|
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (07.10.2019)
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (14.09.2019)
Pracovat budeme mimo jiné s následujícími texty:
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (08.10.2023)
Kostru semináře budou tvořit zadané texty, které budou všichni účastníci povinni si na každou hodinu přečíst a o nichž poté budeme diskutovat. Ke každému článku bude zároveň zadána řada otázek, které budou formulovat hlavní problémy v článku řešené, a budou tak usnadňovat orientaci v něm. Tyto otázky budou pak tvořit též základní osnovu našich diskusí, a všichni účastníci by si proto z hodiny na hodinu měli promýšlet své odpovědi. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (22.11.2023)
1) 11.10. Úvod 2) 18.10. Texty a) Text 1: Claude Lévi-Strauss, „Struktura mýtů“, in Strukturální antropologie, př. J. Vacek, Praha: Argo, 2006, pouze s. 182–193 [patronát: Anet] b) Text 2: Radek Chlup, „Strukturální antropologie včera a dnes: Sto let Clauda Lévi-Strausse I–II“, Religio 17/1–2 (2009): pouze s. 3–19 [patronát: Adam, Anna] c) Text 3: shrnutí Oidipova mýtu z Jean-Pierre Vernant, Vesmír, bohové, lidé: nejstarší řecké mýty. Praha, Litomyšl: Paseka, 2001, s. 120–123, 134–144, 146–149 [čtou všichni] Otázky k Textu 1: 1) Jaké výhrady má Lévi-Strauss k předchozím výkladům mýtu? 2) Jaký dopad na výklad mýtu má aplikace saussurovského principu arbitrární povahy jazykových znaků? 3) Jak se do mýtu promítá saussurovské rozlišení mezi jazykem (langue) a promluvou (parole)? 4) Co jsou mytémy, čím se vyznačují a jak je identifikujeme? 5) V jakém smyslu je mýtus dvourozměrný referenční systém spojující synchronii s diachronií (tj. jazyk s promluvou)? 6) Jakou základní strukturu spatřuje Lévi-Strauss v mýtu o Oidipovi? Rozeberte jednotlivé mytémy a zamyslete se nad tím, nakolik Vám připadají přesvědčivé. 7) Jaký je smysl a funkce tohoto mýtu? 8) Jaký je vztah různých verzí téhož mýtu? 9) Připadá Vám přesvědčivá Lévi-Straussova čistě synchronní analýza ignorující narativní souslednost? Co všechno by se dalo uvést na její obranu? 3) 25.10. Texty a) Text 4: Michael Carroll, „Lévi-Strauss on the Oedipus Myth: A Reconsideration“, American Anthropologist 80 (1978): 805–814 [patronát: Matyáš] b) Text 5: Edmund Leach, Claude Lévi-Strauss, Chicago: The University of Chicago Press, 1989 (19701), s. 75–88 (zkráceno) [patronát: Petr, Jana] c) Text 2: R. Chlup, „Strukturální antropologie včera a dnes... I“, pouze s. 19–25 [patronát: Adam, Anna] Nyní se s ním začneme vyrovnávat a dívat se na problematické aspekty Lévi-Straussovy pozice. Začneme číst Carrolla a velice pravděpodobně se dostaneme i k Leachovi. Otázky k Textu 4: 1) Jaké jsou Carrollovy námitky proti L.-S. výběru mytémů a způsobu jejich řazení? 2) Co z této kritika podle Carrolla plyne? 3) Jak Lévi-Straussovo téma rozšiřuje? 4) Graficky si rozkreslete události a vztahy aktérů v rámci thébského cyklu. 5) Jak ilustruje podhodnocení a potvrzení patrilineárních příbuzenských vztahů? 6) Jak Carroll důraz celého mýtu na otázky patrilinearity interpretuje? 7) Co si myslíte o úplně poslední větě Carrollova textu? Otázky k Textu 5: Praktická analýza: Projděte si všechny mýty, u každého se zamýšlejte nad strukturálním smyslem všech detailů, snažte se sledovat opozice v rámci jednoho příběhu i mezi různými příběhy. Zkoušejte vysledované struktury vztahovat k Lévi-Straussově oidipovské tabulce a chápat je jako jiné podoby týchž mytémů, nebo naopak jako další mytémy Lévi-Straussem nezohledněné. Při rozboru můžete čerpat i z postřehů ve Vernantově převyprávění. Teorie: 1) V čem spočívá transformace jednoho mýtu v jiný? V jakém smyslu mohou být různé mýty v rámci jednoho kulturního prostoru chápány jako součásti jedné transformační grupy? Ilustrujte na příkladech. 2) Jaké je podle Leache souhrnné poselství mýtů thébského cyklu? Objasněte Leachovu „rovnici“, v níž se toto poselství snaží vyjádřit. (Srov. Vernantův výklad mýtu ve Vesmír – Bohové – Lidé, s. 144–146.) Napadají Vás nějaké jiné interpretace vysledovaných mytických struktur? 4) 1.11. Texty: a) Text 5: Edmund Leach, Claude Lévi-Strauss, Chicago: The University of Chicago Press, 1989 (19701), s. 75–88 (zkráceno) [patronát: Kryštof] b) Text 6: Radek Chlup, "A tentative mythematic analysis of the Theban cycle" [patronát: Matúš] Otázky k Textu 5: Praktická analýza: Projděte si všechny mýty, u každého se zamýšlejte nad strukturálním smyslem všech detailů, snažte se sledovat opozice v rámci jednoho příběhu i mezi různými příběhy. Zkoušejte vysledované struktury vztahovat k Lévi-Straussově oidipovské tabulce a chápat je jako jiné podoby týchž mytémů, nebo naopak jako další mytémy Lévi-Straussem nezohledněné. Při rozboru můžete čerpat i z postřehů ve Vernantově převyprávění. Teorie: 1) V čem spočívá transformace jednoho mýtu v jiný? V jakém smyslu mohou být různé mýty v rámci jednoho kulturního prostoru chápány jako součásti jedné transformační grupy? Ilustrujte na příkladech. 2) Jaké je podle Leache souhrnné poselství mýtů thébského cyklu? Objasněte Leachovu „rovnici“, v níž se toto poselství snaží vyjádřit. (Srov. Vernantův výklad mýtu ve Vesmír – Bohové – Lidé, s. 144–146.) Napadají Vás nějaké jiné interpretace vysledovaných mytických struktur? Budeme se věnovat analýze Leachova textu. Chlupův text by nám měl pomoci se v tom lépe zorientovat. 5) 8.11. Dočteme Leache a Chlupovo shrnutí z minulé hodiny. 6) 15.11. Odpadá (konference) 7) 22.11. Texty: Dočteme Leache a Chlupovo shrnutí z minulé hodiny. a) Text 7: Eric Csapo, Theories of Mythology, Malden: Blackwell, 2005, s. 234–244 [patronát: Tereza, Bára] Otázky k textu 7: 1) Jak se Lévi-Strauss staví k syntagmatické (diachronické) stránce mýtů? Proč odmítá brát do hry časový aspekt mýtů? 2) Co ukazuje syntagmatický rozbor mýtu o prvních athénských králích? 3) Co ukazuje strukturální analýza mýtu o Erichthoniově zrození? 4) Jaké strukturální motivy se ukazují na mýtu o soupeření mezi Athénou a Poseidónem a na s ním související změně vztahů mezi muži a ženami? 5) Jak se tytéž motivy ukazují na dalších postavách z generace prvních athénských králů? 6) Jaké mytémy v athénských mýtech Csapo identifikuje a jaký je jejich vztah? 7) Jak tyto mýty prostředkují mezi protiklady, jež ve svých mytémech rozehrávají? 8) Jak se tyto mytémy mají k těm, které jsme viděli u Lévi-Strausse a Leache? 8) 29.11. Texty: Text a) Text 8: Eric Csapo, Theories of Mythology, Malden: Blackwell, 2005, s. 226–234 [patronát: Emma, Evgeny] Otázky k textu 8: 1) Jak funguje v mýtech prostředkování mezi protiklady? Předveďte na postavě kojota. Jaké další mytické prostředníky znáte? 2) V jakých synchronních opozicích stojí Popelka vůči ostatním postavám pohádky a na jakém základě je dokáže překonat? 3) Jaká je diachronní (syntagmatická) struktura celé pohádky? 4) V jakém ohledu Popelka invertuje svatební rituál? 5) V jakém smyslu je Popelka sama prostřednicí a mezi čím prostředkuje? 6) Co celá pohádka podle Csapoa znamená? Připadá Vám jeho výklad přesvědčivý? 7) Mezi čím prostředkuje Charila? 8) Jak se má její rituál ke svatbě a k oběti? 9) Jaký je smysl tohoto rituálu? 10) V čem se Charila podobá Popelce a v čem se od ní liší? 11) Čím se podle Lévi-Strausse, podle Csapoa a podle Vás liší mýty od pohádek? Předveďte na rozdílu mezi Popelkou a Charilou. 9) 6.12. Dokončíme Csapovu analýzu vztahu Popelky a Charily. Texty: Text a) Text 8: Eric Csapo, Theories of Mythology, Malden: Blackwell, 2005, s. 226–234 Otázky k textu 8: 1) Jak funguje v mýtech prostředkování mezi protiklady? Předveďte na postavě kojota. Jaké další mytické prostředníky znáte? 2) V jakých synchronních opozicích stojí Popelka vůči ostatním postavám pohádky a na jakém základě je dokáže překonat? 3) Jaká je diachronní (syntagmatická) struktura celé pohádky? 4) V jakém ohledu Popelka invertuje svatební rituál? 5) V jakém smyslu je Popelka sama prostřednicí a mezi čím prostředkuje? 6) Co celá pohádka podle Csapoa znamená? Připadá Vám jeho výklad přesvědčivý? 7) Mezi čím prostředkuje Charila? 8) Jak se má její rituál ke svatbě a k oběti? 9) Jaký je smysl tohoto rituálu? 10) V čem se Charila podobá Popelce a v čem se od ní liší? 11) Čím se podle Lévi-Strausse, podle Csapoa a podle Vás liší mýty od pohádek? Předveďte na rozdílu mezi Popelkou a Charilou. Abychom si více kontextualizovali všechny ty divoké strukturalistické analýzy materiálu, podíváme se na ještě další kapitolu E. Csapa, která mytologický materiál zasadí do rámce řeckých svátků. Text b) Text 10: Eric Csapo, Theories of Mythology, Malden: Blackwell, 2005, s. 262–276 [patronát: Olivia] Otázky k textu 10: 1) Co podle Csapoa strukturalismus odhaluje? 2) Co Csapo míní konceptem „kódů“ a jakým způsobem je mýtus dokáže propojovat? Čeho tím mýtus dociluje? 3) V jakém smyslu kultura „vaří“ a na jakém ideologému je tento obraz vystavěn? 4) Jak oběť rozlišuje lidi od bohů a jaké další kódy jsou s obětí spojovány? 5) V jakém smyslu můžeme v řeckém případě mluvit o manželství jako o způsobu „vaření“? 6) Ilustrujte mediační proces na symbolice řecké svatby. 7) Jak je základní opozice řecké svatby reprezentována v postavách bohyně Démétér, Artemis a Afrodíté? 8) Jak tuto opozici ilustruje příběh Myrhy a Adonida? Do jakého kontrastu jsou obě postavy stavěny? 9) Jakým způsobem rozšiřuje schéma příběh Faóna a Máty? 10) Jak se propojují kódy botanické a sociální ve vztahu k ženám? Jakou roli v nich hrály hetéry, reprezentované Mintou? 11) V jakém smyslu jsou Tesmoforie a Adonie ve stejném strukturním vztahu jako Démétér a Afrodíté? Jaké všechny kódy v těchto svátcích Csapo rozeznává? 12) V čem jsou Adonidovy zahrádky mikrokosmických obrazem celé symbolické struktury? 10) 13.12. Dokončíme text 10 (od otázky) [patronát: ] Texty: Text 9: Richard Caldwell, „The Psychoanalytic Interpretation of Greek Myth“, in L. Edmunds (ed.), Approaches to Greek Myth, Baltimore: The John Hopkins University Press, 1990, pouze první část („Myth, Dreams and Childhood“), s. 344–366 Otázky k textu 9 (s. 344–366) [patronát: Dominik, Jana]: 1) Jaké jsou tři hlavní psychologické funkce mýtů? 2) Jak se má psychologická rovina mýtu k rovině společenské a intelektuální? 3) Jaká je funkce snů a v čem se podobá funkci mýtů? 4) Čím se naopak mýty od snů liší? 5) V čem spočívá „přesunutí“ (displacement) a jakými třemi způsoby je mýty či sny provádějí? 6) Proč může každý snový či mytický prvek představovat i svůj opak? 7) Jaké typy představ jsou zpravidla předmětem vytěsnění a proč často souvisejí se sexualitou? 8) Co ve Freudově pojetí sexualita znamená? Napadá Vás nějaký způsob, jak tento sporný bod psychoanalytické teorie lépe promyslet? 9) Jaká je první fáze ve vývoji dítěte a jak se odráží v mýtech? 10) Jak vzniká Oidipův komplex a v čem spočívá? 11) Jaké je správné řešení Oidipova komplexu a jak se promítá do společenské reakce na něj? 12) Proč Caldwell nachází Oidipův komplex i v mýtech, které přísně vzato o matce, otci a synovi nejsou? 13) Jak vzniká kastrační komplex? 14) Proč v mýtech hrdinu častěji ohrožuje mateřská postava spíše než otcovská? Ilustrujte na Bellerofóntovi. Text 9: Richard Caldwell, „The Psychoanalytic Interpretation of Greek Myth“, in L. Edmunds (ed.), Approaches to Greek Myth, Baltimore: The John Hopkins University Press, 1990, druhá část („Psychoanalysis and Structuralism“), s. 366–386 Otázky k textu 9 (s. 366–386) [patronát: Vojtěch]: 1) V čem se psychoanalytický přístup podobá strukturalistickému a v čem se liší? 2) Jakou synchronní strukturu Caldwell nachází v mýtu o Oidipovi a jaký má podle něho význam? Jsou jím rozebírané motivy převoditelné na strukturalistické mytémy, které jsme v mýtu hledali doposud? 3) Jaká je struktura mýtu o Teiresiovi a jaký je její význam? 4) Jak lze totéž ukázat na podsvětních trestech Tantala, Sísyfa, Titya a Ixíona? 5) Jak se tatáž struktura objevuje v mýtu o Prométheovi? 6) Jakou synchronní strukturu lze vysledovat v mýtech o Tantalových potomcích? 7) Jak se má Orestés k Oidipovi? Proč lze za Orestovou matkovraždou identifikovat Oidipův komplex? 11) 20.12. Dokončíme četbu Textu 9, část I, od otázky 3) a jistě se dostaneme i k části II [Adam, Anna]: 3) Jaká je funkce snů a v čem se podobá funkci mýtů? 4) Čím se naopak mýty od snů liší? 5) V čem spočívá „přesunutí“ (displacement) a jakými třemi způsoby je mýty či sny provádějí? 6) Proč může každý snový či mytický prvek představovat i svůj opak? 7) Jaké typy představ jsou zpravidla předmětem vytěsnění a proč často souvisejí se sexualitou? 8) Co ve Freudově pojetí sexualita znamená? Napadá Vás nějaký způsob, jak tento sporný bod psychoanalytické teorie lépe promyslet? 9) Jaká je první fáze ve vývoji dítěte a jak se odráží v mýtech? 10) Jak vzniká Oidipův komplex a v čem spočívá? 11) Jaké je správné řešení Oidipova komplexu a jak se promítá do společenské reakce na něj? 12) Proč Caldwell nachází Oidipův komplex i v mýtech, které přísně vzato o matce, otci a synovi nejsou? 13) Jak vzniká kastrační komplex? 14) Proč v mýtech hrdinu častěji ohrožuje mateřská postava spíše než otcovská? Ilustrujte na Bellerofóntovi. Text 9, část II: Richard Caldwell, „The Psychoanalytic Interpretation of Greek Myth“, in L. Edmunds (ed.), Approaches to Greek Myth, Baltimore: The John Hopkins University Press, 1990, druhá část („Psychoanalysis and Structuralism“), s. 366–386 Otázky k textu 9 (s. 366–386) [patronát: Emma]: 1) V čem se psychoanalytický přístup podobá strukturalistickému a v čem se liší? 2) Jakou synchronní strukturu Caldwell nachází v mýtu o Oidipovi a jaký má podle něho význam? Jsou jím rozebírané motivy převoditelné na strukturalistické mytémy, které jsme v mýtu hledali doposud? 3) Jaká je struktura mýtu o Teiresiovi a jaký je její význam? 4) Jak lze totéž ukázat na podsvětních trestech Tantala, Sísyfa, Titya a Ixíona? 5) Jak se tatáž struktura objevuje v mýtu o Prométheovi? 6) Jakou synchronní strukturu lze vysledovat v mýtech o Tantalových potomcích? 7) Jak se má Orestés k Oidipovi? Proč lze za Orestovou matkovraždou identifikovat Oidipův komplex? 12) 3.1. 12) 10.1. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Martin Pehal, Ph.D. (02.10.2019)
Seminář je vhodný pro studenty religionistiky od druhého ročníku výš. |