Hagiografické figury a narativy české kolektivní paměti 17.století - ABO500289

• Anglický název: Hagiographical Figures and Naratives in Czech Collective Memory of the 17th Century
• Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2016
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Garant: Mgr. Marie Škarpová, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Marie Škarpová, Ph.D. (26.01.2016)

Hagiografie bývá v dějinách evropského písemnictví spojována především s obdobím středověku. V bohemikálním písemnictví raného novověku, a to zejména v 17. století, šlo ovšem o textový útvar neméně frekventovaný, jež nadto výrazně ovlivňoval další žánry a textové typy (historiografii, hymnografii, homiletiku, polemickou literaturu…). Zdá se tedy, že koncept světce, resp. (lidské) svatosti byl v bohemikální raně novověké společnosti velmi produktivní; byl sice přivlastňován katolickou církví a výrazně využíván při katolické monokonfesionalizaci českých zemí 17. století, ovšem zároveň katolictví přesahoval a byl na něm do značné míry nezávislý; byl sice primárně spojován s posvátnem a náboženstvím, ale zároveň umožňoval produkci významů, jež oblast sakrálního přesahují.
Cílem kurzu, koncipovaného jako úvod do bohemikální raně novověké hagiografie, je sledování produktivnosti hagiografických narativů a figur vzpomínání v české literatuře 17. století (příp. první poloviny 18. století) v její vnitřní rozrůzněnosti i jinakosti vůči literatuře (pozdně)středověké. Zaměříme se přitom výhradně na texty, v nichž je tematizovaná svatost explicitně definována jako česká; vzhledem ke kvantitativní bohatosti takto vymezeného textového korpusu se omezíme pouze na texty v češtině (aniž bychom pouštěli ze zřetele jejich jinojazyčné paralely), což nám zároveň umožní sledovat významy připisované dané jazykové volbě.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Marie Škarpová, Ph.D. (26.01.2016)

Literatura základní:

[Fridrich Bridel]: Sláva svatoprokopská. Praha, Jezuitská tiskárna 1662 (Knihopis č. 1341)

[Fridrich Bridel]: Stůl Páně. Praha, Jezuitská tiskárna 1660 (Knihopis č. 1345)

Jan Ignác Dlouhoveský: Koruna česká, tj. Pěkné a nábožné modlitby k přednějším svatým dědicům. Praha, J. Černoch 1673 (Knihopis č. 1949)  

Jan Ignác Dlouhoveský: Podivin s Přibyslavou  [...] to jest Všech kosti, těl svatých a reliquijí vyznamenání a vypsání. Praha, J. Arnolt z Dobroslavína 1673 (Knihopis č. 1953)

[Jiří Ferus]: Dvanáctero řádu rytířův Božích. Praha, P. Sessius 1630 (Knihopis č. 2461)

[Jiljí od sv. Jana Křtitele]: Věnec blahoslavenému a věčně oslavenému knížeti českému […] svatému Václavovi. Praha 1643 (Knihopis č. 68)

Felix Kadlinský: Život a sláva svatého Vácslava. Praha, Jezuitská tiskárna 1669 (Knihopis č. 16062; ed. Zdeněk Kalista, Praha, Vilímek 1941)

Felix Kadlinský: Život svaté Lidmily, rodičky, mučedlníce a patronky české. Praha, Jezuitská tiskárna 1702 (Knihopis č. 3651)  

Letanye o sv. Ivanu poustevníku a patronu českýmu. Praha, J. Laboun 1688 (Knihopis č. 18439)

Jan Rosacius Hořovský: Koruna neuvadlá mučedlníkův Božích českých. Lešno, b. t. 1655 (Knihopis č. 14890) 

František Antonín Scharff: Staročeská víra… vzdycky svatořímská a katolická. Hradec Králové, V. J. Tybély 1730 (Knihopis č. 15345)

Sláva skrytá v jeskyni svatoivanské. Praha, J. Kamenický cca 1730, 4. vydání (Knihopis č. 15490)

Jan Tanner: Muž Boží apoštolský aneb Život a ctnosti ctihodného pátera Albrechta Chanovského Dlouhoveského z Tovaryšstva Ježíšova. Praha, Jezuitská tiskárna 1680  (Knihopis č. 16060; ed. Josef Vašica, Praha, L. Kuncíř 1932)  

Jan Tanner: Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavě. Praha, Jezuitská tiskárna 1679 (Knihopis č. 16056)

Život blahoslavené Anyžky panny ... od starožitného spisovatele česky sepsaný. Praha, U. Goliáš 1666 (Knihopis č. 17 605)

 

Literatura výběrová:

Aleida Assmann: Der lange Schatten der Vergangenheit. Erinnerungskultur und Geschichtspolitik. München, C. H. Beck 2006

Anna Coreth: Pietas Austriaca. Ősterreichische Frömmigkeit im Barock. Wien, Verlag für Geschichte und Politik 1982

Juergen Beyer – Albrecht Burkardt – Fred van Lieburg – Marc Wingens (edd.): Confessional sanctity (c. 1500 – c. 1800). Mainz, P. von Zabern 2003.

Peter Burke: How To Be a Counter-Reformation Saint. In K. von Greyerz (ed.): Religion and Society in Early Modern Europe 1500–1800. Boston – Sydney 1984, p. 45–55    

Guiseppe Dierna: Trpné snášení údělu jakožto svatost: Život Albrechta Chanovského (1680) v podání Jana Tannera. In Literární archiv 27, 1994 (Česká literatura doby baroka), p. 159–170

Peter Dinzelbacher – Dieter R. Bauer (edd.): Heiligenverehrung in Geschichte und Gegenwart. Ostfildern, Schwabenverlag 1990

Marie-Elisabeth Ducreux: Symbolický rozměr poutě do Staré Boleslavi, Český časopis historický 95, 1997, p. 585–620 

Marie-Elisabeth Ducreux: Několik úvah o barokní zbožnosti a o rekatolizaci Čech, Folia historica Bohemica 22, 2006, p. 143–177

Franz M. Eybl: Vom Verzehr des Textes. Thesen zur Performanz des Erbaulichen. In A. Solbach (ed.), Aedificatio. Erbauung im interkulturellen Kontext in der Fruehen Neuzeit. Tuebingen 2005, p. 105–123

Zdeněk Kalista: Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko. Brno, Blok 1970

Fritz P. Knapp – Manuela Wiesner (edd.): Historisches und fiktionales Erzaehlen im Mittelalter. Berlin 2010. 

Jiří K. Kroupa – Martin Svatoš – Michal Šroněk (edd.): Legenda, její funkce a zobrazení I–VII. Praha, KLP 1992

Howard Louthan: Obracení Čech na víru aneb Rekatolizace po dobrém a po zlém. Praha, Rybka Publishers 2011

Jiří Mikulec: Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích. Praha, Grada 2013

Václav Petrbok: Stýkání, nebo potýkání? Z dějin česko-německo-rakouských literárních vztahů od Bílé hory do napoleonských válek. Praha, Triáda 2012

Lenka Řezníková a kol.: Figurace paměti. J. A. Komenský v kulturách vzpomínání 19. a 20. století. Praha, Scriptorium 2014

Martin Svatoš: Jezuitské elogium P. Antonína Koniáše, Szersznikův bio-bibliografický medailon a jeho vliv na misionářův obraz v české literární historii, Listy filologické 125, 2002, p. 33–51

Štěpán Vácha: Tváří v tvář v publiku. Škrétovy historiae sacrae pohledem soudobé umělecké teorie a malířské praxe. In Stolárová, Lenka – Vlnas, Vít (edd.): Karel Škréta (1610–1674). Studie a dokumenty. Praha, NG 2011, p. 101–127

Josef Válka: Manýrismus a baroko v české kultuře 17. a první poloviny 18. století. In Myšlení a obraz v dějinách kultury. Studie – eseje – reflexe. Brno, Matice moravská, p. 39–92

Vít Vlnas: Jan Nepomucký. Česká legenda. Praha – Litomyšl, Paseka 2013, 2., dopl. vyd.

 

Další literatura bude upřesněna v průběhu kurzu.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: Mgr. Marie Škarpová, Ph.D. (26.01.2016)

aktivní práce v semináři; ústní referát     

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Marie Škarpová, Ph.D. (26.01.2016)

Tematické okruhy:

1. Topos slávy a koncept Bohemia sacra / Bohemia pia v české hagiografii 17. století

2. Textové strategie vytváření „českého nebe“

3. Česká barokní gotika? – strategie zpřítomňování středověké hagiografie v 17. století

4. Medialita české hagiografické paměti

5. Recepční mody české hagiografie 17. století  

6. Prostor, předmětnost a tělesnost v české hagiografii 17. století

7. Passio v českém exulantském písemnictví

8. Hagiografické textové strategie v českém jezuitském diskursu 17. století

9. Hagiografické textové strategie v české raně novověké konfesijní polemice

10. Selhání hagiografie – Koniáš a jiní neúspěšní čeští kandidáti na svatost v raném novověku

 

Vstupní požadavky

Poslední úprava: Mgr. Marie Škarpová, Ph.D. (26.01.2016)

zájem, základní orientace v raně novověké literatuře, resp. kultuře; znalosti latiny a němčiny vítány, nejsou však podmínkou