velikost textu

Vyhledávání

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Uživatelská příručka (formát .pdf)
  1. Upřesnění výběru
Nalezeno 63 prací (189 dokumentů)
The Bohemian Reform Currents of the 14th Cent. And the Devotio Moderna
Autor:
Mgr. Jakub Smrčka
Školitel:
prof. ThDr. Jan Blahoslav Lášek
Fakulta:
Husitská teologická fakulta
Typ práce:
Disertační práce
Rok obhajoby:
2008
Nalezené dokumenty:
Abstrakt anglicky
České reformní proudy 14. století a devotio moderna Die böhmischen Reformströmungen des 14. Jahrhunderts und die Devotio moderna Devotio moderna bezeichnt die religiöse Gesinnung und Bemühung, die an bewusste individuelle Reflexion der Religionserfahrng mit praktischen Folgen gerichtet ist. Der Begriff devotio moderna wird im Rückblick durch die niederländische Bewegung dieses Namens, die zum konkreten theologischen und praktischen Begriffsinhalt beitrug, bestimmt. Aus ihn ergibt sich die allgemeine Begriffsabmessung als bewusste Glaubensreflexion des Einzelnen, Individualismus des innhaftigen Glaubenserlebnis und innere Erneuerung des Menschen, die als der Weg von Nachfolge Christi bezogen zum Ideal der apostolichen Urkirche verstanden werden. Die niederländische Devotio moderna war durch Wirkung Geert Grotes und der Generation seiner Nachgfolger, vor allem der Florens Radewijns, entstanden als eine aus der patristischen und mystisch- theologischen Überlieferung im Geiste des (Neu-)Augustinimus und der Neuen Frömigkeit schöpfende Bewegung. Ihre direkte Abhängigkeit auf irgeneiner Form von einer böhmischen Devotio moderna lässt sich nicht beweisen und ist auch nicht vorauszusetzen. Die böhmische und niederländische Devotio moderna weist Paralellen und Ähnlichkeiten aus, die sich erklären lassen durch das Ausnützen der gleichen Quellen und die Rezeption der (Neu-)Augustinismus im Blickfeld der Neuen Frömmigkeit. Weiter gibt es jedoch auch einige wesentliche Unterschiede, wie das typische Thema der böhmischen Reformation in der Frage von häufigen Kommunionsempfang. Kritik des Begriffs „Frühhumanismus”, wie er von Eduard Winter hervogehoben wurde, zeigte den weiteren Präzisierungsbedarf. Der Frühhumanismus weicht von dem italienischen humanismus in der Frage der Rezeption der Antikvorbilder ab. Im religiösen Ausdruck ist er von der Bewegung der Neuen Frömmigkeit getragen, die bei Vielfalt ihrer Äusserungen mehrere Gemeinmerkmale aufweist, wie etwa der des Rücktritts zum apostolischen Urgemeindeideal, der im Bereich des persönlichen individuellen verantwortlichen Glaubenserlebens verstanden ist. Die Haltung der individuellen Stellung und Beziehung zum verinnerlich erlebten christlichen Glaubensinalt wird als devotio bezeichnet. Sie knüpft nicht an die monastiche Spiritualitätsformen und verlässt die statische Religiosität der spektakulären Kultausdrücke, die spirituelle Spekulation der Mystik und theologische Spekulation der Scholastik, betont die innige religiöse Erfahrung, d. h. die des Christus, und Individualitätsverwandlung in ihm. Die böhmische devotio moderna stellt eine Gesamtbezeichnung differenzierter, wobei auch in einigen Aspekten gemeinsam verbudnenen Ausdrücke der Gedank- und Reformströmungen des 14. Jhds. dar. Der Begriff von devotio moderna bohemica ist im Sinne „verschiedene Ausdrücke der devotio moderna im Böhmen” zu verstehen, indem die etwa engere Kategorie der niederländischen Bewegung wird im Sinne „der spezifische niederländische Phänomen der devotio moderna.” Die Erscheinung der böhmischen devotio moderna lässt sich in Zeitabschnitte der 1. und der 2. Hälfte des 14. Jhds. In die erste Hälfte des 14. Jhds. gehört vornehmlich das eigenständige Werk der monastischen Devotio moderna Malogranatum (ca 1335-1340) vorausgeahnt von Postillen Petrus von Zittau und Heirich von Warnsdorf. In der zweite Hälfte des 14. Jhds. gehören zur Devotio-moderna-Erscheinungen zwei Hauptgruppen: die erste ist devotio moderna der „sozialen Elitätsschichte”, wozu der Kurialreformismus (Johann IV. von Draschitz, Ernest von Pardubitz), der Ordensaugustinianismus (Raudnitzer Kongregoation der Augustiner-Chorherren) und der elitäre Protohumanismus (Kreis des Johann von Neumarkt) zuzuordnen sind; die zweite Gruppe ist der Reformkreis des Konrad von Waldhausen und Milíč von Kremsier, woraus die charitative Devotio modera des Milíč’s „Nový Jeruzalém” und der Thomas von Štítné als der wahre devotus modernus bohemicus mit seinem Konzept des vernakulären religiösen Laienerziehung. Aus einem anderen Blickwinkel kann man die böhmische Devotio moderna in die durch ihr geprägte monastische Spiritualität (Malogranatum, die Augustiner), die Laienbewegung („Nový Jeruzalém”, Thomas von Štítný) und der elitäre (Kurial- oder Kanzlei-)Reformismus einteilen. Der Begriff „böhmische devotio moderna” als Bezeichnung von differenzierter Erscheinungen des Gedankeneinflusses der Neuen Frömmigkeit erfasst das böhmische Reformdenken in Völligkeit seiner Motive. Sie jedoch umfasst sowohl den spezifischen böhmischen Beitrag zur europäischen Neuen Frömmigkeit – Malogranatum – und die einheimische Erscheinung der Devotio-moderna-Gesinnung bei Thomas von Štítné, wie auch den böhmischen Widerhall des Augustinismus und der Neuen Frömmigkeit innerhalb der Geistes-, Kultur- und Gendankenströmungen des 14. Jahrhunderts. 2
Abstrakt v českém jazyce
Jakub Smrčka České reformní proudy 14. století a devotio moderna The Bohemian Reform Currents of the 14th Cent. and the Devotio Moderna Období konce středověku je v českých zemích spojeno s mnoha změnami ve vývoji církevní správy, společenského uspořádání, kultury a vzdělání. Období vzestupu Českého království od poloviny 13. stol. umožnilo konsolidaci církevní organizace a její farní sítě a vedle toho také rozvoj ekonomické sociální struktury městského prostředí a vznik patriciátu jako sebevědomé a konkurenceschopné společenské skupiny. Spolu s vývojem vnějších struktur je patrná i změna struktur duchovních, tedy posuny v myšlení, v křesťanské sebereflexi a vnímání skutečnosti světa. Začíná se formovat vědomí národní. Zvláště v městském prostředí se objevuje u laiků vědomí odpovědnosti za svůj náboženský život. Typickým a specifickým projevem evropské nové zbožnosti a raného humanismu je nizozemské hnutí devotio moderna.
Text práce
Theoretical, Pratical and Research Aspects of Homiletic Communication. Catholic and Protestant Approach.
Autor:
PhDr. Petr Živný, Th.D.
Školitel:
prof. ThDr. Ján Liguš, Ph.D.
Fakulta:
Husitská teologická fakulta
Typ práce:
Disertační práce
Rok obhajoby:
2013
Nalezené dokumenty:
Abstrakt anglicky
Petr Živný Teoretické, praktické a výzkumné aspekty homiletické komunikace. Katolické a protestantské pojetí. Theoretical, Pratical and Research Aspects of Homiletic Communication. Catholic and Protestant Approach. The aim of this dissertation was to emphasize Christological, historical, psychological and rhetorical aspects of homiletic communication and the importance of its proper application in the mission of ministers of Christian Churches. The work outlines the homiletics in both Catholic and Protestant approaches. Part of the study included research via the homiletic questionnaire. The results lead to the conclusion that in the aspects that have been the subject of research in the Czech Republic, Germany and the USA, there are still statistically significant
Abstrakt v českém jazyce
Petr Živný Teoretické, praktické a výzkumné aspekty homiletické komunikace. Katolické a protestantské pojetí. Theoretical, Pratical and Research Aspects of Homiletic Communication. Catholic and Protestant Approach. Cílem disertace bylo zdůraznit kristologické, historické, psychologické a rétorické aspekty homiletické komunikace a význam její správné aplikace v poslání duchovních křesťanských církví. Práce podrobně seznamuje s homiletikou v pojetí katolickém a protestantském. Součástí studie bylo výzkumné šetření prostřednictvím homiletického dotazníku. Výsledky vedly k závěru, že v aspektech, které byly předmětem výzkumu v ČR, Německu a USA, dosud existuje statisticky signifikatně odlišné pojetí ve vnímání kazatelů a jejich kázání mezi katolíky a protestanty.
Text práce
Visual Representation of Christianity in Public Space on Street Art Platform. Research of New Religious Context
Autor:
Mgr. Libuše Martínková, Th.D.
Školitel:
doc. ThDr. Jiří Vogel, Th.D.
Fakulta:
Husitská teologická fakulta
Typ práce:
Disertační práce
Rok obhajoby:
2013
Nalezené dokumenty:
Abstrakt anglicky
Libuše Martínková Vizuální reprezentace křesťanství ve veřejném prostoru na platformě street artu Výzkum nového náboženského kontextu Visual Representation of Christianity in Public Space On Street Art Platform Research of New Religious Context This dissertation project presents the typology of visual representation of Christianity in up-to-date street art, which is described here as a new communication media, spreading also the message of religious character. Street art is viewed here as a new religious discourse, which is analyzed in detail from the perspective of communication processes. The disertation focuses also on the street art (public space) and cyberspace afinity, as well as the raise of number of social and culture changes. The goal is to open the discussion on theme of prospects and perils of contextualisation of the mission.
Abstrakt v českém jazyce
Libuše Martínková Vizuální reprezentace křesťanství ve veřejném prostoru na platformě street artu Výzkum nového náboženského kontextu Visual Representation of Christianity in Public Space On Street Art Platform Research of New Religious Context Tento dizertační projekt předkládá typologii vizuální reprezentace křesťanství v současném street artu, který je v práci popsán a interpretován jako nové komunikační médium, jehož prostřednictvím je šířen také obsah náboženské povahy. Práce nahlíží na street art jako na zcela nový náboženský diskurs, který je zde podroben důkladné analýze z hlediska probíhajících komunikačních mechanismů. Sledován je i vztah ke kyberprostoru a vznik řady sociálně-kulturních změn. Cílem je iniciace diskuse na téma možností a rizik kontextualizace misie.
Text práce
Textual and Grammatical analysis of Selected Passages from the Book of Zohar
Autor:
ThDr. Ivan Kohout, Th.D.
Školitel:
doc. PhDr. Bedřich Nosek, CSc.
Fakulta:
Husitská teologická fakulta
Typ práce:
Disertační práce
Rok obhajoby:
2012
Nalezené dokumenty:
Abstrakt anglicky
The objective of my dissertation is an analysis of selected passages from the Book of Zohar. The selected texts are analyzed from the synchronic and diachronic point of view. The synchronic approach consists of detailed grammatical study of all contained lexical units and its result is a Czech translation that reflects the interpretative variations as well. The diachronic approach incorporates Czech translation of important rabbinical commentaries and scientific discourse on analyzed themes. My dissertation gives a discussion of the nature of zoharic Aramaic and its literary sources. The scientific question is an evaluation of Moses de-Le'on's success rate in his endeavor to imitate the Aramaic of Targum Onkelos.
Abstrakt v českém jazyce
Cílem mé disertační práce je analýza vybraných pasáží knihy Zohar. Zvolené texty jsou analyzovány z hlediska synchronního a diachronního. Synchronní přístup spočívá v důkladném gramatickém rozboru všech aramejských výrazových prostředků vybraných úryvků, jehož výsledkem je překlad do češtiny, který zároveň reflektuje i nejrůznější výkladové varianty. Diachronní přístup spočívá v zahrnutí českého překladu důležitých rabínských komentářů a ve zpracování vědecké diskuze o pojednávaných tématech. Má práce se též zabývá povahou jazyka knihy Zohar a identifikací literárních zdrojů dialektu zoharické aramejštiny. Vědeckou otázkou je míra úspěšnosti snahy rabi Moše de-Leo'na imitovat aramejštinu Targumu Onkelos.
Text práce
Theological roots and contemporary theology of the New Apostolic Reformation
Autor:
PharmDr. Aleš Franc, Th.D.
Školitel:
doc. ThDr. Jiří Vogel, Th.D.
Fakulta:
Husitská teologická fakulta
Typ práce:
Disertační práce
Rok obhajoby:
2014
Nalezené dokumenty:
Abstrakt anglicky
Teologické kořeny a současná teologie Nové apoštolské reformace Theological roots and contemporary theology of the New Apostolic Reformation Aleš Franc NAR is fast growing part of contemporary protestantism and finds its roots in Charismatic Movement. There exists the belief in the existence of a renewed institutions of apostles, prophets, evangelists, pastors and teachers. In this sense the Church is understood as an institution of the last time that - under the „apostolic government“ - grows into eschatological fullness. Then it leaves denominational organization, unites with, and becomes the incarnation of Christ. Then the Church dominates the nations and establishing God's kingdom on earth. This teaching has its roots in the theory of ransom to the Devil. It is assumed that Adam was created as the ruler of this world. But Adam´s fall gave his property to Satan and Satan became the ordinary god of this world. But now Christ's sacrifice to Satan redeemed the world from Satan´s hands and gave it back to believers.
Abstrakt v českém jazyce
Teologické kořeny a současná teologie Nové apoštolské reformace Theological roots and contemporary theology of the New Apostolic Reformation Aleš Franc NAR tvoří rychle rostoucí část současného protestantismu, která má své kořeny v charismatickém hnutí. Existuje zde víra v existenci obnovených úřadů apoštolů, proroků, evangelistů, pastýřů a učitelů. V tomto smyslu je pak církev chápána jako instituce poslední doby, která - v rámci této "apoštolské vlády" - dorůstá do eschatologické plnosti, poté opustí stávající církevní struktury, sjednotí se, a stane se inkarnací Krista. Poté církev převezme vládu na národy a ustanoví Boží království na zemi. Toto učení má své kořeny v teorii výkupného ďáblu. Předpokládá se, že Adam byl vytvořen jako vládce tohoto světa, ale svým pádem předal svoji vládu satanu, jenž se stal namísto Adama bohem tohoto světa. Nyní Kristova oběť satanovi vykoupila svět z jeho rukou a vrátila ji zpět do rukou věřících.
Text práce
Literary Devices in Jewish-Christian Polemics
Autor:
Mgr. Markéta Kabůrková, Th.D.
Školitel:
doc. Mgr. Jiří Beneš, Th.D.
Fakulta:
Husitská teologická fakulta
Typ práce:
Disertační práce
Rok obhajoby:
2013
Nalezené dokumenty:
Abstrakt anglicky
Markéta Kabůrková Literární prostředky v židovsko-křesťanské polemice Literary Devices in Jewish-Christian Polemics Hebrew anti-Christian polemic is a specific literary genre, which evolved in Western Europe at the end of the twelfth century. In my dissertation I classify it on the basis of literary form, tropes applied, and content of polemical argument. I research in particular the application of devices such as sarcasm, satire, irony and parody, which surpass the rigid categorization of polemical methodology developed on the basis of Christian anti-Jewish writings; i.e. biblical exegesis, critique and interpretation of Rabbinic sources, philosophical reasoning, and arguments from history and experience. I deal with the theme of Jesus in Rabbinic literature, the Toldot Jeshu tradition, and the influence of Sefer Nestor ha- komer on later polemical literature. I document the evolution of anti-Christian discourse as reflected in names and various derogatory characteristics used to address a Christian opponent in various Hebrew materials. I further provide examples of what I identify as “dirty” polemics; i.e. polemical arguments exploring areas of carnality. It mainly involves the critique of the Christian doctrine of incarnation and virgin birth, yet also modes of sexual behaviour of the Christians. Next chapter contains a translation and a commentary of the Igeret Al tehi ka-avotekha written by Profiat Duran and the last passage deals with two examples of early modern parodies of Christianity – parodical Jigdal and parodical Haggadah Pilpul al zman zmanim zmaneihem. In all these texts, covering nearly a full scope of the Hebrew polemical literature, yet also other types of Jewish sources, I’m trying to follow how Jews developed specific methods to preserve their identity, and to defend themselves within the threatening Christian milieu. Indeed, many titles of the polemical treatises refer to a military vocabulary; the polemical literature was a true war of words.
Abstrakt v českém jazyce
Literární prostředky v židovsko-křesťanské polemice Markéta Kabůrková Tato dizertační práce se zabývá židovskou protikřesťanskou polemikou, jak se nám dochovala v písemných pramenech v časovém rozmezí od dvanáctého do sedmnáctého století. Úvodní kapitoly obsahují obecné uvedení do problematiky židovsko-křesťanské kontroverze a polemické literatury, avšak mým primárním mým záměrem byl především stylový a formální rozbor vybraných textů tohoto žánru. Polemická literatura má tendenci být stereotypní. Křesťanští teologové interpretují starozákonní tradici kristologicky a legitimizují tak existenci nového náboženství na základě starší tradice. Literatura typu Adversus Judaeos vytváří umělý konstrukt polemiky mezi křesťanem a „Židem“, tato pomyslná konfrontace pak napomáhá interní definici nového náboženství. Primární metodou je exegeze hebrejské Bible. Konvertité během vrcholného středověku prostředkují také rabínskou tradici – Talmud a midraše jsou na jedné straně kritizovány, cenzurovány či dokonce páleny, na straně druhé je křesťanští polemikové využívají pro dokazování křesťanského učení. Hebrejská protikřesťanská polemika víceméně v odpovědi sleduje tyto vzorce. Lze říci, že většina hebrejských polemických textů je psána formou exegetického traktátu či kompendia, v nichž jsou argumenty řazeny podle jednotlivých knih Bible. Obsah tedy přirozeně tvoří především interpretace hebrejského Písma, avšak i zde nalezneme argumenty nezapadající do této prvoplánové klasifikace. Tato studie se snaží mapovat právě ony momenty polemické literatury, které se vymykají běžné klasifikaci. Bylo nutné seznámit se s celým spektrem polemické literatury, jak jej uvádím v kapitole nazvané Pramenné texty a jejich zpracování. Většinu těchto textů jsem četla v některé edici v originálním hebrejském znění a snažila se je analyzovat pomocí literárně kritické metody, jež posuzovala nejen obsah argumentu, ale také literární styl a stylotvorné prostředky v něm užité. Vedle literárního a stylistického rozboru daného textu jsem se soustředila především na funkci volených prostředků v kontextu historie židovsko-křesťanských vztahů, a to jak z pohledu teologicko-kulturního, tak v souvislostech socio-ekonomické dynamiky a politického vývoje. Úvodní kapitola definuje tyto otázky a následné hypotézy a slouží jako jakési prolegomenon k žánru hebrejské protikřesťanské polemiky. Následuje vyčerpávající přehled dosavadního bádání v této oblasti judaistických studií, včetně zhodnocení metodologického vývoje a možností interdisciplinárních přesahů. Další kapitolu tvoří již výše jmenovaný seznam pramenných textů; ke každé polemice uvádím stručnou charakteristiku a výčet edicí, případně další literaturu. Následně se detailněji věnuji žánrovým formám v rámci polemického literárního žánru a různým způsobům klasifikace hebrejské protikřesťanské literatury. Chronologicky na počátek židovsko-křesťanské kontroverze se dostáváme v kapitole pojednávající téma Ježíše a případně i jiných křesťanských motivů, jak se odrážejí v rabínské literatuře pozdní antiky a raného středověku. Rámec datačního vymezení mé práce přesahuje rovněž kapitola následující, věnována literatuře typu Toldot Ješu, čili „židovskému evangeliu“. Oba tyto oddíly připojuji především proto, že jak Talmud a midraše, tak tradice Toldot Ješu měly výrazný vliv na pozdější hebrejskou polemickou literaturu, jež kopírovala mnohé jejich motivy. Zároveň však přinejmenším příběhy zachycené v různých variantách Toldot Ješu, přestože nejsou polemikou per se, lze chápat jako jakousi parodii novozákonní zvěsti. Kapitola nazvaná Defamace a démonizace v polemickém diskurzu mapuje na základě jmen a charakteristik připisovaných protivníkovi vývoj diskurzu o „jiném“ ve škále od definice, zesměšnění a ponížení, až k dehumanizaci a démonizaci. Tyto tendence jsou dobře známé z antijudaistické a později též antisemitské literatury (a jiných médií), má studie se však soustředí na tuto tématiku především v rámci hebrejských zdrojů – čili cílenou na křesťanství a křesťany. To, že snížení pozice oponenta a expresivní vyjádření distance vůči němu posiluje identitu komunity, dokládám nejen na textech řazených do polemického žánru, ale rovněž na jiných typech pramenů – například exegetické literatuře či kronikách. Obrazy a představy jsou nadány velkou silou. Polemika zahrnující tělesná a mnohdy až vulgární témata je u většinového publika efektivnější než rafinované teologické spekulace. Na nejrůznějších příkladech však dokládám, že takováto „špinavá“ polemika nebyla doménou pouze lidových vrstev. V kapitole Vulgární a tělesná témata v polemickém diskurzu cituji především z knihy Nestor ha-komer a aškenázských polemik Sefer nicachon jašan či Sefer Josef ha-mekane. Do poněkud rafinovanějšího prostředí se obracím v kapitole o Igeretu Al tehi ka-avotejcha, jehož autorem je Profiat Duran zvaný Efod. Krátce se věnuji jeho autobiografii a historiografickým hádankám vyvstávajícím kolem této osobnosti. Především pak předkládám překlad ironického dopisu do českého jazyka doprovázený komentářem a poznámkami. Závěrečné dvě kapitoly představují jakési nahlédnutí do raně moderní doby. V jedné se zabývám zvláštní formou parodického Jigdalu, která pomocí variace znění známého liturgického útvaru na motivy třinácti článků víry představuje působivou polemiku s křesťanským konceptem božství. Vypracovala jsem rovněž překlad jedné ze tří známých verzí tohoto textu. Závěrečná pasáž je věnovaná textu Pilpul al zman zmanim zmanejhem italského autora Jony Rapy. Jedná se o kuriózní polemiku na téma křesťanského liturgického roku složenou ve formě parodie pesachové Hagady. Na všech těchto příkladech jsem se snažila identifikovat principy volby stylotvorných prostředků a polemických forem ve vztahu ke kontextu autora, tedy v souvislostí s jeho konkrétní situací (a situací jeho publika) na pozadí historických událostí. Zřejmě nejpregnantněji je toto manifestováno v osobě a díle Profiata Durana. Jak jsem již několikrát zmínila, zajímaly mne především literární prameny či jejich části, které se formou či obsahem liší od statických kategorií polemických metod. Vyhledávala jsem texty využívající tropů jako je satira, ironie, sarkasmus či parodie s vědomím, že tyto termíny aplikuji z velké části anachronicky, přesto však přesvědčena, že v konceptu existovaly již od biblických dob a v žánru polemické literatury hrají nezastupitelnou roli. Studium hebrejské polemické literatury s výše uvedenými metodologickými postupy je zatím na počátku. Nakonec mnohé z mnou citovaných textů se ještě nedočkaly kritické edice a některým bylo zatím v rámci judaistických studií věnováno jen minimum pozornosti. Tato studie tedy prostředkuje informace o velkém množství primárního materiálu, který – až na nemnohé výjimky – nebyl dosud v českém kontextu představen.
Text práce
Problem of Freedom in History of Thought and his moderm Existential Conceptin Writer's (F. M. Dostojevskij), Philosopner's (J. P. Sartre) and Theologianš (P. Tillich) Point of View
Autor:
Mgr. Jana Moskalová, Th.D.
Školitel:
prof. ThDr. Zdeněk Kučera, Dr.phil.h.c.
Fakulta:
Husitská teologická fakulta
Typ práce:
Disertační práce
Rok obhajoby:
2011
Nalezené dokumenty:
Abstrakt anglicky
Since time immemorial, humankind has been concerned with freedom. This thesis introduces the most important thinkers who devoted themselves to studying freedom and who greatly influenced the perception of freedom. The thesis includes historical overview focusing on the problem of freedom mainly from theological and philosophical point of view. However, two authors in the field of psychology and sociology are mentioned as well. In existentialist philosophy, the human freedom is one of the most crucial topics, and it is presented here on the work of the writer Fyodor Mikhaylovich Dostoyevsky, the philosopher Jean-Paul Sartre and the theologist Paul Tillich.
Abstrakt v českém jazyce
Svoboda je tématem, kterým se lidstvo zaobírá odnepaměti. Práce představuje nejvýznamnější myslitele, kteří se svobodou zabývali a svým pojetím její vnímání nejvíce ovlivnili. Obsahuje historický průřez mapující tuto problematiku především z hlediska teologicko-filosofického, zmíněni jsou také dva autoři z oblasti psychologie a sociologie. Svoboda člověka je pro existenciální filosofii jedno z nejdůležitějších témat. Zde bude představeno z pozic spisovatele Fjodora Michajloviče Dostojevského, filosofa Jean-Paul Sartra a teologa Paula Tillicha.
Text práce
Italian and Sicilian Piyyut in contemporary Contex and its unique Contribution to futher poetical Output
Autor:
Mgr. Sylva Ondrejičková, Th.D.
Školitel:
doc. PhDr. Bedřich Nosek, CSc.
Fakulta:
Husitská teologická fakulta
Typ práce:
Disertační práce
Rok obhajoby:
2011
Nalezené dokumenty:
Abstrakt anglicky
Abstract Hermeneutic rules (so-called middot), which developed during the process of the rabbinic literature formation, partially under sopherims‘ or Greek influence, provided with one of the main viewpoints of hypotext choice in poetry, ruled a combination and an arrangement of elements in poetry. These principles, differenciated during the 2nd century A.D. into two systems - r. Yishma’el’s and r. Eli’eser b. Josi ha-gelili’s lists (for halakhic and aggadic interpretation) underwent a process of contraction in piyyut. From the recent point of view is the rabbinic hypotext identification possible at most half, since partially poets advanced on the basis of the midrashic texts available, different from extant textual versions. On the basis of original textual variants connected with the identification of the hypotext, this thesis arrived at a comparative work on the development and the understanding of implicite and explicite application of hermeneutic rules. The synagogal poetry assumed a didactical function and historical remembrance function following pre-classical period. As a result of poetic activity the originated the didactical text, which instructed, assisted at the preservation of lessons and topoi taught in yeshibot (Ashkenaz), scholarly circles (Rome, Apulia, Calabria) and later on in synagogues.
Abstrakt v českém jazyce
Abstrakt Hermeneutické principy (tzv. midot) se vyvinuly v průběhu formační fáze rabínské literatury, jejímiž protagonisty byli sofrim a rabíni. Tradováním i vlivem helenistické kultury přísloví se etabloval jeden z řídících principů pro uspořádání hypotextu v pijutu, které zároveň mělo učiniti zadost nárokům poetiky. Halachický sumář, jménem r. Jišma’ela, i sumář pro agadickou literaturu, v souvislosti se jménem r. Eli’ezera b. Josi ha-gelili, společně z 2. století o. l., se v rabínské a midrašické literatuře záhy diferencují, avšak v synagogální poezii prochází kontraktivním procesem, analogicky k procesu spojování poetických nároků, témat, inovativnosti, liturgického zasazení do jediného verše či strofy. Ačkoliv nelze identifikovat více než polovinu hypotextu v poetickém verši, přece byl v této dizertaci učiněn pokus reflektovat explicitní vyjádření zapojení principů i jejich implicitní aplikace v pijutu, jenž se historicky stal nástrojem pro didaktické, mnemotechnické účely, účely obce, rabínských ješivot, kruhů učenců i chazanim-pajtanim.
Text práce
Mesianism in mediaeval Judaism
Autor:
Mgr. Jiří Blažek, Th.D.
Školitel:
doc. PhDr. Bedřich Nosek, CSc.
Fakulta:
Husitská teologická fakulta
Typ práce:
Disertační práce
Rok obhajoby:
2009
Nalezené dokumenty:
Abstrakt anglicky
Jiří Blažek Mesianismus ve středověkém judaismu Mesianism in mediaeval judaism The theme of this paper is Jewish messianism amd tje Jewish apocalyptic vritings of the Middle Ages, their literar characteristic and introduces Czech translations of the most important early medieval Jewish apokalyptic texts.
Abstrakt v českém jazyce
Text práce
RUDOLF BULTMANN – Selected Problems of Existential Interpretation
Autor:
Mgr. Jana Follprechtová, Th.D.
Školitel:
prof. ThDr. Zdeněk Kučera, Dr.phil.h.c.
Fakulta:
Husitská teologická fakulta
Typ práce:
Disertační práce
Rok obhajoby:
2008
Nalezené dokumenty:
Abstrakt anglicky
Mgr. Jany Follprechtová RUDOLF BULTMANN – NĚKTERÉ PROBLÉMY EXISTENCIÁLNÍ INTERPRETACE RUDOLF BULTMANN – SELECTED PROBLEMS OF EXISTENTIAL INTERPRETATION The present work deals with the theology of Rudolf Bultmann. It aims not only to analyse the demytologisation programme but primarily to outline to what extent and how existential interpretation influenced his thinking, e.g. in eschatological study, the issue of historical Jesus, in sermons and in the relationship between man and God. The thesis covers the main ambiguities of Bultmann’s system, principal critical reactions not only in Germany but also in the Czech Republic. His existential interpretation was a brave and totally adequate act in its time based on which the theology is topical even today.
Abstrakt v českém jazyce
Mgr. Jany Follprechtová RUDOLF BULTMANN – NĚKTERÉ PROBLÉMY EXISTENCIÁLNÍ INTERPRETACE Práce se zabývá teologií Rudolfa Bultmanna. Cílem není pouze analýza programu demytologizace, ale jejím hlavním úkolem je předestřít, do jaké míry a jak existencialní interpretace ovlivnila jeho myšlení např. v eschatologickém bádání, v problému historického Ježiše, v kázáních a ve vztahu mezi člověkem a Bohem. Jsou zde probrány hlavní nejasnosti Bultmannova systému, základní kritické ohlasy nejen v SRN, ale také v České republice. Jeho existencialní interpretace byla odvážným, ale naprosto adekvátním počinem ve své době, na jehož základě je jeho teologie aktualní i v současnosti.
Text práce