PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2020/2021
   Přihlásit přes CAS
Sociologie třetího světa postkoloniální myšlení - OPNX1O125A
Anglický název: Sociology of the Third World and Post-Colonial Thinking
Zajišťuje: Katedra občanské výchovy a filosofie (41-KOVF)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2019
Semestr: letní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (6)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Mgr. Tomáš Samek, M.A., Ph.D.
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: Mgr. Tomáš Samek, M.A., Ph.D. (28.02.2019)
Předmět je věnován postkolonialismu a tzv. sociologii třetího světa a globalizace. Je zaměřen na různé sociální a filosofické interpretace kolonizace a seznamuje studující se základními přístupy postkoloniálního myšlení ke studiu modernizace a globalizace.
Cíl předmětu
Poslední úprava: Mgr. Tomáš Samek, M.A., Ph.D. (02.02.2019)

Cílem kurzu osvojení znalostí a dovedností popsaných v anotaci tohoto předmětu.

Literatura
Poslední úprava: Mgr. Tomáš Samek, M.A., Ph.D. (28.02.2019)

Základní literatura

 

  • Beck, U. Co je to globalizace? Omyly a odpovědi. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) 2007.
  • Bell, D. A. Od komunismu ke konfucianismu: měnící se diskursy o čínské politické budoucnosti. In: M. Kreuzziger, O. Lánský (eds.), Modernita/modernity v eurasijských kulturních a civilizačních kontextech. Praha: Filosofia 2016, str. 241-266.
  • Ferro, M. Dějiny kolonizací. Od dobývání až po nezávislost 13. - 20.  století. Praha: Lidové noviny 2007.
  • Horáková, H., Werkman, K. (eds.). Knowledge production in and on Africa. Wien: Litverlag 2016.
  • Lánský, O. Postkolonialismus a dekolonializace: základní vymezení a inspirace pro sociální vědy. Sociální studia 2014, roč. 11, č. 1, s. 41-60.
  • McRobie, A. Aktuální témata kulturální studií. Praha: Portál 2006. 
  • Kaviraj, S. Modernita a politika v Indii. In: M. Kreuzziger, O. Lánský (eds.), Modernita/modernity v eurasijských kulturních a civilizačních kontextech. Praha: Filosofia 2016, str. 267-298.
  • Young, R. J. C. Postcolonialism: an historical introduction. Malde & Oxfor @ Carlton: Blackwell Publishing 2009.

 

Další literatura můžeb být doporučena během kurzu.

Metody výuky
Poslední úprava: Mgr. Tomáš Samek, M.A., Ph.D. (02.02.2019)

Kurz probíhá formou studia předepsaných textů a směřuje k vypracování závěrečné písemné práce.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Mgr. Tomáš Samek, M.A., Ph.D. (28.02.2019)

Závěrečná písemná práce těchto povinných parametrů: 

1.    rozsah – 6-8 normostran (tj. 10 800 – 14 400 znaků včetně mezer; do rozsahu se počítá i literatura)

2.    struktura: minimálně úvod, stať a závěr (+ seznam literatury)

3.    standardní poznámkový a především citační aparát (práce může být převážně kompilační, ale nesmí v sobě obsahovat ani malé prvky plagiátorství a musí v ní být rozpoznatelný původní prvek – ten studující explicitně zdůrazní v Závěru práce)

4.    tematicky a obsahově: práce se buď zaměří na konkrétní téma, anebo porovnává dva různé autorské přístupy k témuž tématu tak, jak jsou uvedeny v Základní literatuře

5.    musí obsahovat odkaz aspoň na dva texty uvedené v Základní literatuře

6.    musí být odevzdána ve stanoveném termínu 

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Tomáš Samek, M.A., Ph.D. (14.05.2019)

Předmět je věnován postkolonialismu a tzv. sociologii třetího světa a globalizace. Je zaměřen na různé sociální a filosofické interpretace kolonizace a seznamuje studující se základními přístupy postkoloniálního myšlení ke studiu modernizace a globalizace.

 

Forma

Kurz probíhá formou studia předepsaných textů a směřuje k vypracování závěrečné písemné práce.

 

Předpoklady úspěšného absolutoria

Závěrečná písemná práce těchto povinných parametrů: 

1.    rozsah – 6-8 normostran (tj. 10 800 – 14 400 znaků včetně mezer; do rozsahu se počítá i literatura)

2.    struktura: minimálně úvod, stať a závěr (+ seznam literatury)

3.    standardní poznámkový a především citační aparát (práce může být převážně kompilační, ale nesmí v sobě obsahovat ani malé prvky plagiátorství a musí v ní být rozpoznatelný původní prvek – ten studující explicitně zdůrazní v Závěru práce)

4.    tematicky a obsahově: práce se buď zaměří na konkrétní téma, anebo porovnává dva různé autorské přístupy k témuž tématu tak, jak jsou uvedeny v Základní literatuře

5.    musí obsahovat odkaz aspoň na dva texty uvedené v Základní literatuře

6.    musí být odevzdaná ve stanoveném termínu 

 

Základní literatura

Beck, U. Co je to globalizace? Omyly a odpovědi. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) 2007.

Bell, D. A. Od komunismu ke konfucianismu: měnící se diskursy o čínské politické budoucnosti. In: M. Kreuzziger, O. Lánský (eds.), Modernita/modernity v eurasijských kulturních a civilizačních kontextech. Praha: Filosofia 2016, str. 241-266.

Ferro, M. Dějiny kolonizací. Od dobývání až po nezávislost 13. - 20.  století. Praha: Lidové noviny 2007.

Horáková, H., Werkman, K. (eds.). Knowledge production in and on Africa. Wien: Litverlag 2016.

Lánský, O. Postkolonialismus a dekolonializace: základní vymezení a inspirace pro sociální vědy. Sociální studia 2014, roč. 11, č. 1, s. 41-60.

McRobie, A. Aktuální témata kulturální studií. Praha: Portál 2006. 

Kaviraj, S. Modernita a politika v Indii. In: M. Kreuzziger, O. Lánský (eds.), Modernita/modernity v eurasijských kulturních a civilizačních kontextech. Praha: Filosofia 2016, str. 267-298.

Young, R. J. C. Postcolonialism: an historical introduction. Malde & Oxford Carlton: Blackwell Publishing 2009.

Další literatura můžeb být doporučena během kurzu.

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Mgr. Tomáš Samek, M.A., Ph.D. (14.05.2019)

Závěrečná písemná práce těchto povinných parametrů: 

1.    rozsah – 6-8 normostran (tj. 10 800 – 14 400 znaků včetně mezer; do rozsahu se počítá i literatura)

2.    struktura: minimálně úvod, stať a závěr (+ seznam literatury)

3.    standardní poznámkový a především citační aparát (práce může být převážně kompilační, ale nesmí v sobě obsahovat ani malé prvky plagiátorství a musí v ní být rozpoznatelný původní prvek – ten studující explicitně zdůrazní v Závěru práce)

4.    tematicky a obsahově: práce se buď zaměří na konkrétní téma, anebo porovnává dva různé autorské přístupy k témuž tématu tak, jak jsou uvedeny v Základní literatuře

5.    musí obsahovat odkaz aspoň na dva texty uvedené v Základní literatuře

6.    musí být odevzdána ve stanoveném termínu 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK