Kant: dějiny a kosmopolitismus - AFS500280

• Anglický název: Kant: History and Cosmopolitanism
• Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2022
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: prof. PhDr. Karel Thein, Ph.D.

Anotace

čeština

Poslední úprava: prof. PhDr. Karel Thein, Ph.D. (31.01.2022)

Kantův esej Idea všeobecných dějin ve světoobčanském smyslu, poprvé uveřejněný v časopise Berlinische Monatsschrift v listopadu 1784, usiluje o vypracování rozumově založené filozofie dějin, jimž Kant (právě s ohledem na svůj záměr) podsouvá teleologickou strukturu. Jakkoli mnozí z nás nesdílí přesvědčení, že tato struktura je podmínkou srozumitelnosti dějin, diskuse o „pokroku“ či nikoli od Kantovy doby nijak neslábnou (viz například polemiky o Pinkerově bestselleru The Better Angels of Our Nature: Why Violence Hs Declined z roku 2011) a neméně aktuální zůstává otázka kosmopolitismu. Kantova historická perspektiva, spjatá s důrazem na „nespolečensky společenskou“ lidskou přirozenosti, je tak vhodným východiskem k úvahám o vývoji vztahu lidského jedince a společnosti. Spolu s četbou primárního textu připomeneme též jeho místo mezi Kantovým esejem O různých lidských rasách (1777), jenž sehrál svou roli v odpudivých dějinách filozofického rasismu, a jeho pozdějším „filozofickým projektem“ K věčnému míru (1795).

angličtina

Poslední úprava: prof. PhDr. Karel Thein, Ph.D. (31.01.2022)

Kant’s essay “Idea for a universal history from a cosmopolitan perspective”, first published in the Berlinische Monatsschrift in November 1784, seeks to elaborate a reason-based philosophy of history, on which Kant imposes a teleological structure. However much many of us do not share the belief that teleology is a condition the history’s intelligibility, discussions of “progress” or otherwise have not diminished since Kant's time (see, for example, the controversy over Pinker's 2011 bestseller The Better Angels of Our Nature: Why Violence Has Declined), and the cosmopolitanism also remains a much-discussed issue. Kant's historical perspective, coupled with its emphasis on humankind’s “unsocial sociability”, is thus a suitable starting point for considering the evolution of the relationship between the human individual and society. Along with a reading of the primary text, we will also recall its place between Kant’s essay “On the Different Races of Men” (1777), which played its part in the repugnant history of philosophical racism, and his later “philosophical project” On Perpetual Peace (1795).

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: prof. PhDr. Karel Thein, Ph.D. (31.01.2022)

Podmínkou získání atestu je pravidelná účast v semináři a vedení četby v jednom týdnu. Součástí atestu je odevzdání písemné přípravy na vedení četby. Pro podrobnosti viz první seminář v semestru.

Literatura

Poslední úprava: prof. PhDr. Karel Thein, Ph.D. (05.02.2022)

Primární literatura:

Immanuel Kant, Idea všeobecných dějin ve světoobčanském smyslu, přel. Jaromír Loužil, in Kant, Studie k dějinám a politice, Praha, Oikúmené, 2013, s. 9-22 (viz PDF v SISu).

Immanuel Kant, Idee zu einer allgemeinen Geschichte in weltbürgerlicher Absicht, in Akademische Ausgabe VIII: Abhandlungen nach 1781, Berlin, Georg Reimer Verlag, 1902, s. 15-31 – pro účely semináře stačí PDF dostupné v SISu.

Úvodní pasáž Kantova textu doplníme četbou Kritiky soudnosti o teleologii a „plánu přírody“ (§§ 66-67).

Sekundární literatura:

Naším cílem je podrobná četba Kantova textu, nikoli dějin jeho výkladů.

Pro diskusi nad textem je však třeba seznámit se s následujícími texty (všechny jsou zapsaným studentům dostupné v SISu jako PDF dokumenty):

- Tři další Kantovy texty z výboru Studie k dějinám a politice: Recenze Herderových Idejí k filosofii dějin lidstva (s. 23-45), Domnělý počátek dějin lidstva (s. 46-59), K věčnému míru (s. 103-147).

- Burleigh Taylor Wilkins, „Teleology in Kant’s Philosophy of History“, History and Theory 5, č. 2, 1966, s. 172-185.

- Lorena Cebolla Sanahuja, „Kantian Cosmopolitanism“ (kap. 6. z její knihy Towards Kantian Cosmopolitanism London, Palgrave Macmillan, 2017, s. 183-216).

- John H. Zammito, „Kant’s 'Naturalistic' history of mankind. Some reservations“, Journal of the Philosophy of History 2, 2008, s. 29-62.

Z databází dostupných přes katalog UKAŽ lze doporučit alespoň monografii:

Amélie O. Rorty a Schmidt, James, Kant's Idea for a Universal History with a Cosmopolitan Aim, Cambridge University Press, Cambridge 2009.

Sylabus

Poslední úprava: prof. PhDr. Karel Thein, Ph.D. (12.04.2022)

22. 2. Úvod ke kurzu. Význam Kantova textu a jeho vztah k současným diskusím

1. 3. Kritika soudnosti o teleologii a „plánu přírody“ (§§ 66-67) = přiděleno

15. 3. Úvod k jednotlivým „Větám“ a První věta (přírodní vlohy každého tvora a jejich rozvinutí) = přiděleno

22. 3. Druhá věta (plný rozvoj lidského rodu, nikoli jednotlivce) = přiděleno

29. 3. Třetí věta (člověk a rozvíjení sebe sama) = ZATÍM VOLNÉ

5. 4. Čtvrtá věta (antagonismus ve společnosti jako příčina zákonného pořádku) = přiděleno

12. 4. Pátá věta („největší problém lidského rodu“) = přiděleno

19. 4. Šestá věta („největší problém lidského rodu“ pokračování) = přiděleno

26. 4 Sedmá věta (vztah vnitřní a mezinárodní politiky) = přiděleno

3. 5. Osmá věta (dějiny lidského rodu můžeme v celku pohlížet jako na uskutečňování skrytého plánu přírody) = přiděleno

10. 5. Devátá věta (filozofický pohled na všeobecné dějiny světa) = ZATÍM VOLNÉ

17. 5. Dějiny lidstva, příroda a politika: závěrečná diskuse