PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Gramatika IV (historická mluvnice + vývoj) - ARU400126
Anglický název: Grammar IV (History and Development of Language)
Zajišťuje: Ústav slavistických a východoevropských studií (21-USVS)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2010
Semestr: zimní
Body: 4
E-Kredity: 8
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
letní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/0, --- [HT]
letní s.:1/0, Zk [HT]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: Mgr. Hana Štěříková, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: SVSPRIHO (03.03.2009)
GRAMATIKA IV - akademický rok 2008/2009
Obor: Východoevropská studia ve specializaci ruština, VSR422
1/-, 1/- (Zk)
středa 17:30 - 18:15, místnost 308b

Vyučující: Mgr. Hana Vaňková
Kontakt: hana.vankova@atlas.cz

Stručná anotace kurzu: Cílem přednášky je seznámit posluchače s historickou mluvnicí a vývojem ruského jazyka v
kontextu kulturního a historického vývoje východoevropského regionu. Pozornost se soustředí nejen na fonologické a
morfologické zákonitosti jazyka staršího období (vývoj od rekonstrukce praslovanského stavu po texty z období moskevské
Rusi), ale také na počátky písemné tradice na Rusi, vznik spisovného ruského jazyka a jeho další vývoj, základní
typologické rysy ruštiny, vývoj ruských dialektů aj. Přednášky budou doplňovány vybranými ukázkami staroruských textů
nejen církevněslovanských, ale zasáhnou také další roviny (obchodní jazyk, texty právního charakteru, listiny na březové
kůře).

Tematické okruhy:
1) Místo ruštiny mezi indoevropskými jazyky; etnogeneze Slovanů, otázka jejich pravlasti a problematika původu
etnonyma "Rus"
2) Základní etapy vývoje ruštiny
3) Nejstarší písemné památky a počátky ruské písemné tradice; staroslověnské období ve východoslovanské
oblasti
4) Církevní slovanština a vznik spisovné ruštiny; jihoslovanský vliv na Rusi
5) Fonologický systém (od vydělování slovanských jazyků z psl. základu)
6) Morfologie I - deklinace
7) Morfologie II - konjugace
8) Morfologie III - participia; číslovky
9) Úvod do staroruské syntaxe
10) Dialektologie ruštiny z diachronní perspektivy
11) Ruština z hlediska typologie; cizojazyčné komponenty v ruském jazyce
12) Nejvýznamnější osobnosti a díla ruské historické jazykovědy
13) Závěrečný test

Požadavky ke zkoušce: Na konci letního semestru písemný test (analýza vybraného textu), po jeho splnění ústní pohovor.
K ústní zkoušce je třeba přinést seznam přečtené odborné literatury (alespoň 8 titulů).

Sylabus
Poslední úprava: SVSPRIHO (03.03.2009)

Požadavky ke zkoušce: Na konci letního semestru písemný test (analýza vybraného textu), po jeho splnění ústní pohovor. K ústní zkoušce je třeba přinést seznam přečtené odborné literatury (alespoň 8 titulů).

Základní doporučená studijní literatura:
(bude dále rozšiřováno v průběhu kurzu)

Botjakov, A. D.: Istoričeskaja grammatika russkogo jazyka. Praha 1957.

Zaliznjak, A. A.: Drevnenovgorodskij dialekt. Moskva 1995/2004.

Zaliznjak, A. A. et al.: Berestjanyje gramoty iz raskopok 2004 g. v Novgorode i Staroj Russe. Voprosy jazykoznanija 2005, ?2.

Ivanov, V. V.: Istoričeskaja grammatika russkogo jazyka. Moskva 1964/1983/1990.

Ivanov, V. V. et al.: Drevnerusskaja grammatika XII-XIII vv. Moskva 1995.

Kirpičnikov, A. N. et al.: Russko-skandinavskije svjazi v epochu obrazovanija Drevnerusskogo gosudarstva (IX-XI vv.). Scando-slavica 24 (1978), 63-89.

Kolesov, V. V.: Drevnerusskij literaturnyj jazyk. Leningrad 1989.

Kolesov, V. V.: Istoričeskaja fonetika russkogo jazyka. Moskva 1980.

Kolesov, V. V.: Istorija russkogo jazykoznanija. Moskva 2003.

Kolesov, V. V.: Russkaja dialektologija. Moskva 1998.

Lichačëv, D. S.: Russkije letopisi i ich kul'turno-istoričeskoje značenije. Moskva 1947.

Meščerskij, N. A.: Istorija russkogo literaturnogo jazyka. Leningrad 1981.

Meščerskij, N. A.: Istočniki i sostav drevnej slavjano-russkoj perevodnoj pis'mennosti IX-XV vekov. Leningrad 1978.

Meščerskij N. A. et al.: Russkaja dialektologija. Moskva 1972.

Šachmatov, A. A.: Russkaja istoričeskaja dialektologija. Sankt-Peterburg 1911.

Šachmatov, A. A.: Skazanije o prizvanii varjagov. Sankt-Peterburg 1904.

Janin, V. L.: Ja poslal tebe berestu... Moskva 1975/1998.

Běličová, H.: Nástin porovnávací morfologie spisovných jazyků slovanských, Praha 1998.

Dvorník, F.: Byzantské misie ke Slovanům, Praha 1970.

Erhart, A.: Indoevropské jazyky, Praha 1982.

Horálek, K.: Úvod do studia slovanských jazyků, Praha 1962.

Hujer, O.: Slovanská deklinace jmenná, Praha 1910.

Hauptová, Z., Večerka, R.: Staroslověnská čítanka, Praha 2002.

Issatschenko, A. V.: Geschichte der russischen Sprache. Bd. 1, Von den Anfängen bis zum Ende des 17. Jahrhunderts. Heidelberg 1980.

Issatschenko, A. V.: Geschichte der russischen Sprache. Bd. 2, Das 17. und 18. Jahrhundert. Heidelberg 1983.

Janin, V. L.: Středověký Novgorod v nápisech na březové kůře. Červený Kostelec 2007.

Kurz, J.: Učebnice jazyka staroslověnského, Praha 1969.

Lamprecht, A.: Praslovanština, Brno 1987.

Lichač?v, D.S., The legend of the calling-in of the Varangians, and political purposes in Russian chronicle-writing from the second half of the XIth to the beginning of the XIIth century. In: Varangian problems, Supplementum 1, Scando Slavica, Munksgaard Copenhagen 1970, 170-185.

Mareš, F.V., Vom Urslavischen zum Kirchenslavischen. In: Peter Rehder (ed.): Einführung in die slavischen Sprachen, 2, Darmstadt 1991.

Písemnictví ruského středověku, Praha 1989.

Skalička, V.: Typologie slovanských jazyků, zvláště ruštiny. In: Československá rusistika 3, Praha 1958.

Trösterová, Z.: Církevní slovanština jako spisovný jazyk areálu Slavia Orthodoxa - centra církevněslovanské kultury v průběhu staletí, Ústí nad Labem 1994.

Večerka, R.: Staroslověnština, Praha 1984.

Zlatý věk bulharského písemnictví, Praha 1982.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK