PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Středověká filosofie A - AFS200010
Anglický název: Medieval Philosophy A
Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/2, Z [HT]
Počet míst: neomezen / neomezen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Další informace: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=15886
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. Mgr. Václav Němec, Ph.D.
Vyučující: doc. Mgr. Václav Němec, Ph.D.
Anotace -
Poslední úprava: doc. Mgr. Václav Němec, Ph.D. (15.02.2024)
Předmět „Středověká filosofie A“ sestává z přednášky a četby primárních filosofických textů. Spolu s předmětem
„Středověká filosofie B“ umožní studentům proniknout do hlavních témat středověké filosofie. Kurz pokrývá období patristiky, středověké
arabské filosofie a latinského středověku. V průběhu kurzu se studenti připraví na zkoušku (předmět PVP, Skupina I
„Středověká filosofie II“) i na odpovídající část bakalářské zkoušky (část b: Dějiny filosofie).

LETNÍ SEMESTR 2024
Kurs v letním semestru 2023 je věnován několika významným postavám patristiky, rané scholastiky a arabské středověké filosofie, jako jsou Augustin, Boëthius, Dionysios Areopagita, Jan Scotus Eriugena, Anselm z Canterbury a Avicenna. Přitom se zaměříme na témata kosmologická, etická i metafyzická. Cílem je především ukázat, jakým způsobem si myslitelé období patristiky a středověku osvojovali a transformovali tradici platónské (resp. novoplatónské) a aristotelské filosofie, s jejichž pomocí pojmově artikulovali a reflektovali ústřední témata své náboženské tradice. Kurs zároveň nabízí možnost seznámit se blíže s podstatnou částí témat i textů, které jsou předmětem zkoušky ze středověké filosofie.

Kurs začíná 22.2. 2024.




Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: doc. Mgr. Václav Němec, Ph.D. (07.02.2024)

Kurs je zakončen zápočtem v letním semestru. Atest proběhne formou ústního pohovoru. Předmětem pohovoru bude látka vyložená v rámci přednášek a interpretace jednoho vybraného textu.

Poslední úprava: doc. Mgr. Václav Němec, Ph.D. (02.02.2024)

Literatura
Poslední úprava: doc. Mgr. Václav Němec, Ph.D. (07.02.2024)

Primární texty:

Anselm z Canterbury, Proslogion, Fides quaerens intellectum, úvodní studie a překlad L. Karfíková, Praha 1990, str. 24–77.

Avicenna, Kniha o první filosofii neboli božské vědě I, 1–2, in: M. Otisk, Metafyzika jako věda. Ibn Síná a Ibn Rušd ve scholastické diskusi, Praha 2006, str. 104–149.

Avicenna, The Metaphysics of The Healing: A paralel English-Arabic text translated, introduced, and annotated by Michael E. Marmura. Provo, Utah 2005.

Aurelius Augustinus, O Boží obci, I–II, přel. J. Nováková, Praha 2007.

Aurelius Augustinus, Vyznání, I–IX, přel. J. Šubrt, Praha 2019.

Svatý Augustin, Vyznání, přel. M. Kyralová, P. Mareš a O. Koupil, Kostelní Vydří 2015.

Boëthius, Filosofie utěšitelkou, in: A. Vidmanová (vyd.), Boëthius – Poslední Říman, přel. V. Bahník, Praha 1981, str. 49–149.

Boëthius, Teologické traktáty, přel. T. Machula, R. Mašek, T. Michalová a M. Pavelková, Praha 2004.

Dionýsios Areopagita, Listy. O mystické theologii, přel. M. Koudelka, Praha 2005.

Iohannis Scotti Eriugenae Periphyseon (De Divisione Naturae), vyd. a přel. I.P. Sheldon-Williams a L. Bieler, I-III, Dublin 1968–1981.

Sekundární literatura

Augustin

A. H. Armstrong (vyd.), Filosofie pozdní antiky, Praha 2002, str. 426-442.

F. Copleston, Dějiny filosofie II: Od Augustina ke Scotovi, Praha 2016, str. 55-119.

L. Karfíková, Milost a vůle podle Augustina, Praha 2006.

V. Němec, „Novoplatónská reditio in se ipsum a konverze vůle podle Augustina“, in: Reflexe 27/2005, str. 25-49.

P. Ricoeur, Čas a vyprávění, I, Praha 2000, str. 19-55.

Roland J. Teske, Paradoxes of Time in Saint Augustine, Milwaukee 1996.

E. P. Meijering, Augustin über Schöpfung, Ewigkeit und Zeit. Das elfte Buch der Bekenntnisse, Leiden 1979.

D. Van Dusen, The Space of Time: A Sensualist Interpretation of Time in Augustine, Confessions X to XII, Leiden – Boston 2014.

Boëthius

A. Vidmanová, Boethius – poslední Říman, Praha 1981, str. 13-28.

K. Vrána, „Boëthius. Poslední Říman a první scholastik“, in: Křesťanství a filosofie (postavy latinské tradice), vyd. F. Karfík, V. Němec, F. Vilím, Praha 1994, str. 27-41.

V. Němec, „Léčba novoplatonismem. Pravé a falešné štěstí podle Boëthiovy Filosofie utěšitelky“, in: O. Navrátilová a V. Němec (vyd.), Pole plné rozmanitých bylin, Praha 2022, str. 135–172.

V. Němec, „Problém ontologické diference jsoucna a bytí u Boëthia“, in: Reflexe 48 (2015), str. 3-30.

H. Chadwick, Boethius. The Consolation of Music, Logic, Theology and Philosophy, Oxford 1990.

J. Magee, „The Good and Morality: Consolatio 2–4“, in: The Cambridge Companion to Boethius, vyd. J. Marenbon, Cambridge 2009, str. 181–206.

M. Baltes, Gott, Welt, Mensch in Der Consolatio Philosophiae Des Boethius, in: Vigiliae Christianae 34 (1980), str. 313–340.

Dionysios Areopagita

Dionysios Areopagita, Listy, O mystické theologii, úvodní studie a překlad M. Koudelka a V. Hladký, Praha 2006.

E. von Ivánka, Plato christianus, Praha 2003, str. 239-306.

F. Karfík, „Dionysios Areopagités: Křesťanské přetvoření antického novoplatonismu“, in: Orthodox revue 4-5 (2001), str. 22-37.

L. Karfíková, „Hierarchické universum Dionysia Areopagity“, in: táž, Studie z patristiky a scholastiky, Praha 1997, str. 109-125.

V. Němec, „Bezejmenná – mnohojmenná thearchie. Theologie božských jmen a její metafyzické předpoklady podle Dionysia Areopagity“, in: Reflexe 37/2009, str. 3-29.

Jan Scotus Eriugena

A. H. Armstrong (vyd.), Filosofie pozdní antiky, Praha 2002, str. 584-602.

L. Karfíková, „Jan Eriugena. Svět jako božské zjevení“, in: Křesťanství a filosofie (postavy latinské tradice), str. 42-78.

L. Karfíková, „Dvojí zjevení božského světla. Stvoření a Písmo v teologii Jana Eriugeny“, in: Jan Scotus Eriugena, Homilie a komentář k Janovu evangeliu, Praha 2005, str. 83-141.  

T. Kobusch (vyd.), Philosophen des Mittelalters, Darmstadt 2000, str. 13-26.

Anselm z Canterbury

Anselm z Canterbury, Proslogion, Fides quaerens intellectum, úvodní studie a překlad L. Karfíková, Praha 1990, str. 3–18.

H. Kohlenberger, „Anselm z Canterbury. Pozvání do západní tradice“, in: Křesťanství a filosofie (postavy latinské tradice), str. 79-90.

B. Mojsisch, Anselm von Canterbury: Gottesbeweise, in: T. Kobusch (vyd.), Philosophen des Mittelalters, Darmstadt 2000, str. 42–53,

J.-L. Marion, Is the Ontological Argument Ontological? The Argument According to Anselm and Its Metaphysical Interpretation According to Kant, in: Journal of the History of Philosophy 30/2 (1992), str. 201–218.

Avicenna

M. Fakhry, A History of Islamic Philosophy, New York – London 1970, str. 147–183.

V. Němec, „Esence ‚uvažovaná absolutně‘ u Avicenny, Tomáše Akvinského a Jindřicha z Gentu“, in: Studia Neoaristotelica – Supplementum I: Univerzálie ve scholastice, vyd. D. Heider a D. Svoboda, 2012, str. 72-98.

M. Otisk, Metafyzika jako věda. Ibn Síná a Ibn Rušd ve scholastické diskusi, Praha 2006, str. 67–79.

J. Owens, „Common Nature: A Point of Comparison between Thomistic and Scotistic Metaphysics“, in: Inquiries into Medieval Philosophy. A Collection in Honor of Francis P. Clarke, vyd. J. F. Ross, Westport, CT 1971, str. 185-209.

M. E. Marmura, „Quiddity and Universality in Avicenna“, in: Neoplatonism and Islamic Thought, vyd. P. Morewedge, New York 1992, str. 77-87.

F. Rahman, “Ibn-Sína”, in: A History of Muslim Philosophy, I, vyd. M. M. Sharif, New Delphi 1989, str. 480–506.

 

 

 

Sylabus
Poslední úprava: doc. Mgr. Václav Němec, Ph.D. (07.02.2024)

Témata kursu a základní texty:


1. Augustin: vztah křesťanství a platonismu; láska a svobodná vůle; problém zla (Vyznání VII –VIII; O Boží obci X a XIV); čas a věčnost (Vyznání XI)

2. Boëthius: problém jsoucna a bytí (De hebdomadibus); pravé a nepravé štěstí (blaženost); dokonalé dobro a jedno (Filosofie utěšitelkou III)

3. Dionysios Areopagita: hierarchické universum; způsoby vypovídání o nevýslovném: afirmativní, negativní, symbolická a mystická theologie (Božská jména, Mystická theologie)

4. Jan Scotus Eriugena: čtyřčetné dělení přírody; kosmogonie a theofanie (Periphyseon)

5. Anselm z Canterbury: víra hledající nahlédnutí; důkazy Boží existence (Proslogion)

6. Avicenna: pojetí metafyziky; kosmologie; pojetí esence: esence uvažovaná absolutně; rozlišení mezi esencí a bytím; Bůh jako pouhé bytí (Metafyzika al-Šifá, I, V a VII)

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK