Dějiny Haliče - ASEV00259

• Anglický název: History of Galicia
• Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Garant: prof. PhDr. Petr Kaleta, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: PhDr. Jana Pátková, Ph.D. (24.06.2013)

Přednáška věnuje pozornost historii a kultuře haličského regionu od středověku do 20. století, především pak v 19.
století
s přihlédnutím k národnostním specifikám (Poláci, Ukrajinci, Židé, Arméni aj.). Je zaměřena i na náboženské
problémy
(řecko-katolická církev, římsko-katolická církev, judaismus atd.), geografii, hospodářství a na český element v
Haliči.
Zvláště pak se přednáška věnuje českým badatelům, kteří věnovali pozornost výzkumu haličské vesnice v 19.
století.

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Jana Pátková, Ph.D. (24.06.2013)

Základní studijní literatura:

KALETA, P.: Cesta do Haliče. František Řehoř a poznání života východní Haliče ve druhé polovině 19. století.

Olomouc, UP 2005.

BIDLO, J.: Michal Hruševśkyj. Praha 1935.

HORÁK, J.: Tři čeští spisovatelé v Haliči. (Kapitola z dějin českého národopisu). Praha 1915.

HOSTIČKA, V.: Spolupráce Čechů a haličských Ukrajinců v letech 1848-1849. Praha, Libris 1965.

ŽIDLICKÝ, V.: Naše styky s haličskými Ukrajinci v době národního obrození. In: Věčná družba. Sborník prací

k třístému výročí opětného sjednocení Ukrajiny s Ruskem. Praha 1955.

DRBAL, A.: Češi ve Lvově. Slovanský přehled, č. 2. Praha 1992.

EISENBACH, A.: Emancypacja śydów na ziemiach polskich 1785-1870 na tle europejskim. Warszawa, Państwowy

Instytut Wydawniczy 1988.

Další odborná literatura:

BUJAK, F.: Galicya. Kraj, ludność, społeczenstwo, rolnictwo. Lwów ? Warszawa 1908.

BUJAK, F.: Galicya. Leśnictwo, górnictwo, przemysł. Lwów ? Warszawa 1910.

BAŁABAN, M.: Dzieje śydów w Galicyi i w Rzeczypospolitej Krakowskiej 1772-1868. Lwów, Nakładem Księgarni

Polskiej B. Połonieckiego 1914.

FEIGL, L.: Sto let českého života ve Lvově. Díl I. Od roku 1830-1866. Čeští spisovatelé ve Lvově. Lviv 1924.

FEIGL, L.: Sto let českého života ve Lvově. Díl II. Od roku 1867-1895. Založení ?České besedy? ve Lvově a život v ní.

Lvov 1925.

FRIEDMAN, F.: Dzieje ?ydów w Galicji (1772-1914). In: śydzi w Polsce odrodzonej. Działalność społeczna,

gospodarcza, oświatowa i kulturalna. Warszawa 1932.

GÓRZYŃSKI, S.: Nobilitacje w Galicji w latach 1772-1918. Warszawa, DiG 1999.

HAUMANN, H.: Dějiny východních Židů. Olomouc, Votobia 1997.

HRYCAK, J.: Historia Ukrainy 1772-1999. Narodziny vowoczesnego naroda. Lublin 2000.

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Jana Pátková, Ph.D. (24.06.2013)

1. Postavení Haliče mezi jednotlivými etnohistorickými regiony Polska a Ukrajiny, Červená Rus, Haličskovolyňské

knížectví (Danylo Haličský, Lev Danylovič).

2. Situace Haliče v době dělení Polska.

3. Halič jako zaostalý region (hospodářský vývoj, průmysl, města, cesty, trh atd.).

4. Mýtus o spravedlivém císaři a jeho vliv na rusínské rolníky.

5. Polsko-rusínský konflikt a jeho vnímání českým prostředím (otázka rusínské univerzity a rusínských gymnázií,

postoj Národních listů, postoj Slovanského přehledu atd.).

6. Český prvek v haličské společnosti (Česká beseda, hospodářský a kulturní život).

7. Haličští Židé (ortodoxní judaismus, chasidismus, haskala a jiná specifika).

8. Halič a haličský problém v dílech historiků a literátů (M. Hruševskyj, I. Franko, F. Bujak aj.).

9. František Řehoř a jeho národopisný ?obraz rusínského venkova?.

10. Zvyky, obyčeje, svátky a obřady haličských Rusínů.

11. Kontakty české inteligence s haličskými kulturními pracovníky.

12. Huculové, Lemkové, Bojkové, Arméni, Karajité aj.

13. Vědecký a kulturní život Haliče v 19. století. ?Halič? ve 20. století (politické, hospodářské, kulturní a

demografické změny).