|
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Kateřina Adamcová, Ph.D. (02.09.2020)
Akademický rok 2020-2021, dvousemestrální, ZS-LS ST 10:50-12:30 Podmínky absolvování: Aktivní účast, prezentace připravených témat. Odevzdání krátkého textu, vycházejícího z jednoho zpracovávaného tématu (max. 3 normostrany). Absolvování ústní zkoušky, zahrnující problematiku, probíranou během celého akademického roku v rámci celého kurzu. Zvláštní požadavky: Schopnost intenzivně pracovat, důkladně číst odborné texty v češtině a v angličtině (případně v němčině a ve francouzštině); dobrá vůle zlepšovat a precizovat vlastní odborné psaní a zdokonalovat argumentační a formulační schopnosti. Uměleckohistorické cvičení bude kombinovat formu přednášky a semináře (vždy nejprve představím vybraný problém v rámci přednášky, následující týden o něm budeme diskutovat a vyslechneme si referáty, připravené účastníky kurzu). Seminární část kurzu se bude ovšem lišit od tradičního semináře, referující budou zpracovávat pouze jasně fokusované problémy z oblasti moderního a avantgardního umění v Čechách a budou se je snažit představit sice drobnohledem „důkladného čtení“ (close reading) samotného díla (či fenoménu) a o něm pojednávajících odborných textů, avšak úspornou formou. Z těchto drobných prezentací si pak vyberou jedno téma, které zpracují v závěrečné práci, která však bude mít opět omezený rozsah (max. tři normostrany). Cílem je vycizelovat na omezeném prostoru dokonalou argumentaci, týkající se studentova názoru na jeden jasně definovaný a ohraničený problém. Volba těchto „mikrotémat“ bude buď na samotném účastníkovi kurzu, nebo bude možné vybrat si ze škály témat, která pro práci v kurzu připravím já sama. Obsah přednášek i seminářů bude vymezený problematikou moderního, raně avantgardního a avantgardního umění v Čechách a na Moravě s dílčími přesahy do mezinárodního kontextu. Spíše než o přehled však půjde o selekci zajímavých, významných a opomíjených problémů, které se budeme snažit v rámci přednášek, diskusí a referátů co nejprecizněji formulovat, zasadit do patřičných souvislostí, analyzovat a konečně v rámci precizní argumentace náš názor na ně v závěrečné práci syntetizovat. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Kateřina Adamcová, Ph.D. (02.09.2020)
Literatura: Timothy O. Benson (ed.), Central-European Avant-Gardes. Exchange and Transformation (1910-1930), (Cambridge: MIT Press, 2002); Elisabeth Clegg, Art, Design and Architecture in Central Europe, 1890-1920 (New Haven: Yale University Press, 2006); Český kubismus 1909-1925: Umění, architektura, Design, ed. J. Švestka and T. Vlček (Praha: Modernista, 2006); Dějiny českého výtvarného umění 1890/1938, Praha: Academia 1998; Expresionismus a české umění 1905-1927, ed. Alena Pomajzlová (Praha: Národní galerie, 1994); Křičte ústa! Předpoklady expresionismu, ed. Marie Rakušanová (Praha: Academia, 2006); Miroslav Lamač, Osma a skupina výtvarných umělců 1907-1917 (Praha: Odeon 1988); Prague 1900–1938, capitale secrète des avant-gardes, 15. června – 13. října 1997 (Dijon: Musée des Beaux-Arts 1997); Steven A. Mansbach, Modern Art in Eastern Europe. From Baltic to the Balkans, ca. 1890-1939 (Cambridge: Cambridge University Press, 1998); Jiří Padrta, Osma a skupina. Teorie, kritika, polemika. Praha 1992; Sayer, Derek, Prague, Capital of the Twentieth Century: A Surrealist History, Princeton: Princeton Univerity Press 2015; Wittlich, Petr, Česká secese (Praha: Karolinum, 2020 – 2. vydání). |