Antická filosofie náboženství - ASZFS0048

• Anglický název: Ancient Philosophy of Religion
• Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2021
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (160)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Další informace: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5753
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: PhDr. Milan Lyčka, Ph.D.
• Je záměnnost pro: AGR100051

Anotace

čeština

Poslední úprava: PhDr. Milan Lyčka, Ph.D. (27.01.2021)

Jedním ze základních konstitutivních prvků evropské civilizace a kultury je myšlenková tradice, která vznikla ve starověkém Řecku a nalezla svůj výraz v umění, politice a filosofii. Právě filosofie, která se spolu s židovsko-křesťanskou náboženskou orientací a římským právem počítá k fundamentům moderní Evropy, otevřela nebývalé možnosti racionálního zkoumání světa přírody, lidské povahy a společenské dimenze života člověka, jakož i prověřování možností a omezení této racionality samé. Důležitým aspektem filosofického zkoumání byla také kritika tradičních náboženských představ o vzniku a struktuře světa, role náboženství v životě společenství i jednotlivce, jež se odrazila v proměně vztahu člověka k tomu, co ho přesahuje, počínaje problémy kosmogonie a kosmologie, přes otázky údělu člověka, jeho racionality a svobody, náboženskosti a etiky, až po historiografii a politické teorie. Filosofická reflexe náboženství se vyznačuje určitou ambivalencí: na jedné straně jde o racionální překonání naivních antropomorfních představ o bozích, na straně druhé o „zbožštění“ principů založení a fungování světa i divinizaci kosmu samotného.

Kurs se zaměří na sledování proměn řeckého myšlení od mythologických počátků přes jeho klasické formy až po jeho vliv na filosofii a náboženství v období pozdní antiky – hellénismu a římských autorů, a na konfrontaci s židovským a křesťanským pojetím světa. Bude to tedy stručný dějinný přehled antické řecké filosofie s důrazem na její náboženské aspekty.

Vzhledem k epidemiologické situaci bude až do odvolání výuka probíhat distanční formou. Studenti se mohou přihlásit ze svých prohlížečů na adrese https://cesnet.zoom.us/j/97586995074 v čase uvedeném v rozvrhu.

angličtina

Poslední úprava: PhDr. Milan Lyčka, Ph.D. (16.09.2020)

History of ancient philosophy, focusing on religious ideas of respective thinkers and schools.

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Milan Lyčka, Ph.D. (07.02.2019)

1.      Prameny

 

Cicero, Marcus Tullius, O přirozenosti bohů. Jan Laichter, Praha 1948

Diogenés Laertios, Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Nakladatelství ČSAV, Praha 1964

Filón Alexandrijský, O stvoření světa. O gigantech. O neměnnosti boží. Oikúmené, Praha 2001

Hésiodos, Železný věk. Odeon, Praha 1976

Homéros, Ílias. Petr Rezek, Praha 1999

Homéros, Odysseia. Petr Rezek, Praha 1999

Homérské hymny. Válka žab a myší. SNKLHU, Praha 1959

Klement Alexandrijský, Stromata I. Oikúmené, Praha 2004

Lucretius Carus, Titus, O přírodě. Jan Laichter, Praha 1948

Plótínos, O sebepoznání. Oikúmené, Praha 2014

Plútarchos, O strachu z bohů. Oikúmené, Praha 2013

Porfyrios, Jak vystoupit do inteligibilního světa. Oikúmené, Praha 2017

Sextus Empiricus, Selections from the Major Writings on Scepticism, Man and God. Hackett Publishing, Indianapolis 1985

Sextus Empiricus, Základy pyrrhonskej skepsy. Pravda, Bratislava 1984

Zlomky předsokratovských myslitelů. Nakladatelství ČSAV, Praha 1962

Zlomky starých stoikov. Pravda, Bratislava 1984

 

2.      Sekundární literatura

 

Armstrong, A. H. (vyd.), Filosofie pozdní antiky. Od staré Akademie po Jana Eriugenu. Oikúmené, Praha 2002

Dodds, Eric Robertson, Řekové a iracionálno. Oikúmené, Praha 2000

Festugière, André-Jean, Epikúros a jeho bohové. Oikúmené, Praha 1996

Graeser, Andreas, Řecká filosofie klasického období. Sofisté, Sókratés a sokratikové, Platón a Aristotelés. Oikúmené, Praha 2000

Hadot, Pierre, Plótinos čili prostota pohledu. Oikúmené, Praha 1993

Chlup, Radek, Proklos. Herrmann a synové, Praha 2009

Karfík, Filip, Plótínova metafyzika svobody. Oikúmené, Praha 2002

Kalaš, Andrej, Raný pyrrhonismus neboli blažený život bez hodnot? Oikúmené, Praha 2007

Kerényi, Karl, Mytologie Řeků I-II. Oikúmené, Praha 1996, 1998

Kirk, G. S. – Raven, J. E. – Schofield, M., Předsókratovští filosofové. Kritické dějiny s vybranými texty. Oikúmené, Praha 2004

Long, Anthony A., Hellénistická filosofie. Stoikové, epikurejci, skeptikové. Oikúmené, Praha 2003

Morford, Mark P. O. – Lenardon, Robert J., Classical mythology. Longman, New York – London 1985

Rist, John M., Stoická filosofie. Oikúmené, Praha 1998

Szlezák, Thomas A., Za co vděčí Evropa Řekům. O základech naší kultury v řecké antice. Oikúmené, Praha 2014

Šedina, Miroslav, Bakchantky a včely. Řecký mýtus a filosofie u Klementa Alexandrijského. Oikúmené, Praha 2007

Šedina, Miroslav, Proč věštírny mlčí, in: Plútarchos, O strachu z bohů. Oikúmené, Praha 2013, 7-194

Šedina, Miroslav, Sparagmos. Oikúmené, Praha 1997

Vernant, Jean-Pierre, Počátky řeckého myšlení. Oikúmené, Praha 1993

Vernant, Jean-Pierre, Hestia a Hermés. Studie k duchovnímu světu Řeků. Oikúmené, Praha 2004

Veyne, Paul, Věřili Řekové svým mýtům? Esej o konstitutivní imaginaci. Oikúmené, Praha 1999

 

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: PhDr. Milan Lyčka, Ph.D. (21.07.2020)

K získání zápočtu je třeba do 20.6.2021 odevzdat esej o rozsahu 5 - 10 normostran, tedy 9 000 – 18 000 znaků. Student si včas vybere téma podle svého zájmu a zkonzultuje je předem s vyučujícím, který je může schválit nebo navrhnout úpravy, resp. je zamítnout. Tématem může být například nějaký filosofický problém a jeho reflexe u různých autorů, určitý myšlenkový směr nebo způsob myšlení vybraného autora.

 

Esej nemá být středoškolským referátem o přečteném textu, případně o vybraném autorovi, ale kritickým zamyšlením nad zvoleným tématem. Má-li esej (a potažmo celý kurs) splnit svůj účel, nesmí být výčtem biografických a jiných historických dat, ale ukázkou schopnosti studenta identifikovat problém, analyzovat jej, zasadit do kontextu a dle možnosti dospět k nějakému závěru. Nemá smysl kompilovat myšlenky jiných autorů a vydávat je za vlastní; plagiátorství se trestá. Samozřejmě je možné v únosné míře používat citáty s patřičnými bibliografickými odkazy. Každopádně by se v eseji měla odrazit znalost alespoň jednoho titulu sekundární literatury a jednoho pramenného textu; lze použít z nabídky doprovodné literatury, ale vzhledem k existenci rozsáhlé literatury v češtině, resp. angličtině to není podmínkou. Po formální stránce musí být esej zpracován pečlivě, bez zbytečných překlepů a chyb, rovněž by měl být zvládnut typograficky; je to jedna z písemných prací, které se po studentu během studia vyžadují a jež mají prověřit jeho formulační schopnosti a kvalitu písemného projevu. Esej musí mít titulní stránku, obsahující název práce, jméno autora, obor a ročník studia; předpokládá se, že text bude strukturovaný a bude se v něm používat jednotná citační norma, na konci práce musí být uveden seznam použité literatury. Bez těchto náležitostí nebude esej přijat k atestu. Do výše určeného data je třeba text elektronicky odeslat na adresu [e-mail], tištěná podoba se nevyžaduje. Pokud bude esej přijat, ale u zkoušejícího vyvolá nějaké pochybnosti, bude autor textu pozván k ústnímu pohovoru, přičemž zkoušející se může tázat i na širší okolnosti zvoleného tématu (historický kontext, zařazení do určité myšlenkové tradice apod.). Účelem je prověřit, zda autor tématu skutečně rozumí a zpracoval je samostatně.

 

V případě, že esej bude shledán nevyhovujícím, posuzovatel vyzve studenta, aby svou práci opravil, případně doplnil a novou verzi odeslal nejpozději do 5.9.2021. Tento opravný termín se týká výhradně těch, kdo první pokus uskutečnili v řádném termínu; první pokusy v opravném termínu nebudou přijaty.

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Milan Lyčka, Ph.D. (21.07.2020)

1.      Řecká mythologie

2.      Předsókratovští filosofové

3.      Sofisté

4.      Sokratika

5.      Platonismus

6.      Aristotelismus

7.      Epikureismus

8.      Skepticismus

9.      Stoicismus

10.  Filón

11.  Počátky křesťanské filosofie

12.  Novoplatonismus