PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
PVP 1 Myšlenky psané na papír ze stromů: Antropocén v současném myšlení a humanitních vědách - AHSV01132
Anglický název: PVP 1 Thoughts written on paper from trees: the Anthropocene in contemporary thought and the humanities
Zajišťuje: Ústav českých dějin (21-UCD)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Je zajišťováno předmětem: ABO700621
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Josef Řídký, Ph.D.
Mgr. et Mgr. Čeněk Pýcha, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Josef Řídký, Ph.D. (20.01.2023)
Kurz si klade za cíl seznámit studenty se současným myšlením antropocénu. Ten jakožto pojem vzešel z geologie, když ho chemik a nobelista Paul J. Crutzen a biolog Eugene F. Stoermerem v roce 2000 navrhli jako další geologickou epochu. Zároveň má nepopiratelný impakt na společenské a humanitní vědy, což se může jevit paradoxně - přírodní vědy po dekádách dekonstruování náhle pronikají do lůna věd humanitních. Jak antropocén proměnil společenské obory a jak ty se s ním vyrovnávají? Antropocén představuje myšlenkovou, teoretickou i praktickou výzvu. Cílem kurzu bude ohmatat pojem z různých teoretických a oborových perspektiv: z pozice filozofie, politologie, mediálních studií, historie, literatury a dalších.

Kurz bude veden seminární formou, na týdenní bázi se budou číst texty (většinou články a kapitoly z knih) a v hodinách se nad nimi povede rozprava. Ve své druhé půlce se kurz přehoupne do své aplikované, praktické části: k antropocénu se v něm přistoupí jakožto k interpretačnímu klíči.

Skladba textů a témat, jak jsou v sylabu uvedeny, není nutně definitivní a podle projeveného zájmu účastníků můžeme jednotlivá témata i texty v průběhu semestru změnit.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Mgr. Josef Řídký, Ph.D. (20.01.2023)
Kurz od studentů předpokládá čtení textů na týdenní bázi a aktivní účast v kurzech. Atestace bude probíhat formou workshopů: studenti se podle svého uvážení rozdělí do menších skupin, vyberou si téma podle svého zájmu nebo zaměření a zkusí k němu přistoupit z “antropocénního” úhlu pohledu - mohou, například, nově interpretovat kanonický literární text; použít mustr environmentálních dějin na regionální dějiny nějaké oblasti; zaměřit se na diskurz klimatické krize v médiích; promyslet “geologické” dějiny památníků na pražských kopcích; fantazii se meze nekladou. Stejně tak se nekladou meze zvolené formě prezentace: může to být klasický výstup s powerpointem; článek; představení fiktivní výstavy; tvorba webu; nahrání podcastu atp. Smyslem workshopu je rozvíjet teoretické poznání v praxi a zároveň prohloubit přemýšlení účastníků o věcech, které je osobně zajímají nebo na nich bádají.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Josef Řídký, Ph.D. (20.01.2023)

BONNEUIL, Christophe a FRESSOZ, Jean-Baptiste. The shock of the Anthropocene: the earth, history, and us. London: Verso, 2016

 

BRATTON, Benjamin H. The Stack : On Software and Sovereignty. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2015.

Crutzen, P. Geology of mankind. Nature 415, 23 (2002). https://doi.org/10.1038/415023a

Crutzen, Paul J., Stoermer, Eugene F., “The ‘Anthropocene’.” Global Change Newsletter 41 (2000): 17-18

Danowski, Déborah, Viveiros de Castro, Eduardo, “L'Arrêt de monde. ” In: Hache, Émilie, ed., De l'univers clos au monde infini, Bellevaux: Éd. Dehors, 2014: 221–339

DIAMOND, Jared M. Kolaps: proč společnosti zanikají a přežívají. Praha: Academia, 2008.

FULLER, Matthew a Olga GORIUNOVA. Bleak joys: aesthetics of ecology and impossibility. Minneapolis, Minnesota: University of Minnesota Press, 2019

Grusin, Richard, ed. After Extinction. Minneapolis: University of Minnesota Press, 2018.

HARAWAY, Donna Jeanne. Staying with the trouble: making kin in the Chthulucene. Durham: Duke University Press, 2016.

HARTOG, François. Na cestě k nové historické situaci. In: Slovo a smysl, XIV, 27, 2017, str. 239–250.

Chakrabarty, Dipesh, “Climate of History: Four Theses.” Critical Inquiry 35, no. 2 (2009): 197-222

Chakrabarty, Dipesh, “Anthropocene Time.” History and Theory 57, no. 1 (2018): 5-32

 

CHRISTIAN, David. Maps of Time: An Introduction to Big History. Berkeley: University of California Press, 2005.

 

IPCC: AR6 Synthesis Report: Climate Change 2022 (https://www.ipcc.ch/report/sixth-assessment-report-cycle/)

LATOUR, Bruno. Zpátky na zem : jak se vyznat v politice Nového klimatického režimu. [s. l.]: Neklid, 2020

 

MIRZOEFF, Nicholas. Jak vidět svět. Překlad Andrea Průchová Hrůzová a Jan J. Škrob. Praha: ArtMap, 2018.

 

MORTON, Timothy. Hyperobjects : philosophy and ecology after the end of the world. [s. l.]: University of Minnesota Press, 2013.

 

PARIKKA, Jussi. Geologie médií. Praha, 2020.

 

Stengers, Isabelle. In Catastrophic Times. Resisting the Coming Barbarism, Goffey, A. (trans.), Open Humanities Press (2015)

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Josef Řídký, Ph.D. (20.01.2023)

13. 2. – úvodní hodina

Během úvodní hodiny se seznámíme s průběhem kurzu, podobou atestací i spolu navzájem. Dobrým startem bude zakládající text celé debaty a poslední bilance aktuálního stavu planety.

Crutzen, Paul J., Stoermer, Eugene F., “The ‘Anthropocene’.” Global Change Newsletter 41 (2000): 17-18 (http://www.igbp.net/download/18.316f18321323470177580001401/1376383088452/NL41.pdf)

Crutzen, P. Geology of mankind. Nature 415, 23 (2002). https://doi.org/10.1038/415023a 

IPCC: AR6 Synthesis Report: Climate Change 2022 (https://www.ipcc.ch/report/sixth-assessment-report-cycle/)

 

20. 2. - člověk jako geologická síla:

Antropocén jakožto pojem i jakožto metoda prochází všemi obory humanitních a společenských věd. Některé jeho koncepty už jsme stihli internalizovat natolik, že je bereme jako danou věc. To je i představa “člověka jako geologické síly”. Za popularizací tohoto pojetí vděčíme do velké míry článku Dipeshe Chakrabartyho. I myšlení o antropocénu už má svůj kánon, začneme tedy s ním.

Chakrabarty, Dipesh, “Climate of History: Four Theses.” Critical Inquiry 35, no. 2 (2009): 197-222

27. 2. - vpád Gaii:

Velkou výzvou teoretizování o antropocénu je vstup Země - hmoty, objektu, denotátu - do horizontu našeho myšlení. Je to problém filozofický, praktický i politický a pokusíme se ho kultivovat s textem Isabelle Stengers.

Stengers, Isabelle. In Catastrophic Times. Resisting the Coming Barbarism, Goffey, A. (trans.), Open Humanities Press (2015)

 

6. 3. - čas a antropocén:

Byly časy, kdy se naši předci báli apokalypsy. Naši rodiče nebo prarodiče se báli atomové války. Dnešním konečným horizontem se zdá být rozvrat klimatu. Jak tento  “poslední horizont budoucnosti” rezonuje zpátky do přítomnosti, a mění i naše vnímání minulosti?

Chakrabarty, Dipesh, “Anthropocene Time.” History and Theory 57, no. 1 (2018): 5-32

HARTOG, François. Na cestě k nové historické situaci. In: Slovo a smysl, XIV, 27, 2017, str. 239–250.

13. 3. - antropocén a vzdělávání:

Antropocén se stává pojmem, který vstupuje nejen do akademického provozu, ale i veřejného prostoru, umění a vzdělávání. Může perspektiva antropocénu mobilizovat společnost k řešení aktuálních hrozeb a problémů?

MIRZOEFF, Nicholas. Jak vidět svět. Překlad Andrea Průchová Hrůzová a Jan J. Škrob. Praha: ArtMap, 2018.

 

20. 3. - Cthulhucén:

Přestože je antropocén epochou člověka, někteří myslitelé jeho ideje propojují i s posthumanismem. Antropocén jako příležitost nahlédnout Zemi i z nelidské a neantropocentrické perspektivy?

HARAWAY, Donna Jeanne. Staying with the trouble: making kin in the Chthulucene. Durham: Duke University Press, 2016.

 

27. 3. - indiánská metafyzika:

Koperník vytlačil ze středu dění Zemi, moderní kosmologie pak Slunce; existencialismus morálku, dekonstrukce svět čistých idejí a postkolonialismus Západ; antropocén vytlačuje člověka jako takového a staví ho na roveň ostatním organismům. V tomto ohledu může být inspirující soudobá antropologie a její zpráva o metafyzice a ontologiích amazonských kmenů, které se dnes jeví skoro avantgardně.

Danowski, Déborah, Viveiros de Castro, Eduardo, “L'Arrêt de monde. ” In: Hache, Émilie, ed., De l'univers clos au monde infini, Bellevaux: Éd. Dehors, 2014: 221–339 (je i anglicky)

 

3. 4. - antropocén v praxi - mediální teorie

S tímto kurzem vstupuje seminář do své aplikované, prakticky orientované části. Myšlenky antropocénu mohou vést k zaujetí nových pozic při promýšlení tradičních otázek jako například dějin médií a teorie komunikace. Jussi Parikka ve své práce doslova dotahuje propojení sociálních věd s geologií a upozorňuje na materiální podstatu současné mediální komunikace. Jeho práce obohacuje teorii médií o perspektivu spojenou s geologií a planetou Zemí jako objektem.

PARIKKA, Jussi. Geologie médií. Praha, 2020.

10. 4. - Velikonoční pondělí

 

17. 4. - antropocén v praxi - literatura:

Antropocén je (zatím neuznanou) geologickou epochou - je tedy věcí, objektem? Anebo spíše metodou a konceptem? Kurz představí antropocén jako změnu perspektivy: zkusíme si přečíst klasický text, ale novým pohledem. Jedná se o nadinterpretaci a zpronevěru originálům, nebo další produktivní způsob čtení, způsob jak texty nově otevřít? 

Na konečném textu se dohodneme v semináři podle preferencí účastníků. Ke čtení se nabízejí třeba

Čapek, Karel, Válka s mloky ; Pérec, Georges, Věci 

24. 4. - antropocén v praxi - historie:

V posledním prakticky orientovaném kurzu se dostane do centra pozornosti historické psaní. Žánry jako environmentální historie, deep či big history dostaly ne-lidský svět do centra pozornosti souběžně s prosazováním pojmu antropocén. Kurz se na tuto koincidenci zaměří.

CHRISTIAN, David. Maps of Time: An Introduction to Big History. Berkeley: University of California Press, 2005.

DIAMOND, Jared M. Kolaps: proč společnosti zanikají a přežívají. Praha: Academia, 2008.

 

1. 5. Svátek práce

8. 5. Den vítězství

15. 5. Studentský workshop // součást zkouškového

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK