PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Humor jako náboženská kategorie - ARL100347
Anglický název: Humour as a Religious Category
Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2021
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Martin Pehal, Ph.D.
Třída: A – Mezioborová nabídka VP: Filosofie, náboženství
Záměnnost : ARL500152
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (01.09.2020)
„Jan Zlatoústý řekl, že Kristus se nikdy nesmál[,“ tiše poznamenal Jorge].
„V jeho lidské přirozenosti nebylo nic, co by tomu bránilo,“ poznamenal Vilém, „neboť smích, jak nás učí teologové, je člověku vlastní.“
„Forte potuit sed non legitur eo usus fuisse,“ [Snad mohl, ale neříká se, že by tak učinil] odcitoval Jorge šeptem slova Petra Cantora.
„Manduca, jam coctum est,“ [Jez, již je vařeno…] zašeptal Vilém.
„Co?“ zeptal se Jorge, myslil si asi, že Vilém naráží na některé z jídel, která nám přinášeli.
„Tato slova podle Ambrože pronesl svatý Vavřinec na roštu. Vyzval své mučitele, aby ho obrátili na druhou stranu, jak uvádí i Prudentius v básni Peristefanón,“ řekl Vilém a tvářil se nevinně jako světec. „Svatý Vavřinec se tedy uměl smát a dělat si legraci, i když jen proto, aby pokořil své nepřátele.“
„Což dokazuje, jak je smích blízký smrti a zkáze těla,“ zavrčel Jorge, a musím přiznat, že argumentoval jako dobrý logik.

—Umberto Eco, Jméno růže, z it. přeložil Z. Frýbort, Praha: Odeon, 1980, s. 76.

Humor a náboženství jsou určitým proudem zejména západní myšlenkové tradice považovány za dva výlučné anebo alespoň těžko slučitelné fenomény. Zároveň ovšem mnozí badatelé spatřují v humoru antropologickou konstantu, přítomnou ve všech zdokumentovaných lidských kulturách, podobně jako náboženství. Humor i náboženství jsou paradoxní. Obojí dokáže poskytnout nástroje osvobození od ustavených společenských struktur. Zároveň ovšem obojí dokáže status quo posilovat a prohlubovat rozdíly mezi jednotlivci i komunitami. V tomto kurzu se proto podíváme na úzké propojení humoru a náboženství v těch podobách, jež zahrnují náboženskou praxi (rituály využívající humorné aspekty, svátky smíchu, rituální klauni), symbolické myšlenkové struktury (stvořitelská role smíchu v kosmologiích, „tricksterské“ mytologické postavy) i na způsob, jakým humor může strukturovat společenské kategorie (instituce „žertovných vztahů“, vztah humoru a ženského principu v patriarchálně strukturovaných společnostech). Kurz bude kombinovat teorii humoru s konkrétními případovými studiemi z různých symbolických systémů z různých období, vyplývajícími i z konkrétního zájmu účastnic a účastníků kurzu.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (26.09.2020)

1) Alespoň 80% účast (při počtu 10 hodin tedy max. 2 absence).

2) Na každou hodinu budete mít přečtené a nastudované texty podle sylabu a budete se účastnit společné diskuse; ke každému textu budu postupně přidávat návodné otázky, jež Vám v četbe pomohou.

3) Ujmete se "patronátu" nad jedním z textů (vzhledem k počtu přihlášených budou patronáty ve 2–3 členných skupinách; uvidíme, jak to bude fungovat) – "patron" slouží jako pojistka, na níž se budu v diskuzi obracet ve chvíli, kdy by diskuze v rámci celé skupiny nefungovala. Od větších skupin patronů si slibuji, že by mohla být diskuze živější.

4) Vyberete si jeden z následujících náboženských okruhů (případně mi navrhnete téma zcela vlastní) a do konce zkouškového období:
           a) vypracujete stručnou bibliografii o vztahu zvoleného okruhu a humoru (alespoň 10 položek);
           b) odevzdáte přes SIS esej v rozsahu cca 1000 slov. Jednodušší varianta bude, že v eseji shrnete argumentaci klíčového textu/ů, na kterém/ých se domluvíme. Těžší alternativa bude, že se pokusíte vybraný fenomém v rámci Vámi zvoleného okruhu interpretovat na základě některé z teoretických pozic, s nimiž se během semináře seznámíte (= Mgr. alternativa tohoto kurzu anebo nadšenecká alternativa pro nemagistry; Mgr. alternativa taká zahrnuje i krátkou úvahu v rozsahu cca 500 slov, jež originálním způsobem rozvine něketrý z motivů v textu, jehož se ujmete jako patroni např. vztažením k jinému symbolickému systému, než jakému se daný text věnuje).
Okruhy:
a.     Starověký přední východ
b.     Starověké Řecko a Řím
c.     Gnosticismus
d.     Židovská tradice
e.     Křesťanství (rané a středověké)
f.      Hinduismus
g.     Islám
h.     Staroseverské náb.
j.      (Zen) Buddhismus
k.     Šintó
l.      Další

Metody výuky
Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (24.09.2020)

Seminář se v době karantény bude konat přes platformu Zoom na adrese https://cesnet.zoom.us/j/99401408308. Nainstalujte si prosím klienta Zoom, jehož stažení se Vám při kliknutí na link nabídne.

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (05.01.2021)

7.10.2020
Úvod: diskuze o vztahu náb. a humoru – různé modality vzájemného vztahu těchto kategorií a základní badatelské přístupy.

14.10.2020
Humor v náboženských textech
Gilhus, Ingvild Sælid. 1991. “Religion, Laughter and the Ludicrous.” Religion 21 (3): 257–277.

1) Jak si poradit s termínem „ludicrous“, který užívá? Jaký je vztah smíchu a „ludicrous“? 2) Jaké základní rozdíly mezi náboženstvím a humorem rozeznává? 3) Jaké jsou hlavní problémy při studiu humoru v náboženských textech? Ilustrujte na příkladech. 4) Jaké indicie nám mohou pomoci při identifikaci humoru v pramenném materiálu? 5) Jaké tři modality nesrovnalosti v rámci náboženských systémů rozeznává? Pokuste se tyto kategorie vztáhnout k teoretickému rámci, o němž jsme mluvili na úvodní hodině. 6) Dokážete ke každému typu nalézt i nějaký vlastní příklad? 7) Jak se tato dualita projevuje na úrovni symbolu (vyložte na citaci z Ricoeura)? Vysvětlete mechanizmus vzniku absurdity skrze tento koncept. 8) Proč, podle Vás, během hostiny bláznů jedli jáhni v prostorách kostela krvavý pudink a klobásy? Souhlasíte s Gilhus, že smyslem tohoto zvyku nebylo zesměšnit eucharistii? 9) Čím si vysvětlujete, že v případě záměny identity Krista ve Wakefield Mystery Plays (16. stol.) nedocházelo k obvinění z rouhačství, zatímco v novodobé adaptaci tohoto žánru ve filmu The Life of Brian od Monty Pythonů stejný mechanismus rozhořčení vyvolal? Pokud odpověď nemáte, jak byste badatelsky postupovali, kdybyste ji chtěli objevit? 10) Jaký je podle Gilhus vztah mezi lidským tělem, smíchem a náboženskými systémy? 11) Jaké další aktivity jsou se smíchem spojovány a proč? Jak je toto vyjádřeno na ideologické (mytologické, rituální) rovině? 12) V jakém smyslu můžeme o smíchu hovořit jako o aktivitě, jež zároveň „uvolňuje“ (let-out) a zároveň „zpevňuje“ (take-in)? Jak na tuto podvojnost reagují symbolické systémy? Dokázali byste obhájit významovou komplementaritu zenového, divoce se smějícího Buddhy na straně jedné a Buddhy asketického, bez-emocionálního na straně druhé? V čem by mohly být tyto protikladné postavy stejné? A pokud podle Vás nejsou, není to důkaz nekonzistence buddhistické nauky? 13) S jakými všemi dalšími typy „otevíracích“ činností může být smích v mytologiích asociován? Jak se v nich projevuje paradoxní kvalita humoru? 14) Je správné se smát při Kristově ukřižování? 15) Shrňte analogické vztahy mezi smíchem, násilím (smrtí) a sexuální aktivitou. Dokážete nad rámec příkladů uvedených Gilhus nalézt ve světových mytologiích další příklady, v nichž jsou vždy propojeny alespoň dvě z těchto oblastí (tj. smích+smrt; smích+sex; sex+smrt; příp. smích+sex+smrt)? 16) Máte rádi klauny? Jakou ambivalenci mohou tyto postavy ztělesňovat a jak ji vyjadřují performativně? Jste schopni toto ilustrovat příklady z naší společnosti? 17) Co mají s klauny společného mystici? 18) Jste schopni na základě výkladu v kapitole V sestavit nějaké pravidlo/a, jež by mohlo pomoci předvídat, kdy bude smích a absurdita v náboženském kontextu vnímána jako blasfemický akt, spíše než jako tolerovaná zábava anebo dokonce kosmotvorný čin?

Patronáty: Kateřina D., Zuzana T., Marie P.

21.10.2020
děkanské volno (volby do studentské rady)

NEW: určitě se podívejte na film Life of Brian od Monty Pythonů.

28.10.2020
státní svátek

4.11.2020
Humor v antropologii náboženství
Mary Douglas. 1999. “Jokes.” In Implicit Meanings: Selected Essays in Anthropology, 2nd ed, London: Routledge, s. 146–164.

1) Které všechny aspekty podle Douglas jsou obsaženy v afrických žertovných společenských mechanismech? 2) Proč podle Douglas souvisí žertování s otázkou nečistoty? 3) V čem spočívá princip „žertovných vztahů“ (joking relationships)? 4) Jak souvisí vtip a smích? 5) V čem spočívá Bergsonovo pojetí vtipu a v čem ho Douglas shledává nedostatečným? 6) Jak funguje vtip podle Freuda? 7) Co mají obě pozice společného? 8) Jakou definici vtipu nabízí Douglas? V čem podle ní vtip spočívá? 9) Jakým způsobem společenský rámec vtipy rámuje a reguluje? Ilustrujte na příkladu hierarchické struktury lodní posádky. 10) V jakém smyslu je vtip fenoménem zakoušeným společensky, fyzicky a mentálně? 11) V jakém smyslu působí vtip podobně jako rituály a v čem se naopak zásadně odlišuje? 12) Jak funguje princip analogie? Ilustrujte na dogonském zvyku přirovnávat promluvy žen k tělesným vylučovacím procesům. 13) kde vidí Douglas v tomto fenoménu potenciál pro vtip? 14) Pokud Douglas definuje vtip jako „anti-rituál“, jak vysvětlit existenci žertovných rituálů? Ilustrujte na kultuře Gogo. 15) K čemu je dobré v kultuře Gogo analyticky rozlišit kategorie „struktury“ a „společenství“? 16) V jakém smyslu je žertování v kultuře Gogo kosmotvorné? 17) Jak Douglas odlišuje vtip od obscénnosti? 18) Proč je obscénnost v tradičních kulturách mnohem destruktivnější než v kultuře naší? 19) Jaká je v celém procesu role žertovných specialistů všeho druhu? Ilustrujte na příkladu pohřebních klaunů. 20) V čem může mít rituální žertování metafyzický přesah? Ilustrujte na příkladu Kávuly u Ndembuů.

Patronáty: Josefína, Alena, Johana

11.11.2020
Tricksterské postavy
Příklady tricksterských postav z nejčastěji zmiňovaných kulturních okruhů (Apte 1986, 212–224); přehled fenomenologie tricksterů (Apte 1986, 224–229; Hynes 1997, 33–45; Jurich 1998, 199–201); navržení interpretačních rámců (Hynes 1997, 202–217; Apte 1986, 229–236):

a) Mahadev L. Apte. 1986. “The Trickster in Folklore.” In Humor and Laughter: An Anthropological Approach, Ithaca, NY: Cornell Univ. Press, s. 212–236.
b) William J. Hynes. 1997. kapitoly “Mapping the Characteristics of Mythic Tricksters: A Heuristic Guide” (s. 33–45) a “Inconclusive Conlusions: Tricksters—Metaplayers and Revealers”
    (s. 202–217). In Mythical Trickster Figures Contours, Contexts, and Criticisms, edited by William J. Hynes and William G. Doty, Tuscaloosa: University of Alabama Press.
c) Marilyn Jurich. 1998. Scheherazade’s Sisters: Trickster Heroines and Their Stories in World Literature. Westport, Conn.: Greenwood Press.

Otázky:
Fenomenologie tricksterských postav
Apte (212–224):
1) Apte mj. tvrdí (s. 213), že antropologická fascinace tricksterskými postavami plyne z toho, že v západní tradici takové postavy identifikovány nebyly. Souhlasíte s ním? 2) Jakého jsou většinou pohlaví?
3)
Bylo by pro Vás na základě charakteristik různých tricksterských postav v této části možné uvažovat např. o novozákonním Ježíši Kristu jako o tricskterské postavě?
Apte (224–229) + Hynes (33–45):
4) Jak Apte strukturuje fenomenologii tricksterských postav? Jak se k tomuto seznamu má Hynesova kategorizace (tj. všímá si něčeho, co Apte vynechává? Klade důraz někam jinam?)? 5) Překvapilo Vás něco na shrnutí tak, jak vyplývá z tab. na s. 228? Pokud Vás nic nepřekvapilo, pokuste se nalézt příklady mytologických postav, jež tyto charakteristiky také naplňují a o nichž Apte nepsal poté, co zahrnete i Hynesovu charakteristiku. Co ten Ježíš, je to tedy trickster? A co Donald Trump? 6) Pobavil Vás tibetský příběh s „božským“ hovnem, jež „umí psát“? (Hynes s. 44–45)? Je to podle Vás adekvátní ilustrace postavy trickstera?
Interpretace, komparace:
Apte (229–236) + Hynes (202–217) + Jurich (199–201):
7) Jaké základní typy nesrovnalostí coby zdroje humoru jsou s trickstery spojovány? Jak je Apte vykládá? 8) V jakém smyslu je narace zásadním aspektem příběhů o tricksterech? Čeho je to důsledek? 9) Co odlišuje trickstery od jiných typů „bláznů“? Máte dojem, že se Jurich podařilo do fenomenologie dostat genderový aspekt? 10) Souhlasíte s Apteho shrnutím fenomenologie tricksterů? (s. 235–236). 11) Jakých šest kategorií užívá Hynes pro charakteristiku tricksterských příběhů?

Patronáty: Veronika, Jiří

18.11.2020
Tricksteři a gender: absence ženských tricksterských postav v patriarchálních symbolických systémech (Hyde 2010, kapitola: Trickster and Gender). Probereme si příklady strategií mužského vstřebání tricskterské role ženských postav (Margaret A. Mills 2001):

a) Lewis Hyde 2010. Trickster Makes This World Mischief, Myth, and Art. New York, N.Y.: Farrar, Straus and Giroux.
b) Margaret A. Mills 2001. “The Gender of the Trick: Female Tricksters and Male Narrators.” Asian Folklore Studies 60 (2): 237–258.

Margaret A. Mills. “The Gender of the Trick: Female Tricksters and Male Narrators.” Asian Folklore Studies 60, no. 2 (2001): 237–258.
1) Co je doménou ženských postav v perské literární tradici? 2) Jaký materiál, v jaké době a jakým způsobem M. Mills zkoumala? 3) Jak Mills vysvětluje koncept „rámování“ (framing) a v jakém smyslu je podle ní zásadní pro pochopení genderových rolí v příbězích? 4) Co, jakým způsobem a na jakém materiálu se to pokouší Mills ukázat? 5) Jaké jsou nejobvyklejší kulturní topoi praktikování tricksterství v narativním žánru afsána? (kdo ho provádí a s jakými výsledky?) 6) Jakým způsobem jsou příklady typicky mužského mocenského jednání rekategorizovány v okamžiku, kdy je provádějí ženské postavy? 7) Shrňte si oba typy příběhů do jednoduché osnovy, abyste si je pak připomněli. 8) Jakými různými způsoby může být podle Mills první příběh „rámován“ tak, že ženskou protagonistku postaví do vedlejší role? 9) Jakou roli hraje v příběhu geografická oblast a město v Herátu a jak je kontrastován s topografií domu? 10) Jakým způsobem mužské postavy využívají sílu společenského statu quo, aby vůči ženské postavě páchaly násilí, a jakým způsobem na to ona reaguje? 11) Jak je podle Mills to, co dělá truhlářova žena, jakousi makrokosmickou verzí kosmotvorných činů mužských tricksterů v jiných kulturních kontextech? 12) Co má první a druhý příběh podle Mills společného? 13) Jaké všechny tricskterské techniky hrdinka využívá? Proč dokázala čínskou princeznu rozmluvit právě hrdinka převlečená za muže a nikdo jiný? 14) Jaké typy moci příběh kontrastuje a jak je to propojeno s otázkou genderu? Souhlasíte s autorčinou interpretací? 15) Jakým způsobem druhý příběh pracuje s prostorem? 16) Jakými způsoby ženské tricksterky v obou příbězích pomáhají upevnit premisy patriarchálního systému? 17) Napadnou Vás jiné způsoby, jak androcentrické symbolické systémy oslabují moc ženských tricksterů?

Lewis Hyde. Trickster Makes This World: Mischief, Myth, and Art. New York, N.Y.: Farrar, Straus and Giroux, 2010.
18) Jaké tři důvody pro absenci ženských tricksterských postav Hyde uvádí? (Které příklady ženských tricksterů nabízí?) 19) Jak se podle Hyda systémy moci vypořádávají s vnitřně disentními prvky? 20) Kde a jak, podle Hyda, opět vystrkuje růžky Freud?

Patronát: Tereza, Barbora

25.11.2020
Příklad ženských postav coby plnohodnotných tricksterů (Camp 1998)
Camp, Claudia V., "Wise and Strange : An Interpretation of the Female Imagery in Proverbs in Light of Trickster Mythology", Semeia 42 (1988), s. 14–34.

1) Přečtěte si kapitoly 1–9 biblické knihy Přísloví (online link třeba zde: https://onlineb21.bible21.cz/bible.php?kniha=prislovi) 2) Jaké jsou podle Camp čtyři hlavní body, na něž je potřeba si dát pozor při analýze tricksterských postav v biblickém materiálu? 3) Které ženské postavy si nakonec vybere a jakých pět charakteristik považuje za klíčové pro identifikaci tricksterek v biblickém materiálu? 4) Skrze jaké kategorie je podle Camp vyjádřena dualita Moudrosti a Cizinky? Jak tomuto spojení napomáhají konkrétní pasáže v textu? 5) Jaké paralely vidí s dalšími ženskými biblickými postavami? 6) V jakém smyslu je tedy podle Camp možné o Příslovích uvažovat jako o nástroji relativizujícím jednostranný patriarchální pohled na roli že ve spol. na straně jedné, tak ale i podle ní zjednodušující feministickou kritiku takovýchto systémů? 7) Jakým způsobem je možné interpretovat příběh o Anansim z 2.1–2.11 ve světle fenomenologie tricksterů, kterou jsme probírali v jiných textech? 8) V jakém smyslu dualitu řádu-neřádu reprezentují biblické postavy Moudrosti a Cizinky a jak je v textech vyjádřena jejich souběžná identita? 9) V jakém smyslu se rozkladná dynamika, kterou Cizinka reprezentuje, stává kulturotvornou silou a v jakém smyslu je kulturotvorná Moudrost transgresivní silou? 10) Jak se vzájemná zrcadlovost obou postav projevuje na úrovni jazyka? 11) Jak ve vztahu ke kategoriím dobra a zla (theodicea)? Jak to Camp napojuje na epizodu v Edenu? Jakou roli v tom celém nepořádku hraje Jahve? 12) V čem podle Camp můžeme o ženskosti uvažovat jako o strukturním ekvivalentu „zvířeckosti“ v jiných tricksterských tradicích? 13) Jak Camp aktualizuje paradoxní pozici Moudrosti a Cizinky ve vztahu k tehdejším feministickým pozicím? 14) Pokuste se nalézt příklady (konstelace) ženských postav, jež byste mohli považovat za tricksterky v rozličných symbolických systémech – na hodině bych si je pak chtěl probrat.

Patronáty: Běla, Jana P., Alena

2.12.2020
Rituální specialisté – klauni.

Don Handelman 1998. Models and mirrors: towards an anthropology of public events, kapitola "Symbolic types – clowns". New York: Berghahn Books, s. 236–265.
1) Jakou kritiku Handelman vznáší proti těm interpretacím role klaunů ve veřejných rituálech, jež se soustředí zejména na schopnost rituálních klaunů vyvolávat „pobavené uvolnění“? 2) V čem se principiálně liší jeho přístup? Jaký způsobem to ilustruje na případu klauniády v rámci pákistánské svatby? 3) Tušíte, v jakém smyslu H. mluví o tom, že je pákistánská nevěsta „vařena“ a proč je to právě tato fáze, v níž se klaun angažuje? 4) Jaký je etymologický základ termínu „clown“ a „fool“ a jak to podle Handelmana souvisí s jejich spojením s procesuálností a rozporuplností? 5) Jaký je podle H. rozdíl mezi „rolí“ a „typem“, jak probíhá jejich interakce v rámci symbolických systémů a proč je klaun „typem“? 6) Jaké jsou dva základní způsoby uvažování o hranicích a jaký vztah k nim má klaun? Rozumíte přirovnání fenoménu „hranic“ ke kombinaci „analogového“ a „digitálního“ systému? 7) Jak Handelman na základě této pozice následně vysvětluje asociaci klaunů s nebezpečím a proč odmítá interpretaci klauna jako postavy, jež „boří“ tabu? 8) Mimo Handelmanův text: jakým způsobem lze tento interpretační rámec aplikovat na částečně nedořešenou otázku „tricksterství“ ženských postav Moudrosti a Cizinky z minulé hodiny? 9) Jaké jsou základní charakteristiky pueblanské kosmologie a (různých typů) klaunů? 10) V jakém vztahu jsou hopijští klauni a bohové (kačina) coby reprezentanti dvou typů a jak spolu interagují v průběhu hopijského rituálu letního slunovratu? 11) Jak Handelman charakterizuje anti-strukturu a v jakém je vztahu ke společenské struktuře? 12) Z jakých fází sestává tewský „Tanec člověka“ a jak mezi těmito fázemi pomáhají klauni prostředkovat? 13) Jak se má tento příklad k Handelmanově koncepci struktury a anti-struktury? Proč v celém schématu hraje ústřední roli postava „Mlčenlivého“? Je to klaun anebo kačina?
 
Patronát: Josef
 
12.2020
"Žertovné vztahy" I
Emmanuel de Vienne. “‘Make Yourself Uncomfortable’ Joking Relationships as Predictable Uncertainty among the Trumai of Central Brazil.” HAU: Journal of Ethnographic Theory 2.2 (2012): 163–187.

1) Proč je francouzský etnograf ideálním médiem pro popisování žertovných vztahů u kmene Trumaj a jak to můžeme, podle Vás, vztáhnout k fenoménům, jež jsme v semináři doposud probírali? 2) V jakém smyslu je pro pochopení role vtipu v rámci společenského uspořádání nutné odkrýt modality vztahu komunikace a metakomunikace („joking frame“)? 3) Jakou pozici zastávají Trumijové v celkové kmenové struktuře horního toku řeky Xingu? 4) Jakou roli v ostatních vztazích a obecně v celé trumijské společenské struktuře hraje hanba (resp. respekt)? 5) Jaká skupina u Trumajů spadá do role „bratranec/sestřenice“ a kdo a jak mezi sebou vlastně žertuje (viz tři fáze žertování)? 6) V čem spatřuje de Vienne paradoxnost společenských pravidel rámujících žertovné vztahy (uveďte nějaké příklady)? 7) Na základě jaké úvahy de Vienne tvrdí, že smyslem žertování není krutost ani šikana? 8) V čem je systém žertování mezi příbuznými velice flexibilní? 9) Jakým způsobem začleňují Trumajové do žertovných vztahů antropology/cizince? 10) V jakém smyslu je amazonský příbuzenský systém funkčně podobný žertování? 11) V čem je žertování mezi příbuznými provázané s žertováním s cizinci? 12) Proč je žertování vždy ambivalentní a jak se to propisuje do trumajské společnosti a dalších kategorií?
 
Patronát: Ondřej

16.12.2020
"Žertovné vztahy" II

ZMĚNA!

Namísto původně plánovaného textu Mahadev L. Apte, Humor and Laughter: An Anthropological Approach. Ithaca, NY: Cornell Univ. Press, 1986, kapitola "Joking Relationships", s. 29–66 budeme číst
Susan Drucker-Brown, “Joking at Death: The Mamprusi Grandparent-Grandchild Joking Relationship.” Man, 17.4 (1982): 714–727.

1) Které všechny příbuzenské skupiny jsou vázány „žertovnými vztahy“? 2) Jaká jsou témata a jaká je struktura žertování mezi prarodiči a vnoučaty (včetně variant)? 3) Jaká je vztahová dynamika mezi „ctí/respektem“ a „žertováním“ a v jakém smyslu se obě tyto kategorie setkávají v rámci žertovného mezi vnoučaty a prarodiči? 4) Jakým způsobem probíhá žertování na pohřbu prarodiče a jaké je emické vysvětlení tohoto jednání a jak ho eticky vysvětluje Drucker-Brown? 5) Jaká je struktura mampruského pohřebního rituálu? 6) V čem je specifický způsob odívání a malování vnoučat na pohřbu? Souhlasíte s výkladem těchto prvků s Drucker-Brown? Dokázali byste nabídnout případně alternativní vysvětlení na základě předchozí četby? 7) Jak se vnoučecí žertování podle Drucker-Brown propojuje se společenskou strukturou?

Patronát: Janek

6.1.2021
Závěr: krátké prezentace témat esejů (viz podmínky atestace).

Požadavky k zápisu
Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (26.09.2020)

Studentky a studenti první ročníku religionistiky by měli účast v tomto semináři zvážit, neboť v kombinaci s TRP I a dalšími povinnostmi, jež v prvním ročníku vznikají, by mohl být relativně náročný.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK