Filosofie jazyka - AFS100629

• Anglický název: Philosophy of Language
• Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2014
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 6
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/2, Z [HT]; letní s.:2/2, Z [HT]
• Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen); letní:neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Garant: prof. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: LOGKOLMA (24.08.2013)

Kurz se zabývá fenoménem jazyka ze tří tradičních filosofických perspektiv, které se snaží srovnat a propojit. (1) První je transcendentální perspektiva analytické filosofie, která v Kantově duchu chápe jazyk (a ne třeba vědomí, jako filosofie fenomenologická) jako konstitutivní předpoklad jakéhokoli poznání, jak se o to zasloužili především Gottlob Frege a Ludwig Wittgenstein (2) Druhá, sémiotická, vidí jazyk jako speciální případ znakovosti a její role v poznání, jak ji poprvé načrtl Ch. S. Peirce v kontextu svého pragmatismu. (3) Třetí, kladoucí důraz na prostředkovanost, resp. kritiku bezprostředních koncepcí poznání a roli jazyka jako mediátoru či média má původ v Hegelově idealismu. V současnosti je tematizována v rámci moderní filosofie americké, konkrétně u Davidsona, Sellarse, a Brandoma, s jejich vyvracením rozličných "mýtů" a "dogmatů". Tento třetí postoj lze pro jeho obecnost a historické souvislosti chápat také jako jakousi syntézu předchozích dvou.

Obecným cílem kurzu je seznámit se základními texty, východisky a způsoby práce analytické filosofie a zasadit je do širšího kontextu filosofie jako celku.

Literatura

Poslední úprava: LOGKOLMA (24.08.2013)

Základní literatura

Brandom, Robert, Articulating Reasons. An Introduction to Inferentialism, Harvard University Press, Cambridge 2000

Davidson, Donald, Subjective, Intersubjective, Objective, Oxford, Oxford University Press 2001 ("Mythe of the Subjective")

Frege, Gottlob. Kleine Schriften, Hildesheim, Olms 1967("Über Sinn und Bedeutung", recenze Husserlovy "Philosophie der Arithmetik", "Gedanke")

Frege, Gottlob, Grundlagen der Arithmetik. Eine logisch mathematische Untersuchung über den Begriff der Zahl, W. Koebner, Breslau 1884

Hegel, Gottfried Wilhelm Friedrich, Phänomenologie des Geistes? Suhrkamp, Frankfurt a.M. 1986

Peirce, Charles Sanders, The Essenatial Peirce I-II, Indiana University Press, Indianapolis 1992

Quine, Willard Van Orman, From a Logical Point of View. Nine Logico-Philosophical Essays, Harvard University Press, Cambridge, MA, 1953

Russell, Bertrand, "On denoting", Mind 14, 1905, s. 479-493

Sellars, Wilfrid, "Empiricism and the Philosophy of Mind", in: Herbert Feigl - Michael Scriven (eds.), Minnesota Studies in the Philosophy of Science, sv. 1: The Foundations of Science and the Concepts of Psychology and Psychoanalysis, University of Minnesota Press, Minneapolis 1956, s. 253-329

Stekeler-Weithofer, Pirmin, Sinn-Kriterien. Die logischen Grundlagen kritischer Philosophie von Platon bis Wittgenstein, Schöningh, Padeborn 1995

Stekeler-Weithofer, Pirmin, Hegels analytische Philosophie. Die Wissenschaft der Logik als kritische Theorie der Bedeutung, Schöningh, Padeborn 1992

Wittgenstein, Ludwig, Werkausgabe in 8 Bänden (Tractatus logico-philosophicus, Philosophische Untersuchugen), Suhrkamp, Frankfurt a.M. 1985

Sekundární literatura a výběry textů

Janoušek, Hynek; Kolman, Vojtěch (eds.), Syntetické apriori, Filosofia, Praha 2012

Kolman, Vojtěch, Idea, číslo, pravidlo. Prolegomena k analytické filosofie, která nechce být přísnou vědou, Filosofia, Praha 2011

Kolman, Vojtěch; Roreitner, Robert (eds.), O špatném nekonečnu, Filosofia, Praha 2013 (vyjde)

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: LOGKOLMA (13.10.2013)

Atest skeletového kurzu probíhá na základě bodového hodnocení, každý semestr je třeba získat 100 bodů podle následujícícho schématu

1) každý semestr budou zadány 2 písemné práce k probírané látce v rozsahu 7-9 tis znaků, za každou lze získat až 30 bodů

2) za všechny úlohy (jako celek) odevzdané v rámci cvičení lze získat 20 bodů

3) za referát v rámci cvičení lze získat až 30 bodů

4) za pohovor nad odevzdanými pracemi a tématy z probrané látky lze získat až 40 bodů

5) další body lze získat za aktivní participaci na semináře a přednášce

Atest z analytické filosofie II je udělen na základě pohovoru nad tématy kurzu a seminární práce v rozsahu 20-25 tis znaků na předem domluvené téma, práce musí vyžívat nejméně 3 tituly primární a 2 sekundární literatury.