Výsledky projektu Pomocné markery při sledování pacientů v časné fázi roztroušené sklerózy

V článku jsme se zabývali stanovením kvality života, neuropsychiatrických příznaků (depresivní příznaky, úzkost, apatie a únava) a jejich vztahem ke strukturálním změnám na magnetické rezonanci (MR) mozku u pacientů s klinicky izolovaným syndromem (CIS). Do studie bylo zahrnuto celkem 67 pacientů s CIS a 46 dobrovolníků. Obě skupiny podstoupily podrobné neuropsychologické vyšetření se zaměřením na zhodnocení kvality života, neuropsychiatrických příznaků a kognitivních funkcí. U obou skupin byla také provedena MR mozku se stanovením celkové a regionální atrofie a objemu lézí. U pacientů s CIS jsem prokázali přítomnost většinou mírných depresivních symptomů a úzkosti a nižší kvalitu života ve fyzické a sociální oblasti (p≤0.037). Míra neuropsychiatrických symptomů souvisela s horší kvalitou života ve většině kategorií (β≤-0.34, p≤0.005). Horší kognitivní funkce měly vztah k nižší kvalitě života v emoční oblasti (β≤-0.29, p≤0.019). Míra depresivních příznaků a apatie souvisela s objemem lézí v pravému temporálnímu, levému inzulárnímu a pravému occipitálnímu laloku (ß≥0.29, p≤0.032). Míra úzkosti souvisela s nižším objemem bílé hmoty (ß = -0.25, p = 0.045). V naší práci jsme prokázali, že u pacientů s CIS jsou přítomny depresivní příznaky, úzkost a horší kvalita života, že spolu souvisí a jsou nejspíše důsledkem strukturálních změn na MR mozku.

Ve článku jsme se zabývali zhodnocení mživotní spokojenosti u pacientů s klinicky izolovaným syndromem (CIS) a jejím vztahem k depresi, úzkosti, kognitivním obtížím a klinickému postižení. Vyšetřili jsme životní spokojenost pomocí Dotazníku životní spokojenosti (DŽS), kognitivní obtíže pomocí dotazníku Multiple Sclerosis Neuropsychological Screening Questionnaire (MSNQ), depresi a úzkost pomocí Beckovy škály deprese (BDΙ) a Beckovy škály úzkosti (BAI) u 60 pacientů s CIS a 42 dobrovolníků. U pacientů s CIS jsme hodnotili tíži klinického postižení pomocí Expanded Disability Status Scale (EDSS). Pacienti s CIS dosahovali nižších celkových skórů DŽS i skórů pro jednotlivé oblasti DŽS (zdraví, manželství a partnerství a sexualita) než kontrolní skupina (p ≤ 0,048). Pacienti s CIS dosahovali vyšších skórů pro BDI a BAI (p ≤ 0,026). Nalezli jsme negativní korelaci mezi skóry pro BDI, BAI a MSNQ a celkovým skórem DŽS a skóry pro jednotlivé oblasti DŽS u pacientů s CIS (rsp ≤ –0,260; p ≤ 0,045). Skór EDSS negativně koreloval se skórem DŽS v oblasti hodnocení práce a zaměstnání (rsp = –0,267; p = 0,041). V naší studii jsme prokázali menší životní spokojenost u pacientů s CIS, která více souvisela se závažností depresivní a úzkostné symptomatiky a kognitivními obtížemi než s tíží klinického postižení.