Poslední úprava: VANKB4AF (01.09.2022)
Odradky: věci a bytosti na pomezí
Požadavky pro získání atestace: pro udělení zápočtu aktivní práce v semináři, vypracování diskusního příspěvku, průběžná četba zadaných textů.
Charakteristika kurzu:
Odradek, bytost-věc z Kafkovy povídky Starost hlavy rodiny je haraburdím, které ožívá. Pohybuje se v zá-koutích, kde se kumulují chuchvalce prachu, smetí, odpadků, útržků, a svou titěrností připomíná dítě. Směje se smíchem vydávaným bez plic. Náleží k pro Kafku typickým nepatřičným postavám – metamorfujícím, zakukleným, divokým, ustrnulým mezi nebem a zemí, snem, spánkem a bděním, životem a smrtí, samotou a společenstvím, hladem a lačností; ke křížencům lidského a zvířecího, člověka a věci. A právě na takové bytosti kříženců pohybující se v pomezních, „pokoutních“ a „zá-světních“ krajinách nás budou zajímat. Má Walter Benjamin pravdu, když tvrdí, že formu odradka na sebe berou zapomenuté věci? Jak a proč se na formování paměti podílejí věci opotřebované a nefunkční, krámy a smetí, jež většinu pokafkovských odradků obklopují? Hledání odpovědí nám může ukázat různé podoby jinakosti. Ta se ve středoevropské literatuře, která bude stěžejním materiálovým východiskem kurzu, často vyjadřuje prostřednictvím grotesknosti, jejíž odvrácenou stranou ovšem často bývá morbidní, monstrózní či obludné. Jakým způsobem se “monstrózní druhý“ či „jiný” tedy podílí na konstruování vlastní identity a jak se „já“ stává jiným?
Tematické okruhy:
1) taktilní vyprávění – opotřebovaný svět: krámy a haraburdí
2) prostory pomezí – zákoutí, zá-světí, doupata
3) groteskní tělo a tělesnost: od karnevalové regenerace k modernistickému fragmentu
4) tělo-věc, zátiší jako literární žánr
5) násilí a obrazy transgrese
6) pohled na zvíře, stávání se zvířetem
7) erotický jazyk moci
Výběr z primární literatury:
Franz Kafka: Povídky
Bruno Schulz: Skořicové krámy, Sanatorium na věčnosti
Witold Gombrowicz: Kosmos
Thomas Bernhard: Konzumenti levných jídel, nebo Mýcení
W. G. Sebald: Austerlitz, nebo Vystěhovalci
Herta Müllerová: Rozhoupaný dech
Josef Winkler: Natura morta
Stefan Chwin: Hanemann
Dragan Velikić: Astrachán
Elfride Jelineková: Pianistka
Claudio Magris: Pro nedostatek důkazů
Odborná literatura:
AGAMBEN, Giorgiio: Homo Sacer: Suverénní moc a holý život. OIKOYMENH, Praha 2011.
ARTAUD, Antonin: Divadlo a jeho dvojenec. Herrmann a synové, Praha 1994.
CANGUILHEM, Georges. Poznávání života. Karolinum, Praha 2017.
VOJVODÍK, Josef, LANGEROVÁ, Marie,VTIPPNEROVÁ, Anja, HRDLIČKA, Josef: Symboly obludností. Mýty, jazyk a tabu české postavangardy 40. - 60. let. Malvern, Praha 2009.
ECO, Umberto (ed.). Dějiny ošklivosti. 1. vyd. Praha: Argo, 2007. .
LACHMANNOVÁ, Renate. Memoria fantastika. V Praze: Hermann & synové, 2002.
TODOROV, Tzvetan. Úvod do fantastické literatury. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2010.
TRAILLOVÁ, Nancy H. Možné světy fantastiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011.
SUSINI-ANASTOPOULOSOVÁ, Françoise: Fragmentárne písanie. Kalligram, Bratislava 2005.
FÖLDÉNYI,Lászlo F.: Melancholie. Malvern, Praha 2001.
GALLAGHERTOVÁ, Catherine – GREENBLATT, Stephen. Trhlina ve zdi. MÜLLER, Richard – ŠEBEK, Josef (eds.). Texty v oběhu. Antologie z kulturně materialistického myšlení o literatuře. Praha: Academia, 2014, s 339-379
BUTLER, Judith. Závažná těla: O materialitě a diskursivních mezích "pohlaví". Praha: Karolinum, 2016<
BUTLER, Judith. Gender trouble: feminism and the subversion of identity. New York: Routledge,
2006.
CLETO, Fabio (Ed.) Camp : Queer Aesthetics and the Performing Subject - A Reader. Edinburgh: Edinburgh University Press, 1999.
DOTY, Alexander. Making things perfectly queer: interpreting mass culture. Minneapolis: University of Minnesota Press, 1997.
GAUNTLETT, David. Media, Gender and Identity: An Introduction. London; New York: Routledge, 2002.
HALBERSTAM, Judith In a queer time and place: transgender bodies, subcultural lives. New York:New York University Press, Sexual cultures.2005.
MARINUCCI, Mimi. Feminism is Queer. The intimate connection between queer and feminist theory. London: Zed Books, 2010.
MORRIS, Pam. Literatura a feminismus. Vyd. 1. Brno: Host. Studium,2000.
OATES-INDRUCHOVÁ, Libora. Dívčí válka s ideologií. Klasické texty angloamerického feministického myšlení. přel. Hájková, H. a kol. 1. vyd. Praha: SLON,1
SHILDRICK, Margrit (2011). „Mimo řád: Genealogie zrůdnosti.“ Dějiny – Teorie – Kritika: Studie a eseje, roč. 8, č. 2, s. 189 – 202.
SONTAGOVÁ, Susan. Poznámky o fenoménu camp. In Labyrint Revue. 2000. č. 7-8.
MITCHELL, W.J.T. Obrazy a moc. Iluze: Hledíce na hledící zvířata. In Teorie obrazu: Eseje o verbální a vizuální reprezentaci. Praha: Karolinum, 2017, s. 338-355.
BERGER, John. Proč se dívat na zvířata. In O pohledu. Praha: Fra, 2009, s. 11 – 39.
BAL, Mieke. Dead Flesh, or the Smell of Painting. In Bryson, Norman et al. (eds.) Visual Culture. Image and Interpretations. University Press of New England, Hanover NH, 1994, s. 365-384.
