|
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (05.12.2016)
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (05.12.2016)
Gauchet M., Odkouzlení světa, Brno 2004 Hamplová D., Náboženství v české společnosti na prahu 3. tisíciletí, Praha 2013 Halík T., Vzýván i nevzýván, Praha 2004 Petráček T., Církev, tradice, reforma, Praha 2016 Šimsa M. (ed), Náboženství a filozofie v sekulární demokracii, Ústí n. L. 2016 Taylor Ch., A Catholic modernity? Taylor Ch., Sekulární věk? Praha 2013 (A Secular Age?) Vattimo G., After Christianity, New York 2002 |
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (05.12.2016)
Otázky a témata, která budou probírána: 1. Křesťanství se opakovaně radikálně proměňuje v měnícím se dějinně-kulturním kontextu. Tyto proměny je možné sledovat očima historika (strukturální změny institucí) nebo se zaměřit na sebereflexi křesťanství (vývoj teologie a spirituality). Sociologie vědění se pokouší spojit oba přístupy: snaží se uchopit proměny obsahu a role křesťanství v kontextu společenských a kulturních změn (podobně “kontextuální teologie”). 2. “Sociologie křesťanství” tak vybočuje z obecné “sociologie náboženství”. V této souvislosti se znovu objevuje otázka (zajímavá pro religionisty, teology i historiky kultury): Do jaké míry je křesťanství “náboženstvím”? (srovn.: debaty o “religio”, o vztahu křesťanství k židovství a pohanství v raném křesťanství; Gauchet: “křesťanství je náboženství, které vyvádí z náboženství”; Boenhoffer aj: “nenáboženské křesťanství”; Halík: “sekularizace je rozluka křesťanství a náboženství”) 3. Křesťanství zvládlo ve svých dějinách řadu “rekontextualizací”, bylo dokonce hybatelem dynamiky evropských dějin: např. myšlenku evoluce a pokroku můžeme považovat za sekulární verzi eschatologie. Proč nezvládlo “inkarnaci do moderní kultury”? (srov. Ch. Taylor: A Catholic Modernity?) 4. Vztah sekularizace a křesťanství. Je sekularizace “nechtěným dítětem křesťanství”? Rozlišení mezi “sekularizací” a “sekularismem” (Gogarten aj.) Je sekularizace odkřesťanštěním nebo “odcírkevněním”? Naplňuje sekularizace “kenotický charakter” křesťanství (Vattimo)? Je osvícenství a sekularizace (včetně náboženské situace v ČR) plodem pokusu o “třetí cestu” v křesťanství (nekonfesní křesťanství)? 5. Pokusy křesťanství najít nové místo v pozdně moderní a postmoderní kultuře - na úrovně církve (reformy církve: “modernismus”, 2. vatikánský koncil, reformy papeže Františka) i v teologii ( “anatheismus” v postmoderní teologii - Kearney a Caputo). Co přinese další postup globalizace pro budoucí podobu křesťanství? |