Sen a obraznost - ABO100589

• Anglický název: Dream and Imagination
• Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2013
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 2
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Garant: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Pavla Skovroňská (24.01.2013)

Charakteristika kurzu: Aristoteles uvažuje ve spise O duši o fantazii jako o "tvoření obrazů", které chápe jako vnitřní představy, vnímané "vnitřním zrakem". Zaujímají ambivalentní pozici mezi smyslovým vnímáním (aisthesis) a logickým myšlením (dianoia). Jejich nejvlastnější oblastí je jevení, zdání (phantasma), nikoliv bytí. Obrazotvornost je také spojována - od Paracelsa, přes Böhmeho až k romantikům - s něčím organickým, živoucím, co zůstává spojené s energií, manifestující se světlem. Immanuel Kant uvažuje o "produktivní" (spojování představ na rozumovém základě) a "reproduktivní" (představy na základě asociací) obrazotvornosti. V Kritice soudnosti (první část, první kniha, "Analýza krásna") uvažuje o obrazotvornosti ve vztahu k nekonečnu, které je vůbec ("schlechthin") velké ("groß"). Ve srovnání s ním je vše malé. Co je skutečně vznešené, je příroda a to zejména v těch svých projevech, jejichž zření je spojeno s ideou nekonečna. Jan Evangelista Purkyně definuje obrazotvornost ve svém slavném hesle Einbildungskraft v desátém svazku Enzyklopädisches Wörterbuch der medizinischen Wissenschaften (1834) jako "nejpodstatnější orgán duše". Wilhelm Dilthey přisuzuje obrazotvornosti schopnost "metamorfózy skutečnosti". Přes celou řadu různých přístupů k fenoménu obrazotvornosti a celou řadu pokusů o jeho pojmové uchopení a vymezení, zůstává tento fenomén "antropologickým tajemstvím", jak napsal fenomenologicky zaměřený psychiatr Kurt Schneider. Jako taková se obrazotvornost manifestuje s různou evidencí ve smyslovém vnímání, představách, snech, halucinacích. Pro "klasickou" psychoanalýzu je obrazotvornost, vytváření imaginativních obrazů, spojené se silně afektivními figurami nevědomí, tedy obrazotvornost mnohem spíše jako dobrodružství světa přání než činnost ducha. Jako určitý společný prvek je však ve většině definicí zdůrazňováno to, co Edmund Husserl nazývá "obrazovým vědomím" (Bildbewußtsein), které je spojeno s fantazií a fantazujícím vědomím, ale také s reproduktivním vzpomínáním a snem. V semináři půjde především o "obrazotvornost" snu a snění, tedy o esteticko-uměleckou produktivní obrazotvornost snového vědomí. Gaston Bachelard rozvinul svébytnou koncepci souvztažnosti obrazotvornosti a snění, které jsou v jeho pojetí hybnou silou psychického vývoje. Člověk má možnost volby mezi epistemologickou oblastí a oblastí imaginárního a mezi oběma oblastmi panuje symetrie. Důležitým aspektem je právě důraz na antropologickou a antropologicko-ontologickou podstatu obrazotvornosti a snění, jako základní kategorii duchovní činnosti lidské existence. Zde mělo průkopnický význam pojednání psychiatra Ludwiga Binswangera Sen a existence (1930), které znamenalo zásadní obrat v nazírání problematiky snu a snění. Originalita Binswangerova pojetí snu spočívá především v tom, že sen chápe - jak naznačuje již samotný název - jako zvláštní způsob lidského bytí, jako jednotu bdící a snící existence v modu vědomí, jejíž osu tvoří vertikální koordináta stoupání a klesání, (snového) létání a padání. Binswangerova interpretace snění podnítila v roce 1953 Michela Foucaulta k rozsáhlé úvaze, která je jednou z jeho prvních významných prací.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Pavla Skovroňská (24.01.2013)

 

Gaston BACHELARD: Poetika snění. Přel. A doslov Josef Hrdlička. Malvern: Praha 2010.

Ludwig BINSWANGER: Sen a existence. In: Josef Vojvodík - Josef Hrdlička (eds.): Osoba a existence. Z perspektivy fenomenologicko-antropologické psychiatrie. Host [Teoretická knihovna]: Brno 2009, s. 13-39.

Michel FOUCAULT: Sen a obraznost. Dauphin: Liberec 1995.

Gordon GLOBUS: Dream life, wake life. The human condition through dreams. State Univ. of New York Press: Albany 1987.

Josef HRDLIČKA - Jiří STARÝ (eds.): Spánek a sny. [Svět archaických kultur III.]. Hermann & synové: Praha 2008.

Edmund HUSSERL: Phantasy, Image Consciousness and Memory (1898-1925).(Husserliana: Edmund Husserl Collected Works XXIII). Transl. by John B. Brough. Springer: Dordrecht/Netherland 2007.

Wolfgang, ISER:The Fictive and the Imaginary. Charting Literary Anthropology. The Johns Hopkins University Press: Baltimore, Maryland 1993.

Renate LACHMANN: Memoria fantastika. Hermann & synové: Praha 2002.

Jean LAPLANCHE - Jean-Bertrand PONTALIS: Fantasme originaire. Fantasmes des origines. Origines du fantasme. Hachette: Paris 1998 [1985].

Eugène MINKOWSKI: Vstříc kosmologii. Filozofické fragmenty. Malvern: Praha 2011.

Jean-Paul SARTRE: The Imaginary. A Phenomenological Psychology of the Imagination. Transl. by Jonathan Webber. Routledge: London - New York 2004.

Silvio VIETTA: Literarische Phantasie: Theorie und Geschichte, Metzler: Stuttgart 1986.

Josef VOJVODÍK - Josef HRDLIČKA (eds.): Osoba a existence. Z perspektivy fenomenologicko-antropologické psychiatrie. Host [Teoretická knihovna]: Brno 2009.

 

 

BYDŽOVSKÁ, Lenka - SRP, Karel: Jindřich Štyrský. Argo: Praha 2007. [Zde také do roku 2007 kompletní bibliografie z životu a dílu Jindřicha Štyrského].

BYDŽOVSKÁ, Lenka: "Vidíte něco?" zeptal se Poussin… Informe, Bataille a čeští surrealisté. Umění 45, č. 5, 1997, s. 477-488.

 BYDŽOVSKÁ, Lenka - SRP, Karel (eds.): Český surrealismus 1929-1953. Skupina surrealistů v ČSR. Události, vztahy inspirace. Argo - Galerie hlavního města Prahy: Praha 1996.

BYDŽOVSKÁ, Lenka: Poetika artificialismu. In: Bydžovká, Lenka, Srp, Karel: Štyrský, Toyen. Artificialismus 1926-1931. [Katalog výstavy.] Praha 1992, s. 6-16.

MARCINIAKOVÁ, Hanna: "… svět se stává stále menším." Melancholický pohled v díle Jindřicha Štyrského, in: Slovo a smysl. Časopis pro mezioborová bohemistická a teoretická studia 2009, č. 11-12.

SRP, Karel: Strašná hrůza, přitažlivá. Umění 48, č. 3, 2000, s. 127- 135.

ŠMEJKAL, František: Klíč snů. In: Jindřich Štyrský: Sny. Odeon: Praha 1970, s. 109-118.

ŠMEJKAL, František: Mezi Erótem a Thanatem. Výtvarné umění, 1991, č. 6, s. 65-69.

TIPPNEROVÁ, Anja: K surrealistické estetice ruin. Textuální a vizuální fragmenty Jindřicha Štyrského k biografii markýze de Sade. Umění 48, č. 3, 2000, s. 162-169.

VOJVODÍK, Josef: Povrch, skrytost, ambivalence. Manýrismus, baroko a (česká) avantgarda. Praha: Argo 2008.

VOJVODÍK, Josef: Figury morbidní antropologie. Fragment a torzo jako konstitutivní prvek Štyrského vizualizace Máchova Máje. In: Vojvodík, Josef: Imagines corporis. Tělo v české moderně a avantgardě. Host: Brno 2006, s. 104-139.

VOJVODÍK, Josef: Svět strachu a strach před světem v českém surrealismu 30. a 40. let. In: Vojvodík, Josef: Imagines corporis. Tělo v české moderně a avantgardě. Host: Brno 2006, s. 267-299.

VOJVODÍK, Josef: Oralizace a olfaktorizace oka. K psychologii čichového vnímání v díle Jindřicha Štyrského. Umění. 2000,  48,  3,  s. 136-151.

VOJVODÍK, Josef: »No Apocalypse, not now«. Symbolika a sémantika cyklu "Apokalypsa" (1929) Jindřicha Štyrského. Umění. 1997, 45, 3-4, s. 259-279.

VOJVODÍK, Josef - WIENDL, Jan (eds.): Heslář české avantgardy. Estetické koncepty a proměny uměleckých postupů v letech 1908-1958. Univerzita Karlova v Praze - Togga 2011.