Výsledky projektu Filosofická a teologická rovina učení mistra Jeronýma Pražského v českém a evropském kontextu

Souhrnný článek o Jeronýmu Pražském. Představuje komplexní souhrn dosavadního bádání nad Jeronýmem Pražským. Jeho první část se zabývá životem tohoto mistra, druhá část pak jeho myšlením a filosofickou pozicí.

Významná delší studie připravená pro prestižní publikaci se zabývá životem a dílem Jana Husa v dobovém kontextu a dotýká se tak přirozeně i Jeronýma Pražského, jeho života i jeho myšlení, zejména pokud jde o recepci učení Jana Wyclifa v Čechách.

Drobné heslo vyšlo v roce 2009, avšak s vročením 2008 a bez uvedení GA UK. Jeho vydání však bylo přislíbeno v zadávací dokumentaci.

Článek, který je ještě potřeba opatřit poznámkovým aparátem na základě požadavků editorky, se zabývá vztahem mezi pařížskými a pražskými kvodlibetními disputacemi a s nimi spojenými texty a ukazuje na odlišné prostředí na starších a novějších evropských univerzitách na příkladu působení a textů Jeronýma Pražského, Pierra d’Ailly, Jeana Gersona, Boethia z Dacie a Sigera z Brabantu. Ukazuje filosofickou orientaci kvodlibetních disputací v Praze (na rozdíl od teologické orientace na univerzitě v Paříži) a s tím spojené Jeronýmovo přistupování k některým teologickým otázkám z filosofické perspektivy a jeho obhajobu práva filosofů na traktování těchto otázek.

Článek se rozpadá do dvou částí. V první z nich je přehledně shrnut výsledek dosavadního bádání o životě Jeronýma Pražského, v důležitější druhé části se autoři nově zabývají Jeronýmovým filosofickým myšlením. To člení na 3 resp. 4 okruhy, které postupně představují odborné veřejnosti. V nové souhrné vědecké publikaci se Jeroným Pražský objevuje jako jediný zástupce českého středověkého myšlení.

Recenze nově vydané edice spisů Jeronýma Pražského u nakladatelství Brepols.

Studie se zabývá disputací mezi Jeronýmem Pražkým a Blažejem Vlkem v kontextu Jeronýmovy kvestie O harmonii smysly vnímatelného světa a na základě interpretace obou textů poukazuje na doktrinální aspekty Jeronýmova myšlení v této kvestii i disputaci, zejména pokud jde o univerzálie a s nimi spojenými tématy.

Ve studii je ve srovnání s Janem Husem tematizován mj. vztah Jeronýma Pražského k pravdě, jeho filosofický přístup k teologickým otázkám a jeho práce na univerzitách v Praze, Paříži, Kolíně nad Rýnem a Heidelberku. Část studie se zabývá i Jeronýmovými vstupy na diplomatickou a politickou scénu.

Studie se zabývá interpretací základních filosofických textů Jeronýma Pražského v kontextu jeho působení v Praze i v zahraničí. Poukazuje na hlavní složky jeho filosofického systému s důrazem na problematiku univerzálií a realistickou logiku a v diskuzi s dosavadním bádáním nově ukazuje zdroje z prostředí tzv. oxfordského realismu, které tohoto mistra ovlivňovaly, čímž do určité míry otevírá nové pole pro další bádání. Nově také interpretuje jednu z polemik proti Jeronýmovi a zabývá se též sporným výrokem o ďábelských hereticích, který měl Jeroným ve svých textech používat proti nominalistickým směrům. Na základě srovnání rukopisných pramenů ukazuje, že se v tomto případě jedná o chybu v přepise citátu ze sv. Anselma, která byla po mnoho desetiletí přejímána bádáním, a že Jeroným Anselmův text nemodifikoval.

Delší studie se podrobně věnuje pojetí nejvyšších rodů, kategorií, u Jeronýma Pražského v kontextu jeho myšlení a zabývá se i otázkami jeho pojetí logiky, univerzálií, transcendentálií a jeho filosofickými zdroji. Na detailním srovnání textů je poukázáno na Jeronýmovu doktrinální inspiraci řešení problematiky sufficientia praedicamentorum v oblasti tzv. mladšího oxfordského realismu a na vztah těchto myslitelů k pražské univerzitě, což představuje nové pole pro další bádání nad českým středověkým myšlením. Na těchto základech a na interpretaci dalších, i jen rukopisně přístupných textů, se poukazuje na další stopy vedoucí k Jeronýmu Pražskému coby dosud nejistému autorovi významného filosofického díla českého středověku, tzv. Collecta de probationibus prospositionum.