|
|
|
||
Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (01.09.2020)
„V jeho lidské přirozenosti nebylo nic, co by tomu bránilo,“ poznamenal Vilém, „neboť smích, jak nás učí teologové, je člověku vlastní.“ „Forte potuit sed non legitur eo usus fuisse,“ [Snad mohl, ale neříká se, že by tak učinil] odcitoval Jorge šeptem slova Petra Cantora. „Manduca, jam coctum est,“ [Jez, již je vařeno…] zašeptal Vilém. „Co?“ zeptal se Jorge, myslil si asi, že Vilém naráží na některé z jídel, která nám přinášeli. „Tato slova podle Ambrože pronesl svatý Vavřinec na roštu. Vyzval své mučitele, aby ho obrátili na druhou stranu, jak uvádí i Prudentius v básni Peristefanón,“ řekl Vilém a tvářil se nevinně jako světec. „Svatý Vavřinec se tedy uměl smát a dělat si legraci, i když jen proto, aby pokořil své nepřátele.“ „Což dokazuje, jak je smích blízký smrti a zkáze těla,“ zavrčel Jorge, a musím přiznat, že argumentoval jako dobrý logik. —Umberto Eco, Jméno růže, z it. přeložil Z. Frýbort, Praha: Odeon, 1980, s. 76. Humor a náboženství jsou určitým proudem zejména západní myšlenkové tradice považovány za dva výlučné anebo alespoň těžko slučitelné fenomény. Zároveň ovšem mnozí badatelé spatřují v humoru antropologickou konstantu, přítomnou ve všech zdokumentovaných lidských kulturách, podobně jako náboženství. Humor i náboženství jsou paradoxní. Obojí dokáže poskytnout nástroje osvobození od ustavených společenských struktur. Zároveň ovšem obojí dokáže status quo posilovat a prohlubovat rozdíly mezi jednotlivci i komunitami. V tomto kurzu se proto podíváme na úzké propojení humoru a náboženství v těch podobách, jež zahrnují náboženskou praxi (rituály využívající humorné aspekty, svátky smíchu, rituální klauni), symbolické myšlenkové struktury (stvořitelská role smíchu v kosmologiích, „tricksterské“ mytologické postavy) i na způsob, jakým humor může strukturovat společenské kategorie (instituce „žertovných vztahů“, vztah humoru a ženského principu v patriarchálně strukturovaných společnostech). Kurz bude kombinovat teorii humoru s konkrétními případovými studiemi z různých symbolických systémů z různých období, vyplývajícími i z konkrétního zájmu účastnic a účastníků kurzu. |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (26.09.2020)
1) Alespoň 80% účast (při počtu 10 hodin tedy max. 2 absence). 2) Na každou hodinu budete mít přečtené a nastudované texty podle sylabu a budete se účastnit společné diskuse; ke každému textu budu postupně přidávat návodné otázky, jež Vám v četbe pomohou. 3) Ujmete se "patronátu" nad jedním z textů (vzhledem k počtu přihlášených budou patronáty ve 2–3 členných skupinách; uvidíme, jak to bude fungovat) – "patron" slouží jako pojistka, na níž se budu v diskuzi obracet ve chvíli, kdy by diskuze v rámci celé skupiny nefungovala. Od větších skupin patronů si slibuji, že by mohla být diskuze živější. 4) Vyberete si jeden z následujících náboženských okruhů (případně mi navrhnete téma zcela vlastní) a do konce zkouškového období: |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (24.09.2020)
Seminář se v době karantény bude konat přes platformu Zoom na adrese https://cesnet.zoom.us/j/99401408308. Nainstalujte si prosím klienta Zoom, jehož stažení se Vám při kliknutí na link nabídne. |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (05.01.2021)
7.10.2020 14.10.2020 1) Jak si poradit s termínem „ludicrous“, který užívá? Jaký je vztah smíchu a „ludicrous“? 2) Jaké základní rozdíly mezi náboženstvím a humorem rozeznává? 3) Jaké jsou hlavní problémy při studiu humoru v náboženských textech? Ilustrujte na příkladech. 4) Jaké indicie nám mohou pomoci při identifikaci humoru v pramenném materiálu? 5) Jaké tři modality nesrovnalosti v rámci náboženských systémů rozeznává? Pokuste se tyto kategorie vztáhnout k teoretickému rámci, o němž jsme mluvili na úvodní hodině. 6) Dokážete ke každému typu nalézt i nějaký vlastní příklad? 7) Jak se tato dualita projevuje na úrovni symbolu (vyložte na citaci z Ricoeura)? Vysvětlete mechanizmus vzniku absurdity skrze tento koncept. 8) Proč, podle Vás, během hostiny bláznů jedli jáhni v prostorách kostela krvavý pudink a klobásy? Souhlasíte s Gilhus, že smyslem tohoto zvyku nebylo zesměšnit eucharistii? 9) Čím si vysvětlujete, že v případě záměny identity Krista ve Wakefield Mystery Plays (16. stol.) nedocházelo k obvinění z rouhačství, zatímco v novodobé adaptaci tohoto žánru ve filmu The Life of Brian od Monty Pythonů stejný mechanismus rozhořčení vyvolal? Pokud odpověď nemáte, jak byste badatelsky postupovali, kdybyste ji chtěli objevit? 10) Jaký je podle Gilhus vztah mezi lidským tělem, smíchem a náboženskými systémy? 11) Jaké další aktivity jsou se smíchem spojovány a proč? Jak je toto vyjádřeno na ideologické (mytologické, rituální) rovině? 12) V jakém smyslu můžeme o smíchu hovořit jako o aktivitě, jež zároveň „uvolňuje“ (let-out) a zároveň „zpevňuje“ (take-in)? Jak na tuto podvojnost reagují symbolické systémy? Dokázali byste obhájit významovou komplementaritu zenového, divoce se smějícího Buddhy na straně jedné a Buddhy asketického, bez-emocionálního na straně druhé? V čem by mohly být tyto protikladné postavy stejné? A pokud podle Vás nejsou, není to důkaz nekonzistence buddhistické nauky? 13) S jakými všemi dalšími typy „otevíracích“ činností může být smích v mytologiích asociován? Jak se v nich projevuje paradoxní kvalita humoru? 14) Je správné se smát při Kristově ukřižování? 15) Shrňte analogické vztahy mezi smíchem, násilím (smrtí) a sexuální aktivitou. Dokážete nad rámec příkladů uvedených Gilhus nalézt ve světových mytologiích další příklady, v nichž jsou vždy propojeny alespoň dvě z těchto oblastí (tj. smích+smrt; smích+sex; sex+smrt; příp. smích+sex+smrt)? 16) Máte rádi klauny? Jakou ambivalenci mohou tyto postavy ztělesňovat a jak ji vyjadřují performativně? Jste schopni toto ilustrovat příklady z naší společnosti? 17) Co mají s klauny společného mystici? 18) Jste schopni na základě výkladu v kapitole V sestavit nějaké pravidlo/a, jež by mohlo pomoci předvídat, kdy bude smích a absurdita v náboženském kontextu vnímána jako blasfemický akt, spíše než jako tolerovaná zábava anebo dokonce kosmotvorný čin? Patronáty: Kateřina D., Zuzana T., Marie P. 21.10.2020 NEW: určitě se podívejte na film Life of Brian od Monty Pythonů. 28.10.2020 4.11.2020 1) Které všechny aspekty podle Douglas jsou obsaženy v afrických žertovných společenských mechanismech? 2) Proč podle Douglas souvisí žertování s otázkou nečistoty? 3) V čem spočívá princip „žertovných vztahů“ (joking relationships)? 4) Jak souvisí vtip a smích? 5) V čem spočívá Bergsonovo pojetí vtipu a v čem ho Douglas shledává nedostatečným? 6) Jak funguje vtip podle Freuda? 7) Co mají obě pozice společného? 8) Jakou definici vtipu nabízí Douglas? V čem podle ní vtip spočívá? 9) Jakým způsobem společenský rámec vtipy rámuje a reguluje? Ilustrujte na příkladu hierarchické struktury lodní posádky. 10) V jakém smyslu je vtip fenoménem zakoušeným společensky, fyzicky a mentálně? 11) V jakém smyslu působí vtip podobně jako rituály a v čem se naopak zásadně odlišuje? 12) Jak funguje princip analogie? Ilustrujte na dogonském zvyku přirovnávat promluvy žen k tělesným vylučovacím procesům. 13) kde vidí Douglas v tomto fenoménu potenciál pro vtip? 14) Pokud Douglas definuje vtip jako „anti-rituál“, jak vysvětlit existenci žertovných rituálů? Ilustrujte na kultuře Gogo. 15) K čemu je dobré v kultuře Gogo analyticky rozlišit kategorie „struktury“ a „společenství“? 16) V jakém smyslu je žertování v kultuře Gogo kosmotvorné? 17) Jak Douglas odlišuje vtip od obscénnosti? 18) Proč je obscénnost v tradičních kulturách mnohem destruktivnější než v kultuře naší? 19) Jaká je v celém procesu role žertovných specialistů všeho druhu? Ilustrujte na příkladu pohřebních klaunů. 20) V čem může mít rituální žertování metafyzický přesah? Ilustrujte na příkladu Kávuly u Ndembuů. Patronáty: Josefína, Alena, Johana 11.11.2020 Otázky: Patronáty: Veronika, Jiří 18.11.2020 Margaret A. Mills. “The Gender of the Trick: Female Tricksters and Male Narrators.” Asian Folklore Studies 60, no. 2 (2001): 237–258. Lewis Hyde. Trickster Makes This World: Mischief, Myth, and Art. New York, N.Y.: Farrar, Straus and Giroux, 2010. Patronát: Tereza, Barbora 25.11.2020 1) Přečtěte si kapitoly 1–9 biblické knihy Přísloví (online link třeba zde: https://onlineb21.bible21.cz/bible.php?kniha=prislovi) 2) Jaké jsou podle Camp čtyři hlavní body, na něž je potřeba si dát pozor při analýze tricksterských postav v biblickém materiálu? 3) Které ženské postavy si nakonec vybere a jakých pět charakteristik považuje za klíčové pro identifikaci tricksterek v biblickém materiálu? 4) Skrze jaké kategorie je podle Camp vyjádřena dualita Moudrosti a Cizinky? Jak tomuto spojení napomáhají konkrétní pasáže v textu? 5) Jaké paralely vidí s dalšími ženskými biblickými postavami? 6) V jakém smyslu je tedy podle Camp možné o Příslovích uvažovat jako o nástroji relativizujícím jednostranný patriarchální pohled na roli že ve spol. na straně jedné, tak ale i podle ní zjednodušující feministickou kritiku takovýchto systémů? 7) Jakým způsobem je možné interpretovat příběh o Anansim z 2.1–2.11 ve světle fenomenologie tricksterů, kterou jsme probírali v jiných textech? 8) V jakém smyslu dualitu řádu-neřádu reprezentují biblické postavy Moudrosti a Cizinky a jak je v textech vyjádřena jejich souběžná identita? 9) V jakém smyslu se rozkladná dynamika, kterou Cizinka reprezentuje, stává kulturotvornou silou a v jakém smyslu je kulturotvorná Moudrost transgresivní silou? 10) Jak se vzájemná zrcadlovost obou postav projevuje na úrovni jazyka? 11) Jak ve vztahu ke kategoriím dobra a zla (theodicea)? Jak to Camp napojuje na epizodu v Edenu? Jakou roli v tom celém nepořádku hraje Jahve? 12) V čem podle Camp můžeme o ženskosti uvažovat jako o strukturním ekvivalentu „zvířeckosti“ v jiných tricksterských tradicích? 13) Jak Camp aktualizuje paradoxní pozici Moudrosti a Cizinky ve vztahu k tehdejším feministickým pozicím? 14) Pokuste se nalézt příklady (konstelace) ženských postav, jež byste mohli považovat za tricksterky v rozličných symbolických systémech – na hodině bych si je pak chtěl probrat. Patronáty: Běla, Jana P., Alena 2.12.2020 Don Handelman 1998. Models and mirrors: towards an anthropology of public events, kapitola "Symbolic types – clowns". New York: Berghahn Books, s. 236–265.
1) Jakou kritiku Handelman vznáší proti těm interpretacím role klaunů ve veřejných rituálech, jež se soustředí zejména na schopnost rituálních klaunů vyvolávat „pobavené uvolnění“? 2) V čem se principiálně liší jeho přístup? Jaký způsobem to ilustruje na případu klauniády v rámci pákistánské svatby? 3) Tušíte, v jakém smyslu H. mluví o tom, že je pákistánská nevěsta „vařena“ a proč je to právě tato fáze, v níž se klaun angažuje? 4) Jaký je etymologický základ termínu „clown“ a „fool“ a jak to podle Handelmana souvisí s jejich spojením s procesuálností a rozporuplností? 5) Jaký je podle H. rozdíl mezi „rolí“ a „typem“, jak probíhá jejich interakce v rámci symbolických systémů a proč je klaun „typem“? 6) Jaké jsou dva základní způsoby uvažování o hranicích a jaký vztah k nim má klaun? Rozumíte přirovnání fenoménu „hranic“ ke kombinaci „analogového“ a „digitálního“ systému? 7) Jak Handelman na základě této pozice následně vysvětluje asociaci klaunů s nebezpečím a proč odmítá interpretaci klauna jako postavy, jež „boří“ tabu? 8) Mimo Handelmanův text: jakým způsobem lze tento interpretační rámec aplikovat na částečně nedořešenou otázku „tricksterství“ ženských postav Moudrosti a Cizinky z minulé hodiny? 9) Jaké jsou základní charakteristiky pueblanské kosmologie a (různých typů) klaunů? 10) V jakém vztahu jsou hopijští klauni a bohové (kačina) coby reprezentanti dvou typů a jak spolu interagují v průběhu hopijského rituálu letního slunovratu? 11) Jak Handelman charakterizuje anti-strukturu a v jakém je vztahu ke společenské struktuře? 12) Z jakých fází sestává tewský „Tanec člověka“ a jak mezi těmito fázemi pomáhají klauni prostředkovat? 13) Jak se má tento příklad k Handelmanově koncepci struktury a anti-struktury? Proč v celém schématu hraje ústřední roli postava „Mlčenlivého“? Je to klaun anebo kačina?
Patronát: Josef
12.2020
"Žertovné vztahy" I
Emmanuel de Vienne. “‘Make Yourself Uncomfortable’ Joking Relationships as Predictable Uncertainty among the Trumai of Central Brazil.” HAU: Journal of Ethnographic Theory 2.2 (2012): 163–187. 1) Proč je francouzský etnograf ideálním médiem pro popisování žertovných vztahů u kmene Trumaj a jak to můžeme, podle Vás, vztáhnout k fenoménům, jež jsme v semináři doposud probírali? 2) V jakém smyslu je pro pochopení role vtipu v rámci společenského uspořádání nutné odkrýt modality vztahu komunikace a metakomunikace („joking frame“)? 3) Jakou pozici zastávají Trumijové v celkové kmenové struktuře horního toku řeky Xingu? 4) Jakou roli v ostatních vztazích a obecně v celé trumijské společenské struktuře hraje hanba (resp. respekt)? 5) Jaká skupina u Trumajů spadá do role „bratranec/sestřenice“ a kdo a jak mezi sebou vlastně žertuje (viz tři fáze žertování)? 6) V čem spatřuje de Vienne paradoxnost společenských pravidel rámujících žertovné vztahy (uveďte nějaké příklady)? 7) Na základě jaké úvahy de Vienne tvrdí, že smyslem žertování není krutost ani šikana? 8) V čem je systém žertování mezi příbuznými velice flexibilní? 9) Jakým způsobem začleňují Trumajové do žertovných vztahů antropology/cizince? 10) V jakém smyslu je amazonský příbuzenský systém funkčně podobný žertování? 11) V čem je žertování mezi příbuznými provázané s žertováním s cizinci? 12) Proč je žertování vždy ambivalentní a jak se to propisuje do trumajské společnosti a dalších kategorií? Patronát: Ondřej
16.12.2020 ZMĚNA! Namísto původně plánovaného textu Mahadev L. Apte, Humor and Laughter: An Anthropological Approach. Ithaca, NY: Cornell Univ. Press, 1986, kapitola "Joking Relationships", s. 29–66 budeme číst 1) Které všechny příbuzenské skupiny jsou vázány „žertovnými vztahy“? 2) Jaká jsou témata a jaká je struktura žertování mezi prarodiči a vnoučaty (včetně variant)? 3) Jaká je vztahová dynamika mezi „ctí/respektem“ a „žertováním“ a v jakém smyslu se obě tyto kategorie setkávají v rámci žertovného mezi vnoučaty a prarodiči? 4) Jakým způsobem probíhá žertování na pohřbu prarodiče a jaké je emické vysvětlení tohoto jednání a jak ho eticky vysvětluje Drucker-Brown? 5) Jaká je struktura mampruského pohřebního rituálu? 6) V čem je specifický způsob odívání a malování vnoučat na pohřbu? Souhlasíte s výkladem těchto prvků s Drucker-Brown? Dokázali byste nabídnout případně alternativní vysvětlení na základě předchozí četby? 7) Jak se vnoučecí žertování podle Drucker-Brown propojuje se společenskou strukturou? Patronát: Janek 6.1.2021 |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (26.09.2020)
Studentky a studenti první ročníku religionistiky by měli účast v tomto semináři zvážit, neboť v kombinaci s TRP I a dalšími povinnostmi, jež v prvním ročníku vznikají, by mohl být relativně náročný. |