Výsledky projektu Československo a Hollywood - ekonomické a kulturní vztahy mezi Československem a americkým filmovým průmyslem; 1945-1968

Text se zabývá přehodnocováním a následným uvolněním československých trezorových filmů vyrobených v 60. letech. Jádrem studie je práce "hodnotící komise" při Svazu českých dramatických umělců a její práce v kontextu druhé poloviny 80. let.

Studie se věnuje osobě Erica Johnstona, druhého prezidenta Motion Picture Association of America (MPAA), obchodní organizace sdružující velká americká filmová studia. Analyzuje důvody jeho jmenování do funkce bezprostředně po druhé světové válce a ukazuje, jak jeho dřívější profesní dráha, jež zahrnovala vysoké politické funkce, a hlavně jeho postavení "experta" na Sovětský Svaz a osobní kontakt s J.V. Stalinem, ovlivnilo jeho jmenování do funkce. Johnstonovo jmenování pak zásadně vypovídá o ekonomických strategiích Hollywoodu po 2. světové válce vůči Východní Evropě. SSSR a celá sovětská sféra vlivu patřily mezi trhy, o něž měl Hollywood eminentní zájem. Tento zájem trval, navzdory vžité představě, i během Studené války. Studie zároveň rozebírá mediální obraz Erica Johnstona jako amerického patriota, byznysmena a kapitalisty, který byl součástí kampaně MPAA za legitimizaci jejích aktivit ve Východní Evropě.

Studie zvažuje roli československé kulturní inteligence v procesu přehodnocování zakázaných filmů vyrobených v 60. letech, který probíhal v druhé polovině 80. let.

Studie na případu "pokrokového" herce a režiséra Charlie Chaplina a jeho kontroverzního filmu Monsieu Verdeux (1947) zkoumá, jaké mediální diskurzy mobilizovala a konstruovala československá komunistická propaganda ve 40. letech a začátkem 50. let ve vztahu k americkému filmovému průmyslu a USA obecně. V obecné rovině se zabývá ideologickými konstrukcemi pro potřeby komunikování propagandy v období studené války ze strany Československa s cílem vytvořit konkrétní obraz nepřítele socialistické společnosti. Chaplin díky své náklonosti k SSSR, pověsti pokrokového umělce a perzekuci v USA v sobě ideálně spojoval hned několik aspektů, na nichž mohla čs. propaganda stavět a systematicky budovat obraz střetů dvou systémů - kapitalismu a socialismu. Hollywood se v těchto strategiích stal zástupným symbolem vad celého kapitalistického systému.

Text se věnuje procesu výběru hollywoodských filmů pro československý trh v prvních poválečných letech 1945 - 1946. Ukazuje, jakými kritériemi se řídila americká strana, z jakých zdrojů vycházela, jak vnímala čs. trh a s jakými cíli k němu přistupovala. Dotýká se i role ČSR v rámci celé sovětské sféry vlivu. Text přispívá k poválečným dějinám československé kinematografie i k dějinám působení americké kinematografie v Evropě.

Prozatimní verze textu. Číslo časopisu je aktuálně v procesu korektur a po jeho dokončení bude tato verze nahrazena verzí konečnou.

Odborná studie zaměřená na druhé jednání mezi Hollywoodem a Československem o dovozu hollywoodských filmů po druhé světové válce. Text, jenž se zabývá tématem doposud zcela neprobádaným rozsáhle čerpá z archivních materiálů nalezených v amerických archivech a v českých archivech.

Prozatimní verze textu. Číslo časopisu je aktuálně v procesu korektur a po jeho dokončení bude tato verze nahrazena verzí konečnou.

Rozhovor připravený pro monotematické číslo časopisu Iluminace na téma Postfeminismus a feministická filmová studia během studijního pobytu na University of East Anglia, Norwich, kdy autorka využila silného akademického proudu na univerzitě. Autorka je zároveň hostující editorkou čísla.