Poslední úprava: Mgr. Pavla Skovroňská (09.02.2011)
Zaměření semináře je bohemistické a komparatistické. Jeho cílem je ukázat při rozboru charakteristických děl jak proměny či klišé evropské literární a umělecké tematiky v českém prostředí, tak významy nebo uměleckou hodnotu domácích transformací a adaptací.
Předmětem analýz jsou zejména tyto okruhy: 1) deskriptivní poezie (Haller, Thomson, Delille) a její obrat ke konkrétnímu světu ve Vznešenosti přírody M. Z. Poláka; 2) tzv. noční a hřbitovní poezie (Young, Gray, Novalis) v české básnické motivice a reflexi (Mácha); 3) poetika míst a prostoročasu: ruiny, památníky, krajiny (Diderotova estetika zřícenin, motivická kompozice Friedrichových obrazů ve srovnání s Máchovými a Sabinovými tématy); 4) podoby a stylizace romantické individuality včetně její ironizace (Mácha, Sabina, Frič, Tyl).
Dodatečným, i když neméně významným okruhem je epická a reflexivní poezie pozdního romantismu, kterou příkladně zastupuje tvorba J. Vrchlického a J. Zeyera. Rozbor se soustředí na tuto tematiku: 1) profétismus a vizionářství ve Vrchlického fragmentech "epopeje člověka", 2) sémantické gesto Zeyerových "obnovených obrazů".
Témata referátů:
- Tematická kompozice Polákovy Vznešenosti přírody, způsoby vizualizace a poetizace přírodního univerza
- Překlady J. Jungmanna a J. Nejedlého Grayovy a Youngovy poezie (Elegie na hrobkách veských, Kvílení)
- Syžetové a poetické významy Máchovy nebo Sabinovy "hřbitovní tematiky" (Večer na Bezdězu, Hrobník aj.)
- Diderotovy úvahy o poetice zřícenin (Diderotovy výtvarné kritiky v tzv. Salonech).
- Zříceniny, památníky a krajiny na Friedrichových obrazech a v Máchových dílech.
- Poutník a krajina hor u G. D. Friedricha a K. H. Máchy.
- Příznačné fyziognomické nebo povahové rysy a gesta romantické individuality; excentričnost, monumentalizace, ironie (vybraná díla evropských a českých autorů).
- Vrchlického a Zeyerovy epické básně a cykly: hrdinové, kolorit, ideje.
