Výsledky projektu Intenzita a charakter vazeb výzkumné a tržní sféry v kontextu globálních produkčních sítí

Vědecká stať v recenzovaném neimpaktovaném časopise.
Abstrakt: Do inovačního procesu se v současnosti zapojuje velké množství vzájemně propojených aktérů s komplementárními dovednostmi. Husté vazby a efektivní komunikace mezi podniky a znalostními institucemi vytváří příhodné podmínky pro četnější využití výsledků výzkumu a vývoje a k rozvoji inovačních kapacit. Tento příspěvek se na základě rozsáhlých dat z Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací pokouší přiblížit realitu znalostních toků, které jsou v českém prostředí vytvářeny na základě společných projektů podpořených z veřejných zdrojů. Hodnotí jejich charakteristické znaky, věnuje pozornost atributům zapojených subjektů a kombinuje obě tyto perspektivy v analýze sítí, které jsou na základě projektové spolupráce vytvářeny. Použité datové zdroje a metody jejich zpracování i přes četná omezení ukazují příklad postupu, pomocí kterého lze lépe porozumět realitě znalostní spolupráce, a ze závěrů vyvodit opatření pro její účinnější podporu.

Článek před odesláním do zahraničního impaktovaného časopisu.
Abstrakt: Today’s global manufacturing including the aircraft industry is organized within global production networks. The Czech aircraft industry has a long history of more than one hundred years. The aim of the study was to find the extent, to which the Czech avionic firm are involved in global production networks (GPN) and to investigate their position in these networks. We have created a unique database of Czech companies involved in aircraft production. The results show that 124 Czech companies deal with aviation production, of which 34 companies are engaged in global production networks led by large aircraft firms such as Boeing and Airbus. The remaining enterprises produce small airplanes (or their components) for the international market. Aircraft production is a very specific sector with small batch production. Due to this specificity, the most of companies have to supply several chains or produce for other industrial sectors as well. Therefore, an inter-sectoral upgrading was found to be quite typical for the Czech aircraft industry.

Contemporary innovation processes increasingly involve a large number of networked actors, and cross-fertilization between knowledge institutions and firms has thus become a significant driver for innovation. Important insights into the differing nature of research and development (R&D) collaboration in particular sectors have been provided by research inspired by the knowledge-base approach embedded within innovation system (IS) theory. This study aims to contribute to this body of literature by applying the concept of differentiated knowledge bases to the former state-socialist countries, where the IS operates through a firewall between academia and industry. Data on collaborative R&D projects co-financed by public resources have allowed a detailed analysis of the nature of collaboration networks, revealing emerging patterns of academia–industry linkages and questioning the propositions stemming from the knowledge-based approach. The study concludes that collaborative science–industry networks show a very distinct topography when analytical and synthetic knowledge is compared.

Odesláno do recenzního řízení.
Abstract: Contemporary innovation processes increasingly involve a large number of networked actors, and cross-fertilization between knowledge institutions and firms has thus become a significant driver for innovation. Important insights into the differing nature of R&D collaboration in particular sectors have been provided by research inspired by the knowledge-base approach. This study aims to contribute to this body of literature by applying the concept of differentiated knowledge bases to the former state-socialism countries, where the innovation system operates through a 'firewall' between academia and industry. Data on collaborative R&D projects co-financed by public resources have allowed a detailed analysis of the nature of collaboration networks, revealing emerging patterns of academia-industry linkages and questioning the prepositions stemming from the knowledge-based approach . The study concludes that, in case of Czechia, factors other than geographical proximity seem to be more important in networks drawing predominantly upon either analytical or synthetic knowledge bases.

Draft článku připravený k odeslání do recenzního řízení
Abstrakt: V Česku je dlouhá tradice leteckého průmyslu. V současnosti se leteckou výrobou zabývá 124 firem, z nichž se 34 firmám podařilo uplatnit se i v globálních produkčních sítích výrobců velkých letadel jako je Boeing či Airbus. Tyto firmy uspěly ve velké mezinárodní konkurenci. Díky specifičnosti letecké výroby je však pro většinu firem nutné zabývat se i jinými odvětvími a to tím více, čím níže v hierarchii výrobních sítí firma je.

Vědecká stať v recenzovaném neimpaktovaném časopise.
Abstrakt: Do inovačního procesu se v současnosti zapojuje velké množství vzájemně propojených aktérů s komplementárními dovednostmi. Husté vazby a efektivní komunikace mezi podniky a znalostními institucemi vytváří příhodné podmínky pro četnější využití výsledků výzkumu a vývoje a k rozvoji inovačních kapacit. Tento příspěvek se na základě rozsáhlých dat z Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací pokouší přiblížit realitu znalostních toků, které jsou v českém prostředí vytvářeny na základě společných projektů podpořených z veřejných zdrojů. Hodnotí jejich charakteristické znaky, věnuje pozornost atributům zapojených subjektů a kombinuje obě tyto perspektivy v analýze sítí, které jsou na základě projektové spolupráce vytvářeny. Použité datové zdroje a metody jejich zpracování i přes četná omezení ukazují příklad postupu, pomocí kterého lze lépe porozumět realitě znalostní spolupráce, a ze závěrů vyvodit opatření pro její účinnější podporu.

Článek publikovaný v recenzovaném časopise - abstrakt: Efektivní inovační infrastruktura propojující výzkumné organizace s aplikační sférou tvoří důležitý předpoklad úspěšného rozvoje znalostně založené ekonomiky. K nástrojům, které snižují bariéry mezi subjekty zapojenými do inovačního procesu, iniciují transfer znalostí a poskytují specializované podnikatelské služby, patří také vědeckotechnické parky (VTP). Rovněž v Česku se po vzoru vyspělých zemí staly VTP často využívaným nástrojem podpory inovačního podnikání, a to bez dostatečného zájmu o skutečné efekty VTP na zasídlené firmy. Článek s využitím plošného dotazníkového šetření popisuje hlavní charakteristiky VTP v Česku a především analyzuje vliv VTP na aktivity klientských podniků – oborové zaměření, inovační výkonnost, spolupráci a přínosy plynoucí z lokalizace ve VTP. Hodnocení 78 zasídlených firem naznačuje pozitivní efekt VTP na schopnost sledovaných firem inovovat, nalézt partnery pro spolupráci a prosadit se v rámci znalostní ekonomiky. Výsledky však zároveň poukazují na problémy spojené s fungováním inovační infrastruktury v Česku, které kombinují omezený potenciál inovačních firem s rozvojem VTP orientovaným na kvantitu, nikoliv na kvalitu.

Článek byl přijatý redakční radou, schválen k publikování, nyní se dokončuje grafika čísla. Bohužel v současnosti ještě není k dispozici, proto je připojen konečný text článku.
Článek čerpá z diplomové práce obhájené hlavním řešitelem, tematicky velmi blízké projektu, a řeší v národním pohledu funkčnost institucí, jejichž cílem je posílení přenosu znalostí mezi výzkumnou a aplikační sférou, který spolu s dalšími službami má přispět k rozvoji inovačního podnikání.
Abstrakt: Efektivní inovační infrastruktura propojující výzkumné organizace s aplikační sférou tvoří důležitý předpoklad úspěšného rozvoje znalostně založené ekonomiky. K nástrojům, které snižují bariéry mezi subjekty zapojenými do inovačního procesu, iniciují transfer znalostí a poskytují specializované podnikatelské služby, patří také vědeckotechnické parky (VTP). Rovněž v Česku se po vzoru vyspělých zemí staly VTP často využívaným nástrojem podpory inovačního podnikání, a to bez dostatečného zájmu o skutečné efekty VTP na zasídlené firmy. Článek s využitím plošného dotazníkového šetření popisuje hlavní charakteristiky VTP v Česku a především analyzuje vliv VTP na aktivity klientských podniků – oborové zaměření, inovační výkonnost, spolupráci a přínosy plynoucí z lokalizace ve VTP. Hodnocení 78 zasídlených firem naznačuje pozitivní efekt VTP na schopnost sledovaných firem inovovat, nalézt partnery pro spolupráci a prosadit se v rámci znalostní ekonomiky. Výsledky však zároveň poukazují na problémy spojené s fungováním inovační infrastruktury v Česku, které kombinují omezený potenciál inovačních firem s rozvojem VTP orientovaným na kvantitu, nikoliv na kvalitu.