PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Aktuální religionistické otázky I - ARL100371
Anglický název: Current Issues in Religious Studies I
Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neomezen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D.
Mgr. Jan Kozák, Ph.D.
Mgr. Martin Pehal, Ph.D.
Vyučující: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D.
Mgr. Jan Kozák, Ph.D.
Mgr. Martin Pehal, Ph.D.
Anotace
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (29.08.2022)
Seminář je určen pro studenty religionistiky druhého ročníku a navazuje na předmět Technika religionistické práce I-II. Bude spočívat v četbě různých obecně teoretických religionistických článků a diskusi nad nimi. Cílem je otevřít diskusi nad některými základními teoretickými otázkami religionistiky, na něž v jiných předmětech není prostor, ale s nimiž by se každý religionista měl potkat. Budeme se mj. věnovat reflexi a kritice přístupů, které na naší religionistice běžně rozvíjíme a konfrontovat je s jinými pohledy (např. s pokusy o vědečtější zakotvení religionistiky). Zčásti se budeme věnovat též (sebe)reflexi toho, jak se religionistický "odkouzlený" přístup má k insiderskému přístupu "okouzlenému", a nakolik se tyto pohledy vylučují či dají kombinovat.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (28.09.2023)

Zápočet lze získat za:

1) Pravidelnou účast (povoleny jsou 4 absence).

2) Zapojení do jedné ze skupin, které si budou v průběhu semestru připravovat všechny zadané úkoly a prezentovat je na hodině.

Přesné zadání úkolů budeme chystat až v průběhu semestru v závislosti na tom, jak se seminář bude vyvíjet. V principu půjde většinou o úkoly k různým zadaným textům, které budou mít za cíl si myšlenky těchto textů konkrétněji osahat a vyzkoušet na příkladech.

Sylabus
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (11.12.2023)

Pracovat budeme v následujících skupinách:

Skupina 1: Matúš Adamko, Veronika Divišová, Valerie Svačinková, Lucie Šteinerová

Skupina 2: Šimon Hurda, Patrik Chmel, Evgeny Shevelev, Nicolas Wagner


2. 10.
Úvodní hodina 

9. 10. Radek Chlup, "Co je náboženství", kapitola z chystané knihy Jak rozumět náboženským jevům: úvod do symbolického myšlení a jednání.

1) Najděte různé nesamozřejmé příklady na „duchovní/nadlidské bytosti“, včetně takových, které bychom prvoplánově za náboženské neoznačili. Zkuste definici na těchto bytostech založenou zpřesnit doplněním nějakých dalších charakteristik, které nám umožní takovéto neprvoplánové bytosti vyloučit. Poté naopak zkuste z této neprvoplánové šíře udělat výhodu a hájit ji jako inspirativní. 2) Co všechno by se mohlo vejít pod „transcendentní realitu“ ve smyslu Robertsonovy definice z poznámky 5? V čem je takováto definice výhodná, a v čem naopak nepraktická? 3) Dovedli byste zformulovat nějakou substanciální definici, která je postavena na praxi, a nikoli na víře/přesvědčení? 4) Zkuste Southwoldovu „polytetickou“ definici bod po bodu aplikovat na nějaké tradiční náboženství, na které ve vícero rysech nesedí, a poté naopak na nějaký sekulární jev, na nějž sedí v překvapivém množství rysů. 5) Kdybyste měli navrhnout sociologický dotazník, který by mapoval míru rozšíření alternativní spirituality v české populaci, jaké otázky byste kladli? 6) Aplikujte Durkheimovu definici na nějaký jiný sekulární jev než ten zmíněný v textu. Zkuste tuto aplikaci obhájit jako inspirativní. Poté zkuste ukázat její neudržitelnost. 7) Aplikujte Geertzovu definici na nějaký jiný sekulární jev než ten zmíněný v textu. Zkuste tuto aplikaci obhájit jako inspirativní. Poté zkuste ukázat její neudržitelnost. 8) Najděte nějakou definici náboženství, v níž by vztah dnešních sekulárních Čechů ke sv. Václavovi vyšel jako náboženský. Pak najděte nějakou, podle níž by náboženský nebyl. Ukažte výhody i nevýhody obou pohledů. 9) Najděte nějakou jinou definici náboženství, než jsou ty v textu uvedené, a ukažte, v čem je praktická, a k čemu se naopak nehodí. 10) Najděte nějaké příklady z tradičních společností, v nichž mezi náboženským a nenáboženským nelze jasně rozlišit, a ostře vymezená kategorie náboženství je tak pro jejich studium nepraktická. Najděte nějaké takovéto příklady i z naší současné, pozdně moderní společnosti. 11) Proveďte jednoduchý průzkum u lidí ve svém okolí ohledně statutu Vánoc – je anebo není to náboženský rituál? Jaké důvody uvádějí? Co si o tom myslíte Vy? 12) Zkuste vymyslet nějakou definici náboženství, která by dobře postihovala i dnešní imanentizovanou spiritualitu zaměřenou na osobní rozvoj.

Na první hodině zcela jistě nestihneme více než prvních 6 otázek.

Otázky zpracovávejte ve skupinách. Na hodině pak bude každá skupina prezentovat svou odpověď na každou otázku.

16. 10. Radek Chlup, "Co je náboženství", pokračujeme od otázky 3.  

23. 10.  Radek Chlup, "Co je náboženství", pokračujeme od otázky 5.

30. 10.  

A) Radek Chlup, "Co je náboženství", pokračujeme od otázky 9.

B) Definice náboženství v právním kontextu: Zkuste navrhnout nějakoureformovanou koncepci Konopné církve tak, aby měla větší šanci na úspěch při registraci. Vyjděte při tom z následujících materiálů: (a) Ústava konopné církve, popř. jakékoli další ideové dokumenty na blogu http://konopna-cirkev.blogspot.com/, (b) Rozhodnutí Ministerstva kultury o zamítnutí registrace Konopné církve.

6. 11.    

A) Radek Chlup, "Co je náboženství", otázka 12.

B) Definice náboženství v právním kontextu: Zkuste navrhnout nějakoureformovanou koncepci Konopné církve tak, aby měla větší šanci na úspěch při registraci. Vyjděte při tom z následujících materiálů: (a) Ústava konopné církve, popř. jakékoli další ideové dokumenty na blogu http://konopna-cirkev.blogspot.com/, (b) Rozhodnutí Ministerstva kultury o zamítnutí registrace Konopné církve.

13. 11.  = hodina v rámci týdne humanit odpadá =

20. 11.  

John Badertscher, „The Centrality of the Concept of Implicit Religion for Religious Studies“, in Edward Bailey (ed), The Secular Quest for Meaning in Life: Denton Papers in Implicit Religion, Lewiston – Queenston – Lampeter: The Edwin Mellen Press, 2002, s. 177–200 

1) Jak chápe autor náboženství? Je pro Vás jeho definice uspokojivá? Pokud ne, jak byste ji doplnili, aby pořád mohla fungovat na všechny jevy probírané dále v textu? 2) V čem podle autora spočívá „implicitním náboženstvím“ a jak se liší od náboženství „explicitního“? Proč je podle něj toto rozlišení specificky postmoderní? 3) Co je podle autora mýtus? Je pro Vás jeho definice uspokojivá? Pokud ne, jak byste ji doplnili, aby pořád mohla fungovat na všechny jevy probírané dále v textu? 4) V jakém smyslu je mýtem evoluce? Jak tento mýtus ovlivňuje náš pohled na svět a naše chování? Dokážete se identifikovat s evolučním mýtem v podobě, v níž ho Badertscher vypráví? Pokud ne, v čem ne a jak byste ho případně vyprávěli jinak? Je-li evoluce mýtus, znamená to, že není fakticky pravdivá? 5) Jaké jsou podle autora naše hrdinské mýty? Souhlasíte s ním, že je naše hrdinská mytologie chudá? Pokud ne, jak byste ji oproti Badertscherovu podání doplnili? 6) Jakým rituálům se v naší společnosti daří a jak se mají k explicitnímu náboženství? Jaké typy rituálů nám naopak scházejí? 7) Co je podle autora cílem našeho svatebního rituálu? Souhlasíte s ním? Pokud ne, jaké jiné cíle u svatby vidíte? 8) Co je specifikem našich pohřbů? Souhlasíte? Liší se v něčem současná česká situace? 9) Čím se vyznačují naše léčebné rituály? V jakém smyslu lze o moderní západní medicíně hovořit jako o rituálním léčení? Je podle Vás nějaký aspekt dnešního rituálního léčení, které autor opomíjí? 10) Jsou nějaké další, autorem nezmiňované rituály, které pro naše implicitní náboženství pokládáte za důležité? 11) V jakém smyslu jsou reklamy uměleckým výrazem našeho implicitního náboženství a co z jeho povahy se na nich dobře ukazuje? V čem se tato umělecká forma liší od jiných, tradičnějších uměleckých forem? 12) Co jsou specifické rysy filmu a jaké mají praktické dopady? Vidíte ještě nějaké další takové rysy nebo dopady? 13) Jaké hlavní budovy jsou výrazem severoamerického implicitního náboženství a co nám o něm říkají? Liší se v něčem současná česká situace? 14) V čem jsou podle autora pro naše implicitní náboženství typické sociální role manažera, prodavače a spotřebitele? V jakém smyslu o nich lze hovořit jako o náboženských a čím se liší od jiných rolí nenáboženských? Vidíte u nich nějakou zásadní odlišnost např. od rolí dělníka nebo úředníka? Viděli byste ještě nějaké další role, které bychom dnes mohli označit za implicitně náboženské? 15) Jaké základní hodnoty severoamerického implicitního náboženství autor spatřuje? Viděli byste nějaké další? Liší se tu v něčem česká situace? 16) Proč byly Badertscherovy analýzy implicitního náboženství někdy nepříjemné pro jeho studenty? Jsou v něčem nepříjemné pro Vás? 17) K čemu jsou podle autora analýzy implicitního náboženství dobré? Souhlasíte s ním? Dovedete si představit, že byste sami provozovali misionářské reformátorství, jaké navrhuje?

27. 11.  John Badertscher, „The Centrality of the Concept of Implicit Religion for Religious Studies“, od otázky 6 dál.

4. 12.  John Badertscher, „The Centrality of the Concept of Implicit Religion for Religious Studies“, od otázky 11 dál.

11. 12.  

A) John Badertscher, „The Centrality of the Concept of Implicit Religion for Religious Studies“, od otázky 16 dál.

B) Miroslav Vrzal, „Duchovní krize jako důsledek akademické socializace do vědeckého studia náboženství“, Religio 27/1 (2019): 69–98

1) Zažíváte při studiu tenzi mezi religionistikou a svou osobní vírou? Proměňuje se nějak jak vaše studium postupuje? 2) Jak myslíte, že se mění tenze s ohledem na typ a zaměření religionistického zkoumání? 3) Jak myslíte, že se mění tenze ohledem na typ víry? 4) Jak to vnímáte pokud jde o "propast mezi vírou a vědou"? Je tam? V čem spočívá? 5) Zažíváte někde v praxi Berger-Luckmannovské subsvěty? Kde jste mohli pocítit jejich hranice, charakter? Jak byste to ilustrovali příkladem? 6) Nemáte občas pocit, že jste na religionistice indoktrinováni? Cítíte "normativní kontext akademické socializace"? Všímáte si, jak některé otázky a témata jsou považována za správná a jiná za nesprávná? 6) Zažíváte občas odpor vůči věcem, které jsou vám předkládány, protože kolidují s vaší vírou nebo intuicí o tom, jak věci "doopravdy" jsou? 7) Bavíte se doma s rodinou někdy o náboženství, kultuře a tak? Změnil se charakter vašich debat po nástupu na religionistiku? 8) Máte pocit, že studium na religionistice svět pro vás spíš očarovává nebo odčarovává? Co to vlastně znamená o(d)čarovat, co se tím děje? 9) Vnímáte někde proces "purifikace" vědy od náboženství? Máte pocit, že religionistika relativizuje? Který typ víry poškozuje relativizace? Je nějaký, který nepoškozuje? 10) Je pro vás něco tak posvátného, že byste nebyli schopni to zkoumat? 11) Souhlasíte, že by bývalo bylo dobré být varováni, že možná během studia ztratíte/získáte/proměníte svou víru? Jakou formu by to mělo mít? 12) Co říkáte na návrh, že by se na hodinách mělo mluvit víc o vlastních osobních zkušenostech studentů i vyučujících?

18. 12.  

8. 1.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK