|
|
|
||
|
Poslední úprava: NARATOLOGIE (24.01.2023)
Jádrem přednášky je výklad jednotlivých naratologií, sledovaných jak z hlediska teoretického uchopování vyprávění a tvorby svébytného pojmového aparátu, tak i z hlediska využitelnosti při interpretaci konkrétních literárních a dalších narativních textů. |
|
||
|
Poslední úprava: NARATOLOGIE (24.01.2023)
Kurz je zakončen zkouškou. Student si volí, zda předloží písemnou práci, anebo zda preferuje ústní zkoušku. Písemná práce obnáší komplexní naratologickou interpretaci jedné z třinácti povídek, které jsou využívány jako referenční zdroje pro přednášku (více v Moodle pro daný kurz). Ústní zkouška probíhá formou rozpravy nad tématy, jež evokuje studentem předložený soupis přečtené literatury k danému předmětu. Vyučující si vyhrazuje právo odmítnout zkoušet ty studenty, kteří se dostaví se seznamem, jenž nesplňuje stanovené požadavky (produktivní četba alespoň 3 knižních titulů a 5 studií; zřetelný a hlubší zájem o nějakou dílčí naratologickou problematiku). |
|
||
|
Poslední úprava: NARATOLOGIE (28.01.2022)
1. Povinná literatura: Alespoň jednu z přehledových prací, souhrnně mapujících strukturálně koncipovanou naratologii: CHATMAN, Seymour. Příběh a diskurs: Narativní struktura v literatuře a filmu. Brno: Host, 2008. KUBÍČEK, Tomáš; HRABAL, Jiří; BÍLEK, Petr A. Naratologie: Strukturální analýza vyprávění. Praha: Dauphin, 2013. RIMMON-KENANOVÁ, Shlomith. Poetika vyprávění. Brno: Host, 2001.
2. Doporučená literatura – obecné práce základní: Bachtin, Michail Michajlovič: Román jako dialog. Praha, Odeon 1980. Barthes, Roland: S/Z. Praha, Garamond 2007. Cohnová, Dorrit: Co dělá fikci fikcí. Praha, Academia 2009. Culler, Jonathan: Narativ. In: Krátký úvod do literární teorie. Brno, Host 2002, s. 92-103. Doležel, Lubomír: Fikce a historie v období postmoderny. Praha, Academia 2008. --- Heterocosmica. Praha, Karolinum 2003. --- Identita literáního díla. Brno - Praha, Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2004. --- Narativní způsoby v české literatuře. Praha, Český spisovatel 1993. Eco, Umberto: Lector in fabula: Role čtenáře, aneb, Interpretační kooperace v narativních textech. Praha, Academia 2010. --- Meze interpretace. Praha, Karolinum 2004. --- O literatuře. Praha, Argo 2004. --- Šest procházek literárními lesy. Olomouc, Votobia 1997. Glanc, Tomáš, ed.: Exotika: Výbor z prací tartuské školy. Brno, Host 2003. Hodrová, Daniela a kol.: ...na okraji chaosu...: Poetika literárního díla 20. století. Praha, Torst 2001. Hrabal, Jiří. Fokalizace: Analýza naratologické kategorie. Praha: Dauphin, 2011. Chatman, Seymour: Příběh a diskurs: Narativní struktura v literatuře a filmu. Brno, Host 2008. Kubíček, Tomáš: Vypravěč: Kategorie narativní analýzy. Brno, Host 2007. Kubínová, Marie: Text v pohybu četby: Úvahy o významové a komunikační povaze literárního díla. Praha, Academia 2009. Kyloušek, Petr, ed.: Znak, struktura, vyprávění: Výbor z prací francouzského strukturalismu. Brno, Host 2002. Lotman, Jurij: Štruktúra umeleckého textu. Bratislava, Tatran 1990 Margolin, Uri. Kognitivní věda, činná mysl a literární vyprávění. Brno; Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2008. Ryanová, Marie-Laure. Narativ jako virtuální realita: Imerze a interaktivita v literatuře a elektronických médiích. Praha: Academia, 2015. Schmidt, Siegfried J.: Přesahování literatury: Od literární vědy k mediální kulturní vědě. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2008. Schmid, Wolf. Narativní transformace. Brno: ÚČL, 2004. Stanzel, Franz K.: Teorie vyprávění. Praha, Odeon 1988. Svatoň, Vladimír: Epické zdroje románu: Z teorie a typologie ruské prózy. Praha, Ústav pro českou a světovou literaturu AV ČR 1993. --- Proměny dávných příběhů: O poetice ruské prózy. Praha, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta 2004. --- Román v souvislostech času: Úvahy o srovnávací literární vědě. Praha, Malvern 2009. --- Z druhého břehu. Praha, Torst 2002. Šklovskij, Viktor: Teorie prózy. Praha, Melantrich 1933. 2. vyd. Theorie prózy. Praha, Melantrich 1948, 3. vyd. Teorie prózy. Praha, Akropolis 2003. Todorov, Tzvetan: Poetika prózy. Praha, Triáda 2000. Trávníček, Jiří, ed.: Od poetiky k diskursu: Kýbor z polské literární teorie 70.-90. let XX. století. Brno, Host 2002. Wolf, Werner. Popis jako transmediální modus reprezentace. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2013.
3. Doporučená literatura – obecné práce rozšiřující: ALLÉN, Sture, ed.: Možné světy v humanitních vědách, v umění a v přírodních vědách: Sborník příspěvků z Nobelova sympozia 65. Praha: Academia, 2012. AUERBACH, Erich. Mimésis. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1998. BAL, Mieke. Narratology: Introduction to the Theory of Narrative. Toronto: University of Toronto Press, 1985. Barthes, Roland: Úvod do strukturální analýzy vyprávění. In: Kyloušek, Petr, ed.: Znak, struktura, vyprávění. Výbor z prací francouzského strukturalismu. Brno, Host 2002, s. 9-43. Bremond, Claude: Logika narativních možností. In: Kyloušek, Petr, ed.: Znak, struktura, vyprávění. Výbor z prací francouzského strukturalismu. Brno, Host 2002, s. 118-140. CÍSAŘ, Karel; KOŤÁTKO, Petr, eds. Text a dílo: Případ Menard. Praha: Filosofia, 2004. CULLER, Jonathan. Studie k teorii fikce. Brno: ÚČL, 2005. Doležel, Lubomír: Mimesis a možné světy. Česká literatura 45, 1997, č. 6, s. 600-624. DROZDA, Miroslav. Narativní masky ruské prózy. Praha, 1991. Eco, Umberto: Malé světy. Česká literatura 45, 1997, č. 6, s. 625-643. Ejchenbaum, Boris M.: Jak je udělán Gogolův Plášť a jiné studie. Praha: Triáda, 2012. FEDROVÁ, Stanislava; JEDLIČKOVÁ, Alice, eds.. Intermediální poetika příběhu. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR; Akropolis, 2011. FEDROVÁ, Stanislava; JEDLIČKOVÁ, Alice. Viditelné popisy: Vizualita, sugestivita a intermedialita literární deskripce. Praha: Akropolis, 2016. FOŘT, Bohumil, ed.. Heterologica: Poetika, lingvistika a fikční světy. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2012. FOŘT, Bohumil. Literární postava: Vývoj a aspekty naratologických zkoumání. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2008. FOŘT, Bohumil. Teorie vyprávění v kontextu Pražské školy. Brno: Masarykova univerzita, 2008. GENETTE, Gérard. Fikce a vyprávění. Brno; Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2007. GENETTE, Gérard. Discours du récit. In Figures III. Paris, 1972 (Narrative Discourse: An Essay in Method. Ithaca, 1980; část česky in Česká literatura 51, 2003, č. 3, s. 302–327 a č. 4, s. 470–495). Goodman, Nelson: Způsoby světatvorby; Konstruování světů. In: Způsoby světatvorby. Bratislava, Archa 1996, s. 19-35, 104-120. HAUSENBLAS, Karel. Od tvaru k smyslu textu. Praha, 1996. HERMAN, David. Přirozený jazyk vyprávění. Brno: ÚČL, 2005. Hodrová, Daniela: Místa s tajemstvím. Kapitoly z literární topologie. Praha, KLP-Koniasch Latin Press 1994. Hodrová, Daniela, ed.: Poetika míst. Kapitoly z literární tematologie. Jinočany: H & H, 1997. CHATMAN, Seymour. Dohodnuté termíny. Olomouc: UP, 2000. Iser, Wolfgang: Čas a jeho úloha při konstituování narativního díla. In: Červenka, Miroslav, ed.: Na cestě ke smyslu: Poetika literárního díla 20. století. Praha, Torst 2005, s. 179-243. JEDLIČKOVÁ, Alice, ed.. O popisu. Praha: Akropolis, 2014. JEDLIČKOVÁ, Alice, SLÁDEK, Ondřej, eds.: Vyprávění v kontextu. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2008. KOBLÍŽEK, Tomáš. Fenomén fikce: Příspěvek k fenomenologii literatury. Praha: Togga, 2010. --- Interpretační sémantika: Úvod do textové teorie Françoise Rastiera. Praha: Filozofická fakulta UK, 2015. KOTEN, Jiří. Jak se fikce dělá slovy: Pragmatické aspekty vyprávění. Brno: Host, 2013. MIHAILESCU, Calin-Andrei; HAMARNECH, Walid, eds.: O fikci nově: Teorie fikčnosti, naratologie a poetiky. Praha: Academia, 2017. MUKAŘOVSKÝ, Jan. Významová výstavba a kompoziční osnova epiky Karla Čapka. In Studie z poetiky. Praha, 1982, s. 738–761. PAPOUŠEK, Vladimír; BÍLEK, Petr A. Cosmogonia: Alegorické reprezentace „všeho“. Praha: Akropolis, 2011. PAVEL, Thomas G. Fikční světy. Praha: Academia, 2012. RACLAVSKÝ, Jiří. Jména a deskripce Logicko-sémantická zkoumání. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2009. RICOEUR, Paul. Čas a vyprávění I: Zápletka a historické vyprávění. Praha: Oikoymenh, 2000. Čas a vyprávění II: Konfigurace ve fiktivním vyprávění. Praha: Oikoymenh, 2002. Ricoeur, Paul: Dějová zápletka. In: Čas a vyprávění. Sv. I. Praha, OIKOYMENH 2000, s. 56-87. Ricoeur, Paul: Hry s časem a Fiktivní zkušenost času. In: Čas a vyprávění. Sv. II. Praha, OIKOYMENH 2002, s. 96-154 a 156-234. RONENOVÁ, Ruth. Možné světy v teorii literatury. Brno: Host, 2006. PROPP, Vladimir. Morfologie pohádky. In Morfologie pohádky a jiné studie. Jinočany: H+H, 1999. Slawiński, Janusz: Prostor v literatuře: základní rozdělení a úvodní samozřejmosti. In: Trávníček, Jiří, ed.: Od poetiky k diskursu. Výbor z polské literární teorie 70.-90.let XX. století. Brno, Host 2002, s. 98-115 Svatoňová, Kateřina: 2 1/2 D, aneb, Prostor (ve) filmu v kontextu literatury a výtvarného umění. Praha, Casablanca 2008. ŠINCLOVÁ, Soňa; KUBÍČEK, Tomáš a kol. Sémantika narativního prostoru. Olomouc: Univerzita Palackého, 2015. Todorov, Tzvetan: Kategorie literárního vyprávění. In: Kyloušek, Petr, ed.: Znak, struktura, vyprávění. Výbor z prací francouzského strukturalismu. Brno, Host 2002, s. 142-179. TRAILLOVÁ, Nancy H. Možné světy fantastiky. Praha: Academia, 2011. TRÁVNÍČEK, Jiří. Příběh je mrtev? Brno: Host, 2003. Uspenskij, Boris: Poetika kompozice. Brno, Host 2008. Zuska, Vlastimil: Fikce, nicota a afirmace reality. In: K estetice XX. století: Mimesis – fikce – distance. Praha: Gryf 1996, s. 53-69.
|
|
||
|
Poslední úprava: NARATOLOGIE (24.01.2023)
Pro zkoušku formou předložení písemné práce (a následného pohovoru nad ní) si student volí jednu ze třinácti povídek uvedených v Moodlu pro daný kurz, případně pak další materiál nabídnutý během přednášky. V práci se pokusí o co nejkomplexnější interpretaci daného vyprávění, pojatou metodologicky buď v duchu tradiční textově orientované strukturální naratologie, anebo v duchu některé z post-strukturálních naratologií. Písemná práce v rozsahu min. 2 500 slov může mít esejistický charakter, ale dodržuje zásady psaní akadmeického textu (odkazy, soupis zdrojů a literatury). Pro zkoušku ústní formou předkládá student seznam četby, který obnáší alespoň 3 knižní tituly a 5 studií z široké oblasti naratologie (teoretických i prakticko-interpretačních), a jeví a vykazuje zřetelný (tj. hlubší, nepovrchní) zájem o nějakou dílčí naratologickou problematiku. Zkouška probíhá formou rozpravy nad tématy, jež evokuje předložený soupis přečtené literatury. Vyučující si vyhrazuje právo odmítnout zkoušet ty studenty, kteří se dostaví se seznamem, jenž nesplňuje stanovené kvantitativní požadavky. |
|
||
|
Poslední úprava: NARATOLOGIE (24.01.2023)
Hlavní tematické okruhy: 1) Vyprávění jako objekt zájmu strukturální naratologie a post-strukturálních naratologií 2) Naratologie inspirovaná estetickým konceptem atmosféry, naladění a afektu 3) Kulturální naratologie 4) Mediální naratologie 5) Kognitivní naratologie |
|
||
|
Poslední úprava: NARATOLOGIE (28.01.2022)
Kurz je určený pro navazující magisterské studium a předpokládá znalosti adekvátní úrovni absolvovaného bakalářského studia ČJL či jiného filologického nebo uměnovědného oboru, především zvládnutí pojmů a konceptů strukturální naratologie (příběh a jeho složky: postavy, prostor, děj, čas; diskurs a vypravěč), jak je nabídl bakalářský předmět Úvod do literární vědy / Poetika poezie, prózy a dramatu na oboru ČJL. |