|
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Kateřina Adamcová, Ph.D. (14.09.2020)
Románské umění v českých zemích a v Evropě II ZS–LS 2020–2021 Anotace: Přednáškový cyklus naváže na (nedokončené) přednášky z minulého akademického roku a zaměří se na kulturu a umění v přemyslovských Čechách přibližně mezi léty 1150 a 1300. Představeno bude historické pozadí s důrazem nejen na politické dějiny, ale také na prostředí a sítě aktérů, kteří vznik uměleckých děl ovlivňovali a objednávali (biskupství, kláštery, města). Architektura bude do výkladu zahrnuta okrajově, jako přirozený kontext, v němž byly obrazy prezentovány a vnímány – půjde tedy spíše o seznámení s liturgickým prostorem, než s dějinami architektonických forem. Detailně se budeme zabývat románským malířstvím nástěnným i knižním a soudobým kamenosochařstvím s přesahem k počátkům řezby na konci sledovaného období. Pozornost bude věnována též artefaktům řazeným do pomocné kategorie uměleckého řemesla, které nicméně zpravidla nejtěsněji souvisely s tehdejším liturgickým provozem a tedy s nimi dobový recipient přicházel do kontaktu minimálně stejně často jako s nástěnnou malbou či architektonickou skulpturou. Opomenuty nebudou ani dobově významné obrazy na mincích, pečetích či na keramických kachlích. Výklad bude v zásadě sledovat chronologickou linii, ovšem s častějšími tematickými průřezovými odbočkami, soustředěnými na větší kulturní a uměleckohistorické celky, objednavatelské osobnosti či jednotlivé významné památky, kterým bude věnován detailní zájem. V rámci těchto případových studií se budeme zabývat rovněž otázkami historiografickými a představeny budou starší i aktuální metodologické proudy ve studiu umění raného (v naší oblasti) středověku. Pozornost pak bude samozřejmě věnována i užšímu geografickému kontextu střední Evropy v jejímž rámci se tuzemská umělecká produkce rozvíjela (Podunají, Bavorsko, Sasko, piastovské Polsko a arpádovské Uhry) a v daných případech rovněž i existujícím kulturním a uměleckým vztahům v širší perspektivě (severní Itálie, Pomází, Porýní, Byzanc…) V letním semestru budou zařazeny i krátké exkurze po Praze (Pražský Hrad, Klášter sv. Jiří, Strahov, Břevnov,…) Atestace: Formou ústní zkoušky (termíny budou vypsány až po LS). Ta se bude skládat z části, v níž si student sám vybere a představí jedno téma a z jedné otázky zkoušejícího z jiné, v přednáškách probírané, oblasti. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Kateřina Adamcová, Ph.D. (09.07.2020)
Základní literatura: Dějepis výtvarného umění v Čechách I. Praha, 1931 Jiří Mašín, Románská nástěnná malba v Čechách a na Moravě, Praha, 1954 Jiří Kuthan (ed.), Umění doby posledních Přemyslovců, Roztoky u Prahy, 1982 Anežka Merhautová – Dušan Třeštík, Románské umění v Čechách a na Moravě, Praha, 1983 Rudolf Chadraba (red.), Dějiny českého výtvarného umění I/1, Praha, 1984 Emanuel Poche (ed.), Praha středověká, Praha, 1984 Jan Royt, Středověké malířství v Čechách, Praha 2002 Rolf Toman – Achim Bednorz (eds.), Románské umění: Architektura, sochařství, malířství, Praha, 2006 Petr Sommer – Dušan Třeštík – Josef Žemlička (eds.), Přemyslovci: Budování českého státu, Praha 2009
Další literatura: Jan Květ – Václav Mencl – Václav Chaloupecký, Praha románská: Osmero knih o Praze II., Praha, 1948 Jan Květ – Hans Swarzenski, Czechoslovakia: Romanesque and Gothic Illuminated Manuscripts, Paris, 1959 Anežka Merhautová, Raně středověká architektura v Čechách, Praha, 1971 Karl Schwarzenberg – Erich Bachmann – Jiří Mašín – Hermann Fillitz, Romanik in Böhmen, München, 1977 Anežka Merhautová – Dušan Třeštík, Ideové proudy v českém umění 12. století, Praha, 1985 Anežka Merhautová – Pavel Spunar, Kodex vyšehradský, Praha, 2006 Dušan Foltýn – Jan Klípa et al. (eds.), Otevři zahradu rajskou: Benediktini v srdci Evropy 800–1300, Praha, 2015 |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Kateřina Adamcová, Ph.D. (09.07.2020)
Anotace: Přednáškový cyklus se zaměří na kulturu a umění v přemyslovských Čechách přibližně mezi léty 1000 a 1300. Představen bude historické pozadí s důrazem nejen na politické dějiny, ale také na prostředí a sítě aktérů, kteří vznik uměleckých děl ovlivňovali a objednávali (biskupství, kláštery, města). Architektura bude do výkladu zahrnuta okrajově, jako přirozený kontext, v němž byly obrazy prezentovány a vnímány – půjde tedy spíše o seznámení s liturgickým prostorem, než s dějinami architektonických forem. Detailně se budeme zabývat románským malířstvím nástěnným i knižním a soudobým kamenosochařstvím s přesahem k počátkům řezby na konci sledovaného období. Pozornost bude věnována též artefaktům řazeným do pomocné kategorie uměleckého řemesla, které nicméně zpravidla nejtěsněji souvisely s tehdejším liturgickým provozem a tedy s nimi dobový recipient přicházel do kontaktu minimálně stejně často jako s nástěnnou malbou či architektonickou skulpturou. Opomenuty nebudou i dobově významné obrazy na mincích, pečetích či na keramických kachlích. Výklad bude v zásadě sledovat chronologickou linii, ovšem s častějšími tematickými průřezovými odbočkami, soustředěnými na větší kulturní a uměleckohistorické celky, objednavatelské osobnosti či jednotlivé významné památky, kterým bude věnován detailní zájem. V rámci těchto případových studií se budeme zabývat rovněž otázkami historiografickými a představeny budou starší i aktuální metodologické proudy ve studiu umění raného (v naší oblasti) středověku. Pozornost pak bude samozřejmě věnována i užšímu geografickému kontextu střední Evropy v jejímž rámci se tuzemská umělecká produkce rozvíjela (Podunají, Bavorsko, Sasko, piastovské Polsko a arpádovské Uhry) a v daných případech rovněž i existujícím kulturním a uměleckým vztahům v širší perspektivě (severní Itálie, Pomází, Porýní, Byzanc…) V letním semestru budou zařazeny i krátké exkurze po Praze (Pražský Hrad, Klášter sv. Jiří, Strahov, Břevnov,…) |