|
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (15.09.2022)
Jedná se nadstavbový obecně povinně volitelný předmět určený pro studenty všech ročníků Právnické fakulty UK. Zaměřen je na prohlubování znalostí poskytnutých v předmětech povinného základu Římské právo a základy novodobého práva soukromého I a Římské právo a základy novodobého práva soukromého II. Pozornost je zaměřena především na otázky spojené se vznikem a mechanismem fungování římského práva v jeho celku, tedy jak práva soukromého, tak i veřejného, přičemž nejvíce času je věnováno prvním fázím vývoje římského práva – období království a republiky s určitými přesahy do císařské doby. Východiskem jsou výklady o samotném vzniku římského práva, a to ve vztahu k náboženským představám starověkých Římanů včetně důvodů postupné laicizace římského práva. Proto je také zevrubně věnována pozornost římskému náboženství a stejně tak i jednotlivým kněžským sborům. Podrobně je pak rozebírán vztah náboženských norem označovaných jako fas k právu profánnímu (ius), s čímž rovněž úzce souvisí problematika obyčejového práva. Dále je pojednáno o promítání náboženských představ do římského soukromého práva, a to do práva rodinného, obligačního, věcného i procesního. Velká pozornost je věnována také vztahu náboženství k právu veřejnému. Jedná se především o výklady o činnosti lidových shromáždění a římských magistratur i senátu. Posluchači jsou podrobně seznámeni rovněž s problematikou římského trestního práva, která v základní výuce římského práva absentuje. Po úvodních výkladech o charakteru římského trestního práva, jednotlivých trestných činech, druzích trestů a vývoji římského trestního procesu je i zde pozornost zaměřena na otázky vztahu trestního práva a náboženství. Především jsou v této souvislosti rozebírány následující problémy: sacrilegium (trestný čin proti náboženství), vražda, právní postavení Vestiných kněžek, magie, azyl a další. Integrální součástí výkladů je práce s římskoprávními prameny. Jednotlivé problémy jsou prezentovány a vysvětlovány na konkrétních příkladech. Používány jsou především tzv. královské zákony (leges regiae), Zákon XII desek, Gaiovy Institutiones, Digesta a císařské konstituce dochované v Theodosiově a Iustinianově Kodexu. Posluchači jsou seznámeni rovněž se základní metodou právní romanistiky – s výkladem (exegezí) právních textů. |
|
||
|
Poslední úprava: JUDr. Jan Šejdl, Ph.D. (09.10.2023)
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (15.09.2022)
1. Písemná zkouška má podobu eseje v trvání 1 hod. 2. Studenti si vybírají ze dvou témat. 3. U zkoušky není možné používat právní předpisy, je však možné používat knihu M. Skřejpek. Lex et ius. Aleš Čeněk. Plzeň. 2018. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (15.09.2022)
Výuka je orientována na následující témata: - Vztah fas a ius - Římské náboženství a kněží a jejich propojení s římským právem - Ovlivnění institucí římského státu římským náboženstvím - Ovlivnění římského soukromého práva římským náboženstvím - Římské trestní právo a náboženství |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (15.09.2022)
Základní literatura: 1. M. Skřejpek. IUS et RELIGIO. Právo a náboženství ve starověkém Římě. Pelhřimov. 1999. 2. M. Skřejpek. Lex et ius. Aleš Čeněk. Plzeň. 2018. Ostatní literatura: 1. Gaius. Učebnice práva ve čtyřech knihách (překl.J.Kincl). PFMU. Brno. 1993. 2. M.Skřejpek. Římské právo v datech. C.H.Beck. Praha. 1997. 3. M. Skřejpek. Poodkryté tváře římského práva. Praha. 2006. 4. Iustiniani institutiones (překl. P. Blaho, M. Skřejpek.). Karolinum. Praha. 2010. 5. Digesta seu pandactae. Tomus I, Fragmenta selecta (překl. M. Skřejpek, P.Baho). Karolinum. Praha. 2015. 6. Digesta seu pandactae. Tomus II, Fragmenta selecta (překl. M. Skřejpek, P. Černoch, K. Žytková). Karolinum. Praha. 2019. |