|
|
|
||
|
Poslední úprava: UFRANTAL (15.09.2014)
Vstupní část přednášky se skládá z uvedení do problematiky, stručného shrnutí výsledků archeologického výzkumu, dějinného nástinu (od raně historického do helénistického období), charakteristikou akkadštiny a jejího babylónského a asyrského duktu, povahou písma (klínopisu) a utříděním pramenů ke studiu. Po prolegomenální části je pozornost věnována asyrsko-babylónskému panteonu, charakteristice jeho nejdůležitějších představitelů a mytickým látkám s nimi spojeným. |
|
||
|
Poslední úprava: doc. Dalibor Antalík, Dr. (19.10.2022)
Povinná literatura: ZS Ivan Hrůša, Bohové, chrámy, obřady a lidé: Náboženství staré Mezopotámie. Praha: Vyšehrad, 2015: s.11-73. Jiří Prosecký, Slova do hlíny vepsaná: Mýty a legendy Babylónu. Academia, Praha 2010. Doporučená literatura: Jeremy Allen Black - Anthony Green, Bohové, démoni a symboly starověké Mezopotámie: Ilustrovaný slovník. Historia 1; Praha: Volvox Globator, 1999. Brigitte Groneberg, Die Götter des Zweistromlandes: Kulte, Mythen, Epen. Düsseldorf - Zürich: Artemis und Winckler, 2004. Jiří Prosecký - Blahoslav Hruška - Jana Součková - Klára Břeňová, Encyklopedie mytologie starověkého Předního východu. Praha: Libri, 2003. Helmer Ringgren, Religions of the Ancient Near East. London: SPCK, 1973: s.49‑123. [Něm.: Die Religionen des Alten Orients. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 1979: s.113‑184.] Jack M. Sasson (ed.), Civilizations of the Ancient Near East. 2 sv. Peabody: Hendrickson Publishers, 2000: s.423‑454, 1815‑1958, 2117‑2134, 2265‑2366.
|
|
||
|
Poslední úprava: UFRANTAL (28.09.2011)
K získání atestu formou ústní zkoušky je třeba osvojit si látku z přednášek a povinné literatury. |
|
||
|
Poslední úprava: UFRANTAL (15.09.2014)
1. Kulturně‑historický přehled I: etnická situace, vymezení pojmu «Semité», sumero‑akkadská syntéza, přehled dějin, aktuální stav archeologického výzkumu; jazyk (akkadština a její babylónský a asyrský duktus, užívání aramejštiny v 1. tis. př. Kr.), písmo (sylabický klínopis), transliterace a transkripce. 2. Povaha pramenů ke studiu: archeologické nálezy materiální kultury (sakrální objekty, chrámové vybavení, kultovní instalace, amulety, divinační modely atd.), piktografické dokumenty (reliéfy, drobné plastiky, pečetní válečky atd.), písemné prameny neliterární (výčty teonym, soupisy obětí, votivní inskripce, právní ujednání atd.) a literární (mýty, eposy, hymny, rituální scénáře, divinační texty, mudrosloví atd.), onomastika. 3. Panteon v předsargonovském období: generické pojmy, Ilum, Il‑aba, Sín, Šamaš, Ištar, Addu, Ea, Padan, Álum, Nárum, Apsúm. 4. Panteon v období sumero‑akkadské syntézy I: triáda nejvyšších bohů - úranický Anu (a jeho družka Antu), chtónický Ellil (a mateřské bohyně s ním spojované), akvatický Ea (a jeho družka Damkina). 5. Panteon v období sumero‑akkadské syntézy II: astrální triáda - lunární Sín (a jeho družka Ningal), solární Šamaš (a jeho družka Aja), venušovská Ištar. 6. Panteon v období sumero‑akkadské syntézy III: atmosférický Adad (a jeho družka Šala), válečnický Zababa. 7. Panteon v období sumero‑akkadské syntézy IV: vládci podsvětí Nergal/Erra a Ereškigal. 8. Panteon v období sumero‑akkadské syntézy V: menší božstva - Ninurta, Tamúzu, Siraš, Nusku, Girru, Išum atd. 9. Panteon v období monolatrických tendencí I: asyrský říšský patron Aššur. 10. Panteon v období monolatrických tendencí II: babylónský říšský patron Marduk a jeho družka Sarpánítu. 11. Panteon v období monolatrických tendencí III: Mardukův syn Nabú a jeho družka Tašmétu, proměny Ninurtova kultu. 12. Panteon v období monolatrických tendencí IV: Nabonidova reforma Sínova kultu. |