|
|
|
||
|
Poslední úprava: prof. PhDr. Jiří Holý, DrSc. (25.01.2017)
Negativní stereotypy Židů (od Kosmovy kroniky a Mastičkáře po romány Alexeje Pludka), pozitivní nebo tolerantní obrazy Židů (např. Zbraslavská kronika, Mácha, Jirásek, Vrchlický) i zobrazení Židů očima jich samých (např. Kapper, Rakous, Poláček). Specifické rysy literárního antisemitismu (jazyk komolící češtinu, autorské hodnocení, generalizace, schematické rozdělení kladných a záporných postav). Židovské motivy v prózách Egona Hostovského. Východní Židé očima Ivana Olbrachta a chasidé očima Jiřího Mordechaje Langera. Kulturní život v terezínském ghettu. Téma Židů a holokaustu v poválečné české literatuře: Jiří Weil, Arnošt Lustig, Josef Škvorecký, Ladislav Fuks, Ota Pavel, Jáchym Topol, Arnošt Goldflam. |
|
||
|
Poslední úprava: prof. PhDr. Jiří Holý, DrSc. (06.07.2016)
Podmínkou pro atestaci je aktivní účast na semináři, referát a odevzdání písemné esje. |
|
||
|
Poslední úprava: prof. PhDr. Jiří Holý, DrSc. (06.07.2016)
Lenka Veselá-Prudková: Židé a česká společnost v zrcadle literatury. Od středověku k počátkům emancipace. Praha 2003.
Oskar Donath: Židé a židovství v české literatuře 19. století. Od K. H. Máchy do Jar. Vrchlického. Brno 1923.
Pavel Eisner: Židé v české literatuře; Věstník Židovské obce náboženské v Praze X, 1948, č. 8, s. 84-85; č. 9, s. 98-99; č. 11, s. 120-121
Jindřich Toman: Israel/Asrael: Romantické téma; in: O Karlu Poláčkovi a jiných; ed. Jaroslav Kolár. Boskovice 1995, s. 201-206. Týž, Vlast, ženy a slast; in: Helena Lorenzová, Taťána Petrasová (eds.): Fenomén smrti v české kultuře 19. století. Praha 2001, s. 187-193. Týž, Mumlání, špatná němčina a nedostatek citu. Židé v kontextu českého nacionalismu, 30. a 40. léta 19. století; in: Zbyněk Hojda et al. (edd.), "Slavme slavně slávu Slávóv slavných". Slovanství a česká kultura 19. století. Praha 2006, s. 352-360 Týž, "Příběh podané ruky" (Kapper a Havlíček); Židovská ročenka 5772/2011-2012, s. 69-85.
Robert B. Pynsent: Obchod a smyslnost. České spisovatelky a židé okolo přelomu století; Sborník prací filosofické fakulty brněnské univerzity, řada D, č. 43, Brno 1996, s. 23-39. Týž, Český ženský antisemitismus v první polovici dvacátého století; in: týž, Ďáblové, ženy a národ. Praha 2008, s. 413-422. Týž, Czech Feminist Anti-Semitism. The Case of Božena Benešová; in: Marcel Cornis- Pope, John Neubauer (eds.): History of the Literary Cultures of East-Central Europe: Junctures and Disjunctures in the 19th and 20th Centuries. Volume IV. Types and Stereotypes. Amsterdam - Philadelphia 2010, s. 345-365.
Tomáš Pěkný: Historie Židů v Čechách a na Moravě. Praha 1993. Rozšířené vyd. 2001.
Alexej Mikulášek: Antisemitismus v české literatuře 19. a 20. století. Teoretická a historická studie. Praha 2000.
Michal Frankl: "Emancipace od Židů". Český antisemitismus na konci 19. století . Praha 2007.
Jiří Brabec: Podoby českého antisemitismu před první světovou válkou; in: týž, Panství ideologie a moc literatury. Praha 2009, s. 32-41.
Václav Petrbok: "Však my se sami dost dovedeme milovati". Znovu o česko-židovsko-německé "revolučnosti" v letech 1843-1847"; Slovo a smysl VIII, 2011, č. 16, s. 95-105.
Jan Neruda a Židé. Texty a kontexty. Eds. Michal Frankl, Jindřich Toman. Praha 2012.
Jiří Homoláč: Jan Neruda a židé: poznámky a doplňky; Česká literatura LI, 2013, č. 5, s. 719-768.
Jiří Holý: Negativní stereotypy Židů v české próze na přelomu 19. a 20. století; Historie - Otázky - Problémy 2013, č. 1, s. 27-42.
Cizí i blízcí. Židé, literatura, kuktura v českých zemích ve 20, století. Ed. J. Holý. Praha 2016 (vyjde na konci roku).
|
|
||
|
Poslední úprava: prof. PhDr. Jiří Holý, DrSc. (29.01.2017)
Kurz se zabývá dosud málo zpracovávaným tématem, totiž obrazy Židů v novodobé české literatuře od středověku po současnost. Židé jako jiné a nábožensky odlišné etnikum byli v české společnosti vnímáni někdy se sympatiemi, ale častěji s nedůvěrou nebo s antisemitismem (který v 19. století nahradil starší antijudaismus). Rozdílné byly i reakce spisovatelů a publicistů s židovskými předky: někteří usilovali o asimilaci s českým prostředím (českožidovské hnutí), jiní se hlásili k německé kultuře; od začátku 20. století se objevil sionismus a později ojediněle návrat k ortodoxnímu judaismu a chasidismus (Jiří Mordechaj Langer). Specifickým tématem české literatury je zobrazení tradičního způsobu života Židů na Podkarpatsku (Ivan Olbracht) a také mentality a jazykového gesta asimilovaných židovských obchodníků a živnostníků (Karel Poláček).
Návrhy témat v ZS 2016/17:
Obrazy Židů v české středověké literatuře (Kosmova kronika, Zbraslavská kronika, Mastičkář).
Pražský pogrom 1389 očima Židů (Avigdor Kara) a české literatury (Jirásek).
Tobiáš Mouřenín z Litomyšle: Historia kratochvílná... Židé v knížkách lidového čtení a ve folkloru (pohádka Grimmů Žid v trní).
Romantické obrazy Židů: Máchovi Cikáni. V. B. Nebeský.
Siegfried Kapper, jeho České listy a jejich kontroverzní ohlas.
Postavy Židů v českém dramatu 19. století (Čech a Němec, Fidlovačka, Tvrdohlavá žena, Pražský žid, Naši furianti, Rabínská moudrost).
Jan Neruda jako antisemita?
Antijudaismus a antisemitismus v katolické literatuře (František Pravda, Václav Kosmák).
Negativní obrazy venkovského Žida (Josef Holeček, Vilém Mrštík, Petr Bezruč, Jakub Deml, Božena Benešová).
Pozitivní a neutrální typy Židů: Vrchlický, Jirásek, Svobodová, Klostermann.
Venkovští Židé židovskýma očima: prózy Vojtěcha Rakouse.
Návrhy témat v LS 2017:
Postavy Židů v prózách Karla Poláčka (Povídky izraelského vyznání; Bez místa/Pan Selichar se osvobodil; Okresní město)
Židé v Olbrachtových podkarpatských prózách (Nikola Šuhaj loupežník; Golet v údolí)
Hostovského román Dům bez pána
Jiří Mordechaj Langer a jeho Devět bran
Divadlo v terezínském ghettu
Jiří Weil a jeho román Život s hvězdou
Povídky Arnošta Lustiga Noc a naděje a Démanty noci
Ladislav Fuks: Pan Theodor Mundstock
Židovské postavy v díle Josefa Škvoreckého (Sedmiramenný svícen)
Židovské téma v povídkách Oty Pavla
Osvětimská kapitola v Topolově románu Sestra
Židé v dílech Arnošta Goldflama (Sladký Theserisenstadt)
Literatura:
|