Teoretická gramatika IIa - AMN100122

• Anglický název: Theoretical Grammar IIa
• Zajišťuje: Ústav asijských studií (21-UAS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Z [HT]
• Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Veronika Zikmundová, Ph.D.
• Vyučující: Mgr. Veronika Zikmundová, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Zdeňka Eclerová (07.06.2019)

Cyklus přednášek navazuje na předmět Teoretická gramatika mongolštiny I
Kurs je rozdělen do dvou tematických oddílů: První navazuje na látku probranou v předmětu „Teoretická gramatika
mongolštiny I, tj. systematický výklad gramatických charakteristik současné hovorové chalchské mongolštiny v
kontextu jejího historického vývoje. Probírané gramatické jevy jsou sledovány od doby jazyka Tajné kroniky Mongolů
Druhý okruh,věnovaný mongolské dialektologii, seznámí studenty s hlavními gramatickými odlišnostmi jednotlivých
mongolských dialektů v kontextu historického vývoje mongolštiny.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Zdeňka Eclerová (07.06.2019)

Základní studijní literatura:
Janhunen, J., Mongolic Languages. London: Routledge, 2003.

MongGGol kelen-ü nutuGG-un ayalGGun-u sinjilel. Hlavní redaktor Sečen. Begejing: Töb-ün ündüsüten-ü yeke surGGaGGuli-yin keblel-ün qoriy-a.

Mongol chelnij nutgijn ajalguu sudlal. Redaktoři Dž. Coloo, Dž. Ganbaatar, S. Enchdžargal. Mongol ulsyn šindžlech uchaan 11. Ulaanbaatar: MU ŠUACh, 2009.

Poppe, N., Introduction to Altaic Linguistics. Wiesbaden, 1960.

Sanžejev, G.D., Sravnitel‘naja grammatika mongol‘skich jazykov. Moskva: AN, 1953

Sandžejev, G.D., Sovremennyj mongol‘skij jazyk. Moskva, 1960.

Sechenbaatar, B., The Chahar dialect of Mongol. A Morphological Description. Helsinki, 2003.

Vladimircov, B.J., Sravniteĺnaja grammatika mongoĺskogo piśmennogo jazyka i chalchaskogo narečija, vvedenie i fonetika. Moskva: Nauka, 1953.

Doplňková literatura:
BayančoGGtu, Qorčin aman ayalGGun-u sudulul. Kökeqota, Öbür mongGGol-un yeke surGGaGGuli-yin keblel-ün qoriy-a.

Ediční řada Mongγol törül-ün kele ayalGGun-u sudulul-un čubural věnovaná jednotlivým mongolským jazykům a dialektům na území Číny. Kökeqota, Öbür mongGGol-un arad-un keblel-ün qoriy-a.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Zdeňka Eclerová (07.06.2019)

1.-2. Charakteristika slovesného systému mongolštiny, typy slovesných výtazů

3.-8. slovotvorba sloves

9.-15. slovesná jména

16.-20. konverba

21.-23. finitní slovesa

23.-25. deverbální sufixy

26. složené slovesné tvary