|
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Marie Škarpová, Ph.D. (08.09.2018)
výběrový kurz pro studenty bakalářského i magisterského programu
Požadavky pro získání atestace: - zájem a aktivní práce v semináři (základní orientace v české / evropské raně novověké literatuře a kultuře vítána, není však podmínkou) - krátký ústní referát
Charakteristika kurzu: Při výkladu a interpretaci barokní literatury byla v české literární historii dlouho zdůrazňována témata smrti, pomíjivosti, marnosti, utrpení a pekelných muk, v návaznosti na to pak byla barokní poetika tradičně charakterizována převážně pomocí pojmů kontrast, antiteze, paradox, drastičnost, (negativně) vypjatá expresivita, naturalismus apod. Pokud byla vůbec věnována pozornost idylickým skladbám, tradičně se při jejich analýze používaly pojmy zdětinělost či dětinskost, titěrnost, nasládlost, bizardní naivita apod., často doprovázené paušálním odsudkem těchto textů jako „umění copu a paruky“. Jak se s těmito interpretacemi vyrovnávali badatelé, kteří se snažili o rehabilitaci barokní kultury v české společnosti a chápající interpretaci barokního umění jako svébytného plnohodnotného slohu? Jaké interpretace české barokní slovesné idyly nabídli? Jaké antické, středověké a renesanční inspirační zdroje v ní nalezli a na jaká tvůrčí uchopení těchto zdrojů upozornili? A především: jak česká barokní slovesná idyla inspirovala novodobou českou literaturu, resp. kulturu, o níž se tvrdívá, že k idyle výrazně tíhne a idylično je jejím typickým rysem? Na to se pokusíme společně v kurzu hledat odpovědi. Těžištěm práce bude analýza a interpretace vybraných českých idylických skladeb 17. a 18. století, s ohledem na určení kurzu nejširšímu okruhu zájemců budeme pracovat výhradně s novodobými edicemi. Vzhledem k velkému rozsahu materiálu a různému stavu edičního zpřístupnění barokních idylických skladeb bude výběr textů podřízen kritériu jazykovému (čeština), literárně typovému (veršovaná produkce) a tematickému (duchovní idyla). Kurz je tedy koncipován tak, aby zároveň nabídl úvod do dějin české barokní literatury a současně do historie bohemistické literárněvědné barokistiky, seznámil s nejvýraznějšími básnickými osobnostmi a díly českého literárního baroka, potažmo hymnografie, hagiografie a náboženských her, a poskytl základní orientaci ve vybraných aspektech českého literárního života 17. a první poloviny 18. století (vícejazyčnost, vztah tištěné a rukopisné literatury, otázka českého lidového baroka atd.).
Tematické okruhy: I. vánoční jesličková idyla II. pastorales sacrae – pastorální idyla a bukolika III. duchovní ukolébavky IV. milostná a rodinná idyla V. tota pulchra – totus pulcher, salve membrorum Christi VI. locus amoenus, scalae Dei a přírodní idyla VII. harmonia coelestis
Prameny: BRIDEL, Bedřich: Život svatého Ivana, prvního v Čechách poustevníka. Ed. Josef Vašica. Praha: L. Kuncíř 1936. BRIDELIUS, Fridrich: Jesličky. Staré nové písničky. Eds. Pavel Kosek – Tomáš Slavický – Marie Škarpová. Brno: Host – Masarykova univerzita 2012. ČEJKA, Mirek (ed.): Adam Michna z Otradovic. Básnické dílo. Texty písní 1647–1661. Praha: NLN 1999. HORYNA, Martin (ed.): Adam Michna z Otradovic. Loutna česká. České Budějovice: 1984. KALISTA, Zdeněk (ed.): České baroko. Praha: ELK 1941. KOPECKÝ, Milan (ed.): Fridrich Bridel: Básnické dílo. Praha: Torst 1994. KOPECKÝ, Milan (ed.): Zdoroslavíček Felixe Kadlinského. Brno: UJEP 1971. SOUČEK, Stanislav (ed.): Rakovnická vánoční hra. Brno: FF MU 1929. ŠKARKA, Antonín (ed.): Adam Michna z Otradovic: Das dichterische Werk. München: W. Fink 1968. TICHÁ, Zdeňka (ed.): Růže, kterouž smrt zavřela. Výbor z české poezie barokní doby. Praha: Odeon 1970.
Literatura: BENTHIEN, Claudia: Barockes Schweigen. Rhetorik und Performativität des Sprachlosen im 17. Jahrhundert. München: W. Fink 2006. Berkovec, Jiří: České pastorely. Praha: Supraphon 1987. BIRKNER, Nina – MIX, York-Gothart: Idylik im Kontext von Antike und Moderne. Tradition und Transformation eines europäischen Topos. Berlin – Boston: De Gruyter 2015. BITNAR, Vilém: Jesličkový lyrik jesuitského baroka. Archa, 12, 1912, s. 409–411. Černý, Václav: Michna z Otradovic a Václav Jan Rosa v evropských souvislostech. In týž. Až do předsíně nebes. Čtrnáct studií o baroku našem i cizím. (Ed. Jarmila Víšková). Praha: MF 1996, s. 141–215. DIERNA, Giuseppe: Život svatého Ivana od Fridricha Bridela: text jako hledání. In Zuzana Pokorná – Martin Svatoš (eds.): Bohuslav Balbín a kultura jeho doby v Čechách, Praha – Köln – Weimar –Wien, PNP – Böhlau Verlag 1992, s. 199–217. Jireček, Josef: Idylická skládání ze XVII. věku. Osvěta, 9, 1881, s. 18–27. LEHÁR, Jan: Brideliana I. Bridelův Mundus symbolicus. Studia Comeniana et historica, 2, 1972, s. 97–113. LEHÁR, Jan: Brideliana II. Bridelovy básnické meditace, jejich výstavba a geneze. Studia Comeniana et historica, 2, 1972, s. 117–129. OKOŃ, Jan: Staropolskie pastoralki dramatyczne. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdaňsk – Łódź: Zakład Narodowy imienia Ossolińskich 1989. PELÁN, Jiří: K otázce „marinismu“ v české barokní poezii. Hudební věda, 38, 2001, s. 81–91. SOUČEK, Stanislav: Adam Michna z Otradovic. Studia Comeniana et historica 41, 2011, č. 85–86, s. 201–213. SPEVAK, Olga (ed a přel.): Bohuslav Balbín: rukověť humanitních disciplín. Praha: KLP – Koniasch Press 2006. ŠKARKA, Antonín: Éros v písni českého baroku, Československá rusistika 13, 1968, s. 35n. ŠKARKA, Antonín: Novost básnického umění Adama Michny z Otradovic. In týž. Půl tisíciletí českého písemnictví. (Ed. Jan Lehár). Praha: Odeon 1986, s. 335–358. ŠKARPOVÁ, Marie: Concetto v české hymnografii 17. století? Hagiografické písňové texty A. Michny z Otradovic v kontextu dobové estetiky. In Gáfriková, Gizela (ed.). Hugolín Gavlovič a jeho dielo v dobovom literárnom a kultúrnom kontexte. Bratislava: Ústav slovenskej literatúry SAV 2013, s. 150–171. TICHÁ, Zdeňka: Česká poezie 17. a 18. století. Praha, ČSAV 1974. UEDING, Gert (red.): Historisches Wörtebuch der Rhetorik IV. Tübingen: M. Niemeyer 1998. VAŠICA, Josef: České literární baroko. Praha: Vyšehrad 1938. VINTR, Josef: Die Komposition der Dichtung „Das Leben des heiligen Ivan, des ersten Eremiten in Böhmen“ (1657) von Fridrich Bridel. In Wort – Geist – Kultur, Frankfurt am Main – Berlin – Bern – Bruxelles – New York – Oxford – Wien, P. Lang 2007, s. 325–335.
Další studijní literatura bude upřesňována v průběhu kurzu. |