PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Kulturní vztahy jihovýchodní Evropy a českých zemí - AJS5000207
Anglický název: South Easteuropean and Czech cultural bonds
Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: prof. PhDr. Jan Pelikán, CSc.
PhDr. Marcel Černý, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (21.04.2021)
Předmět je koncipován jako seminář. Jeho cílem je seznámit studenty s proměnami vazeb českého prostředí s
areálem jihovýchodní Evropy od středověku až do současnosti. Předpokládá se podrobná znalost příslušných
historických reálií získaná v předcházejícím bakalářském studiu. Důraz při přednášce bude kladen na období
pozdního novověku a vývoj ve 20. století. V rámci výkladu budou analyzovány dynamicky se měnící interaktivní
vazby mezi oběma regiony, se zdůrazněním role jednotlivých politiků, vědců či umělců (J. Dobrovský, J. Kollár, V.
Stefanović Karadžić, J. J. Srossmayer, K. Jireček, T. G. Masaryk, J. Plečnik, M. Paulová, S. Pribićević, N.
Kazantzakis atd.). Vysvětlen bude měnící se přístup českého společnosti k jednotlivým etnikům Jihovýchodní
Evropy i k areálu jako celku. Zvláštní pozornost bude věnována problematice kulturních, zvláště literárních vztahů s
Jihoslovany, Rumuny, Albánci a Řeky.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (21.04.2021)
Základní studijní literatura:
ČERNÝ, M., GRIGOROV, D. (eds.): Úloha české inteligence ve společenském životě Bulharska po jeho osvobození / Ролята на чешката интелигенция в обществения живот на следосвобожденска България. Praha 2008.

Dějiny československo-bulharských vztahů. Praha, 1980.

DOROVSKÝ, I.: Konstantin Jireček, život a dílo. Brno 1983.

HRADEČNÝ, P. a kol.: Dějiny Řecka. Praha, 1998.

HRADEČNÝ, P. - HLADKÝ, L.: Dějiny Albánie, Praha, 2008.

JENSTERLE-DOLEŽAL, A. (ed.): Vzájemným pohledem, V očeh drugega, Česko-slovinské a slovinské české styky ve 20 století. Praha 2011.

PAULOVÁ, M.: Balkánské války 1912-1913 a český lid. Praha, 1963.

PÁNEK, J.: Češi a Jihoslované. Kapitoly z dějin vzájemných vztahů. Brno 2015.

PELIKÁN, J. a kol.: Dějiny Srbska. Praha, 2004.

RYCHLÍK, J: Dějiny Bulharska. Praha, 2000.

RYCHLÍK, J. - KOUBA, M.: Dějiny Makedonie. Praha, 2003.

ŠESTÁK, M. a kol.: Dějiny jihoslovanských zemí. Praha, 1998.

TREPTOW, K. W.: Dějiny Rumunska. Praha, 2000.

ŽÁČEK V. a kol.: Češi a Jihoslované v minulosti. Od nejstarších dob do roku 1918. Praha, 1975.

Další odborná literatura:
Československo-bulharské kulturní vztahy. Brno, 1990.

HAVRÁNKOVÁ, R.: Česká veřejnost na pomoc protitureckým povstáním jižních Slovanů. Slovanské historické studie 6. Praha, 1966.

HLADKÝ, L. - CHROBÁK, T. - PELIKÁN, J.: Svetozar Pribićević a Československo (1929-1936). Český časopis historický 93, 1995, č. 2, s. 244-262.

HRADEČNÝ, P.: Politické vztahy Československa a Jugoslávie v letech 1925-1928 v zahraničním i vnitřním kontextu. Praha, 1988.

CHROBÁK, T.: Jugoslávská opozice a Československo 1935-1938. Slovanský přehled 85, 1999, s. 265-291.

KOLEJKA, J.: Národy habsburské monarchie v revoluci 1848-1849. Praha, 1989.

PÁNEK, J.: Sedm slovinských let. Slovinská kultura v České republice 1990-1996. Olomouc, 1997.

PAULOVÁ, M.: Tajný výbor (Maffie) a spolupráce s Jihoslovany v letech 1916-1918. Praha, 1968.

PELIKÁN, J.: Hospodářská spolupráce Československa a Jugoslávie v letech 1945-1949. Praha, 1990.

PELIKÁN, J.: Jugoslávie a východní blok 1953-1956. Praha, 2001.

TODOROV, V.: Úvod do bulharistiky. Průvodce po dějinách česko-bulharských vztahů. Praha, 1991.

VOJTĚCHOVSKÝ, O., Formování jugoslávské informbyrovské emigrace v Československu. Slovanské historické studie 29. Praha 2003, s. 123-211.

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (21.04.2021)

1. Úvod. Základní teoretická východiska předmětu.

2. České země a balkánský region v období středověku.

3. Kontakty s Jihovýchodní Evropou v době osmanské expanze.

4. Vzájemné poznávání v období ústupu osmanské moci.

5. Češi, Srbové, Chorvaté, Slovinci a Rumuni v habsburské monarchie.

6. Vztahy českého prostředí k moderním balkánským státům (19. století).

7. České země a války na Balkáně v letech 1912-1918.

8. Československo a Jihovýchodní Evropa v meziválečném období.

9. Češi a Balkán za druhé světové války a po roce 1945.

10. Vztahy s Jihovýchodní Evropou v období bipolárně rozděleného světa.

11. Česko-balkánské kulturní vztahy do roku 1918.

12. Česko-balkánské kulturní vztahy v letech 1918-1945.

13. Česko-balkánské kulturní styky od roku 1945 dodnes.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK