taxes and ordered the implementation of many censuses, intended to reduce the Jewish presence in the Empire. She continued Charles VI's draconian family law from 1726, which limited the number of Jewish families allowed to live in Bohemia to 8,541, and in Moravia to 5,106. This was in addition to his decree that only one male in each Jewish family was allowed to marry. This research deals with the literary genre of responsa, mainly concerning relevant issues that arose in daily life. The receivers of the questions were chiefly Torah sages, Judges and Rabbis. The posers of the questions were individuals or heads of communities. The issues raised in this genre required a solution in the spirit of the Torah, even though they were not explicitly mentioned in the regular Halakhic sources. These questions could be solved only by comparing them with similar issues brought in the classical Halakhic literature. The responsa addressed in this dissertation deal with Jewish life in a non-Jewish environment and are divided into two parts. The first part deals purely with Halakhic issues relating to non-Jews, such as selling leaven to a non-Jew before Passover or concerning leaven that had not been sold over Passover. The second part deals to a greater extent with the Halakhic dilemmas encountered by Jews living in a non-Jewish environment. My research dealt with the question of whether the responsa can be used as a reliable historical source. Despite the differences of opinion about this assumption, which are brought in this study, we can conclude that it is possible to rely on the responsa as a historical source, while exercising caution that is fitting to research. Moreover, the responsa capture complex historical situations of Jews living among non-Jews, mainly regarding the Halakhic rulings related to daily life (in the Orakh Hayyim volume of the Shulhan Arukh). However, these situations should be confirmed as being in correlation with the contemporary research literature. From the types of questions presented to Halakhists in every generation and from those encountered by HaNoda BeYehuda in particular, which are the object of this study, we learn about the Halakhic problems that occupied the Jews in their non-Jewish environment, their cross-section of occupations, economic and livelihood problems faced by the different communities and their attitude to the ruling power and its directives. Not infrequently, these directives breached the autonomy of the Halakha and forced the Jewish communities into a behavior pattern that had no Halakhic precedent.
Abstrakt v českém jazyce
Rút Harel, M.A. Život Židů v Čechách a na Moravě v 18. století na základě informací z responsií rchního zemského rabína Ezechiela Landaua Life of Jews in Bohemia and Moravia During the 18. Century Based on the Responsa of the Chief Rabbi ezechiel Landau Jsou lidé, které známe pod jejich jménem a jsou tací, kteří jsou známmí podle názvu svých děl . Takovým je i rabín Jechezkel Landau Segal Halevi syn Jehudy Landaua, který zván podle svého díla, v kterém je obsaženo 850 responzí na otázky, které mu byly položeny. Také byl zván podle jména svého otce a jeho jméno tedy je Noda b Jehoda. Jechezkel Landau se narodil roku 1713 (5473) v Polsku. Tam také studoval a působil jako rabín ve městě Brody a Jampole. Roku 1755 (5515) byl povolán k funkci rabína v Praze a ve všech obcích Čech a Moravy jako nástupce rabína Davida Oppenheimera, který zemřel. Jeho působení v Praze ji učinilo střediskem židovské učennosti a ze všech koutů Evropy proudily k r. Landauovi halachické otázky. V čele ješivy stál až do roku 1793 , po dobu 38 let, až do své smrti. Největší pozornost věnoval Node beJehuda vždy odpovědnému přístupu k halaše v podmínkách, kdy Židé byli obklopeni nežidovským okolím a žili pod nežidovskou státní správou a vládou. Cílem Noda b´Jehudy bylo uchránit co největší autonomii v halachických otázkách a proto spolupracoval s úřady, s vládou, přestože po většinu doby jeho působení vládla Marie Terezie, charakteristická tvrdou rukou ve vztahu k poddaným Židům. Uzákonila vysoké daně a různá omezení, jejímž cílem bylo omezení židovské přítomnosti v císařství a pokračovala ve familiantském zákoně z roku 1724, který stanovil, že pouze jeden syn z každé usedlé židovské rodiny se smí oženit a pokračovat bydlet v místě svých předků. Cílem této práce je ukázat, že žánr literatury responzí je dokladem o v každodenních problémech a životních situacích židů. Otázky byl většinou kladeny rabínům, soudcům, učencům, kteří se zabývali výlučně Tórou. Tazateli byli zpravidla rabíni obcí, soukromé osoby anebo naopak představitelé židovských obcí. Na otázky, bylo třeba dát odpovědi, které by poskytli okamžité praktické řešení problému podle zákonů Tóry, přestože se takové problémy nevztahovaly k běžně diskutovaným otázkám v obvyklých pramenech rabínské literatury. Řešení otázek bylo možné pouze na základě srovnání s podobnými otázkami, které byly diskutovány v klasické halachické literatuře. Otázky a responsa pojednávané v této dizertaci se týkají především každodenního života židů v nežidovském okolí a rozpory které v důsledku toho vznikaly.
Text práce
The Way to Intrinsic Freedom of Man According to Evagrius and John Cassian(The Way to Holistic Health of Man)
Autor:
Mgr. Jiří Hempl
Školitel:
doc. ThDr. Václav Ventura, Th.D.
Fakulta:
Husitská teologická fakulta
Typ práce:
Disertační práce
Rok obhajoby:
2016
Nalezené dokumenty:
Abstrakt anglicky
The aim of this dissertation is to highlight the fact that mental disorders can also have a spiritual cause. This thesis is based on an assumption that the spiritual condition of a person is expressed by mental manifestations of man. The research focuses mainly on the spiritual condition of man, that influences the holistic health of man. If we speak of a physical treatment or mental disorders treatment we can also speak about spiritual healing. It focuses on the treatment of a spiritual pathology of man. The research in this dissertation was inspired by a living praxis of desert Fathers of 4th century AD. This dissertation aims to present this concept to a man of the 21st century.
Abstrakt v českém jazyce
Předložená práce si kladla za úkol zmapovat, resp. poukázat na úzké propojení mezi duchovní a duševní dimenzí člověka. Práce se zabývala vznikem duchovní nestability a jejího vlivu na duševní stav. Adekvátně k tomu jsme také poukázali na cestu, která dle pouštních Otců vede k obnovení duchovní stability člověka, tj. k obnovení jeho vnitřní svobody a nabytí celistvého zdraví. Také jsme nastolili otázku, zda praxe pouštních Otců je uplatnitelná i v dnešní době.
Text práce
Kabbalah according to the teaching of Rabbi Yehuda Ashlag
Autor:
Mgr. Michael Nosek
Školitel:
doc. PhDr. Bedřich Nosek, CSc.
Fakulta:
Husitská teologická fakulta
Typ práce:
Disertační práce
Rok obhajoby:
2016
Nalezené dokumenty:
Abstrakt anglicky
This thesis discusses the basic principles of the Kabbalistic system of Rabbi Yitzhak Luria from the perspective of two important Kabbalists of the 20th century, Rabbi Yehuda Ashlag and his son Rabbi Baruch Ashlag, who tried to popularize the Lurianic Kabbalah. It is divided into three main parts: The first part deals with the basic points that are important for a deeper understanding of the teachings of Rabbi Yehuda Ashlag. Describes Kabbalah as learning which deals with the relationship of the Creator to man and enables the unification of man with the Creator. Also shows the history of humanity from the perspective of Kabbalah. Defines the Kabbalah as a science about the sequence of creation and describes perceptions of reality in terms of Kabbalah. The second part consists of translation of selected sections of "Introduction to Kabbalah" (Heb. Pticha lechochmat hakabbalah) by Rabbi Yehuda Ashlag, which is one of the three Ashlag´s introductions to the Book of Zohar. Introduction to Kabbalah describes in abbreviated form the whole Kabbalistic System and helps to understand the complicated text of the Zohar. Following is the interpretation of certain sections of "Introduction to Kabbalah" by Rav Michael Laitman, disciple of Rabbi Baruch Ashlag. The third final part deals with the method of studying Kabbalah and the importance of study in the group. The aim of my thesis has been to offer to everyone a translation of one of the major works of Rabbi Yehuda Ashlag which can help to understand the whole Kabbalah terminology.
Abstrakt v českém jazyce
Tato práce je jen malým náhledem do rozsáhlého kabalistického systému, který nám předal rabi Jicchak Lurija a ve 20. století rozpracoval a vyložil rabi Jehuda Ašlag a jeho následovníci, syn rabi Baruch Ašlag a v současné době rav Dr. Michael Laitman. Chtěla by pomoci všem, kteří touží poznat kabalu z hlediska tradičního judaismu, ale je pro ně těžké nalézt odpovídající literaturu nebo porozumět kabalistickému jazyku. Na základě překladu vybraných textů rabi Jehudy Ašlaga a jeho syna rabi Baruch Ašlaga se zájemce o učení kabaly může seznámit se základní kabalistickou terminologií a základními principy kabaly. To může pomoci i při studiu dalších kabalistických textů. Zároveň je zde alespoň stručně popsána metodika studia kabaly, která je důležitá pro vnitřní pochopení celého kabalistického systému a podstaty judaismu jako takového. Ukazuje, že všechna přikázání obsažená v Tóře, která na první pohled mohou působit podivně, mají svou zákonitost a vyjadřují procesy, které probíhají v universu a vedou k přesně stanovenému cíli.
Text práce
Adversus nationes by Arnobius of Sicca and Octavius by Minucius Felix
Autor:
Mgr. Ladislava Říhová
Školitel:
prof. ThDr. Jan Blahoslav Lášek
Fakulta:
Husitská teologická fakulta
Typ práce:
Disertační práce
Rok obhajoby:
2016
Nalezené dokumenty:
Abstrakt anglicky
Annotation African teacher of rhetoric Arnobius of Sicca, who lived at the turn of the 3rd and 4th century, is one of the less known Christian authors. He is the author of Christian apology written in Latin called Adversus nationes. His statement attracted particular interest of philologists and historians of antiquity, because it contains large amounts of mythological material. The aim of this work is to introduce Arnobius not only as a crucial source of pagan theology, but also as an important Christian witness of the complicated religious - political situation of Christianity in the time before the Milan Edict, particularly at the time of Diocletian's persecution of Christians. Given the need to work with original texts includes this thesis also the first Czech translation of Arnobiusʼ apology.
Abstrakt v českém jazyce
Anotace Africký učitel rétoriky Arnobius ze Sikky, žijící na přelomu 3. a 4. stoletní, patří k méně známým křesťanským autorům. Právě on je autorem latinsky psané apologie křesťanství Adversus nationes. Jeho spis poutá především zájem filologů a historiků starověku, obsahuje totiž velké množství látky mytologického charakteru. Cílem této práce pak je představit Arnobia nejen jako pramen pohanské teologie, ale také jako křesťana a svědka komplikované nábožensko – politické situace křesťanství v době před milánským ediktem, konkrétně v čase Diokleciánova pronásledování křesťanů. Vzhledem k nutnosti práce s původními texty obsahuje práce také první český překlad Arnobiovy apologie.
Text práce
The Creation as Sacrament in the Writings of Alexander Schmemann, Pierre Teilhard de Chardin and Jürgen Moltmann and its Value for the Contemporary Theological Thinking
Autor:
Mgr. Lukáš Štursa, Ph.D.
Školitel:
doc. ThDr. Jiří Vogel, Th.D.
Fakulta:
Husitská teologická fakulta
Typ práce:
Disertační práce
Rok obhajoby:
2016
Nalezené dokumenty:
Abstrakt anglicky
The Creation as Sacrament in the Writings of Alexander Schmemann, Pierre Teilhard de Chardin and Jürgen Moltmann and its Value for the Contemporary Theological Thinking. Annotation: This thesis focuses on the question how the christian theology understands the relation of man, creation and God in the situation of the environmental crisis. It explores the legacy of the three great thinkers of the 20th century - orthodox theologian and liturgist Alexander Schmemann, French paleontologist and jesuit priest Pierre Teilhard de Chardin and German theologian Jürgen Moltmann – to articulate how the christian approach to human and non- human creation looks like. Alleged views lead not only to intellectual understanding, but shape above all the basis for practical christian life and on the deeper level for the true spirituality of creation.
Abstrakt v českém jazyce
Stvoření jako svátost v dílech Alexandera Schmemanna, Pierra Teilharda de Chardin a Jürgena Moltmanna a jeho význam pro současné teologické myšlení. Anotace: Tato disertační práce se zaměřuje na otázku, jak křesťanská teologie rozumí vztahu člověka, stvoření a Boha v situaci ekologické krize. Zkoumá dílo tří velkých myslitelů dvacátého století – pravoslavného teologa a liturgika Alexandera Schmemanna, francouzského paleontologa a jezuitského kněze Pierra Teilharda de Chardin a německého teologa Jürgena Moltmanna – aby formulovala křesťanský pohled na lidskou a mimo-lidskou část stvoření. Uváděné názory nevedou jen k intelektuálnímu porozumění, ale především poskytují základ pro praktický křesťanský život a na hlubší úrovni pro skutečnou spiritualitu stvoření.
Text práce
Religious Conversion ‐ Authentic Testimonies of Converts
Autor:
Mgr. Eva Mašková
Školitel:
prof. ThDr. Zdeněk Kučera, Dr.phil.h.c.
Fakulta:
Husitská teologická fakulta
Typ práce:
Disertační práce
Rok obhajoby:
2016
Nalezené dokumenty:
Abstrakt anglicky
Abstract Religious conversion is an interesting phenomenon that crosses religious beliefs. This phenomenon intersects with many various disciplines, from medicine through the scientific disciplines such as anthropology, sociology, religious studies, psychology and theology. Religious conversion may on the one hand be a demonstration of deep spiritual experience and on the other, the result of strong pressure from others. We can get closer to the truth only through the authentic testimonies of the converts. This is why I have chosen the theme of the religious conversion in the context of “pure experience”. We can see differences among conversions to various religions. But it is necessary to say, that I am interested in conversion to Christianity. But the Christianity of two thousand years ago is not the Christianity of today. The Apostle Paul joined a marginal movement at a time when such acceptance was punishable by death. Today, however, converts have joined millions of faithful around the whole world. And this is why religious conversion to Christianity is a lively phenomenon. In my thesis I would like to clarify the question: "What is religious conversion?" Is it a manifestation of the power of God, or is it a clearly human decision? Has the conversion some connection with the social environment, or is it a deeply personal act? And finally, is the conversion a single action or does it mature in the heart of a person over a long time? I would like to describe selected themes of religious reversal associated with selected stories of converts. I will also focus on the stories of famous converts, such as Paul of Tarsus, Augustine of Hippo or Quintus Septimius Florens Tertullianus. My dissertation focuses on the authentic reports of these “second births” and compares this information with theoretical constructs of religious conversion. The road from Damascus and conversion of Apostle Paul had an important role in the early Christian experience. It was a unquestionable manifestation of the presence of God. For a long time, until the nineteenth century, was "Pauline - type experience" a universal prototype for any other conversions. In this case we are talking about sudden conversion. This process is more emotional than rational, and the convert is a passive element acting under external forces. For this type of conversion, a dramatic transformation of self is typical. But the contrasts can be found everywhere. If there are sudden conversions, there must also be gradual conversions. This process is typical for late adolescence or early adulthood. More than wild emotion, the intellect and rational thinking are in play. And this is why we are talking about spiritual transformation rather than religious conversion. The transformed person is here active and searching participant. This transformation is not permanent; it may be repeated several times. Intellectual searching can be found in the case of Augustine of Hippo. The various types of spiritual transformations of his life can be seen in his extensive work. He was affected in his life by Manichaeism, Neo-Platonism and Christianity. We can explain religious conversion in different ways, starting with psychodynamic models that are based on the power of unconsciousness. While Freud recognized the phenomenon of conversion negatively, as a defense of the ego, Jung recognizes the healing power of spirituality. Neurobiology and medicine have always seen sudden conversion as something pathological. Some other approaches are more focused on the influence of social groups. We see this in a positive sense, for example, with the theory of “social drift”, and in a negative sense with “brain washing” models of conversion. Some theories are based on personal crisis of converts. These theories assume that some individual crisis sets the convert on a religious quest. The big problem that I see with much of the literature I have read, is the relationship of psychology and theology. For over a thousand years they grew side by side as a part of philosophy. But during the last century have these sciences very alienated. On the one hand for psychology, exact science with sophisticated methodologies, test batteries and medical equipment is theology too incomprehensible and abstract. On the other hand, theology sees psychology as too reducing and limited by theirs paradigms. They cannot stand it when psychologists are trying to squeeze God in tables and percentiles. I think that this is a huge issue in itself. Can psychology of religion succeed as a discipline in these days? I believe so, but only if it update the subjects of their studies. The mechanism of the conversion is all the time important in their variations. Especially in religiously pluralistic societies such as ours. People still change their beliefs, change their social groups and this is why I have focused on religious conversion.
Abstrakt v českém jazyce
Abstrakt Konverzi můžeme nahlížet jako změnu, v rámci které se jednotlivec přihlašuje k určitému společenskému náboženskému proudu a přijímá hierarchii hodnot, představ a postojů, které ostatní členové tohoto společenství zastávají. Téma náboženského obrácení je komplexní jev, který si zasluhuje širokou interdisciplinární pozornost. Je středem zájmu teologů, psychologů, religionistů, sociologů, kulturních antropologů a vzácně i lékařů. Z těchto perspektiv náboženskou konverzi zkoumáme a přibližujeme si její jednotlivé prvky, neboť se jedná o fenomén, který představuje badatelsky cenný materiál pro všechna tato vědecká odvětví. Nejenže hrál významnou roli u zrodu psychologie jako vědy, ale také důmyslným způsobem manifestuje zakoušení Boží přítomnosti skrze lidské vědomé prožívání, jednání a chování. Definice výrazu „náboženská konverze“ i její chápání prošly svým vlastním dramatickým vývojem. Dříve bylo konverzi v tomto kontextu rozuměno spíše jako radikální osobnostní změně a reorganizaci. V dnešní době se chápe spíše jako aktivní proces „pojení se,“ který vede k dynamické organizaci a dovršení rozmanitých lidských dimenzí. Pomáhá stabilizovat, zvnitřňovat a motivovat člověka. Je to proces, díky kterému si člověk dokáže uvědomit sám sebe. Vždy však ve spojení s náboženským vyznáním a s vírou, kterou si daná osoba volí. V předkládané práci se zaměřuji na otázku „Co je to náboženská konverze?“ Jedná se o manifestaci Boží moci, či jde o čistě lidské rozhodnutí? Jedná se o osobní akt, nebo má náboženská konverze kořeny v jedincově okolí? A konečně, jedná se o jednorázový akt, nebo jedinec zraje ve svém srdci po dlouhou dobu? Tyto otázky jsou zohledněny i v předkládaných autentických výpovědích konvertitů. Ty jsou zaměřeny i na výjimečné příběhy konverze u Pavla z Tarsu, Augustina z Hippo či Quinta Septima Florense Tertulliana. Komparace jednotlivých příběhů s teoretickými konstrukty, na kterých jsou založeny teorie náboženské konverze, je součástí samého závěru předkládané práce. Damašský zážitek apoštola Pavla hraje důležitou roli v raném křesťanství, zároveň po řadu let, až do devatenáctého století, byla Pavlova zkušenost pokládána za univerzální prototyp pro všechny ostatní konverze. V tomto případě mluvíme o náhlé konverzi, což je proces více emocionální, než racionální, ve kterém konvertita hraje spíše pasivní roli. Pro tento typ konverze je typická dramatická transformace. Ovšem i zde najdeme kontrast a konverzi náhlou vyvažuje náboženské obrácení postupné. Tento proces je typický pro adolescentní období či ranou dospělost. Před bouřlivými emocemi je zde více zastoupeno racionální myšlení. Obrácený je zde aktivní hledající osobou, která nemusí zůstat u příklonu pouze k jednomu proudu, ale stále intelektuálně zpracovává zvolený filosofický či duchovní směr. Takovým příkladem je Augustin z Hipponu, v jehož případě jsme svědky mnohonásobného hledání a nalézání. Konverzi můžeme osvětlit různými způsoby, obvyklé je začít u psychodynamického modelu, který je založen na síle nevědomí a který zastával Sigmund Freud či Carl Gustav Jung. Neurobiologie a medicína na obrácení nahlížejí jako na určitou odchylku od normálního stavu. V přístupech zaměřených na sociální prostředí vědci zkoumají vliv sociálních skupin ve smyslu sociálního posunu či vymývání mozků. Další teorie pak staví na individuální krizi, která obráceného ovlivňuje a připravuje jej na rozhodující moment přijetí nové víry. Nejproblematičtější na celém fenoménu náboženské konverze je však vztah mezi psychologií a teologií, které po stovky let vzkvétaly pospolu jako součásti filosofie. Psychologie se svojí snahou člověka definovat exaktní vědeckostí, testovými bateriemi a medicínskými pojmy však již není v souladu s teologií, jejíž teze jsou pro ni příliš abstraktní. Na druhou stranu teologie vnímá určité redukcionistické tendence, které může psychologická metodologie přinášet. Smyslem této práce je přispět do dialogu těchto dvou věd, a podtrhnout důležitost role psychologie náboženství v současném bádání o člověku. Neboť fenomén náboženské konverze je stále důležitý ve všech svých variantách, zvláště v naší nábožensky pluralitní společnosti.
Text práce
The Cross in Changing of Times and its Significance in Ancient Society
Autor:
ThDr. Radek Roule
Školitel:
prof. ThDr. Jan Blahoslav Lášek
Fakulta:
Husitská teologická fakulta
Typ práce:
Disertační práce
Rok obhajoby:
2016
Nalezené dokumenty:
Abstrakt anglicky
The Cross in Changing of Times and its Significance in Ancient Society The cross is the most widespread symbol appearing worldwide right from the prehistoric times. Though being formed of a very simple shape of two intersecting lines the significance is far reaching. This dissertation looks at the cross both as a sign pointing beyond itself and concentrates on the diversity of its visual appearance. It tries to trace back the possible factors preceding Antiquity influencing the formation of the actual shape in that particular period of history. Although for most part the cross is understood in its connection with the Crucifixion of Christ its history is far more complex beginning in pre-Christian era. The biblical texts present more or less mere allusions of the cross itself. Seen typologically the cross may be understood as the element connecting both Old and New Testament creating a sort of a bridge between them. The careful analysis of the Early Christian documents brings several terms used for the same reality. The most significant are - σταυρός with the Latin equivalent crux and ξύλου (wood) with the Latin equivalent lignum. Later on these give a way to a more general term of σημεῖον (sign) and finally to a symbolic expression „σύμβολον σωτηρίας“ (sign-symbol of salvation). The early Christian writers in order to describe the shape of cross recur to comparison with the objects of their contemporary world. The Fathers of the Church make use of some older pagan schemes invested with a new meaning. Their works bring numerous proofs of a spreading use of the cross in their times always with the same connotation of salvation, certainty and life. Many Christian communities in Antiquity practised the traditional ritual of blessing oneself or crossing oneself with a sign of cross signum crucis. The Roman military terminology had played an important role in comparing the cross in between the various cultures. There are several key pre-figurations of the cross, first of all we mention the old- Egyptian ankh, reference to the life itself. This sign had been later adopted as the Christian crux ansata . Another distinctive pre-figuration is staurogram , considered so called nomina divina. Another way of approaching the issue of the cross is the completion of the mysterium tav. Having it’s origin in the Hebrew letter ‫( ת‬tav) used to be written in the period of Ezechiel’s prophecy as a small cross or +, been signed on the forehead of those leading righteous life according to the Law of God. Later it had been transformed in the written form in the Greek T having preserved the same symbolism right until the Christian era where it appears in various representations. The Jewisch–Christian cross therefore needs to be understood in this connection to tav as seen in the works of many Christian writers. Representation of the cross in the early Christian times was far from being unproblematic. It was not without difficulty that the cross symbolizing the Crucifixion of Christ would find its way through. The process was gradual with rather allegoric representations at the outset as it was quite unthinkable for Christians to even depict the Crucifixion scene. Therefore the earliest examples of this use of the cross have come from the non-Christian circles namely crux commissa and crux immissa . With the rise of the Emperor Constantine to power a new era begins for the symbol of the cross. The Emperor has a vision of the cross shining in the sky and is inspired to launch the cross with christogram . In 3/4th century the pagan cult of the divinity of the Sun is being converted and Christ is being now worshipped as the new Sun. The same applies for the sign of the cross becoming the core of the human life. The cross symbolizing the Sun becomes the symbol of Christ. The aim of this disertation is to show the use of the representation of the cross in the pre-Constantine era and it aims to demonstrate how throughout the first Christian centuries the cross has become the symbol of Christ. The symbol of cross has had the most significant place in the psyche of humans until this very day.
Abstrakt v českém jazyce
Kříž jako nejrozšířenější znak se objevuje po celém světě již od prehistorické doby. Ačkoli se jedná o jednoduché protnutí dvou linií, význam vzniklého tvaru je veliký. Disertace se zabývá křížem především jako symbolem chápaným jako odkaz k něčemu přesahujícímu a zaměřuje se na jeho vizuální podobu. V disertaci jsou sledovány možné vlivy na utváření symbolu kříže během starověku. Kříž spojovaný obvykle s Ukřižováním Krista má velmi komplexní historii, která začíná již v předkřesťanské době. Biblické texty o kříži hovoří spíše v náznacích. V typologickém pojetí lze však kříž chápat jako určitý most mezi Starým a Novým zákonem. Při rozboru spisů raného křesťanství bylo nalezeno několik výrazů užívaných pro kříž, z nichž jsou nejvýznamnější - σταυρός s latinským ekvivalentem crux a ξύλου (dřevo) s latinským ekvivalentem lignum. Později se objevuje více obecné σημεῖον (znamení) a nakonec symbolické „σύμβολον σωτηρίας“ (znamení-symbol záchrany). Tvar kříže je ranými autory popisován většinou přirovnáním z okolního světa. Církevní otcové využívají pro symbol kříže některá stará pohanská schémata, kterým dávají nový smysl. V jejich spisech nalézáme také doklady o tom, že kříž byl mezi lidmi užíván a rozšiřován. Význam takového kříže byl vždy vnímán jako symbol záchrany, jistoty a života. Označování se znamením křížem signum crucis bylo nepsanou praxí v mnoha křesťanských obcích. Při porovnání kříže mezi různými kulturami hrála roli zejména také terminologie římského vojska. Jako předobrazy kříže lze označit především staro-egyptský ankh, který odkazoval přímo k životu. Tento znak byl později adoptován jako křestanský crux ansata . Dalším výrazným předobrazem je staurogram , považovaný za tzv. nomina divina. Na kříž můžeme pohlížet také jako na dovršení mystéria tav. Původně hebrejské písmeno ‫( ת‬tav) psané v době Ezechielova proroctví v podobě křížku či +, bylo znamením na čele těch, kteří žili pravdivým životem podle Božího zákona. Tav později psané jako řecké T si uchovalo svou symboliku až do křesťanské doby, kde lze nalézt jeho vyobrazené doklady. Židovsko-křesťanský křížek je tedy nutné chápat v souvislosti s tav, na jehož význam se odvolávají mnozí raní křesťanští autoři. Zobrazování kříže v prvních křesťanských stoletích bylo problematické. Kříž, který měl v souvislosti s Ukřižovaným Kristem stále potíž se prosadit, byl nejprve zobrazován spíše alegoricky. Ztvárnění scény Ukřižování bylo mezi křesťany naprosto nemyslitelné. Některé rané doklady proto pocházejí z mimokřesťanského prostředí. Tvary křížů, které lze vysledovat jsou především - crux commissa a crux immissa . Vládou císaře Konstantina I. Velikého přichází pro symbol kříže nová éra. Císařova vize světelného kříže na nebi ho inspiruje k užívání kříže s christogramem . Sluneční kult, který byl v té době silně spojen s císařem, dochází ve 3. a 4. století po Kr. ke své konverzi. Kristus se tak stává novým Sluncem. Podobné proměny dosahuje i kříž, který se stává středobodem lidského života. Kříž jako znamení slunce se stává symbolem Krista. Tato disertace dokládá užívání i zobrazování kříže v předkonstantinovské době a ukazuje, že kříž se v průběhu prvních křesťanských století stal symbolem Krista. Symbol kříže tak zaujímá své důležité místo v lidské psýché.
Text práce
Word That Matters. Humanity and Ethics in the Thought of Emmanuel Lévinas
Autor:
Mgr. Dalibor Vik
Školitel:
doc. ThDr. Jiří Vogel, Th.D.
Fakulta:
Husitská teologická fakulta
Typ práce:
Disertační práce
Rok obhajoby:
2017
Nalezené dokumenty:
Abstrakt anglicky
In five chapters, this thesis traces the question of humanity in the thought of the French philosopher Emmanuel Lévinas, mainly in his works De l'évasion (1935), De l'existence à l'existant (1947), Totalité et infini (1961) and Éthique comme philosophie première (1982), which represent various stages of his philosophical development. It offers an exposition of Lévinas's most original concepts, follows their development and sketches their parallel and/or polemic concepts in the European thought, placing them within the context of Lévinas's life-work. For Lévinas, the question of humanity appears as a transpostition of the question of God, who can not become an object of rational inquiry. In conclusion, the question of humanity becomes the theological issue par excellence. This study tries to show how theology can draw inspiration from Lévinas's concepts in various manners: (1) methodology: Lévinas shows what happens to our thought when we follow the principle Sein-lassen in questionning God and when we take this principle as a basis of our theological research; (2) re-thinking: Lévinas offers a critical revision of traditional theological concepts and endows them with existential meaning, (3) marginalized phenomena: Lévinas thoroughly analyzes phenomena, which has been neglected or marginalized by the systematical theology as onto-theo-logy, and puts them back on the scene within his concept of humanity, (4) exegesis: Lévinas's concepts spring from his original understanding of the Scripture, which means they can also be applied in Biblical hermeneutics, (5) ethics: in Lévinas's thought, ethics antecedes all thought, as the inherent sense of the Old Testament revelation is the ethical message. The thesis contains a brief biography, literature and index. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Abstrakt v českém jazyce
Studie v pěti kapitolách sleduje tematizaci člověka u francouzského myslitele Emmanuela Lévinase zejména v dílech De l'évasion (1935), De l'existence à l'existant (1947), Totalité et infini (1961) a Éthique comme philosophie première (1982), které představují různé etapy jeho filosofického vývoje. Nabízí výklad nejoriginálnějších Lévinasových pojmů, mapuje jejich postupnou genezi, zasazuje je do celkového kontextu jeho díla a načrtává další paralely či polemické výklady. Protože otázka po člověku vzniká u Lévinase obratem otázky po Bohu, na nějž se nemůžeme tázat jako na předmět, představuje jeho zkoumání člověka zároveň teologické téma par excellence. Studie se snaží prokázat, že Lévinasovy koncepce mohou být pro teologii inspirativní zejména: (1) v otázce metodologie, protože se vůči Bohu řídí striktně principem Sein-lassen a ukazuje, co se stane s naším myšlením, když toto nechat-být položíme jako východisko zkoumání; (2) v otázce revize některých teologických pojmů a jejich existenciálního obsahu; (3) jako důkladná analýza okrajových fenoménů, které systematická teologie jakožto onto-theo-logie marginalizovala či opomíjela, avšak s novým chápáním člověka se vracejí opět na scénu; (4) jako hermeneutický klíč k biblické exegezi; (5) jako zdroj podstatných úvah o primátu etiky, jež je podle Lévinase vlastním smyslem starozákonního zjevení. Práce obsahuje seznam literatury, rejstřík a stručné biografické údaje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Text práce
Forms of ecclesiology in the Czech Reformation
Autor:
ThDr. Jan Rokyta, Ph.D.
Školitel:
prof. ThDr. Jan Blahoslav Lášek
Fakulta:
Husitská teologická fakulta
Typ práce:
Disertační práce
Rok obhajoby:
2017
Nalezené dokumenty:
Abstrakt anglicky
Abstract Dissertation thesis is devoted to the concepts of ecclesiology in Hussite movement. Particularly the perception of early church in individual Hussite movements and in significant Hussite thinkers is taken into account. An original standpoint is that Hussite revolution existed as a product of thinking of theological origin. It is necessary to deal also with the perception of man, power and its legitimacy, history and in Christian thinking also the approaches to the interpretation of the Scripture. Main and inspirational personages of Czech history of 14th and 15th century occur in the text: Matthew of Janow, John Hus, Jakoubek of Mies, Nicolaus Pilgramensis. Furthermore also ideas of radical Taborites are analyzed. One of the decisive viewpoints is the relationship to the Scripture and the way of its interpretation. It makes an important criterion for understanding church, world, social relations and the soul of man as Czech reformation emphasized them. Next is then the notion of early church as individual schools or Hussite personages perceived it. I have attempted to approach Czech reformation thinking about church with its individual specifics but also in their common features. Key words Ecclesiology, early church, Matthew of Janow, John Hus, Jakoubek of Mies, Nicolaus Pilgramensis
Abstrakt v českém jazyce
Abstrakt Disertační práce je věnována pojetím ekleziologie v husitském hnutí. Přihlédnuto je především k chápání církve prvotní v jednotlivých proudech husitství a u význačných husitských myslitelů. Výchozím stanoviskem je, že husitská revoluce existovala jako produkt myšlení, a to teologické provenience. Je nutné se zabývat i pojetím člověka, moci a její legitimity, dějin a v křesťanském myšlení i přístupy k interpretaci Písma. V textu figurují hlavní a inspirativní osobnosti českých dějin 14. a 15. století. Matěj z Janova, Jan Hus, Jakoubek ze Stříbra, Mikuláš z Pelhřimova. Dále jsou rozebrány i myšlenky radikálních táboritů. Jedním z rozhodujících úhlů pohledu je vztah k Písmu a způsob jeho interpretace. Tvoří totiž důležité kriterium pro pochopení církve, světa, sociálních vztahů a nitra člověka, tak jak na ně česká reformace kladla důraz. Dalším je potom pojetí církve prvotní, tak jak jej jednotlivé proudy nebo postavy husitství chápaly. Snažil jsem se myšlení české reformace o církvi pojmout v jejich jednotlivých specifikách, ale i v jejich společných rysech.
Text práce