Richard Wagner jako filosofický problém - AFSV00380

• Anglický název: Richard Wagner as a philosophical problem
• Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2022
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (50)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Další informace: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=13004
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: prof. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D.
• Třída: A – Mezioborová nabídka VP: Filosofie, náboženství

Anotace

Poslední úprava: prof. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D. (13.01.2022)

„Goethe nebo Wagner. Obojí nejde dohromady“, píše roku 1911 Thomas Mann, pro nějž se vášeň pro Wagnera a zároveň nelibost k němu – ambivalentní vztah, jenž nazývá „láskou bez důvěry“ – stává emblémem celého devatenáctého století, se všemi jeho neorózami a zvraty. Wagner a jeho mytologické konstrukce o vzniku a zániku světa jsou symbolem Německa, které byl Mann roku 1933 nucen opustit – mj. pod dojmem nenávistné recepce své stati k padesátému výročí Wagnerovy smrti – stejně tak jako kulturního pnutí mezi jihem a severem, které moderní Evropu pronásleduje od Lutherovy vzpoury vůči humanistickému Římu. Ne náhodou to byl Nietzsche – jiný z Mannových ambivalentních hrdinů –, kdo v tomto rozkolu viděl jen čin pomstychtivého mnicha, skrze nějž nečekaně zvítězilo křesťanství nad renezancí, a kdo fakticky obvinil Wagnera z téhož, také proto, že údajně zničil Goethovu hlubokou snahu o synergičnost všech oblastí ducha „diletantismem“ Gesamtkunstwerku.
V kurzu budou recipovány a analyzovány filosofické a kulturní aspekty Wagnerova díla, hudebního i teoretického, se zaměřením na uvedené duality a kontrasty, jak je typově nejen diskutují, ale i sami reprezentují Thomas Mann a Friedrich Nietzsche, kteří dokázali být současně Wagnerovými obdivovateli a kritiky. Kurz není plánován jako systematický, tj. měl by se přizpůsobovat momentálnímu stavu výkladu a případným zájmům publika. Kurz od posluchačů neočekává žádné specifické předpoklady kromě zájmu o téma.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: prof. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D. (14.02.2022)

Podmínkou zápočtu je

(1) pravidelná účast na přednášce,

(2) zpracování krátkého shrnutí zvoleného odborného textu (ca 400 slov) a otázek k němu,

(3) diskuse nad nimi, tedy shrnutím, otázkami a textem.

Shrnutí spočívá ve stručné anotaci textu (ve formě abstraktu, jak by se objevil před článkem, nebo na obálce knihy) a formulování jednoho až dvou problémů, které zpracovateli přišly filosoficky relevantní (ať už proto, že jsou podnětné, kontroverzní, nebo zachycují nějakou nejasnost apod.)

Shrnutí bude provedeno pomocí aplikace v moodlu (viz zde https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=13004), přičemž student si příslušný text musí pevně zvolit k 31. 4. 2022 z níže uvedené základní literatury. Kurz bude podle možností probíhat hybridní formou, online přenos bude na adrese https://cesnet.zoom.us/j/91942838984 . Předpoklad je, že ca první dvě přednášky budou čistě online.

Základní literatura

Mann, Thomas, O vel’kosti a utrpení Richarda Wagnera, Opus, Bratislava 1976.

Nietzsche, Friedrich, Případ Wagner, Jazzová Sekce, Praha 1983.

Scruton, Roger, „The Trial of Richard Wagner“, in: týž, Understanding Music, Continuum, London 2010, s. 118–130.

Žižek, Slavoj, „Why is Wagner Worth Saving?“, otištěno jako úvod in: Adorno, Theodor, In Search of Wagner, Verso, London 2005.

Literatura

Poslední úprava: prof. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D. (13.01.2022)

Základní literatura

Mann, Thomas, O vel’kosti a utrpení Richarda Wagnera, Opus, Bratislava 1976.

Nietzsche, Friedrich, Případ Wagner, Jazzová Sekce, Praha 1983.

Scruton, Roger, „The Trial of Richard Wagner“, in: týž, Understanding Music, Continuum, London 2010, s. 118–130.

Žižek, Slavoj, „Why is Wagner Worth Saving?“, otištěno jako úvod in: Adorno, Theodor, In Search of Wagner, Verso, London 2005.

Doporučená literatura

Adorno, Theodor, In Search of Wagner, Verso, London 2005 (s předmluvou Slavoje Žižeka).

Berger, Karol, Beyond Reason. Wagner contra Nietzsche, University of California Press, Oakland 2017.

Berlin, Isaiah, „The ‚Naivety‘ of Verdi“, in: týž, Essays on The Current, Princeton University Press, Princeton 2017, s. 361–373.

Lévi-Strauss, Claude, Myth and Meaning, Routledge, New York 1978.

Magee, Bryan, Wagner and Philosophy, Penguin, London 2001 (vyšlo i česky 2004).

Nattiez, Jean-Jacques, Wagner Androgyne, přel. Stewart Spencer, Princeton University Press, Princeton 1993.

Robinson, Paul, Opera and Ideas. From Mozart to Strauss, Cornell University Press, Ithaca 1985.

Scruton, Roger. The Ring of Truth. The Wisdom of Wagner’s Ring of the Nibelung, Penguin Books, London 2017.

Scruton, Roger, Wagner’s Parsifal. The Music of Redemption. Penguin Books, London 2020.

Steiner, George, Death of Tragedy, Oxford University Press, New York 1961.

Taruskin, Richard. Oxford History of Western Music III, Oxford University Press, Oxford 2004.

Young, Julian, The Philosophies of Richard Wagner, Lexington Books, London 2014.

Doporučené audionahrávky k jednotlivým operám (lze nalézte na Spotify)

Der fliegende Holländer, Woldemar Nelsson, Philips 1985 (záznam představení z Bayreuthu)

Tannhäuser (pařížská verze), Giuseppe Sinopoli, Deutsche Grammophon 1989

Lohengrin, Rafael Kubelík, Deutsche Grammophon 1971

Der Ring des Nibelungen, Herbert von Karajan, Deutsche Grammophon 1972

Die Meistersinger von Nürnberg, Georg Solti, Decca 1976

Tristan und Isolde, Georg Solti, Decca 1961

Parsifal, James Levine, Philips 1978 (záznam představení z Bayreuthu)