PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Současná hermeneutika v diskusi [1] - ABO400132
Anglický název: Debates on Contemporary Hermeneutics [1]
Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2007
Semestr: zimní
Body: 2
E-Kredity: 0
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
doc. PhDr. Hana Šmahelová, CSc.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: KCLSEDLA (18.02.2005)
Požadavky pro získání atestace: Referát a účast na diskusi.

Charakteristika kurzu: ?Co vlastně potřebujeme, když potřebujeme interpretaci, tedy hermeneutiku? A jak interpretovat, jak rozumět hermeneutice samotné?? Tyto otázky si klade současný německý filosof Odo Marquard (jedna z výrazných postav skupiný Poetik und Hermeneutik) a podnětným způsobem na ně odpovídá ve své známé přednášce z roku 1979, Frage nach der Frage auf die die Hermeneutik die Antwort ist (Otázka na otázku, na kterou je hermeneutika odpovědí). Marquard zastává tezi, še hermeneutika je aktuální formou skepse a skepse jádrem hermeneutiky ve slušbách individua a individuality. Otázky Odo Marquarda mohou byt vnímány jako vychozí pozice a rámec programu tohoto semináře. Jeho cílem má být diskuse aktuálních, produktivních, ale také v různém smyslu provokativních i kontroverzních aspektů hermeneutického uvažování posledních dvou desetiletí. Toto časové vymezení není náhodné. Jestliže se na přelomu 60. a 70. let 20. století stala hermeneutika téměř pejorativním označením antikvované a nejasně formulované metodické báze humanitních věd, zažívá od počátku 80. let, jak se zdá, svoji konjunkturu. Co se stalo? Souvisí tato ?kojunktura? se základní kompetencí hermeneutiky, zachraňovat prostřednictvím interpretace srozumitelnost jevů, textů, ale také subjektu a individua v nových situacích dnešního světa vědy a techniky, kdy se nezadržitelně vytrácí nejen srozumitelnost minulého, ale ?srozumitelnost? světa samotného? Z této perspektivy by bylo mošné vidět znovuoživení zájmu o hermeneutiku také v odpovědi nebo odpovědích, kterými současná hermeneutika, reprezentovaná především německými autory (M. Frank, O. Marquard, R. Spaemann a d.), ve Francii zejména P. Ricoeurem, v USA (v literární vědě) např. H. Bloomem, reaguje (ve filosofii,/etice/estetice historii, politologii, literární vědě, uměnovědě) různým způsobem na tezi, která od konce 60. let zásadně ovlivnila (především evropské) myšlení: na postmoderní vyhlášení ?smrti? a ?dekonstrukci? subjektu, subjektivity a individuality ve francouzské filosofii 60.? 70. let, jejíž výrazný a dominantní proud představuje tzv. neostrukturalismus, ale také v novopozitivistické teorii vědy nebo v mladší frankfurtské škole. Zdá se, že vedle obhajoby ?práva na individualitu?, ale také na pluralitní interpretace ?neabsolutního textu? (v této souvislosti možno diskutovat také Ecovu a Cullerovu obhajobu nadinterpretace a ?přeinterpretování? literárního textu), tvoří jádro hermeneutiky posledních dvou desetiletí kritika ?usurpárotskych monomýů? ve službách ?vyšších cílů? (vyšadujících všdy poslušnost), ve prospěch svébytnosti individuálních dějin a individuálních příběhů. K těmto ?monomytům? patří především mýtus o nutném a neustálém pokroku, mýtus svobody emancipace a mýtus univerzalizace rozumu, plodící nebezpečné politické utopie. V této souvislosti trvá také současná hermeneutika na základní instanci moderní (Schleiermacherem inaugurované) hermeneutiky vůbec: na instanci nezbytné a nenahraditelné individuální zkušenosti jako podstaty chápání a interpretace obecného.
Literatura
Poslední úprava: KCLSEDLA (18.02.2005)
Základní literatura:
ECO, U., CULLER, J., et al., Interpretácia a nadinterpretácia. Bratislava 1995.

FIGAL, G., Hermeneutická svoboda. Praha 1994.

FRANK, M., Co je neostrukturalismus? Praha 2000.

FRYE, N., Velký kód. Praha 2002

GREISCH, J., Rozumět a interpretovat. (Hermeneutické paradigma). Praha 1995.

GRONDIN, J., Úvod do hermeneutiky, Praha 1997. [Zde také velmi obsáhlá

bibliografie k dějinám, k obecným i speciálním otázkám a problémům hermeneutiky.]

HOY, D.C., The Critical Circle: Literature, History and Philosophical Hermeneutics,

Berkeley 1978.

HROCH, J., Filozofická hermeneutika v dějinách a současnosti, Brno 1997.

KARFÍK, F., Pravda metafory, in: Kriticky sborník, 13, 1993, č. 2, s. 47-54.

  • -- Ricoeurova ?hermeneutika sebe", in: Kriticky sborník, 13, 1993, č. 4, s. 41-49;

14, 1994, č. 1č, s. 52-62. Struktura vědeckých revolucí

KUHN, S.Th.,. Praha 1997

KRAML, H., Teorie poznání a hermeneutika. Olomouc 1994.

MARQUARD, O., Abschied vom Prinzipiellen. Philosophische Studien. Stuttgart

1981.

  • -- Pluralita, skepse, tonalita. [Studie O. Marquarda a P. Sloterdijka]. Brno 1998.

MOKREJ?, A., Hermeneutické pojetí zkušenosti. Praha 1998.

RICOEUR, P., Život, pravda, symbol. Praha 1993.

  • Úkol hermeneutiky. Praha 2003

SPAEMANN, R., Das Vernünftige und das Natürliche. Essays zur Anthropologie.

1987.

  • -- Základní mravní pojmy a postoje. Praha 1995.
  • -- šŠtěstí a vůle k dobru. Praha 1998.

WELSCH, W., Naše postmoderní moderna. Praha 1994.

Sylabus
Poslední úprava: KCLSEDLA (18.02.2005)
Tematické okruhy:
Práce v semináři bude vycházet ze tří témat:

I. Hlavní aspekty ve vývoji moderní hermeneutiky

II. Hermeneutické přístupy k dějinám a k otázkám etiky

III. Hermeneutická diskuse a kritika poststrukturalismu a postmoderný

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK