PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Chorvatská historie - AJS1000220
Anglický název: History of Croatia
Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň: základní
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
student může plnit i v dalších letech
Garant: prof. PhDr. Jan Pelikán, CSc.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (28.05.2016)
Cílem přednášky je seznámit studenty se základními etapami a mezníky chorvatských dějin. V rámci kurzu bude
objasněno příslušné pojmosloví, vysvětleny termíny ze sféry historické geografie. Výklad bude více zaměřen na
problematiku moderních dějin, přičemž jeho akcent bude směřován na klíčové aspekty sociálního a politického
vývoje chorvatského národa a na jeho kontakty s okolními státy a národy. Vysvětleny také budou převažující
nacionální narativy chorvatských dějin
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (28.05.2016)
Základní studijní literatura:
HLADKÝ, L.: Bosenská otázka v 19. a 20. století. Brno, 2005.

HONZÁK, F., PEČENKA, M., STELLNER, F., VLČKOVÁ, J.: Evropa v proměnách staletí. Praha, 2001.

PIRJEVEC, J.: Jugoslávie 1918-1992. Vznik, vývoj a rozpad Karadjordjevičovy a Titovy Jugoslávie, Praha, 2000.

RYCHLÍK, J.: Dějiny Chorvatska. Praha, 2007.

ŠESTÁK, M. a kol.: Dějiny jihoslovanských zemí. Praha, 1998.

TEJCHMAN, M. - HRADEČNÝ, P. - ŠESTÁK, M.: Historické souvislosti rozpadu Jugoslávie. Praha, 1996.

ŽÁČEK, V. a kol.: Češi a Jihoslované v minulosti. Od nejstarších dob do roku 1918. Praha, 1975.

ŽÍLA, O.: „Jedna si jedina moja domovina?“ Etno-demografické proměny Bosny a Hercegoviny v letech 1945-2013, Praha, 2014.

Další odborná literatura:
BANAC, I.: The National Question in Yugoslavia. Origins, History, Politics. New York, 1984.

BILANDŽIĆ, D.: Hrvatska moderna povijest. Zagreb, 1999.

BEGIĆ, K. I. S.: Bosna i Hercegovina od Vanceove misije do Daytonskog sporuzama. Sarajevo, 1997.

BEKIĆ, D.: Jugoslavija u hladnom ratu. Odnosi s velikim silami. Zagreb, 1988.

GOLDSTEIN, I.: Hrvatska povijest. Zagreb, 2003.

HATSCHIKJAN, M., TROEBST, S. (ed.): Südosteuropa. Ein Handbuch. Gesellschaft, Politik, Wirtschaft, Kultur.

München, 1999.

JELAVICH, B.: History of the Balkans I. Cambridge, 1983.

KLAIĆ, N.: Povijest Hrvata u srednjem vijeku. Zagreb, 1990.

KOLEJKA, J.: Národy habsburské monarchie v revoluci 1848-1849. Praha, 1989.

MALCOLM, N.: Bosnia. A short History. London, 1994.

MANDIĆ, I.: Za našu stvar: Agonija postkomunizma u Hrvatskoj 1990-1999. Beograd, 2001.

MATKOVIĆ, H.: Suvremena politička povijest Hrvatske. Zagreb, 1999.

PETRANOVIĆ, B.: Istorija Jugoslavije 1918 - 1988. Beograd, 1988.

PIRJEVEC, J.: Jugoslovanske vojne 1991 - 2001. Ljubljana, 2003.

PRAŽÁK, R. a kol.: Dějiny Maďarska. Brno, 1993.

RAMET, S.: Nationalism and Federalism in Yugoslavia, 1962 - 1991. Bloomington and Indianapolis, 1992.

RAMET, S.: Balkanski Babilon: raspad Jugoslavije - od Titove smrti do Miloševićeva pada. Zagreb, 2005.

SUNDHAUSSEN, H.: Experiment Jugoslawien. Von der Staatsgründung bis zum Staatszerfall. Mannheim, 1993.

ŠIDAK, J.: Hrvatski narodni preporod - ilirski pokret. Zagreb,1990.

TEJCHMAN, M.: Boj o Balkán. Balkánské státy v letech 1939-1941. Praha, 1982.

TEJCHMAN, M.: Válka na Balkáně. Balkánské státy v letech 1941-1942. Praha, 1986.

VYKOUKAL, J., LITERA, B., TEJCHMAN, M.: Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989. Praha, 2000.

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (28.05.2016)

1. Chorvatský stát v raném středověku.

2. V personální unii s Uhrami. Chorvatské království ve 13. až 15. století.

3. Ve stínu osmanské hrozby. Chorvatsko v 16. až 18. století.

4. Na počátku moderní éry. První fáze národního hnutí. Dalmácie a Istrie pod napoleonskou správou.

5. Mezi jihoslovanskou myšlenkou a nacionální výjimečností. Ilyrské a pravašské koncepce národního hnutí.

6. Modernizace Mažuranićovy éry. Dlouhá stagnace v éře bána K. Khuna-Hederváryho. Dalmácie po rakousko-uherském vyrovnání.

7. Hledání nových programů. Chorvatsko-srbská koalice. Vznik agrárního hnutí.

8. Chorvatsko za první světové války. Jihoslovanský výbor. Vznik Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.

9. Chorvatský národ v meziválečné Jugoslávii. Chorvatská bánovina.

10. Chorvatský národ za druhé světové války. Nezávislý stát Chorvatsko. Odbojové hnutí.

11. Vznik a první léta existence jugoslávské federace.

12. Krize Titovy Jugoslávie. Masové hnutí. Hledání nových východisek.

13. Samostatné Chorvatsko. Občanská válka a bosenský konflikt. Tudjmanova éra. Léta parlamentní demokracie.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK