velikost textu

P12 - Historie v interdisciplinární perspektivě

UK » PRVOUK » P12

Fakulty a další součásti UK

Filozofická fakulta

Vědní oblast

historie

Rada programu

koordinátor: prof. PhDr. Ivan Šedivý, CSc.
členka rady: prof. Marie Bláhová, DrSc.
člen rady: prof. PhDr. Martin Kovář, Ph.D.
člen rady: doc. PhDr. Jan Pelikán, CSc.
člen rady: doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc.
člen rady: doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
členka rady: doc. Mgr. Marie Šedivá Koldinská, Ph.D.
člen rady: prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc.
člen rady: prof. PaedDr. Miroslav Vaněk, Ph.D.

Anotace

Cílem interdisciplinárně pojatého programu je posílení bádání v oblasti historických věd a příbuzných disciplín. Je koncipován jako dlouhodobý záměr, jehož cílem je posílit postavení Univerzity Karlovy jako přední středoevropské instituce1 pro historický výzkum. Vychází z tradic historického bádání na FF UK. Zároveň rozvíjí nejnovější přístupy a reaguje na přelomové jevy i ambivalentní důsledky globalizačních procesů.

Společným tématem programu je posouzení vztahu mezi evolučním a konfliktním modelem lidského jednání v dějinách či otázky, do jaké míry jsou historičtí aktéři schopni se učit v dějinách – jak ze svých chyb, tak ze svých úspěchů. Jeho konceptuální spojnicí je historický rozměr člověka jako individuální a kolektivní bytosti, jež hledá „své štěstí“ v různých společenských situacích. V této souvislosti se proto výzkum soustředí na interakce mezi analogičností v průběhu historických procesů a jejich kulturně podmíněnou hodnotovou variabilitou.

Celostnost programu je podpořena tím, že Filozofická fakulta UK je předním pracovištěm v České republice, kde existuje téměř kompletní paleta dílčích historických disciplín, jež jsou systematicky rozvíjeny na samostatných institucionálních základech, avšak v rámci téže fakulty. Tyto specializace spolu s dalšími, zpravidla už ze své podstaty mezioborově koncipovanými obory (iberoamerikanistika, balkanistika, středoevropská studia), tvoří nedílný celek, jenž může využívat synergických efektů výzkumné spolupráce. Z této organizační a konceptuální roviny vychází základní filosofie projektu a jeho pojetí interdisciplinarity. Soustředí se proto na ty oblasti výzkumu, v nichž historická věda na FF UK dosahuje tradičně dobrých výsledků: selektivně tematicky i chronologicky orientovaný výzkum pramenů, politické, sociální, hospodářské a kulturní dějiny, komparativní dějiny, výzkum nacionalismu, areálová studia.

Další, stejně významná rovina interdisciplinarity spočívá ve skutečnosti, že v konceptualizaci témat jednotlivých oborů se setkávají teoretické i metodologické inspirace z příbuzných společenskovědních disciplín (sociologie, politologie, psychologie, estetika, kulturní antropologie, ekonomie).

Filozofickým klíčem k programu P 12 „Historie v interdisciplinární perspektivě“ je důraz na historicitu a temporalitu: je zřejmé, že dnes již nevystačíme s prostou aplikací sociálně- a kulturně vědních koncepcí ve výkladu historických jevů, nýbrž že musíme postupovat i v obráceném směru a důsledněji kontextualizovat lidské jednání, vysvětlovat společensko-politické procesy s ohledem ke kontingentním jevům, zlomovým situacím a často ambivalentním důsledkům lidského jednání. Výzkum v programu proto bude směřovat především k mnohovrstevnaté analýze nacionálních, kulturních i civilizačních identit v jejich diachronní perspektivě. Jeho předností bude propojení historické citlivosti vůči jedinečným jevům se sociálně vědním zájmem o pravidelnosti v lidském jednání – vždy však s důrazem na proměnlivost lidského jednání a komunikace, společenských institucí a vztahů, jakož i mocenských struktur.

Z těchto důvodů je program rozdělen do následujících tematických polí, resp. modulů:

  1. Fontes. Prameny k českým dějinám.
  2. Společnost, kultura a komunikace v českých dějinách.
  3. České země jako otevřený prostor svébytné historické zkušenosti v Evropě. Od počátku 18. do 21. století.
  4. Evropa a (versus) svět: Interkontinentální a vnitrokontinentální politické, ekonomické, sociální, kulturní a intelektuální transfery a jejich důsledky.
  5. Profilace – asimilace – koexistence – integrace – reflexe (vývoj jazykových, konfesních, etnických a národních identit v areálu východní a jihovýchodní Evropy).
  6. Formování a vývoj národních identit ve středoevropském prostoru v 19. a 20. století.
▕◀   ◀  
  ▶   ▶▏

Kontakty