Výsledky projektu Komparativní analýza pravidel Compliance ve vybraných zahraničních právních řádech (USA, Austrálie, Velká Británie, Francie, Německo, Rakousko, Švýcarsko) a v České republice

Kapitola pojednává o pravidlech corporate governance obecně a následně se zaměřuje na problematiku odměňování exekutivy akciových společností. Právě tato problematika, včetně governance řídících orgánů akciových společností je klíčová i z hlediska compliance programů (když corporate governance je jeho součástí).

Kapitola navazuje na kapitolu popisující corporate governance a v rámci něj fungující pravidla odměňování exekutivy. Kapitola se zaměřuje na přiblížení problematiky odměňování ve vybraných zahraničních právních řádech (především Německo, Francie a Velká Británie) a v regulaci OECD a EU.

Kniha shrnuje klíčové poznatky řešitelů z projektu. Je věnována problematice Compliance programů. Odráží zahraniční regulaci a praxi. Jejím hlavním přínosem je předložení doporučení pro tvorbu, obsah a fungování compliance programů v tuzemsku. Součástí je pojednání o aktuální problematice trestní odpovědnosti právnických osob (která je s compliance programy úzce spojena) a také o corporate governance (které lze vnímat jako součást pravidel compliance v širším smyslu).

Článek je zaměřen na otázku práva osob, které mají konkrétní spojitost s právnickou osobou a zároveň se nacházejí v procesním postavení svědka či obviněného, odepřít výpověď v trestním řízení, které se proti právnické osobě vede. Postupně rozebírá práva osoby, která právnickou osobu v trestním řízení zastupuje (viz § 34 TOPO), osob, které za jiných okolností právnickou osobu zastupují, ale ve vedeném trestním řízení mají procesní postavení obviněného, poškozeného či svědka (srov. § 34 TOPO), a dále osob na pozici „běžných“ zaměstnanců. Článek se v uvedených souvislostech rovněž zabývá i možným postavením právnické osoby coby osoby blízké.
Očekávané vydání článku je jaro 2017.

Článek se zaměřuje na poměrně složitou strukturu ustanovení § 34 TOPO a jeho interpretaci a aplikaci v praxi ze strany orgánů činných v trestním řízení. Právnickou osobu může zastupovat několik osob v různých procesních postavení, přičemž volba je z pochopitelných důvodů ponechána primárně na rozhodnutí samotné právnické osoby, pouze v krajním případě volí zástupce (slovy zákona „opatrovníka“) soud. Potíže v praxi způsobuje situace, kdy příslušný orgán činný v trestním řízení i bez relevantních důvodů přisoudí všem osobám, které by mohly právnickou osobu zastupovat či o jejím zastupování alespoň rozhodovat, procesní postavení, které neumožňuje v téže věci činit za právnickou osobu úkony (viz § 34 odst. 4 TOPO).

Článek je zaměřen na jedno z klíčových témat corporate governance, a to odměňování exekutivy. Princip sayon pay je jedním z nových trendů v rámci odměňování. Díky budoucí regulaci tohoto principu na půdě EU bude nezbytné promítnout jej také do tuzemské právní úpravy. Tím budou následně dotčeny i kodexy corporate governance a compliance programy adresátů - kótovaných akciových společností.

Zpráva z workshopu shrnuje průběh řešiteli uspořádaného workshopu a pojednává o klíčových závěrech, které z něj vzešly.

Cílem tohoto článku bylo krátké zamyšlení nad významem § 244 odst. 2 ZOK v rámci systému pravidel corporate governance, mezi jehož základní pilíře patří požadavek rovného zacházení se všemi společníky (akcionáři). Autorka si zde klade otázku, zda je v souladu se smyslem a účelem zákona, aby obecné pravidlo akciového práva stanovilo nejpřísnější možnou sankci v podobě zdánlivosti právního jednání pro porušení principu rovného zacházení s akcionáři, když úprava reglementující zvláštní situace, při nichž hrozí nebo dochází k takovémuto nerovnému zacházení (ať již mezi společníky, či mezi akcionáři), počítá se sankcemi mírnějšími (zpravidla v podobě relativní neplatnosti). Takové uspořádání systému ochrany akcionářů považuje autorka za nesystematické a vnitřně rozporné. V článku se proto pokouší načrtnout vhodný způsob výkladu komentovaného ustanovení a možná legislativní řešení.

Článek pojednává o nové verzi pravidel corporate governance ze září 2015, která nahradila předchozí verzi z roku 2004. Tato původní verze posloužila mimo jiné jako vzor pro kodex corporate governance v České republice.