Proměny státnosti v procesu europeizace - HP3621

• Anglický název: Changes in Statehood in the Process of Europeanization
• Zajišťuje: Katedra ústavního práva (22-KUP)
• Fakulta: Právnická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:kombinovaná
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Zk [HT]
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Je zajišťováno předmětem: HOPV0124
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. JUDr. Jana Reschová, CSc.
• Neslučitelnost : HPOP0000, HPOP3000
• Ve slož. prerekvizitě: HM0401, HM0901

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (14.09.2022)

Studenti budou po absolvování předmětu komplexně seznámeni se státoprávními a ústavně právními přesahy evropské integrace. Rozebrány jsou teoretické koncepty státnosti v kontextu globalizace, právní i státovědná podstata Evropské unie a jejího integračního procesu, a dále vzájemné vztahy jednotlivých orgánů Evropské unie a členských států.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (14.09.2022)

Předmět Proměny státnosti v procesu europeizace je zakončen buď písemným zpracováním a ústním prezentováním referátu na vybrané téma na hodině (po dohodě s vyučujícím), nebo písemnou zkouškou. 

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (14.09.2022)

Předmět zahrnuje tato témata: 

- Základní vlastnosti státního celku a jeho právního řádu v kontextu globalizace 

- Státy a jejich ústavy v procesu europeizace 

- Démos a občané; problematika státního a unijního občanství 

- Smluvní základ integrace a otázka evropské ústavy 

- Demokratický deficit EU a úsilí o jeho překonání nástroji přímé, zastupitelské a participativní demokracie 

- Národní parlamenty a legitimita rozhodování v EU 

- Zásada subsidiarity v praxi legislativního procesu EU 

- Spolkový ústavní soud a recepce doktríny Solange, Maastricht a Lisabon ústavními orgány jiných členských států 

- Vztah ústavních soudů členských států a Soudního dvora EU 

- Základní práva v legislativě EU 

- Evropská unie, členské státy a krizové situace; Brexit a jeho důsledky 

- Interdisciplinární rozměr diskuse o ústavní identitě nadnárodních celků 

Studijní opory

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (14.09.2022)

Základní literatura: 

V. Pavlíček a kol. Ústavní právo a státověda. II. díl. Ústavní právo České republiky. 3. vydání. Praha 2020, s. 344-359, 733-744, 900-916, 1090-1129. 

Ostatní literatura: 

1. Belling, V. Federální model a evropská realita. Krize legitimity a její překonání. In: Mezinárodní vztahy 3/2006, s. 5-18. 

2. Belling, V. Legitimita moci v postmoderní době. Brno 2009, s. 125-155, 165-189. 

3. Belling, V.; Malíř, J.; Pítrová, L. Kontrola dělby pravomocí v EU se zřetelem ke kompetenčním excesům. Praha – Plzeň 2010, s. 94-130. 

4. Belling, V. Zrození suveréna. Pojem suverenity a jeho kritika v moderní politické a právní filosofii. Brno 2014, s. 7-31. 

5. Di Fabio, U. Nadstátní společenství: Národ Evropanů, nebo celosvětový národ? In: Evropská unie. Hospodářský prostor s politickou vizí. Brno 2013, s. 67-74. 

6. Evropská komise. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě Další posílení právního státu v rámci Unie Aktuální stav a další možné kroky, COM/2019/163 final z 3. 4. 2019 

7. Evropská komise. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika, COM/2021/66 final z 18. 2. 2021 

8. Georgiev, J. (ed.). Princip subsidiarity v právní teorii a praxi. Praha 2007, s. 15-25, 40-46, 106-118. 

9. Georgiev, J. Doslov: Snížení demokratického deficitu posílením národních parlamentů. In: V. Belling, Legitimita moci v postmoderní době. Brno 2009, s. 165-189. 

10. Grinc, J. Národní parlamenty a demokratická legitimita Evropské unie. Praha 2015, s. 241-258. 

11. Isensee, J.: Evropský národ? In: Kontexty 3/2009, s. 69-80. 

12. Kauppi, N., Trenz, H.-J. Notes on the ‘Politics’ of EU Politicisation. ARENA Working Paper 1/2021. https://www.sv.uio.no/arena/english/research/publications/arena-working-papers/ 

13. Kust, J. (ed.). Evropská inspirace z Karlsruhe. Praha 2009. 

14. Lindseth, P. Equilibrium, Demoi-cracy, and Delegation: On the ‘Administrative, not Constitutional’ Legitimacy of European Integration. JMWP 7/2013; dostupné z: http://www.jeanmonnetprogram.org/papers/13/documents/Lindseth.pdf  

15. Mlsna, P.: Reflexe komunitárního práva v ústavách středoevropských států. In: Časopis pro právní vědu a praxi, č. 1/2008, roč. 16, s. 22-30; dostupné z: http://www.law.muni.cz/dokumenty/2770.  

16. Moravcsik, A. Trápí Evropu skutečně „deficit demokracie“? In: Evropská unie. Hospodářský prostor s politickou vizí. Brno 2013, s. 29-55. 

17. Svobodová, M.; Scheu, H. Ch.; Grinc, J. (eds.) Listina základních práv Evropské unie. Deset let v praxi – hodnocení a výhled. Praha: Auditorium, 2019. 

158 Tomášek, M. Omezuje europeizace rozhodování ústavních institucí ČR? In: A. Gerloch, J. Kysela a kol., 20 let Ústavy České republiky. Ohlédnutí zpět a pohled vpřed. Praha 2013, s. 209-230 

19. Weiler, J. H. H.: Federalismus a konstitucionalismus: evropský Sonderweg. In: Evropská unie. Hospodářský prostor s politickou vizí. Brno 2013, s. 9-29. 

Základní právní předpisy: 

1. Smlouva o Evropské unii. 

2. Smlouva o fungování Evropské unie. 

Ostatní právní předpisy: 

1. Protokol o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii (připojený k Lisabonské smlouvě). 

2. Protokol o používání zásad subsidiarity a proporcionality (připojený k Lisabonské smlouvě).