PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Specializace II: Vyprávění a performativnost: divadlo, opera, film - AKM400705
Anglický název: Narrative and Performativity: Theatre, Opera, Film
Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2012
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Je zajišťováno předmětem: AKM500013
Garant: prof. PhDr. Zdeněk Hrbata, CSc.
PhDr. Ondřej Kavalír
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Pavla Skovroňská (26.01.2012)
Kurz se prostřednictvím konkrétních textů a neliterárních reprezentací komparativně zaměřuje na významy, problémy nebo meze přepisů (překladů) z jednoho uměleckého jazyka do druhého, zejména z verbálního textu do scénického, resp. filmového ztvárnění. Z tohoto důvodu je rozdělen na část teoreticko-propedeutickou a interpretační.
I když cílem kurzu není metateoretická rovina, je v jeho první části nutné připomenout hlavní pojmy a kategorie některých tradičních či novějších pojetí, v nichž se uvažuje o hranicích mezi časovými a prostorovými uměními (Lessing), o diferencích mezi narací a performací (předváděním, prováděním), mezi diskursivními a non-diskurzivními (symbolickými) jazyky. U charakteristiky performativnosti a dnešních kódů reprezentace (Austin, Barthes, Derrida) se vracíme i k problému tzv. hieroglyfického označovaného, hereckého paradoxu (Diderot) a "psaného pohledu". Součástí těchto exkurzů jsou otázky pansémiotiky (převoditelnosti uměleckých jazyků) a analogií mezi literárním narativem a scénickým obrazem.
Interpretační část kurzu bude založena na společné narativně-rétorické interpretaci literární předlohy a tří filmových adaptací románu Dracula Brama Stokera (1897) na pozadí viktoriánského, modernistického a postmoderního estetického paradigmatu i s ohledem na vzájemné aluze. Součástí semináře budou následující filmové projekce:

1) F. W. Murnau: Nosferatu, symfonie hrůzy (1922)
2) Werner Herzog: Nosferatu, fantom noci (1979)
3) F. F: Coppola: Dracula (1992)
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Pavla Skovroňská (26.01.2012)

Prameny (povinná literatura):
Denis Diderot: Herecký paradox
G. E. Lessing: Laokoon čili o hranicích malířství a poezie
Bram Stoker: Dracula

Doporučená literatura:
John L. Austin: Jak udělat něco slovy. Filosofia 2000
Roland Barthes: S/Z. Garamond 2007
Roland Barthes: Světlá komora. Archa 1994
David Bordwell - Kristin Thompsonová: Umění filmu. Úvod do studia formy a stylu. AMU 2011
David Bordwell - Kristin Thompsonová: Dějiny filmu. NLN 2007
Robert Bresson: Poznámky o kinematografu. Dauphin 1998
Seymour Chatman: Dohodnuté termíny. Univerzita Palackého 2000
Seymour Chatman: Příběh a diskurs. Narativní struktura v literatuře a filmu. Host 2008
Alice Jedličková: Zkušenost prostoru. Vyprávění a vizuální paralely. Academia 2010
Alena Macurová - Petr Mareš (eds.): Text a komunikace. Jazyk v literárním díle a ve filmu. FF UK 1993
Boleslav Michalek: Film. Umění ve vývoji. Panorama 1980
Peter Michalovič - Vlastimil Zuska: Znaky, obrazy a stíny slov. AMU 2009
James Monaco: Jak číst film. Albatros 2006
Marie Mravcová: Od Oidipa k Francouzově milence. NFA 2001
Shlomith Rimmon-Kenanová: Poetika vyprávění. Host 2001.
Miroslav Vojtěchovský - Jaroslav Ostrý: Obraz a příběh. Scéničnost ve výtvarném a dramatickém umění. AMU/Kant 2008

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Mgr. Pavla Skovroňská (26.01.2012)

aktivní účast na interpretaci textů a ukázek, četba doporučené literatury.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK