PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Diktatury: autoritativní a totalitní režimy středo- a jihovýchodní Evropy - JMM036
Anglický název: Dictatorships: Authoritarian and Totalitarian Regimes in Central and South Eastern Europe
Zajišťuje: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2018
Semestr: zimní
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (15)
Minimální obsazenost: 5
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. PhDr. Luboš Švec, CSc.
prof. PhDr. Kateřina Králová, Ph.D., M.A.
Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: prof. PhDr. Kateřina Králová, Ph.D., M.A. (05.09.2017)
Z dnešního pohledu byla v dějinách 20. století demokracie jako forma vládnutí ve středo- a jihovýchodní Evropě spíše výjimečným okamžikem mezi střídajícími se autoritativními zřízeními, jejichž komponenty ve své podstatě mnohdy přežívaly s nepředvídanou setrvačností. Mnohé spouštěče, které vedly k uchopení či udržování moci nedemokratickými aktéry, jsou v současnosti znovu tematizovány v politickém i veřejném diskurzu. Patří mezi ně například otázka bezpečnosti, korupce či sociálních jistot. Politické elity se pak opět odvolávají na potřebu jejich bezvýhradné kontroly a regulace shora. V tomto směru si musíme klást otázky, kde, od koho a za jakých podmínek se autoritativním režimům daří získávat podporu, jaké instituce a nástroje přispívají k jejich stabilitě a naopak jaké ekonomické faktory mohou takovou stabilitu podkopat. Tento kurz si klade za cíl nejprve představit koncepční a teoretický rámec zkoumání autoritativních režimů. Následně se bude formou případových studií zasazených do širšího evropského kontextu věnovat příčinám nastolení autoritavních režimů, jejich dobovým alternativám, tranzicím až po změnu režimu.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: prof. PhDr. Kateřina Králová, Ph.D., M.A. (18.09.2018)

Hodnocení se skládá z kvalitní přípravy na hodinu (čtení textů), aktivní účasti v kurzu a refexe vlastní případové studie ve vztahu k tématu dané hodiny, přednesení referátu doprovázeného PPT, PREZI atd. a písemného zpracování referátu doplněného handoutem (max. 4 A4) pro každého účastníka kurzu.

Každý referát a jeho písemné zpracování je hodnocen známkou 1-4. Podmínkou pro absolvování je získat přinejmenším známu "3" z každého referátu a jeho písemného zpracování. Známky budou zprůměrovány. Jako "bonus" platí aktivní účast na hodině.

1)      Referáty na vybrané téma

Prezentace - 7 slidů včetně úvodního (slide 1), zdrojů (slide 6) a 1-3 otázek do diskuze (slide7) – spolu s handoutem (max. 4 A4) nutno zaslat vedoucímu a oponentovi nejméně 48 hod. před prezentaci!

2)      Písemné zpracování referátů (7 NS)

Student texty zpracuje a zašle práci do 3 týdnů od své prezentace. Texty se zaměří na reflexi vybraného historického procesu v literatuře a vyhodnocení zdrojů, přičemž budou obsahovat teze, solidní argumentaci, jednotný poznámkový aparát (Chicago - http://www.chicagomanualofstyle.org/tools_citationguide.html), patřičný závěr a seznam zdrojů (Chicago - http://www.chicagomanualofstyle.org/tools_citationguide.html). Pro odkazy a bibliografii lze využívat náležitě upravené aplikace Zottero nebo EndNote. Práce budou odevzdány v dohodnutém termínu (nedodržení termínu odevzdání práce bez řádné omluvy znamená jeho propadnutí). Pro písemné práce platí princip dvojího čtení, tj. práce je jednou vrácena k případné opravě, druhá verze se hodnotí jako definitivní.

3)      Aktivní účast na hodině, oponentura, reading

Student se pravidelně intenzivně připravuje na výuku za pomoci samostudia (reading - viz sylabus) a oponuje dva referáty svých kolegů.

4)      Docházka

Přípustná je maximálně jedna neomluvená (omluvenou se rozumí choroba, studijní pobyt, jiné závažné důvody) absence během trvání kursu.

Výslovně upozorňujeme na Pokyn děkana UK FSV č. 5/2006 Citace a uvádění pramenů: opatření proti plagiátorství. Prohřešky proti integritě akademické práce budou řešeny disciplinární cestou.

Literatura
Poslední úprava: prof. PhDr. Kateřina Králová, Ph.D., M.A. (18.09.2018)

Souhrnná/doporučená:   

Paul Brooker, Non-Democratic Regimes. Theory, Government & Politics. London: MacMillan Press, 2000.

Juan J. Linz and Alfred Stepan, Problems of Democratic Transition and Consolidation: Southern Europe, South America, and Post-Communist Europe, Baltimore: Johns Hopkins University Press (1996), pp. 39-54.

Brooker, Paul. 2009. Non-Democratic Regimes: Theory Government and Politics, pp. 81-104

M. Bankowicz, Státní převrat, Praha 2010.

J.W. Borejsza: Szkoly nienanawiści: Historia faszyzmów europejskich 1919-1945, Wroclaw 2001.

J. W.Borejsza (ed.), Faszysmy Europejske (1922-1945)  w oczach wspól/czesnych i historików, Warszawa 1979

E. Oberländer - H. Lemberg - H. Sundhausen (Hrsg.): Autoritäre Regime in Ostmitteleuropa 1919-1944, Mainz 1995

E. Oberländer (Hrsg.), Autoritäre Regime in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1944, Paderborn 2001.

J. Żarnowski (ed.), Dyktatury w Europie Środkowo-Wschodniej 1918-1939. Wroclaw 1973.

J. Żarnowski (ed.) Dictatorschips in East-Central Europe 1918-1939. Wroclaw 1977.

 Lopata, Raimundas. Authoritarian regime in interwar Lithuania: circumstances, legitimation,

Conception, Vilnius 1998.

 Eva Irmanová, Horthy a jeho doba - proměny hodnocení, in: Český časopis historický, 109/2011, 1, s. 15-43.

Admirál na bílém koni: rozsudek smrti nad Štěpánovou říší, in: Paul Lendvai, Tisíc let maďarského národa, Praha Academia 2002, s. 298-310.

Levente Püski, Demokrácia és diktatúra között. A Horthy rendszer jellegöröl, in: Mítoszok, legendák, tévhitek a 20. századi magyar történelemröl (Mezi demokracií a diktaturou. O charakteru Horthyho režimu, in: Mýty, legendy a falešné představy o maďarských dějinách 20. století, Budapest 2002.

 Kasekamp, Andres, The Radical Right in Interwar Estonia. Palgrave 2000.

Kuran, Timur. 1991. Now Out of Never: The Element of Surprise in the East European Revolution of 1989. World Politics, 44: 7–48.

Stavrianos, Leften. The Balkans since 1453. New York: Holt, Rinehart and Winston, 1958, 608-615.

Janos, Andrew. The One-Party State and Social Mobilization: East Europe between the Wars. In: Samuel Huntington and Clement Moore (eds.) Authoritarian Politics in Modern Society. New York, London 1970, 204-235.

Sugar, Peter. Conclusion. - In: Peter Sugar (ed.) Native Fascism in the Successor States 1918-1945. Santa Barbara, California, 1971, 147-156.

Hitchins, Keith. Rumania, 1866-1947. Oxford: Clarendon Press, 1994, 319-334.

Wolff, Robert. The Balkans in Our Times. Harvard University Press: Cambridge, Mass. 1974, 101-120.

Seton-Watson, Hugh. Eastern Europe between the Wars, 1918-1941. Cambridge: Cambridge University Press, 1945, 256-267.

Sugar, Peter. Continuity and Change in Eastern European Authoritarianism: Autocracy, Fascism, and Communism. East European Quarterly, 18 (1984), 1, 1-23.

Stoianovich, Traian. The Social Foundations of Balkan Politics, 1750-1941. - In: Charles and Barbara Jelavich (eds.) The Balkans in Transition, 312-345.

Roberts, Henry. Politics in a Small State: The Balkan Example. In: Charles and Barbara Jelavich (eds.) The Balkans in Transition. Archon Books, 1974, 376-395.

Judt, Tony. 2005. Postwar: a history of europe science 1945. New York: Penguin Books.

Gerwarth, Robert. 2017. The vanquished why the First World War failed to end.

Mazower, Mark. 2008. Dark continent: Europe's twentieth century. Brantford, Ont: W. Ross MacDonald School Resource Services Library.

Mark Mazower, The Balkans. A Short History (New York: Modern Library, 2002), pp. 113-143.

Ivo Banac, The National Question in Yugoslavia. Origins, History, Politics (Cornell University Press: Ithaca/London 1994), 406-416.

John Lampe, Yugoslavia as History. Twice there was a Country (Cambridge: CUP, 2001).

Jelavich, Charles & Barbara Jelvavich, The Establishment of the Balkan National States, 1804-1920 (Seattle/London: University of Washington Press, 1993).

Barbara Jelavich, History of the Balkans. Vol. 2, Twentieth Century (Cambridge/New York: Cambridge University Press, 1983), pp. 106-246.

Stevan Pavlowitch, A History of the Balkans. 1804-1945 (New York/London: Longman, 1999), pp. 162-330.

Sylabus
Poslední úprava: doc. PhDr. Luboš Švec, CSc. (10.10.2018)

Hostující přednášející vyznačeni v závorce. Změna programu vyhrazena.

1. Úvodní hodina 

2. Koncepce a typologie autoritativních režimů (Michal Kubát) 

Reading:   Juan J. Linz (2000) Totalitarian and Authoritarian Regimes, str. 159–261.

3. Meziválečná radikalizace ve střední Evropě 

Reading: Robert Gerwarth (2016) The Wanquished, str. 118-52. 

4.-5 Meziválečné autoritativní režimy v Pobaltí:  geneze, vývoj a zánik   Prezentace Luganskaya (oponent Vřešťálová)

6. Královské diktatury na Balkáně a jejich vývojové alternativy

Reading:  John R. Lampe  (2006)  "Illiberal Directions During the Depression Decade", in: Balkans into Southeastern Europe: a century of war and transition, str. 105-140.   

7. Válka, nacistické Německo a Balkán

Reading:  Miroslav Tejchman (2008) "Úvod", in: Balkán ve válce a v revoluci: 1939-1945, str. 13-27. Navrátilová (op. Fedorova)

8. Tranzice od autoritarismu k sovětskému totalitnímu modelu ve východní Evropě. Národní komunismus jako vývojová varianta?

Reading: Mark Mazower (1998), "Building People´s Democracy", in: Dark Continent, str. 250-85.

9. Řecký případ - vojenská junta a tranzice k parlamentní demokracii Vřešťálová (op. Hanušová)

Reading: Xydis, Stephen G. 1974. "Coups and Countercoups in Greece, 1967-1973 (with postscript)". Political Science Quarterly. 89 (3): 507-538. (DATABASE)

10. Albania: From Zogu’s Authoritarism to Hoxha’s Dictatorship (Adrian Brisku) Fedorova (op. Navrátilová)

Reading:  Adrian Brisku (2013), Bittersweet Europe, chapters 2 & 3.

11. Jugoslávie mezi Titem a Miloševićem (Karin Hofmeisterová) Hanušová (op. Luganskaya)

Reading:  Dolenec, Danijela. Democratic Institutions and Authoritarian Rule in Southeast Europe. Colchester: ECPR Press, 2013. Chapter Serbia.

Gordy, Eric D.. Culture of Power in Serbia: Nationalism and the Destruction of Alternatives. University Park: Penn State Press, 2010.

12. Postsovětský prostor a nové autoritativní režimy (Jan Šír)

Reading:  Alexander J. Motyl, "Putin's Russia as a fascist political system," Communist and Post-Communist Studies, 49 (2016): 25-36; a Jan Šír, "Cult of Personality in Monumental Art and Architecture: The Case of Post-Soviet Turkmenistan," Acta Slavica Iaponica 25 (2008): 203-220.  

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK