Specifické poruchy učení - ON913014

• Anglický název: Specific Learning Disabilities
• Zajišťuje: Katedra psychologie (41-KPSY)
• Fakulta: Pedagogická fakulta
• Platnost: od 2017
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 2
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: doc. PhDr. PaedDr. Anna Kucharská, Ph.D.
• Korekvizity : ON913004
• Je záměnnost pro: OPNP1Q107A

Anotace

Poslední úprava: KUCHARSA/PEDF.CUNI.CZ (08.01.2012)

Kurz poskytuje rozvoj ve čtyřech oblastech. 1. Teoretický blok Posluchači budou seznámeni s teoretickými aspekty problematiky specifických vývojových poruch. Těžištěm tohoto bloku jsou dva tématické okruhy. Prvním z nich je zakotvení problematiky specifických poruch učení do kontextu budování školních dovedností i jejich problémů. Ne všechny obtíže dětí při budování školních dovedností mají specifické pozadí, posluchači budou identifikovat různá pozadí školních obtíží. Problémy v rozvoji školních dovedností (trivium) jsou narušujícím faktorem rozvoje gramotnosti. Druhým tématickým okruhem budou již teoretické aspekty problematiky specifických poruch učení. Důraz bude dáván na postižení historických zdrojů, budou představeny jednotlivé školy, které se zasloužily o formování poznání o mechanismech a příčinách SPU. 2. Historie specifických poruch učení v České republice, současný systém péče o žáky s SPU, aktuální problémy a možnosti systémového řešení? Seznámení s vývojovými trendy v problematice specifických poruch učení v České republice. Důraz bude dáván na postižení společenských vlivů, které mají dopad na formy uskutečňované péče a vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a na kritická místa problematiky, která se v současnosti jeví jako potřebná změn. 3. Vývojové a sociální aspekty dyslexie V rámci tohoto bloku bude problematika specifických poruch učení prezentována z vývojového a sociálně psychologického hlediska. V posledních letech došlo k odklonu pojetí, které ukotvovalo specifické poruch učení pouze do období mladšího školního věku a všímalo si obtíží jen z hlediska školní úspěšnosti. Bude sledován současný stav poznání, vývojový kontext té které poruchy, začlenění specifických poruch učení a chování do školského a poradenského kontextu a zdůrazňován interdisciplinární přístup k řešení problematiky. Těžištěm výuky budou dvě témata. V prvním z nich bude problematika specifických poruch učení studována z hlediska vývojových etap, příp. hlavních vývojových obtíží daného období, s postižením charakteristických zvláštností jednotlivých typů SPU v daném věku. Druhá oblast si bude všímat sociálních kontextů SPU (sekundární psychosociální obtíže, dopad na žáka, vlivy v rodině, dopad SPU na postavení žáka ve třídním kolektivu, vrstevnické skupině aj.) 4. Metodologicko-diagnostický blok, diagnostika specifických poruch učení, diagnostická kritéria Blok je věnován metodologicko-diagnostickým aspektům problematiky specifických vývojových poruch. Posluchači budou seznámeni s principy diagnostiky specifických poruch učení u nás, s užívanými diagnostickými kritérii i problémy s kritérii, tak jak jsou v současné době odborně diskutovány.

Cíl předmětu

Poslední úprava: VIKTORO/PEDF.CUNI.CZ (07.05.2009)

Seznámení s teoretickými koncepty problematiky specifických vývojových poruch, přičemž zdůrazňován bude současný stav poznání, vývojový kontext té které poruchy, začlenění specifických poruch učení a chování do školského a poradenského kontextu a interdisciplinární přístup k řešení problematiky.

Literatura

Poslední úprava: KUCHARSA/PEDF.CUNI.CZ (08.01.2012)

Literatura k prvnímu bloku:

ADAMS, M. J. Beginning to read : Thinking and Learning abour Print. Massachusetts, the MIT Press, 1994.

CUMMINGS, R.; FISHER, G. The school survival Guide for Kids with LD. Mineapolis, Free Spirit Publishing, 1991.

Diagnostic and statistical manual of mental disorders: DSM-IV-TR.. Washington, DC: American Psychiatric Association, 2000.

Duševní poruchy a poruchy chování. 10. revize. Praha: Psychiatrické centrum, 1992.

FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997.

GREEN, L. Lerning disabilities and your children. New York, 1997.

HELUS, Z., HRABAL, V., KULIČ, V., MAREŠ, J.: Psychologie školní úspěšnosti žáků. Praha: SPN, 1979.

KIRBIOVÁ, A. Nešikovné dítě. Dyspraxie a další poruchy motoriky. Praha: Portál, 2000.

MATĚJČEK, Z. Dyslexie - specifické poruchy čtení. Jinočany: H + H, 1995.

MATĚJČEK, Z. K definici dyslexie. In Specifické poruchy učení a chování. Sborník 1996. Praha: Portál, 1997, s. 18?21.

MERTIN, V. Fonologický model poruch čteni. In Psychologické problémy člověka v měnícím se světě I. Acta universitatis carolinae. Philosophica et historica. Studia psychologica IX. Praha: UK Karolinum, 2001, s. 165?174.

MICHALOVÁ, Z. Didaktogenní poruchy učení u dětí. In Specifické poruchy učení a chování. Sborník 2000. Praha: Portál, 2000, s. 102?110.

NOVÁK, J. Dyskalkulie: specifické poruchy počítání. Litomyšl: Augusta, 1997.

POKORNÁ, V. Teorie, diagnostika a náprava specifických poruch učení. Praha: Portál, 1997.

Reid, G. Dyslexia. New York: John Wiley & Sons, 1999.

RIEFOVÁ, S. Nesoustředěné a neklidné dítě ve škole. Praha: Portál, 1999.

SNOWLING, M.J. DYSLEXIA. Blackwell Publisher, 200.

STRAKOVÁ, J. a kol. Vědomosti a dovednosti pro život: Čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost patnáctiletých žáků v zemích OECD. Praha: Ústav pro informace ve vzdělání, 2002.

VÁGNEROVÁ, M.: Psychologie školního dítěte. Praha: UK HTF, 1995.

VÁGNEROVÁ, M. Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha: Karolinum, 2005.

WILDOVÁ, R. Vybrané didaktické problémy výuky počátečního čtení. In Specifické poruchy učení a chování Sborník 2005. Praha: IPPP ČR, 2006.

ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. Praha: Portál, 2003.

 

Literatura ke druhému bloku:

KUCHARSKÁ, A. Specifické poruchy učení v systému pedagogicko-psychologického poradenství. Pedagogika, 1996, mimořádné číslo. Psychologické služby škole.

KUCHARSKÁ, A. (ed.). Specifické poruchy učení a chování. Sborník l996, 1997/98, 1999, 2000, 2005.

KUCHARSKÁ, A. Metodika práce výchovného poradce v oblasti specifických poruch učení. Brno: MU Centrum pro další vzdělávání, 2002.

KUCHARSKÁ, A. Prevence, intervence a terapie specifických poruch učení. In Hadj-Moussová, Z. (ed). Pedagogicko-psychologické poradenství III. Intervence. Praha: UK PedF, 2003, s. 116-155.

MATĚJČEK, Z. Dyslexie - specifické poruchy čtení. Jinočany: H + H, 1995.

MATĚJČEK. Z.: Praxe dětského psychologického poradenství. Praha: SPN, 1991.

MEDLÍNOVÁ, B. ŽÁČKOVÁ, H. Některé problémy v integraci žáků se SPU ? od diagnostiky k poskytnutí péče. (interní metodický materiál pro PPP)

MERTIN, V. Individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 1995.

MERTIN, V.; KUCHARSKÁ, A. Od diagnostických kritérií specifických poruch učení k poskytování péče všem potřebným dětem. Praha : Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, 2007.

SHAYWITZ, S.E., SHAYWITZ, B.A. Science Informing Policy: The National Institute of child Health and Human Development´s Contribution to Reading. Pediatrics, 2002, vol. 109, s. 519? 521.

ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací plán. Praha: Portál, 2001.

Zařazování žáků se specifickými poruchami učení do režimu speciálního vzdělávání ? individuální integrace do specializované třídy. Praha: Česká školní inspekce, 2005 [online] [cit.2007-04-09].Dostupné na WWW: http:// www.csicr.cz/upload/zarazovani_zaku_se_specifickymi_poruchami_uceni_do_rezimu_specialniho_vzdelavani.pdf

 

LIteratura ke třetímu bloku:

ERIKSON, E.H. Osm věků člověka. Praha: Propsy, 1995.

ERIKSON, E.H. Dětství a společnost. Praha: Argo, 2002.

KUCHARSKÁ, A. Nespecifické výukové problémy. In Pedagogicko-psychologické poradenství I. Vybrané problémy. Praha: UK PedF, 2005.

KUCHARSKÁ, A. Vývojové ukazatele čtení a psaní na konci předškolního věku v době nástupu do školy. Příspěvek k problematice ?rizika dyslexie?. Disertační práce. Praha: PedF UK, 2006.

KUCHARSKÁ, A. Riziko dyslexie. Zpravodaj Pedagogicko-psychologické poradenství : Etika v péči o klienta. Praha: IPPP ČR, 2007, č. 48, s. 28?44.

LAZAROVÁ, B. Prediktivní baterie čtení: Andre Inizan. Praha: IPPP ČR, 1999.

MATĚJČEK, Z., VÁGNEROVÁ, M. (ed.). Sociální aspekty dyslexie. Praha: UK Karolinum 2006.

MATĚJŮ, P., STRAKOVÁ, J. et al. Nerovné šance na vzdělání. Praha: Academia, 2006.

MERTIN, V., Dyslexie u dospělých. In A. Kucharská (ed.) Specifické poruchy učení a chování. Praha: Portál, 1998, str. 54?63.

MERTIN, V. Podpora a rozvoj čtenářských dovedností v předškolním věku. In Psychologie pro učitelky mateřské školy. Praha: Portál, 2003a, s. 121?130.

MERTIN, V. Přínos rodiny k rozvoji čtenářských dovedností u dětí. In Šulová, L., Zaouche-Gaudron, C. (Eds.): Předškolní dítě a jeho svět. Praha: Karolinum, 2003b, str. 295?310.

MERTIN, V. Studenti s poruchami učení na vysoké škole. Pražské sociálně vědní studie, 2007, no. 19.

MERTIN, V. Čtvrtina dětí nastupuje do škol o rok později. Rodina a škola, 2006, roč. LIII, no. 1, s. 14?17.

SCHINDLER, R. Nová maturitní zkouška pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Metodický materiál pro pracovní skupinu k maturitní zkoušce. Praha: UIV a CERMAT, 2005.

SINDELAROVÁ, B. Předcházíme poruchám učení: Soubor cvičeni pro děti v předškolním roce a v první třídě. Praha: Portál, 1996.

ŠVANCAROVÁ, D., KUCHARSKÁ, A. Test rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky. Praha: Scientia, 2001.

 

Literatura ke čtvrtému bloku:

CIMLEROVÁ, P., CHALUPOVÁ, E., POKORNÁ, D. Diagnostika specifických poruch učení u adolescentů a v dospělosti. Praha: IPPP, v tisku.

FUCHS, D., FUCHS, L. S. Introduction to Response to Intervention: What, why, and how valid is it? Reading Research Quarterly, 2006, vol. 41, no. 1, s. 93?99.

KUCHARSKÁ, A.; SLAVÍKOVÁ, I.; LEPOVÁ, R. Diagnostická kritéria pro specifické poruchy učení a chování. Příloha Sborníku 1994. Praha: IPPP ČR, 1994.

KUCHARSKÁ, A. Diagnostika specifických poruch učení. In kol. Obligatorní diagnózy v PPP. Praha: IPPP, 2007.

LAZAROVÁ, B. Prediktivní baterie čtení: Andre Inizan. Praha: IPPP ČR, 1999.

MATĚJČEK, Z. a kol. Zkouška čtení. Bratislava: Psychodiagnostika, 1987.

MATĚJČEK, Z. Dyslexie - specifické poruchy čtení. Jinočany: H + H, 1995.

MATĚJČEK. Z.: Praxe dětského psychologického poradenství. Praha: SPN, 1991.

MATĚJČEK, Z. Kritéria pro hodnocení specifických poruch učení. In Diagnostická kritéria pro specifické poruchy učení a chování : Příloha Sborníku Specifické poruchy učení a chování 1994. Praha: IPPP 1994, s. 17?28.

MARTINCOVÁ, N. Diagnostika vývojových poruch učení a chování. In Diagnostická kritéria pro specifické poruchy učení a chování: Příloha Sborníku Specifické poruchy učení a chování 1994. Praha: IPPP 1994, s. 37?41.

MERTIN, V. Diagnostická kritéria pro specifické vývojové poruchy učení a chování. In Diagnostická kritéria pro specifické poruchy učení a chování: Příloha Sborníku Specifické poruchy učení a chování 1994. Praha: IPPP, 1994, s. 28?36.

MERTIN, V. Rozdíl mezi IQ a ČQ jako jedno z kritérií diagnózy dyslexie. Výchovné poradenství, 2002, no. 31, s. 9?12.

MERTIN, V. Modifikace testování dětí se SPU. Zpravodaj Pedagogicko-psychologické poradenství, březen 2006, no. 45, s. 27?31.

MERTIN, V. Reakce na intervenci - nové kritérium při diagnostice specifických poruch učení. Pražské sociálně vědní studie, v tisku.

MEYEN, E., Let´s not Confuse Test Scores with the Substance of the Discrepancy Model. Journal of Learning Disabilities, 1989, vol. 22, no. 8, s. 482?483.

NOVÁK, J., Doporučení k akceptování základních kritérií pro stanovení diagnostických závěrů u vývojových dyslexií, dysgrafií a vývojových dyskalkulií. In Diagnostická kritéria pro specifické poruchy učení a chování: Příloha Sborníku Specifické poruchy učení a chování 1994. Praha: IPPP 1994, s. 42.

NOVÁK, J. Vyšetření matematických schopností u dětí. Brno: Psychodiagnostika, 1997.

NOVÁK, J. Diagnostika specifických poruch učení v českém jazyce. Psychodiagnostika: Brno, 2002.

POKORNÁ, V. Teorie, diagnostika a náprava specifických poruch učení. Praha: Portál, 1997.

SVOBODA, M.; KREJČÍŘOVÁ, D.; VÁGNEROVÁ, M. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál, 2002.

ŠVANCAROVÁ, D.; KUCHARSKÁ, A. Test rizika čtení a psaní pro rané školáky. Praha: Scientia, 2001.

VÁGNEROVÁ, M. Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha: Karolinum, 2005.

ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací plán. Praha: Portál, 2001.

Metody výuky

Poslední úprava: KUCHARSA/PEDF.CUNI.CZ (08.01.2012)

Forma výuky - přednáška.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: KUCHARSA/PEDF.CUNI.CZ (05.12.2013)

Výstupem z předmětu je zkouška - písemná, okruhy ke zkoušce = sylabus.

Sylabus

Poslední úprava: KUCHARSA/PEDF.CUNI.CZ (08.01.2012)

1. Teoretický blok
Školní dovednosti v kulturním kontextu

• Specifické vs. nespecifické školní obtíže, pojetí a důležitost školního výkonu, ukazatele školní úspěšnosti. Rozvoj školních dovedností jako faktor rozvoje gramotnosti.
• Pozadí školních obtíží ve vztahu k dítěti, rodina jako zdroj školních obtíží.
• Škola jako zdroj problémů dítěte, nevhodné přístupy učitele jako zdroj obtíží dítěte.
• Učivo jako zdroj obtíží.
• Osobnost dítěte a další charakteristiky, které se podílejí na vzniku školních obtíží.

Specifické poruchy učení

• Vývoj poznání od konce 19. století, zakladatelé problematiky (S.T.Orton)
• Výzkumy a nejnovější poznatky (výzkum dominance mozkových hemisfér, neuroanatomická bádání, řečové funkce mozku, oční pohyby, sledování hormonálních vlivů aj.).
• Vizuální vs. fonologický model dyslexie.
• Neuropsychologický pohled na problematiku (Lurija, Bakker, Pavlidis).
• Současné výzkumné trendy.

Terminologické vymezení SPU

• vývoj základních pojmů, užívaná terminologie u nás a ve světě,
• definice specifických poruch učení a chování,
• etiologie specifických poruch učení,
• výskyt poruch v populaci, faktory, které jej ovlivňují.

Typologie specifických poruch učení, klinický popis jednotlivých poruch

• dle klasifikačních schémat DSM-IV, ICD-10.
• dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspinxii, dysmuzii, dyspraxii.
• neverbální poruchy učení.

2. Historie specifických poruch učení v České republice, současný systém péče o žáky s SPU, aktuální problémy a možnosti systémového řešení.

Historické zdroje problematiky specifických poruch učení v České republice: vývoj od 50 let do současnosti, přínosy jednotlivých období, limity. 

Současný systém péče o žáky s SPU

• Školská legislativa jako jeden ze zdrojů změn v péči o žáky s SPU. Školský zákon č. 561/2004 Sb., vyhláška č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, vyhláška č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných - ve znění pozdějších předpisů
• Péče v resortu školském: úloha učitele, úloha základních a střední škol. Školní poradenské pracoviště (výchovný poradce, školní psycholog, školní speciální pedagog), poradenské instituce ve školství (pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum). Odborné kompetence, povinnosti jednotlivých ?aktérů? péče, standardy činností dle platné legislativy.
• Péče v resortu zdravotnickém: ambulantní formy péče - klinický logoped, klinický psycholog. Odd. dětské psychiatrie.
• Péče v nestátním a neziskovém sektoru: činnost občanských sdružení (Dys-centrum Praha, Asociace Dys-center v ČR, Česká společnost "Dyslexie", Společnost pro podporu a rozvíjení čtenářství (CzechRA), Dys-Dos). Soukromý sektor: činnosti soukromých psychologů a speciálních pedagogů, zájem firem o problematiku (nakladatelství, počítačové firmy aj.)

Aktuální problémy dneška

• Přetrvávání nepřijetí problematiky na některých školách či rodiči, otázka nálepkování, hledání viníka ?.
• Zájem základních škol o diagnózy (navýšený normativ), hledání specifických obtíží i tam, kde nejsou. Zvyšování počtů dětí s SPU (tématická zpráva ČŠI z r. 2005 ? www.csicr.cz), nejednotnost při přidělování diagnóz a diagnostická kritéria (tlak ze strany škol i rodičů, vliv subjektivních kritérií)
• Aktuální výzva dneška ? změna systému péče. Vše se vyvíjí a mění, hledání vhodného řešení. Zpřísňování diagnostických kritérií nebo změny v poskytování péče? Resortní projekt MŠMT ?Od diagnostických kritérií specifických poruch učení k poskytování péče všem potřebným dětem? (Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR): třístupňový systém péče: individualizovaná pomoc učitele, plán pedagogické podpory, individuální vzdělávací plán. Podmínky realizace nového systému (rodiče ? učitelé ? školní poradenské pracoviště ? poradenský systém ? osvěta a společenské podmínky).

3. Vývojové a sociální aspekty dyslexie
V rámci tohoto bloku bude problematika specifických poruch učení prezentována z vývojového a sociálně psychologického hlediska. V posledních letech došlo k odklonu pojetí, které ukotvovalo specifické poruch učení 
Vývojové aspekty specifických poruch učení

• Vývoj percepčních, kognitivních a motorických funkcí v předškolním věku. Deficity těchto funkcí jako předpoklad vzniku specifických poruch učení. Vývoj řeči a fonologických dovedností jako jeden z ukazatelů možných problémů ve čtení a psaní. Prevence specifických poruch učení, riziko SPU. Prekurzory dyslexie, protektivní faktory pro rozvoj gramotnosti.
• Specifické poruchy učení ve starším školním věku (adolescenci) ? problematika vzdělávání na střední a vysoké škole u jedinců s SPU (přijímací řízení, modifikace v přístupech ve vzdělávání, reedukační a kompenzační přístupy, terapie v daném období). Specifické poruchy učení v dospělosti (riziková místa, možnosti diagnostiky i odborné podpory).

Sociální aspekty specifických poruch učení

• Sociální aspekty dyslexie. Důsledky školní neúspěšnosti pro vývoj dítěte.
• Sekundární psychosociální obtíže žáků s SPU.
• Problémy dítěte s SPU v rodině, reakce na přetížení, výchovné styly rodičů neprospívajících žáků, dopad SPU na sourozenecké vztahy.
• Problémy dítěte ve školní a vrstevnické skupině.
• Dopad SPU na budoucí profesní a společenské uplatnění.

4. Metodologicko-diagnostický blok, diagnostika specifických poruch učení, diagnostická kritéria

• Diagnostika SPU (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspraxie, dysmuzie) jako jeden z nejobvyklejších typů zakázek v poradenském systému ve školství.
• Aktuální problémy diagnostiky (diagnostika SPU ve zdravotnictví a v soukromém sektoru, diagnostika u dětí podprůměrných, diagnostika SPU v alternativních pedagogických systémech či odlišných metodách výuky čtení ? např. genetická metoda, diagnostika rizika dyslexie, diagnostika SPU v období adolescence a dospělosti, pedagogická diagnostika učitele pro možnost individualizace ve vzdělávání).
• Psychologická diagnostika, psychologické vyšetření ? zásady, požadavky (např. informovaný souhlas). Etapy diagnostického procesu, přímé a nepřímé zdroje. Průběh vyšetření na odborném pracovišti, interpretace, závěr, prognóza, navazující intervence.
• Deficity dílčích funkcí, speciálně pedagogická diagnostika v oblasti percepčně kognitivních a motorických funkcích.
• Pedagogická diagnostika, diagnostika školního výkonu.
• Diagnostická kritéria ve světovém kontextu, problém s diagnostickými kritérii u nás.

Vstupní požadavky

Poslední úprava: KUCHARSA/PEDF.CUNI.CZ (08.01.2012)

Kurz je určen pro studenty ve 2. ročníku, prerekvizita: Pedagogická psychologie II.

Navazující je povinně volitelný seminář Specifické poruchy učení - intervence, terapie, který se bude zabývat školskými intervencemi, nápravou a terapií SPU, tak jak je realizována v PPP či na jiných odborných pracovištích.